Kroužek Lásky a Světla Ježíše Krista
1. března 2008 v Norimberku
Správná škola, správný pramen
Meditace:
Ještě v nás doznívá píseň: „Mé dítě, miluji tě, Mé dítě, miluji tě, Mé dítě, miluji tě.“ Tento hlas, který vnímáme, je hlas našeho nebeského Otce, který nás vede do našeho srdce, neboť tam jsme u Něj v bezpečí.
Jsme vedeni stále hlouběji a hlouběji do našeho nitra a opět slyšíme ten hlas: „Mé dítě, miluji tě, jsem stále s tebou v každém okamžiku. Osvoboď se od všeho vnějšího a předej to Mně! Odpoutej se od toho a nechej to – stejně jako nyní – odnést silným větrem, který vane, odnést pryč, pryč od vás do Mé Otcovské náruče, neboť tam to mohu vzít do Svého srdce-lásky a proměnit.
Nechť Má láska promění vše i ve vašem srdci. Stále prostorněji a světleji je nyní ve vašem srdci. Cítíte se v bezpečí a neseni Mou láskou. A vzniká ve vás potřeba předávat tuto lásku dále, nechat ji dále proudit.
Otevíráte svá srdce a necháváte lásku, aby se šířila! Proniká nejprve celým vaším tělem. Proniká do každé buňky a tam zaznívá: „Mé dítě, miluji tě, Mé dítě, miluji tě.“
Tak je nakonec celé tělo naplněno Mou láskou, a ona se rozšiřuje dál až do vaší duše, ano, celé vaše bytí je vyplněno Mou láskou a znovu a znovu ve vás zní: „Mé dítě, miluji tě, jsi neseno a v bezpečí. Vedu tě. Vlož svou ruku do Mé, povedu tě a ty Mě budeš následovat jistými kroky.“
Ano, Moji milovaní, Já vás vedu vaším životem, vaší dobou, vedu vás. Pokud jste připraveni, pak řekněte radostně ve vašem nitru své ano. Já vás vedu a Jsem u vás. Tak Jsem nyní ve vašem kroužku, abych vám dal Své projevující se Slovo.
Ano, milovaný Otče, děkujeme Ti a naše srdce jsou otevřená, abychom tě v sobě přijali a nechali se Tebou vést. I my Tě milujeme a děkujeme Ti.
Amen
Projevení z moudrosti
V těchto dvou tisících letech Jsem Své děti nikdy nenechal samotné. Zaléval jsem je Svou láskou a Svou moudrostí, aby Mě mohly ve svých srdcích poznat a rozhodnout se jít cestou se Mnou za ruku. Má pomoc se stávala čím dál detailnější, stále více zaměřená na váš každodenní život. Neboť jedna věc je mít dobou vůli a druhá je vědět, jak tento úmysl ruku v ruce se Mnou a s Mou silou pozitivně uskutečnit.
Znovu a stále znovu jsem probouzel touhu v srdcích Svých dětí a budu to dělat, dokud i to poslední dítě nespočine opět na Mém srdci. Také ve vás chci trochu rozdmýchat vaši touhu. Chci vám zase jednou ukázat, co to znamená žít se mnou. K tomu vám dám obraz, který vám má sloužit k tomu, abyste sami poznali svou vlastní touhu a její velikost.
Představte si, že si velmi přejete chodit do určité školy, o které jste toho slyšeli mnoho dobrého, protože to, co se tam učí, odpovídá vašim přáním a představám, a protože tam jsou učitelé, kteří vám jsou sympatičtí. Podáte si žádost, aby vás do této školy přijali. Nějakou dobu to trvá, než přijde odpověď. Po tu dobu jste celí neklidní a horečnatě přemýšlíte, jestli všechno půjde dobře, jestli se vaše velké přání splní. Pak přijde zpráva a ta zní: „Jsi přijat.“ Nepřetéká pak vaše srdce a vaše ústa samým štěstím? Netancujete po celém bytě a nevyprávíte každému, že se splnilo vaše přání chodit do této školy?
A nyní, Moji milovaní, vám ukáži jinou školu. Ukáži vám Mou školu, tu největší a nejlepší, jaká v celém stvoření existuje. S učitelem, který je láska, který je trpělivost, milosrdenství a mnoho dalšího, který vás miluje a který se těší na to, že požádáte, aby vás mohl učit.
Co se děje ve vašem nitru, když vám říkám, že každá žádost je okamžitě schválena? Že čekám na to, až Moje děti budou chtít do této školy, protože jim v této škole mohu poskytnout všechno, co potřebují pro svou cestu domů, zpět do svého skutečného domova? Jestli chcete, můžete si tuto školu vykreslit. Neexistuje nic krásnějšího, mocnějšího. Neexistuje místo, kam by člověk chodil raději, kde by se cítil více doma. Není místa, kde by člověk byl více milován. A tato škola vás přijímá.
Jak velká je vaše vnitřní radost? Zpíváte a jásáte, tancujete po bytě? Upíráte svou celou mysl a celou svou touhu dopředu, plní radosti, plní nadšení z toho, co je před vámi? Pokud tomu tak je, Moji přátelé, tak jste vytvořili ty nejlepší předpoklady. Jestli tomu tak ještě není, přezkoumejte se! Co opravdu chcete? Chcete v této škole – se Mnou jako učitelem – dosáhnout cíle, najít cestu zpět?
Podívejte, když je uchystané jídlo a vy nejste zrovna nadšení jít ke stolu, nemusí to nutně záviset na jídle, ale může to být také kvůli chybějící chuti k jídlu. Pokud ale ta je – a to je touha vaší duše – pak budete přijati s otevřenou náručí a od tohoto momentu, kdy jste řekli své ano, se začne váš život měnit. Všechno to, co vás jako člověka tížilo, se bude postupně proměňovat; neboť Já, vedoucí této školy, mám veškerou moc a – zdůrazňuji to ještě jednou, i když to víte – Jsem láska.
Co vás bude čekat? Každopádně jen pozitivní věci. Jistě, budou také hodiny, které budou plné námahy, někdy i plné bolesti a těžkostí. Většinu z toho od vás ale odeberu nebo ponesu společně s vámi.
Když se pak v některých těžkých hodinách podíváte na své úzkosti a bolesti a zeptáte se: „To má být ta cesta s Pánem?“, tak ti říkám, Mé dítě: „Beze Mne by byly ty bolesti, starosti a úzkosti mnohem větší.“ Neboť to, co se má na této cestě naučit, se musí naučit, dříve nebo později, snáze nebo obtížněji. A protože tě miluji, jdu ti naproti, podávám ti ruku a říkám: „Raději dříve a raději snáze; neboť Já Jsem tvůj učitel, který tě miluje.
