Tichá radost

Poselství - březen 2015

Poselství - březen 2015

zpět

 

 

 

Kroužek lásky a světla Ježíše Krista

 

28. března 2015 v Norimberku

 

 

Setkání společenství v mystice lásky k našemu Pánu Ježíši Kristu.

Následně po hlubokém odevzdání se našemu nebeskému Otci vysvětlujeme, jak naslouchat Jeho Slovu, které je v každém dítěti a jak rozvíjet dar léčení.

 

 

Božské projevení z trpělivosti

 

Silně a přece jemně září Mé slunce do vašich srdcí. Moji milovaní synové, Mé milované dcery, svedl jsem vás sem dohromady, abyste naslouchali Mému milujícímu Slovu, ve svém srdci se nad ním zamýšleli a nově posíleni opět nastoupili svou cestu domů na své pozemské místo určení. Vaše bytí je u Mě a má stále být u Mě, tam, odkud dostáváte svou sílu, tam, kde je váš pravý domov.

 

„Mé dítě, miluji tě“, tak jste zrovna zpívali a vaše srdce jsou rozkvetlé v lásce ke Mně, k vašim sourozencům, ale i ke stvoření. Láska vás pojmula a je vaším průvodcem. Tak nechte, že se hluboko ponoříte do moře lásky! Jste v bezpečí a chráněni. Něžně se dotýkám vaší hlavy a na vaší tváři se objevuje úsměv. Duchovně pokládáte svou hlavu na Mou hruď, vzhlédnete ke Mně a řeknete: „Otče, tady jsem, Tvé dítě. Ty mě veď, Pane!“ A odpovím: „I tě miluji!“, a Má láska hlouběji proniká celým vaším bytím.

 

Proudy lásky se šíří, dotýkají se vašich srdcí, obklopují vás a mocně a silně vás obalují. Stále více člověk nechává, aby klesal. Hlouběji a hlouběji padá do nekonečnosti Mé lásky. Cítíte, jak všechno lidské ustupuje a cítění nebeské lásky se šíří ve vás a kolem vás. Dotýkejte se navzájem touto láskou! Dále za tento prostor jste se spojili s nespočetnými posly světla a Má láska proudí, teče tam, kde je potřeba. Nespočetně andělů ji nese tam, kde pobýváte se svými myšlenkami, kde stojíte při svých sourozencích v lásce, ať na zeměkouli nebo v oblastech na oné straně. Nespočetně Mých dětí spolupůsobí, aby láska pojala stále více srdcí.

 

Ano, vaše srdce jsou rozkvetlá. Z poupěte ve vašem nitru se rozvinula nádherná květina, která voní a kvete. Je to nebe, které do vás vstupuje, nebe s jeho radostí, s jeho světlem a s jeho láskou. Díváte se pryč od lidského na Mě, který před vámi stojím v zářivém jasu a říkám vám: „Mé dítě, miluji tě, pojď do Mé náruče!“ Prostor a čas mizí a stává se stále světleji ve vás a kolem vás.

 

„Pojďte se Mnou!“ Vedu vás nahoru po mírném horském úbočí, které je ozářeno sluncem. Tvá cesta, Mé dítě, je někdy obtížná, když se ale podíváš na Mě, tak jdeš lehkým krokem se Mnou dále a dále, vstříc světlejším výšinám. Sem tam vás zvu, abyste si se Mnou udělali přestávku, přivinuli se na Mé srdce a odpočinuli si, abyste znovu obdrželi novou sílu. Přitom si uvědomujte, že láska neustále teče a vaše nitro se pro Mě stále více a více rozšiřuje.

 

Pociťujete hřejivé sluneční paprsky na své kůži. Ciťte hlouběji a hlouběji a všimnete si, jak Má láska všechno a všechny zachvacuje. Ano, položte Mi své sourozence na Mé srdce, aby se jich mohla dotknout Má láska! Zůstávejte v důvěře ve Mě a žehnejte i ty, kteří si ještě vychutnávají svou svobodu, jednají proti lásce, odmítají Mě a vysmívají se Mi, jako kdysi při Mé cestě s křížem a smrti na kříži! I oni jsou Mé děti, vaši bratři a sestry, a i oni žízní po lásce, neboť Má Božská jiskra je i v nich.

