Tichá radost

Poselství - červenec 2014

 



Kroužek lásky a světla Ježíše Krista

 

26. července 2014 v Norimberku

 

 

 

Setkání společenství v mystice lásky k našemu Pánu Ježíši Kristu.

Následně po hlubokém odevzdání se našemu nebeskému Otci vysvětlujeme, jak naslouchat Jeho Slovu, které je v každém dítěti a jak rozvíjet dar léčení.

 

 

Modlitba:

 

Skláníme se před Tebou, ó Pane, odevzdáváme se Ti v pokoře a děkujeme Ti za Tvou všudypřítomnost, za Tvou nekonečnou lásku. Připrav naše srdce a daruj nám Své Svaté slovo! Milujeme Tě, ó Pane, a těšíme se na to.

 

Amen.

 

 

Božské projevení z trpělivosti

 

Můj mír ať je s vámi! Stoupám si před každého jednoho a říkám: „Mír ať je s tebou, Mé dítě!“ Tak zdravím vás v tomto kroužku a zdravím i vás, Mé děti z nebes, kteří jste v Mé všudypřítomnosti.

 

Stojím před každým jedním a podávám mu Svou ruku: „Mé dítě, vlož svou ruku do té Mé a putuj nyní se Mnou do šířky stvoření, které je ve Mně, a do šířky a ticha tvého srdce, ve kterém jsem taktéž. Tam vnímáš Mé milující Slovo, jako zde v kroužku, i vždy tehdy, když se Mi odevzdáš a jsi připraveno, zanechat svět, ve kterém žiješ, a předat Mi všechno, abys našel cestu k tichu ve svém srdci.

 

Vždy, když Mě prosíš: „Otče, Můj milý Ježíši, Můj Bože, prosím veď mě na Tvé srdce!“, tak tě vedu do nitra tvého srdce. Ze začátku to u jednoho nebo druhého potřebuje ještě trochu trpělivosti, ale s každým odevzdáním se a obrácením se na Mě se dostáváte snadněji do svého nitra a můžete se Mnou mluvit přímo od ty k ty. Pak se usměji a řeknu: „Mé dítě, nyní Mi dej všechno, co tě na tvé pozemské cestě zaměstnává! Ano, můžeš dokonce celý svůj život, svou dosavadní cestu položit do Mých rukou a prosit o požehnání. I cestu svého bližního můžeš položit do Mých rukou a požehnat ji.

 

Když je ve tvém nitru tvá touha: „Otče, Tvá vůle se děj a se děje; Tvá vůle, Pane, kéž se děje i v Mém životě!“ Když se pak přivineš do Mé náruče, cítíš Mou blízkost. Cítíš se volný a proudí tebou lehkost. Naplňuje tě hluboká vnitřní láska ke Mně a nechává tě vejít do Mého blaženého království, do Mé Otcovské Náruče. Nebe je v tobě, když Mě v sobě poznáš. Je kolem tebe, je v Mém stvoření.

 

Otevírám vaše oči. Kdokoli tyto řádky čte nebo i v duchu vnímá a je připraven vejít se Mnou do hlubokého spojení, může Mě vnímat a cítit Mou blízkost. Když se Mi odevzdáte, pak vstupujete do kmitání Mého Ducha, do vašeho pravého bytí. Syn, dcera se pak přivine ke Mně a duše cítí tuto jednotu. Budu moment mlčet, abyste cítili, že ve světle Mé lásky, které se nachází v oblasti vnímání vaší duše, jste jednoho Ducha se Mnou. V dáli slyšíte nebeské sbory a fanfáry zvěstovat: „Sláva buď Bohu na výsosti a mír mezi všemi lidmi!“ Andělé nebes vás obklopují. Do vašeho vědomí, do vaší duše pronikají vlny nebeského světla a proudí vaším člověkem.

 

Mnoho rukou je ke Mně natažených. Vidím ruce, když putujete vaším všedním dnem, vidím ruce v Duchu, a všude tam, kde nějaký člověk potřebuje pomoc, chytím jeho ruku a i vy máte chytit ruce svého bližního, aby se Má láska a Můj mír vydávaly. Stejně jako vy se připojí sourozenci, kteří jsou rozmístění po celé zemi, a podávají si ruce navzájem. Cítí vaši blízkost, Mou blízkost, Mou lásku a vaši lásku, a mír sestupuje do srdcí vašich bližních. Skláníte se v pokoře před světlem v nich, před božskou jiskrou a obracíte své oči ke Mně, svému Bohu a Otci: „Otče, tady jsem, Tvé dítě, a tady je můj sourozenec, prosím Ty nás uzdrav a veď nás po cestě lásky, cestě světla!“

 

V lásce a vděčnosti se vracíte zpátky na své místo, které i v přítomnosti je určováno v okamžiku, ať již je povahy pozemské nebo duchovní. Neexistuje žádná náhoda. Ve svých srdcích vidíte, kdo potřebuje pomoc a dáváte mu ji nebo ho pokládáte na Mé srdce. Skláníte se před svými bratry a sestrami a žehnáte je. Mír vám přichází na mysl. Ve svém nitru opět slyšíte nebeský sbor zpívat: „Mír na zemi, mír všemu, co je, mír všem Mým dětem!“