Nyní se podívejte do vašeho srdce! Já vás znám, Já vím, že vaše touha směřuje ke Mně, chci vám ale tímto příkladem připomenout, abyste nepřestávali nabídku této školy přijímat znova a znova s hlubokým vědomím, že: „Zde mě vede láska na mé cestě zpět na srdce mého Otce.“
Stojím tu s otevřenou náručí a volám k vám: „Pojďte do Mé školy a zůstaňte v ní! Brány jsou doširoka otevřené pro všechny Mé děti, a ani jediné nemusí mít strach, že by bylo odmítnuto, neboť miluji všechny.“
Amen
Projevení z lásky
Ze Své lásky mluvím k vám Já, váš Otec, váš Pán a Bůh, ale i váš Bratr a Přítel, Moji milovaní synové a dcery.
Slyšíte venku hučet silný vítr. Čistí stromy od posledních listů, aby mohla vyrazit čerstvá zeleň. Tak odstraňuje všechno pryč i Můj silný vítr, když jste připraveni, předat Mi všechno staré, abyste se mohli stát novým člověkem Mé lásky. Já vyčistím vaše nitro, vaše myšlenky, vaše schémata chování. Všechno to chce Můj vichr lásky od vás odebrat, i vaše úzkosti. Neboť čeho se obáváte, když spočíváte na Mém srdci?
Cesta po Zemi není vždycky lehká. Jsou úseky, na kterých zápasíte, berete na sebe ochotně svůj kříž, ale někdy ke Mně i vzhlédnete a možná si pomyslíte: „Zapomněl jsi tam nahoře na mě?“
Podívejte, když jsem Já, váš nebeský Otec, v Ježíši chodil po Zemi, prožíval jsem i Já tyto hodiny osamělosti. Moji učedníci Mi nerozuměli. Tak jsem putoval sám do pouště nebo na vrchol hory, abych byl o samotě.
I vy, Moji synové a dcery, jdete křížovou cestou, ale nesete jen třísku kříže, kterou jste na sebe chtěli ochotně vzít, podle své svobodné vůle. Když se vám někdy tato štěpina zdá příliš těžká, tak se ke Mně přiviňte – jako to děláš ty, milovaný synu, ve své těžké nemoci – a Jávám sejmu kříž z vašich ramen a do vašeho srdce vložím pocit štěstí, jaký znáte jen ze svého domova: blaženost být se Mnou, vaším Otcem, v jednom duchu.
Co se vám pak může stát? I když vám zkříží cestu rány osudu, podíváte se hlouběji a skutečně ve všem, co vás potkává, poznáte šanci. A vždy Jsem Já jako váš Přítel a Bratr, Ježíš, vedle vás, kladu Svou ruku kolem vašich ramen a jdu s vámi krok za krokem.
Ale je ještě jeden jiný úhel pohledu, který vám, Moji synové a dcery, chci ukázat: Přerůstáte svůj osobní osud, když rozpoznáváte utrpení ve stvoření, ve světě zvířat a u vašich bližních a vysíláte všechny své myšlenky lásky, zdraví a světla, abyste konali jako Moji poslové světla. Tehdy zapomenete na svůj vlastní osud, na svou vlastní bolest. Vaše kroky jsou lehčí, pružnější, ne tak těžké pod tíhou kříže na vašich ramenou. Se zářící tváří plnou lásky a dobroty posíláte Mé zdraví do světa, který tyto myšlenky zdraví od Mých poslů potřebuje.
To je cesta, kterou jste si kdysi vybrali a kterou jste slíbili splnit až do poslední tečky: být láskou v kruhu rodiny, v kruhu přátel, vašich známých, a pak být láska vysílající do daleka v tomto světě. A stále znovu vám říkám: „Když jdete ulicemi této Země, může každý z vašich kroků být požehnáním, požehnáním Země u vašich nohou. Každý pohled vašich očí může být pozdravem lásky a míru všemu, co vás obklopuje, ale také především vašim bližním.“
Vždy znovu vás volám k sobě, Mé ovečky, jako dobrý Pastýř, tak také nyní. Následujte Mou prosbu, a shromážděte se těsně kolem mě v duchu! U vašich nohou leží kvetoucí louka. Květy netrpí pod vaší tíhou, neboť jste duch z Mého Ducha a proto jedno se vším, co vás obklopuje. Některé stromy stojí kolem vás a sklání se k vám a jejich korunami šumí vítr, dech nebe, dech domova.
Tak jsem také před dvěma tisíci let shromáždil kolem sebe Své učedníky a učil jsem je jednotě stvoření, ale tehdy Mi ještě nerozuměli. Vy Mi ale rozumíte, když vám říkám, že všechno kolem vás reaguje na vaše kmitání. Když vysíláte lásku, všechny rostliny se opravdu sklánějí v lásce kolem vás. Zvířata, která před vámi jinak utíkají, se přibližují, ztrácí všechnu plachost před těmi Mými dětmi, které Mě nade všechno milují a tím milují všechen život; neboť Já jsem život ve všem bytí.
Poslechněte, vítr mlčí! Živly ohně, vody, vzduchu a země se sklánějí před učedníky a učednicemi milujícími Boha. A síla vašeho záření dokáže proměnit tuto Zemi, pozvednout ji do vyšších vibrací.
Víte, jak moc všechno ve stvoření touží po lásce? I kameny u vašich nohou dychtí po lásce. Každé stéblo trávy, každý květ, všechno prahne po lásce. Stvoření se rozdává v lásce lidem a byly doby, kdy tato láska byla Mými dětmi opětována tím, že žehnajíce chodili poli a rostlinám, které se jim obětovaly za potravu, děkovali.
Tak tomu má být opět i dnes. Ale ještě stále se vnímáte jako člověk a vidíte všechno, co je kolem vás, jako od vás vzdálené. Ještě nežijete jednotu se vším bytím, tak vás ji stále znovu učím.
Přijdou na vás těžké časy. Když máte málo potravy a této potravě požehnáte, zvýšíte tak potenciál výživných sil a přijmete potravu nejen pro vaše tělo, ale i Ducha života pro vaši duši. Postupujete na cestě. Ještě žijete v přebytku a nevíte často, co si vzít jako svou potravu. Říkám vám, že byste měli své vnitřní vnímání ještě daleko více školit, než jak to doposud děláte.
Příklad: Procházíte tržištěm a cítíte: „Toto ovoce udělá mému tělu dobře, toto ne; je moc ošetřené pesticidy.“ Když toto cítění budete cvičit, tak půjdete později po poli, po louce, ať už to bude kdekoli, a objevíte bylinu mezi těmi všemi léčivými bylinami, které jsem vám dal, která je v tomto okamžiku přesně ta pravá pro vaše tělo. Ukloníte se s díky před touto rostlinou a vezmete si ji. Posilní a uzdraví vás zároveň.
To se ale může stát, jen když je vaše vnitřní vnímání stvoření vycvičené. Do tohoto cítění vás chci v nadcházející době uvést; neboť stvoření je připravené lidem sloužit. Neboť je to život ze Mě, který vám, Mým dětem, chce sloužit. Přesto stále ještě chodíte mezi poli – a sice jim již žehnáte, neboť vás vždy upozorňuji, abyste to dělali – ale vytvořit vnitřní spojení se světem rostlin, to ještě neumíte.