 

Tak rozjasněte své obličeje, dívejte se očima lásky! Vyzařujte lásku a milosrdenství! Žehnejte a pokládejte všechno do Mých rukou, na oltář lásky a proste Mě, abych pomohl a uzdravil! Mír v srdcích Svých dětí zapaluji tehdy, když přijde ten okamžik a Mé dítě pozná, že se proti Mně prohřešilo a odklonilo se ode Mě. Když se mu znechutí utrpení, pak je mu k dispozici všechna Má láska, kterou potřebuje, aby se dokázalo ve svobodě vůle obrátit. Tak pomáháte svým bratrům a sestrám přijímat lásku, rozdávat lásku, dávat ji a brát a tím se ponořovat do zázraku Mé lásky.

 

Nechte se ode Mě vést, dejte na své srdce, dbejte na své nitro, Moji milovaní, a poznáte, jak blízko vám v každém okamžiku jsem! Skutečně jdu s vámi krok za krokem směrem k pravé a největší lásce, která vás jednou osvobodí od všechny té tíže pozemského bytí.

 

Tak vás chci ještě skrze další nástroje vést do zázraku Mé lásky.

 

Amen.

 

 

 

Božské projevení z lásky

 

Moji milovaní synové a dcery, opět vstupujete do Velikonočního týdne, ve kterém myslíte na Mé utrpení a umírání, ale i na Mé zmrtvýchvstání. Cesta přes Golgatu, kterou jsem šel, je zároveň i cesta, kterou jde každé z Mých dětí na zemi, úplně jedno k jakému se hlásí náboženství. Každé dítě jde svou cestu přes utrpení a bolest, směrem k zmrtvýchvstání.

 

Proč se právě na jaře vzpomíná na Mé utrpení a umírání? Na jaře, když se tráva stává opět zelená, rozvíjí se listy na vašich keřích a stromech a ukazují se květy, když slunce teple září z nebe a všechny Mé děti se radují z probouzení v přírodě, právě tehdy myslíte na Mou cestu přes Golgatu. Probouzení v přírodě stojí naproti utrpení, bolesti a smrti, a sice jako poselství, že po každém zániku následuje zmrtvýchvstání. To je hlubší smysl. Skutečně, říkám vám: „Každé dítě jde svou cestu přes Golgatu a , váš Pán a Bůh, provázím a pomáhám svému dítěti nést a unést všechno, aby nakonec dospělo k věčnému zmrtvýchvstání v nádheře Mé přítomnosti a Mých andělů v nebesích.

 

Nedívám se na pozemská náboženství, nýbrž se dívám jen na duši v člověku. Neexistuje žádná duše, která by si ve svobodě nevybrala těžkou cestu přes Golgatu, když ne v tomto nebo v minulém životě, tak v dalším zde na zemi. Proč ke Mně duše nemůže najít cestu v radosti? Chtěl jsem, aby Mé děti všechny mohly najít cestu ke Mně na Mé Otcovské Srdce v radosti, bez utrpení. Ale až skrze utrpení přemýšlí Mé děti o pomíjení pozemského. Dokud se Mému dítěti daří dobře, žije radostně ze dne na den a nedělá si žádné starosti se životem a především s koncem života zde na zemi.

 

Když se duše rozhodla pro utrpení, pak přejde také člověk od pohodlného života, kdy si neláme hlavu, k vnitřnímu pochopení. Utrpení člověka školí, neboť je hozen sám na sebe a obklopuje ho vážnost. Zatímco člověk prochází těžkostmi, duše je plná jásotu, neboť vidí světlo na konci cesty, vidí Mě, který s roztaženými pažemi čekám na Své dítě.