Já, váš Přítel a Bratr, s vámi mluvím, a když jste se Mnou v rozhovoru, tak vás mohu upozorňovat i na to, když procházíte mezi poli, co vám prospívá ke zdraví. Přesto, Moji synové a dcery, je důležité, abyste vrostli do jednoty se stvořením.
Budou existovat prameny, které nejsou dobré pro vaše tělo. Znáte jistě pohádku o „Bratříčkovi a sestřičce“. V ní se promění bratříček v srnce, protože již nemohl dále přemáhat svou žízeň a nechtěl dát na varování pramene. V pohádkách jsou často obsažené skryté pravdy.
Máte žízeň a Já vás mohu varovat: slyšíte tichý hlas: „Nepij tuto vodu!“ Jak tedy ale můžete utišit svou žízeň? Pokud jste v jednotě se stvořením, tak najdete kořen, který vám dá nutnou vláhu, kterou zrovna potřebujete. Jak to ale máte uhádnout, když roste pod zemí? Jen dosažením jednoty se stvořením, jehož cítění pak můžete vnímat jako slova. Je mnoho rostlin, které mohou utišit vaši žízeň, než najdete ten správný pramen.
Platí to i v přeneseném slova smyslu? Když budete tříbit své vnímání, tak budete rozpoznávat i špatné prameny. Lákají vás mnohými sliby: „Pij ze mě a já ti propůjčím magické schopnosti, které si přeješ a které tě povznesou nad ostatní tvé bližní.“ Poznáváte tento špatný pramen?
Jen ve sloužící lásce najdete pravý pramen. Když tedy budete cvičit své vnímání stvoření, tak již nepůjdete – spojeni s Mým Duchem – žádnými oklikami poznatků, nýbrž se obrátíte dovnitř ke Mně do svého srdce.
Mluvíte se Mnou a Já vás vedu k pramenům, od kterých čerpáte nejen z Mého Ducha moudrosti, nýbrž vždy znovu dostáváte návod, abyste ve sloužící lásce pomáhali všem těm svým bližním, kteří Mě ještě nenašli ve svých srdcích. Upozorníte je tedy na ten pravý pramen v nich samých, jak to chtějí.
Nyní, Mé milované ovečky, přiviňte se navždy ke Mně! Jsem váš Lékař a Léčitel a pomohu vám skrze všechny situace. Jsem Bůh plný humoru a „požaduji“ od vás nejen vážnost a pořádek a že „musíte“ za všech okolností plnit Mou vůli – poznejte Můj úsměv v Mém hlase – nýbrž zdůrazňuji: „Máte volnost a Já vás miluji takové, jací jste.“
Jsem Bůh radosti a dám vám příklad, abyste mi rozuměli:
„Na jednom ostrově, daleko na jihu (La Palma) říkala jedna stařičká sestra modlitbu bavorsky [opravdu nářečně]: „Nebeský Otče, když lezu po žebříku ke slepicím nahoru a dolu, prosimtě chraň mě, abych nespadla.“ A Já jsem odpověděl bavorsky: „Ale dítě, Já tě přece nosim nahoru a dolu, nevšimla sis?“ A v kroužku Mých dětí propukl veselý smích, zvláště když se nástroj, který v bavorštině není až tak úplně zběhlý, poctivě snažil vyslovovat Mé Slovo bavorsky.
A tak to má být: Přeji si veselé děti, i když se někdy cesta jeví opravdu těžká, jako onen žebřík do kurníku, pořádně úzká a velmi strmá. Já vás přenesu přes ta nejtěžší místa.
Tak vám žehnám, Mé milované ovečky, Moji synové, Mé dcery, kteří máte pověření být láskou a působit na Zemi jako světlo.
Amen
Projevení z milosrdenství
Ano, Moji milovaní, cítíte, že vás obdarovávám celým Mým milosrdenstvím? Cítíte, že Má láska, kterou neustále sesílám do stvoření, pramení z Mého milosrdenství? A skutečně, říkám vám, milosrdenství je v této době zapotřebí. Opakuji tento výrok: Milosrdenství je v této době zapotřebí.
Nechte se naplnit Mou láskou – milosrdenstvím a rozdávejte je do celého stvoření. Buďte z celého srdce pokorní a sklánějte se v pokoře k vašim sestrám, vašim bratřím, celému bytí, aby se zmírnila bída, která je již v tak širokých oblastech na této planetě pokročila.
Nemyslím jen materiální bídu, nýbrž – a ta postoupila ještě mnohem dále, Moji milovaní – duchovní nouzi. Když se budete rozdávat v milosrdenství, tak bude tato duchovní chudoba zmírněna. Možná se ptáte, jak se to stane. Víte to! Jen se podívejte do vašeho srdce a vciťte se do něj. Když pak poznáte, že to Jsem Já, kdo je ve vás milosrdenství, tak vám bude jasné, jak se to stane.
Takže milujte, buďte pokorní a buďte milosrdní ke všemu, co vás potká, ke všemu, o čem slyšíte. Věřte mi, Moji milovaní, nouze, která je již velmi pokročilá, má být zmírněna! Stále více Mých dětí má najít cestu ke Mně a Mé děti se mají obrátit. Vás jsem povolal, abyste u tohoto obratu spolupůsobili.
Tak se rozdávejte, tak, že se ztišíte a v třetí hodiny se spolu navzájem spojíte a budete do světa vysílat lásku a milosrdenství. Nenechte se v těchto okamžicích rozptýlit shonem světa, který vás neustále obklopuje! Nenechte se rozptýlit, nechejte si čas – i kdyby to byla jen krátká myšlenka – abyste vyzařovali oheň lásky–milosrdenství!
Tím, že jste navzájem spojeni, se oheň mnohonásobně zesiluje a tmavé mraky, které se zatahují, budou ohněm pohlceny. Tak mnohé z toho, co bylo předpovězeno, nenastane; i následky mohou být zmírněny. Oheň milosrdenství, který zasáhne duše vašich sourozenců v jejich duchovní nouzi, je bude utěšovat a zahřívat.
Myšlenky lásky, myšlenky na Mě, Vašeho nebeského Otce, proudí z duše vzhůru do vědomí vašich bratří a sester a Já mohu Své děti vést dál, tak, že najdou cestu zpět ke Mně.
Každý je veden zpět svým způsobem. Každý má svou vlastní cestu. Ale všechny tyto cesty ústí do stezky lásky. Když Mé děti odbočí na stezku lásky, tak uvidí svou cestu jasně před sebou; neboť tato cesta Jsem Já. S otevřenou náručí stojím Já, váš nebeský Otec, na konci této cesty, abych vás všechny opět přijal, abych každého jednotlivě přivítal a požehnal a každému řekl: „Mé dítě, vítej doma!“
Amen
Projevení z trpělivosti
Tak vás provází Mé požehnání do nadcházející doby. Mé světlo vás prozařuje a září přes vás dále. Jděte spojeni se Mnou vaším životem, se Mnou, Dobrým Pastýřem.
Já Jsem Pastýř a vy jste Mé stádo. Následujte Mě a nenechte se odchýlit od pravé cesty, cesty lásky, kterou Jsem Já!
Tak vám žehnám a Má láska-milosrdenství vás prozařují. Proudí skrze vás k vašim nohám a přes vaše nohy do matky Země. Nechť je jí nyní každým krokem, který uděláte, požehnáno.
Žehnám živlům, které se vzpírají, ale Má láska a milosrdenství je prozařuje. Láska a mír se šíří stvořením. Žehnám Mému stvoření, veškeré bytí.
Amen
Závěrečné slovo skrze lásku
Žehnám ale i vám, duše, které jste zde přítomné. Vizte Mé ruce, vizte rány na nich, na Mém srdci a na Mých nohou. Jsem to Já, Ježíš Kristus, váš Otec.
Já jsem vám uvolnil cestu zpět na Mé srdce a vy jste sem byli přivedeni anděly, abyste mohli dát své „ano“ vašemu obrácení, prvnímu kroku vaší cesty domů na Mé otcovské srdce.
Mé ruce jsou rozevřené, Mé paže široce rozepjaté jako kdysi na kříži pro vás. Pojďte tedy do Mé náruče a již se déle nezdráhejte! Neobávejte se světla! Nechejte se uchopit rukama andělů, kteří vás povedou tam, kde můžete dávat lásku! Je mnoho oblastí, kde můžete všechno to, co ještě spočívá na vašich duších, přeměnit ve skutek lásky skrze službu vašim bratřím a sestrám, kteří ještě spočívají v nejtemnějších sférách.
Když si pospíšíte na Mé srdce, tak vám Má láska ukáže cesty, po kterých se dostanete domů, domů do věčného domova, na Mé Otcovské Srdce.
Amen
Kroužek lásky a světla Ježíše Krista
29. března 2008 v Norimberku
Projevení z moudrosti
Nedivte se, Moji milovaní synové a dcery, že přerušuji váš obvyklý rytmus a pozvedám Své Slovo již nyní. Navazuji přitom však na vaši poslední píseň a na pocity spojené s ní. Tuto píseň lze sice i jen zpívat, vzít jen její text, ale to z vás nikdo neudělal. Vcítili jste se do slov: „Pane, miluji Tě!“ A ve vašem nitru se rozprostřelo teplo a pocítili jste mocný pocit, vjem, který, když žijete své všední dny, takto neznáte. O tom s vámi chci mluvit.
Ve vaší bibli je napsáno, že když se za něco modlíte, tak váš nebeský Otec vaše prosby vyslyší. Jistě se již někdo z vás zamýšlel nad tím, proč některá prosba není nebo není hned vyslyšena. Proč je např. prosba, aby přišlo na zem Mé království, sice již po dva tisíce let vyslovována a přesto tu panuje tolik nesvárů. Mohlo by to být tím, že neznáte správný způsob modlení? Že mnoho modliteb vůbec nemůže dosáhnout k Mému srdci, protože nevzcházejí ze srdcí Mých dětí. Vy, kteří žijete na hmotě, komunikujete mezi sebou pomocí slov, a pod slovy leží myšlenky a pod nimi vnímání a city. Nebe komunikuje přes city; neboť city jsou mnohem silnější než myšlenky nebo slova, která jsou z nich formována.
Jsou vaše modlitby provázeny city, nejhlubším vjemem, takže když se modlíte, jste spojeni se Mnou, nejvyšší mocí univerza? Víte vůbec, že existuje takový způsob modlitby? Víte, že jsem Své učedníky a apoštoly učil modlit se jinak, než jak se to děje dnes? Nejen Mé učení bylo změněno, ale i komunikace dítěte s Jeho zdrojem, Jeho Otcem, bylo zploštěna, takže už sotva kdo ví, že tím správným způsobem mohlo být v minulosti dosaženo mnohého a vaše země se nemusela nacházet v takovém stavu, v jakém je.
Dám vám za příklad rolníka, který s vědomím, že osivo vzejde a přinese dobré plody, osévá své pole. Co myslíte, že dobrý zemědělec při tom cítí? Nevidí před sebou již sklizeň, dobré, zralé plody, nebo si myslíte, že se otočí a zapomene na svou setbu?
Jak se ale modlí mnoho Mých dětí? Vyšlou ke Mně prosbu, otočí se a zapomenou, za co se modlili. Vedu vás, kteří jste Mými dcerami a syny, do tvořivého myšlení a konání a k tomu patří, že si budete vědomi sil, které se ve vás nacházejí. Jak často jsem vám říkal: „Jste spolutvůrci.“
Každá duchovní bytost v celém nebi si je vědomá svého úkolu a odpovědnosti a nikdo z nich za Mnou nechodí a neptá se, jestli má nebo může udělat něco, co je v Mém zákoně. Když se Mi Moje děti přibližují, když se Mnou vstupují do první komunikace, když jsem jim ještě cizí, tak je samozřejmé, že ve své nevědomosti prosí. A prosit také není principiálně špatné, ale je tehdy špatně, když se člověk pouze spoléhá na to, že splním jeho prosbu.
Máte v sobě velmi velký, pro vás nepředstavitelný potenciál. Když budete chtít změnit nějaký stav ve vašem životě, vaší společnosti nebo na vaší zemi, tak klíč k tomu leží ve vašem cítění; neboť znáte to slovo: duch ovládá hmotu.
Moji synové a dcery, kteří Mě poznali, nacházejí během své cesty jinou formu modlení, kdy to, co se má uskutečnit, provázejí svým cítěním, podle možnosti detailně před svým duchovním zrakem vidí a ve svém nitru prociťují, jak se výsledek utváří. Tam vkládají Mé probuzené děti své cítění lásky a velmi dobře vědí, že tím plní Mou vůli, Můj zákon; neboť všechno, co je děláno ve smyslu lásky, o co tedy není usilováno za egoistickým účelem, má Mé požehnání.
Nic nemluví proti tomu, předložit Mi vaše úmysly poté, které jste v sobě tvořivě utvořili a říci: „Otče, toto je mé přání a je to víc než mé přání, je to obraz, který v sobě nesu, předkládám ti ho a vím, že ty ho provázíš celou Tvou silou.“ A pak se, Moji milovaní, jen tak jednoduše neotočíte a nepomyslíte na svojí denní práci, nýbrž kdykoli máte možnost, živíte tuto myšlenku a dáváte do ní znovu svou energii lásky, váš mír, vaše požehnání a světlo; a to, o co se ve znamení lásky snažíte, se bude stávat stále více skutečností.
Cítíte ten rozdíl oproti jednoduché prosbě, při které Mi přenecháváte, abych výsledek zrealizoval. Když např. toužíte po míru pro nějakou zemi, nějaký národ, vyšlete do té ještě nepokojné situace vaše pocity míru, se vším, co vás v nitru k tomuto míru pohnulo. Vytvořte energii z míru a podle zákonu, že se stejné přitahuje, tam poproudí všechny síly míru celého univerza a dokončí to, co jste začali.