 

Stále znovu jsem tázán: „Otče, proč musíme my, Tvé děti, trpět a nejen my, nýbrž i stvoření? Silnější zvíře pronásleduje slabší?“ Kam se podíváte, všude je zkáza a smrt a nerozumíte, že přesto působí Má Božská láska. Vzhlédnete ke Mně a zeptáte se: „Proč, Otče? Je Tvá láska utrpení, je Tvá láska právo silnějšího?“ vám odpovídám: „Při pádu zástupu Mých dětí vznikla materie, tím i tato země, která slouží padlým jako domov. Skrze vznik a zánik upozorňuji Své děti na pomíjivost a zároveň na věčné bytí v Mé nádheře. Nenechal jsem ale Své děti samotné, nýbrž , váš Pán a Bůh v Ježíši, jsem sám šel na zem a vzal kříž na Sebe.

 

Útěšně vám říkám: „Přijde doba, a je blízko, kdy všechno utrpení skončí.“ V tomto smyslu jsem prorokoval: „Podívejte, udělám všechno nové, novou zemi a nové nebe a nebude již žádné neštěstí a žádná bolest, nýbrž všechny Mé děti budou putovat s jásotem Mně vstříc, aby spěchali do Mé náruče a tím na věky byli šťastné v nebesích.“

 

Utrpení, Moji milovaní synové a dcery, vás nechává zrát. Dokud jdete radostně po svých cestách, necítíte žádnou bolest, žádný žal, tak také duše nemíří ke Mně, ano, nemůže ke Mně spět, protože člověk o sobě nepřemýšlí. Když dítě spadne a s pláčem s krvácejícími koleny spěchá ke své matce a ta útěšně bere své dítě do náruče, získá dítě zkušenost, že utrpení ukazuje lásku matky. Matka miluje vždy své dítě, i otec, ale dítě si toho není tak vědomé. Když ale nese žal a bolest, tak je celé bytí dítěte obráceno na tuto bolest a matka nebo otec, kteří pak dítě utěšují, probudí v dítěti touhu po pomáhající lásce. Pomáhající láska, kterou jsem , váš Otec.

 

Zvolil jsem cestu přes Golgatu, abych Svým lidským dětem mohl ukázat, že sám jako Pán a Bůh na sebe beru všechno, co na zemi je k zakoušení za bolest a utrpení, neboť jen pak porozumí Mé děti, jak moc je miluji.

 

Jak je to s jinými náboženstvími? Není důležité, co jednotlivec věří, nýbrž je důležité cítění, které jsem skrze Svou cestu vložil do každé duše, úplně jedno k jakému náboženství pak v lidském šatě patří. Když pak duše jde opět do duchovních oblastí, nemůže Mi říct: „Co víš Ty, ó Pane a Bože, o životě na zemi, o všem tom utrpení a bolesti, skrze které jsem musel jít. Vždy pak vidí Mé dítě Mou cestu přes Golgatu a na konci je zmrtvýchvstání. To se dá postavit naroveň absolutnímu obrácení se ke Mně. Každé dítě nakonec spěchá do Mé otevřené náruče a a je doma na Mém srdci.

 

To je hlubší smysl Mého jití na zem, hlubší smysl Mé cesty přes Golgatu a i Mé potupné smrti na kříži. Vytrpěl jsem co do bolesti a utrpení všechno, čím leckteré z Mých dětí také na zemi prochází, i když částečně z vlastní viny, pocházející z karmy. Jak jste ale řekli v rozhovoru, existují i obětující se duše, které Mě následují a berou na sebe kříž a dobrovolně ho nesou pro své sourozence nebo nebo pro jednoho určitého sourozence.

 

Když, Moji milovaní, v následujícím týdnu budete v přípravě na velikonoční slavnost, budete se radovat z probouzející se přírody, ptáků, kteří zpívají svou píseň, budete plni radosti tomu naslouchat a vaše srdce se otevřou pro hřejivé sluneční paprsky, pak myslete také vždy znovu na cestu, kterou nakonec každé dítě jde přes Golgatu! Nemyslete jen na svou vlastní cestu, nýbrž i na utrpení, které musí tolik Mých dětí na zemi zakoušet! Ukazuji vám i přes média vaše bližní, které byste obzvlášť mohli přijmout do své modlitby, aby svůj osud nesli lehčeji.