Poznáváte v tom ale také vaši odpovědnost; neboť můžete cítit mír, jen když mír v sobě nesete. Všechny jiné modlitby za mír jsou jen klam a mam. Když se Moji poslové světla naučí takto se modlit, budou možné výrazné pokroky a nemusíte se již divit, proč některou prosbu nevyslyším, i když to stojí ve vaší bibli. Všechno, o co usilujete ve jménu lásky, co je tvořivě připravené, nese již v sobě zárodek dokončení. Když se naučíte stávat se takto spolutvůrci, tak již budete také rozumět Mému Slovu, že můžete přenášet hory, neboť máte pravou víru. A budete také rozumět, že vírou je v tomto případě myšleno něco úplně jiného, než jen věřit, že Já už to nějak zařídím.
Převzali jste nádhernou úlohu, Moji synové a dcery, a Já vás vedu hlouběji a hlouběji do vašeho působení a dávám vám všechny nástroje, které potřebujete. Až se příště budete modlit, myslete na to. Možná se to nepodaří napoprvé, ale i zde Mi stačí vaše snažení a postupně budete silnější; neboť Já to jsem, kdo stojí za vámi a žehná vašim záměrům.
Amen
Meditace: Milí bratři a sestry, chceme se ztišit pomocí našeho dechu. Vdechujeme a spolu s výdechem pouštíme všechno napětí. Vydechujeme až k chodidlům. Hluboce se nadechujeme a vydechujeme až do matky Země. Ještě jednou se nadechujeme a při vydechování si představujeme, že kořeny s naším soucitem k zemi do ní vrůstají.
Náš Pán, Ježíš Kristus, je uprostřed mezi námi a provede nás nyní meditací.
Moji milovaní synové a dcery, naučili jste se dnes již část z Mé moudrosti a naučím vás nyní další část. Společně vcházíme do jarní přírody. Vlevo od nás teče potok. Proudí z pramenů z hor a silné proudy nechávají vodu rychle téct. Před námi je měkká půda louky a běžíme na ní. Na břehu potoka nyní vidíte příjemné místo a tak společně usedáme. Náš pohled doprovází proudící voda. Sedíme jeden vedle druhého.
Nyní vám ukáži jeden obraz: V mnoha oblastech země je stále více sucho. Často neprší celé roky. Vidíte, jak ženy hluboce skloněné pod tíhou nádob na vodu z daleka nosí vodu ke svým chýším. Nejedná se jen o pouště, o místa v Africe, nýbrž přibývá stále více pouštních oblastí. Ve vašem srdci se začíná plát světlo soucitu, jako stovky hořících svíček.
Nyní společně chceme zmobilizovat naše tvořivé síly. Nemusíte se Mě ptát o dovolení; neboť jsem s vámi. Váš soucit s těmi trpícími lidmi je motorem pro tvořivé síly. Toto soucítění září nyní z vašich srdcí a jím ovlivňujete vodu tekoucí kolem.
Představujete si, jak voda překonává všechny překážky, aby se dostala tam, kde to je tak zapotřebí: do pouští, do oblastí, kde se pěstuje rýže, do ještě pustých zemědělských ploch, jako voda k pití pro lidi a zvířata. Všemu, co vám nyní přichází na mysl, k čemu je vody nutně třeba, dáváte mocně své soucítění s žíznícím stvořením, žízní trpícími lidmi. Vidíte, jak se kupí mraky plné deště, aby přinesli vodu? Vidíte v duchu, jak se element vody sklání před vaší láskou a vroucím přáním pomoci?
Nyní se v myšlenkách vracíte zpět k vašemu potoku, který vám pomohl, dát vašim myšlenkám pevný cíl. Nyní ještě vidíte na divokých petrklíčích ležet těžký sníh. Podívejte se na jejich jemné kvítky, i ony potřebují vaši pomoc a s vašimi tvořivými silami zahalujete květiny do své lásky a sníh taje. Víte, že květiny zpívají? Zpívají nyní radostí, abyste cítili ve svých srdcích vděčnost. Duchovně zvedáte své ruce a žehnáte to množství květů; všechny mají žít, žádný z nich nemá poškodit mráz.
Nyní se zvedněte, společně přes louku na její kraj. Stojí tam keře, které také překvapil mráz uprostřed jejich květu. I je žehnáme láskou a láska je život. A nyní slyšíme zvonečky zlatého deště tichounce znít ve větru; zpívají píseň vděčnosti a radosti a projevují nám svou vděčnost za náš soucit s nimi.
Opouštíme louku, jdeme ulicemi a všem spolubratřím, které potkáváme, věnujeme přátelský úsměv, láskyplný pohled. Nyní vstupujeme opět do tohoto pohostinného domu. Moji milovaní synové a dcery, ve společenství je energie, kterou vysíláte, násobená, ať již jste se spojili v soucitnou modlitbu kvůli čemukoli: ať již se modlíte za mír, světlo nebo vysíláte lásku – žádná energie se neztratí, nýbrž se spojuje se stejně kmitající energií a vrací se rozmnožená k vám zpět.
Moji milovaní, žehnám vám nyní a prosím vás, abyste byli ve svých srdcích otevření pro Mé Slovo.
Projevení z vůle
Opravdu, opravdu, opravdu, žádné utrpení, žádná bolest, žádná osamělost, žádné trápení nebudou již existovat na Nové zemi, na Nové zemi, kterou pro Své připravuji.
Slíbil jsem, že bude Nové nebe a Nová země, a to, co jsem slíbil, dodržím a vyplním, Moji milovaní, také s vaší pomocí, s vašimi myšlenkami modlitby, tím že neustále vysíláte svou lásku k těm, kteří Mě hledají, kteří se ztratili, kteří se ode Mě odvrátili.
Jsem váš nebeský Otec a volám vás, Mé děti, obraťte se! Jsem Ježíš Kristus, váš Vykupitel a volám vás, duše, které jste byly přivedeny do této místnosti, obraťte se!
Podívejte se kolem sebe a vizte světelné bytosti, které vás sem přivedli! Podívejte se na Mě, Já, váš, Pán a Bůh, váš Spasitel, stojím před vámi! Obraťte se, Mé děti, buďte odvážní! Já vám dám sílu proměnit se v lásku. Nedívejte se již do temnoty, nýbrž se podívejte na Mé světelné bytosti, které vysílají světlo do vší temnoty! Jsem váš Pán, váš Bůh a Já jsem ten, kdo řekl: „Následujte Mě a já vás přivedu do nebe. Přivedu vás do nebeských příbytků, které jsou pro vás připravené.“
Pojďte, Mé děti, hledejte Mě, a naleznete Mě; neboť jsem řekl: „Kdo hledá, ten najde, kdo tluče, tomu bude otevřeno!“ - Tedy pojďte, Mé děti, otočte se z vašich tmavých cest! Nechte si ode Mě pomoct a nechte se Mnou vést! Povedu vás do země, kde teče mléko a med, kde je už jen mír a láska, kde vám živly slouží a těší se z toho, že vám jsou k službám. Já jsem váš Pán, váš Bůh, Já jsem pravda! Já jsem život navěky.
Žehnám všechny Své děti Svou láskou, především vás, Mé nástroje, Mé posly světla, které jsem vyslal k tisícům na tuto zem. Neustávejte v šíření lásky kolem sebe! Nepřestávejte Mi sloužit! Neděste se úkolů, které jste chtěli zde na zemi plnit. Nebuďte již malé děti, nýbrž buďte Mí synové a dcery, kteří si jsou vědomí své moci a síly a kteří vědí, že jim v těžkých situacích dokáži pomoci a stojím při nich!
Žehnám vám, Mé milé děti, Můj mír, Má láska a Mé milosrdenství a celá milost nebe jsou s vámi.
Amen
Projevení z vážnosti
A skutečně, na všem, co jsem vám slíbil, máte, Moji věrní, Mí synové a dcery, svůj podíl. Vrůstáte do vašeho pravého určení; neboť vyplňujete stále více a více Mou vůli.
Učil jsem vás pravému modlení a to, Moji věrní, je jenom začátek. Říkám vám: „Přijde hodina, kdy budete vědět, že to, co člověk označuje za zázrak, je výsledkem toho, co jsem do vás vložil jako Své dědictví.“ Moji milovaní synové a dcery, Mé děti, je vás mnoho, a nikdo z vás ode Mě nemůže být tak daleko, aby se k němu nedostalo Mé Slovo. Mluvím do každého srdce; neboť tam je Můj příbytek.
Mnoho Mých dětí žije v temném stínu vzdálení od Boha a opravdu, mnoho vašich takzvaných výdobytků techniky, které jsou oslavovány a obdivovány, se již dávno staly obrovským prokletím a žádají si stále více daně mezi Mými, jsou zamořeny umělými substancemi, zatíženy různými druhy záření, která neodpovídají přírodě, kterou jsem stvořil. Tak trápíte oheň, vodu, vzduch a zemi.
Co, Mé děti, sklidíte? To osudné šílenství, všechno, co se snažíte dělat, a také můžete dělat, vás stále více přivádí na pokraj zkázy. Ó, zastavte se! Obraťte se! Nevědomě zajatý ve vězení pýchy a chtíče, se člověk chová jako Mně, Svému Bohu Stvořiteli, nadřazený zlepšovatel přírody a světa a vytváří si tak svůj osud. Co bude, ptám se, sklizní takové setby?
Kde jsem Já? Kde je Můj Duch ve vaší politice? Kde je Můj Duch v obchodě a v proměnách vaší ekonomiky? Kde je Můj Duch lásky ve vaší výchově, ve vašich vědách? Jak dlouho ještě myslíte se beze mne obejdete? Jak dlouho myslíte dokážete beze Mne řešit své problémy? Skutečně, říkám vám: „to nikdy nebude pro člověka možné; neboť není to tak, že veškeré lidské útrapy pramení ve vzdálení se od Boha?“
Ti, kteří usilují o to vymazat Mě, vašeho Otce, ze srdcí Mých, aby je pak vedli podle svého ubohého mínění na cestu svévole, se již vyřídili. A tam, Moji milovaní, kde Já nejsem, kde se ode Mě Moji odvracejí, je ten druhý. Kam je může vést? Tam, kde si člověk nevezme Můj zákon, zákon lásky, soucitu a milosrdenství za základ svého myšlení a jednání, svého přesvědčení a svého života, tam určuje ten druhý cesty člověka a vede je ve vůli, která není Mou vůlí. Ale jednou přijde pro každého hodina, kdy se mu bude ta takzvaná osvícenost člověka jevit jako marná, ubohá a bezduchá.
Tedy slyšte: Kdo nemůže předložit díla lásky a pravé lidskosti, ten přichází s prázdnýma rukama.“ Ve světle pravdy v oné hodině to poznáte, a tam, kde mohla být odměnou blaženost, bude jen bědování a hořkost. Tedy slyšte, Moji věrní: I toto je, řečeno pár slovy, vaše úloha: „Vydávejte svědectví o síle a moci dědictví, které jsem do vás vložil! Obraťte se ke Mně! Svěřte se mi a všechno vám bude k dobru!“
Moji milovaní, žehnám vám a neexistuje okamžik ve vaší existenci, kdy byste nebyli požehnáni; neboť jste Moji milovaní synové a dcery a Mé milované děti. Mé Slovo je ještě mezi vámi.
Amen
Projevení z milosrdenství
Moji milovaní synové a dcery, Jsem skutečně ještě mezi vámi a Mé ruce jsou nad vámi roztažené. Paprsek světla Mého milosrdenství rozšiřuje vaše srdce; neboť moře Mé lásky – milosrdenství má být přítomno ve vašich srdcích, aby všechno vaše konání, vaše díla, vaše myšlenky a vaše slova byly neseny Mou láskou a jakoby neseny na křídlech letěly do celého stvoření.
Láska – milosrdenství má prostoupit tuto planetu a obklopit ji a má obalit a proniknout všechen život. Má proudit až do nekonečných dálek vesmíru, aby se toto místo, které bylo tak temné, stávalo světlejším a aby jí Mé děti byly neseny. Ano, mají být neseny domů ke Mně, domů na Mé Otcovské Srdce.
Vy, Moji milovaní synové a dcery, kteří jste zde v kroužku, ale také i ti, kteří pro Mě pracujete po celé zeměkouli, jste Moje nástroje, Moji poslové světla a když jsou vaše myšlenky, slova a díla prodchnuta Mou láskou – milosrdenstvím, tak se stane všechno to, co jsem vám právě zjevil. Pak se stane tato planeta Novou zemí, zemí, na které teče mléko a med a na které Mé děti žijí společně v míru, štěstí, lásce a pokoře; a všechno, co by Mé děti ještě mohlo rozdělit, bude Mou láskou – milosrdenstvím uzdraveno. Tak budou Moji milovaní vedeni stále výše, domů ke Mně, domů do věčného domova, domů na Mé Otcovské Srdce.
Ó, Moji milovaní, jak se těším, jak toužím po tom sevřít vás opět do náručí, opět vás přitisknout na Své Otcovské Srdce, abyste naslouchali a slyšeli tlukot Mého srdce, jak říká: „Mé dítě, miluji tě, Mé dítě, miluji tě, Mé dítě, miluji tě“ a jak toužím po tom, že pak odpovíte: „Otče, miluji tě, Otče, miluji tě, Otče, miluji tě.“ Ano, Moji milovaní, tam by měla vést vaše cesta.
Na této cestě máte poznat lásku a milosrdenství ze všech jejich stran. Ano, máte vědět, máte cítit být dítětem lásky. Čím více toto vědění a tento cit prohloubíte, tím více bude také vaše okolí naplněno a prosvětleno láskou. Každičký atom, každé zrnko prachu bude naplněno Mou láskou – milosrdenstvím. Čím více jsou minerál, země naplněna Mou láskou – milosrdenstvím, tím jsou lehčí, tím výše kmitají. A pak zažijete, že i tato planeta nastoupí svou cestu domů a opět zaujme své místo tam, kam patří, tam, kde jsem Já doma.