 

Tak se modlete, Moji synové a dcery, nechte světlo Mé lásky proudit do srdcí Mých dětí, aby nakonec v každém dítěti vyústil Velikonoční týden do zmrtvýchvstání v Mém Duchu!

 

Žehnám vás, jsem vám blízko ve Své lásce a milosrdenství a dívám se na vás stále znovu s prosbou. Buďte naplněni Mou milostí a putujte po cestě světla, po cestě lásky a myslete na to, že toto světlo, tato lásky přes vás chce téct!

 

Amen.

 

 

Božské projevení z milosrdenství

 

Moji milovaní, tak jsem se vší Svou láskou a vším Svým milosrdenstvím uprostřed mezi vámi. Zcela blízko jsem každému jednomu. Každý z vás Mi otevřel své srdce, a skrze to se i vy mezi sebou cítíte zcela blízko. Ciťte, jak vás nyní obaluje Má láska, jak se vás dotýká Mé milosrdenství a jak vámi pulsuje proud Mé Božské léčící síly! Ano, věnujte Mi všechny své pocity a ciťte se přijati, takoví, jací jste, neboť miluji každého jednoho z vás bez „když“ a bez „ale“.

 

Tak, jak jste zpívali v písni: „Obaluji tě do lásky, kterou jsi ještě neznal“, tak je tomu skutečně, Moji milovaní. Stále znovu objevujete nové stránky, nové aspekty Mé nepodmíněné lásky, a všechny tyto pocity vedou k tomu, že se dostáváte blíže k Mé lásce. Abyste ale mohli Mou lásku skutečně pochopit, je třeba ještě mnohem více cítění. Se životem, který jste přijali pro tuto cestu po zemi, máte možnost zažít velmi mnoho dalšího cítění.

 

Proto, Moji milovaní, vás zvu, abyste vždy znovu ke Mně přicházeli, abych vás mohl na této cestě lásky vést dále, a když to také chcete, mohl vás proměňovat k lásce. Ano, tak ciťte, jak vámi proudím, ciťte, jak vás miluji, ciťte, jak vás uzdravuji a jak Mé světlo všechno temné rozjasňuje! Odevzdejte se Mé lásce a dejte ji sami sobě, ale rozdávejte ji i do celého stvoření! Ve všem tom dění, které vnímáte, je volání po lásce, a vy můžete přispívat k tomu, že tato potřeba lásky ve stvoření je utišena.

 

Ano, tak Mě následujte a odevzdejte se Mi, abych Já, váš Nebeský Otec a Bratr, Ježíš Kristus, ve vás a i přes vás mohl působit ke zdraví a k požehnání pro vás samé a pro celé stvoření. Roztáhl jsem Své ruce a proud Mého požehnání naplňuje stvoření a každý jeden z vás je obalen v tomto proudu požehnání. „Mé dítě, miluji tě!“ Tak volám ještě jednou: „Mé dítě, miluji tě, nejen v tomto okamžiku, nýbrž pro tvé celé bytí!“

 

Amen.

 

 

Modlitba:

 

Milovaný Otče, naše srdce jsou naplněna Tvou láskou. Ty jsi nám tak blízko a za Tvou ruku chceme jít dále. Naše srdce jsou naplněna vděčností a tiskneme se k Tobě: „Ano, Otče, děkujeme Ti za všechnu Tvou lásku, děkujeme Ti, že jsi stále u nás.“

 

Díváme se na velikonoční ráno, den Tvého zmrtvýchvstání, a chceme s Tebou žít a stále znovu Ti dávat své srdce. Ano, Otče, díky, že jsi v nás vstal z mrtvých a nás a všechny naplnil Tvou láskou a ve všech chceš vstát z mrtvých. Vysvobodil jsi nás, Otče, skrze Tvou smrt na kříži a Tvé odevzdání se, a tak se chceme i my Tobě odevzdat a v radosti jít cestou s Tebou. Ano, drž pevně naši ruku a veď nás, Pane. Milujeme Tě.“

 

Amen.

 

zpět