Moji milovaní, nechte se Mnou vést a nechejte Mě, abych rozšířil vaše srdce! Říkám vám: „Ve vašich srdcích má místo celé moře lásky – milosrdenství a vy se máte do tohoto moře stále hlouběji ponořovat. Když se této lásce – milosrdenství oddáte, tak budou z tohoto moře neseny vlny tam, kde je mé lásky nejvíce potřeba, i tam, kde jsou ti, kteří jsou ještě proti Mně. Ale víte, že i oni jsou Mí synové a dcery, Mé děti, po kterých tak toužím.
Jen láska – milosrdenství, vaše pochopení pro ztracené, je může opět přivést zpět na Mé srdce. Tak mají být všechna vaše toužení, vaše myšlení, vaše cítění, vaše díla nesena Mou láskou – milosrdenstvím. Žehnám vás, Moji milovaní. Žehnám ale i všechny, kteří nejsou zde, jedno, kde se nacházejí. Mohutný proud Mé lásky – milosrdenství proudí nyní k zemi, ke všemu životu a proudí i do vašeho kroužku.
Amen
Projevení z lásky
Já, Otec pra, jsem vám již nejednou zjevoval, že země byla mnou stvořena a že jednou opět zaujme své místo v nebi.
Atareus, vznešená hvězda Sadhany, se rozpadla při jejich pádu, ale z jejich čistě duchovní substance jsem stvořil síň zřeknutí se světla, ze které jde každé nebeské dítě do hlubin, aby vykonalo svůj dílu odpovídající podíl na vykoupení, a zároveň jsem z této duchovní substance vytvořil zemi, která bude sloužit k vykoupení a návratu domů všech dětí.
Přes tento nástroj jsem mohl – vedle jiného díla – zjevit prahistorii stvoření nebes, pád a návrat domů všech padlých dětí. Ztracený syn je symbolem všech těch Mých dětí, kteří Mě se Sadhanou, která si dala mužské jméno Lucifer, opustili. Sadhana povstala proti Mně a strhla s sebou své děti do hlubin. Byly to děti, které Sadhana proti božím zákonům povolala do života a kteří Mně, svého Otce, nikdy nepoznali, protože mi Sadhana své děti, kterých bylo nepopsatelně mnoho, již nepřinesla k požehnání.
V nebi byly v dlouhém období pěti dnů stvoření všechny děti, které vzešly z duálových párů, ale i ze Sadhany a Mě, Mnou požehnány a tím povýšeny na děti Boží. Ale šestého dne stvoření, v den lásky, se Sadhana postavila proti Mně a chtěla děti, které patří jen jí, přičemž nemyslela na to, že tyto děti, stejně jako všechny ostatní, jsou také vždy ze Mě; neboť Já jsem život a jen Já mohu život dát.
Jak v nebi, tak i na zemi! Otec a matka zplodí dítě, a tak jsem i na nebesích Já Otec, a Sadhana je v přeneseném smyslu matka; ale velkou část její mateřskosti jsem si ponechal při jejím stvoření v sobě, abych mohl Svým dětem dávat svobodu. Kdybych na Sadhanu přenesl plnou mateřskost, nemohl bych ji při pádu vykoupit, proto jsem ji povolal jako dítě.
Chtěl jsem svobodné děti; měly moci prozkoumávat výšky a dálky nebes, se Mnou konat a tvořit na věky s Mým duchem lásky, ale právě z této svobody i proti duchu lásky a tudíž proti Mně. To znamenalo, že Mé děti mohou prozkoumávat i hlubiny, vzdálení od Boha, tak jak to chtějí.
V podobenství o ztraceném synu chtěl syn nejen obdělávat pole a šťastně setrvávat u otcova stolu, nýbrž chtěl poznat i stinné stránky. I Sadhana se Mě zřekla, aby založila svou vlastní říši se svým doprovodem, a přitom klesala stále hlouběji do vzdálení se od Boha. Rozbilo by to rámec Poselství, kdybych vám vysvětloval krok za krokem, co se dělo. Bylo vám to již vylíčeno skrze Můj nástroj.
Zemi jsem vybral za planetu, na které se uskuteční vykoupení Mých padlých dětí a Mé Sadhany. Již když se Sadhana ode Mě vzdálila prvních pár kroků, viděl jsem duchovní zemi. I kdyby v čase a prostoru ještě uběhly eony, ve Mně je věčnost, je Zde a Nyní. Země je posvěcená půda již od počátku.
Podle vašeho evolučního učení se postupně vyvíjely různé druhy od jednobuněčných až ke zvířecí říši a z tohoto posledního pak člověk. Jenom z části mají vaši badatelé pravdu. Já jsem život v celém bytí a ze Mne přichází život. Jiskra života pro další vyšší život přišel ze Mě, Ducha Stvořitele. První lidé na této zemi byli vysocí poslové světla z nebes, Adam a Eva, kteří opustili věčný domov, aby naplnili svou cestu spoluobětování a sloužili padlým na zemi jako rodičovský pár.
K tomu chci ale ještě něco nadestřít. Podle vašeho počítání času uběhla na vznešeném nebi dlouhá doba – přičemž ale na nebi čas neexistuje, ale jinak se vám to nedá vysvětlit – po pět dní stvoření sloužila Má Sadhana v lásce, pokoře a věrnosti stvoření a Mně. Pád nastal šestého dne stvoření a trval v tento den lásky sedm hodin. Ale dříve než úder hodin ukončí tento den, budou všichni opět vrácení domů na Mé Otcovské Srdce.
Moji synové a dcery, když jsem láska – milosrdenství, mohu od Sebe nechat odejít Své dítě, aniž bych zároveň nevytvořil možnost, že se může vrátit zpět? Je možné, abych toto dítě, - syna, ve skutečnosti dceru – oloupil o svobodu a upoutal ke kamení země? Namáhavě má po miliardy let osvobozovat částečky ducha ve služebném obětování se a stoupat po žebříku evoluce? Je to milosrdenství? Nemohu být Otec lásky – milosrdenství, když přihlížím, jak Mé dítě, které jen žije svou svobodu, kterou jsem mu dal, musí jít takovou velmi hořkou, potupnou cestu, aby se po nekonečně dlouhé době stalo člověkem. Kdyby toto byla pravda, tak byste mi právem mohli položit otázku: „Proč je tedy stále ještě tolik zla ve světě, když by přece již dávno muselo být zlo tou pokornou vývojovou cestou vymazáno?“
Daroval jsem Svým dětem svobodu a neokradu je o jejich svobodu, jinak bych porušil Svůj vlastní zákon. Svobodně se mají Mé děti obrátit, ve svobodě opět najít cestu k lásce a ve svobodě se vrátit domů. Nikdy jsem Své děti netrestal, nýbrž jsem je nechával jít po jejich cestách zkušeností a aby se z těchto svých zkušeností učili, jen tak najdou cestu zpět ke Mně. Nechal jsem tedy symbolicky, jak to je v podobenství popsáno, odejít Ztraceného syna, ale následovaly ho myšlenky lásky, myšlenky otcovského požehnání a tyto myšlenky v něm probudily touhu vrátit se zpět domů k otci.
Dal jsem vám toto podobenství, abyste v něm poznali ty, kteří se ode Mě odvrátili a jdou svou cestu temnotou. Jak jsem vás učil? Jdou i pro vás temnotou. A jednoho dne bude tato cesta projitá a v celé věčnosti již nenastane žádný pád, protože zkušenosti z pádu jsou přístupné pro všechny Mé děti. Jakýkoli krok směrem pryč ode Mě udělají, ihned poznají, kam tento krok vede a vidí následky.
Co jsem jako Otec lásky – milosrdenství ve skutečnosti pro Své padlé děti udělal? Stvořil jsem kvetoucí, množství plodů nesoucí planetu. Podívejte se na zemi kolem sebe, nenacházíte všude rajské oblasti, a to v každé zemi, dokonce i na poušti? Co ale Mé lidské děti ze země udělaly, to se stalo jejich tvořivou svobodou. Říkám vám, země byla rájem. Brány ráje nebyly pro Adama a Evu zavřeny Mnou jako trest – spatřete v těchto biblických zprávách alegorické události – nýbrž nedodržováním Mých zákonů změnili zemi Mí první, zrovna tak jako celé lidstvo během celých svých dějin – mocí svých tvořivých sil. Tak byl také u Adama a Evy ráj zničen přírodní katastrofou.
Přesto jsem Já, Otec pra, stál vždy znovu při Svých dětech tím, že jsem jim posílal proroky, kteří jim měli připomínat ztracené a to, jak toho mohou opět dosáhnout. I Lucifer slyšel všechna tato učení, ale díval se do dálek oblohy, viděl hmotu a všechno patřilo k jeho říši. Pozvedl vzpurně svou hlavu, ještě byl pánem těchto světů, až do onoho okamžiku, kdy jsem Já, Otec pra, ve Své lásce jako Ježíš, vstoupil na zem. To byl bod obratu, počátek vzetí domů všech Mých ztracených. Vedení domů nemůžete z hlediska času postihnout, neboť se rozprostírá přes eony; ale na Nové zemi je jiný čas.
Na Nové zemi má temnota svázané ruce – jak se píše v Bibli – na tisíc let. Ale také toto je viděno jen obrazně; je to mnohem delší časový úsek, než jaký si dokážete představit. Pak již není žádná hmota. To znamená jinými slovy, že všechna hmota je opět proměněna v nejryzejší energii. Nyní si můžete představit, jak dlouho ještě tato doba bude trvat! Přesto ale tuto dobu nepocítíte, neboť Jsem uprostřed vás. Na konci této doby přijmete ty, kteří nebyli připravení na obrácení a během této doby se zdržovali ve sférách nad Novou zemí, za své děti. Pak bude opět dána temnotě moc, ale je jen málo těch, kteří se staví proti lásce.
Zatímco se Nová země duchovně s vámi pozvedne a bude stále zářivější a krásnější, a duchovní součásti bývalé Atareus se k ní připojí, bude oněch málo přesazeno do věčného domova do přírodních říší, kde budou moci rozpoznat svá zastínění čistého dítěte Ducha – Boha a uvolnit opět podle břemene obaly duše. Bude jim v jejich nitru v obličejích ukázáno, jak každé dítě nebe dobrovolně vložilo zpět své bytí dítětem Božím do rukou otce a opět si ho nově dobylo cestou po zemi. Vidí bývalé hrozné poměry na zemi a v protiváze k tomu mír, lásku nebes. A i v nich se probouzí touha být opět zařazeni mezi Boží děti. Skrze poučení jim bude ukázáno, jak toho dosáhnou.
Tak slouží v hluboké pokoře kamenům, rostlinám, zvířatům. Zatímco se blíží průvod návratu domů za jásotu nebeských zástupů k růžové bráně, na konci průvodu Má Sadhana, provázená dvěma anděly, se také z oné hrstky padlých opět staly čisté Boží děti, takže při procházení růžovou bránou – Já se Sadhanou v náručí a oběma naděli na konci průvodu – se i oni mohou připojit k jásotu.
Již když jsem řekl: „Budiž světlo“, jsem věděl, že tím také vznikají stíny; ne stíny, které jsem Já stvořil, nýbrž stíny, které Mé děti – mocí svého dědictví – vytvořily. Při každém Slově jsem se díval do dáli a duchovně viděl zemi jako kvetoucí planetu v modrém světle. Viděl jsem slunce, jak tuto planetu ozařuje, slunce, které si bere svou sílu od středního slunce a toto od centrálního slunce a toto opět od Mého pracentrálního slunce. Země tedy kmitá v Mém pracentrálním světle. Je přímé spojení od nebe k zemi. Země není žádná satanská nýbrž boží planeta. Pouze díky tvoření Mých dětí – opakuji to – byl ráj, který jsem daroval Svým dětem ze Své lásky, částečně zničen.
Nyní vás ještě jednou krátce oslovím s tím, že když mluvíte o temnotě – i o Antikristu – myslete vždy na to, že: jsou to vaši bratři a sestry, kteří i pro vás jdou temnotou. Jak je přijmu? Tak jako v podobenství přijal otec svého syna. Ti, kteří byli se Mnou, zůstali v blaženosti být se Mnou spojení, i když šli po Zemi. Ale těm, kteří šli nejhlubší temnotou, kteří protrpěli tolik utrpení, tolik bídy, těm jdu vstříc. Slavnostní tabule je uchystána a svatební oděv leží připraven. Vy, Moji poslové světla, provázíte symbolicky zleva a zprava s pochodněmi průvod navracejících se domů a je to nekonečně dlouhý, ale i radostný průvod návratu domů. Znovu a znovu zaznívají chorály andělů: „Aleluja, je dokonáno!“
Toto Mé Slovo uchovávejte ve vašich srdcích a nebojte se vždy znovu jít do temnoty a tam sesílat lásku a mír do srdcí Mých ztracených. Přiveďte Mi je s sebou domů. Dokončit dílo, které jsem stvrdil na Golgotě Svou smrtí a Svým zmrtvýchvstáním, aby všechny Mé děti bez výjimky opět povstaly k věčnému zdraví, k věčné lásce, k věčnému míru.
Amen
Projevení z trpělivosti
Tak stojím, jako Zmrtvýchvstalý, ve vašem středu. Rozpřahuji Své ruce a hojné požehnání k vám proudí. Ať vás posílí na vaší cestě přivést Mi všechny Mé děti zpět domů.
Dívám se do vašich srdcí. S toužebným pohledem se dívám na tebe, Můj synu, Má dcero. Řekni, co se ještě zdráháš? Podívej, podávám ti Své ruce a všechna síla, všechna láska proudí k tobě.
Vedu tě, čeho se tedy obáváš, když jdeš se Mnou za ruku? Polož mi v pokoře svého člověka k nohám a buď připraven, jako ten, kdo jsi, jít pro Mě zemí! Jsi Můj syn, Má dcera v zářivém jasu Mé lásky a Mého světla. Ochranně držím nad tebou Svou ruku a vedu tě. Chceš-li takto se Mnou putovat, pak vlož svou ruku do Mé.
Mé dítě, miluji tě a žehnám tě.
Amen