 

Tak přes vás teče Mé Slovo, přijímáte Mě a jednáte v lásce a míru a odevzdáváte se dalšímu okamžiku. Vaše srdce se skrze vaše vyzařování lásky a také skrze proudění lásky z Mého pramene rozšířilo. Je to pramen v každém jednom z Mých dětí. Nechte ho zurčet, nechte ho proudit a nedívejte se na pramen druhého, i když může být tu a tam ještě trochu znečištěný, očistí se Mým prouděním lásky!

 

Když ke Mně přijde dítě a řekne: „Otče, tady jsem, Tvé dítě, miluji Tě! Ty vidíš mou cestu a já se Ti odevzdávám, děj se Tvá vůle v mém životě a všechno, co bylo, Můj milovaný Otče, bys mohl proměnit v Tvou uzdravující a odpouštějící lásku! I já chci odpouštět a Tebe, Svého Boha a Otce v sobě uznat jako zdroj světla, zdroj milosrdenství a sloužit Ti každou nitkou svého srdce“, pak odpovím: „Pojď na Mé srdce, sjednoceni od nynějška budeme putovat tvým nadcházejícím životem!“

 

Dávám vám, kteří jste v pozemském šatu, nekonečnou plnost přírody. Podívejte se do kvetoucích keřů, květin a stromů, jak např. nádherný strom často rozkvete ze dne na den, jak dozrávají plody a jak krásná zeleň potěšuje vaše oči a léčí vaši duši! Vnímejte s radostí stvoření kolem sebe! Viďte u všeho Mě a pozdrav z věčného domova! Pokojní jsou přírodní duchové kolem vás, kteří se starají o stromy, o stvoření a např. narovnávají květinu, která byla sešlápnutá. Mnoho kolem vás ještě nevidíte a přesto víte ve svém nitru, že je toho ještě více než materiální stvoření.

 

Mé působení lásky je na všech rovinách a má také skrze vás být na všech rovinách přeměněno v čin. Nechte mě přes vás a skrze vás působit a sklánějte se v pokoře před Mým Duchem a před Mým světlem v sourozencích a ve stvoření, neboť všechno je jedno a v této jednotě byste mohli radostně ruku v ruce putovat dále! Přijímejte se takoví, jací jste, a podejte Mi radostně svou ruku: „Otče, s Tebou! Tvá láska ať působí přese mě! Ano, učiň mě láskou!“ Váš pohled je pak nasměrovaný na Mě a vaše nitro je plné radosti a každý z vás jde svou cestou, kterou si sám našel, v zářícím světle Mé lásky. Jen láska se počítá a nese vás směrem domů.

 

Tak se nechte ode Mě nadále dotknout skrze Mé projevující se Slovo přes další nástroje!

 

Amen.

 

 

Božské projevení z lásky

 

Moji milovaní synové a dcery, s úsměvem jsem uprostřed mezi vámi, , váš Nebeský Otec v Ježíši, a také vaši strážní andělé, kteří stojí po vašem boku, se usmívali nad vaším rozhovorem, který jste spolu vedli. Proto se nyní budu krátce věnovat vaší diskuzi. Budu mluvit ve stejném smyslu o tom, co se můžete dočíst ve vaší Bibli. Ve stejném smyslu proto, abyste tomu mohli ve vaší době rozumět.

 

Znáte podobenství o „Ztraceném synu“. Žádal své dědictví, opustil otce a odešel do světa. Promarnil veškeré své jmění a když už žádné nebylo, neměl již žádné přátele. Syn je bez prostředků, nocuje na lavičkách v parku a batoh, který má jako poslední majetek, mu je také ještě ukraden. Nyní již nic nemá. Jeho nohy jsou od chození nateklé, má puchýře na šlapkách a je velmi hladový. Žízeň dokáže ještě tak zahnat u různých kašen.

 

A nyní přemýšlí nad svým životem a má již jen jedno přání: chci opět domů ke svému otci a když tam budu sloužit jako pasák vepřů, tak se mi povede určitě lépe než teď v téhle situaci. A vydá se na cestu, aby se opět vrátil domů.

 

Kdo je otec? jsem to! A kdo je ztracený syn? Všechny Mé děti, které se ztratily ve světě, a všechno, co se jim děje – ať již to jsou rány na nohou nebo jiné neduhy – je utrpení, které na zemi provází Mé děti, než dojdou k rozhodnutí: „Otče, chci opět domů k Tobě!“ Samotná tato myšlenka, Moji synové a dcery, stačí a již připravuji oslavu, abych Svého „přeneseně řečeno“ ztraceného syna slavnostně přijal.

 

Vysvětlím vám to podobenství blíže: Člověk prochází svou cestu po zemi, je nemocný a unavený a leží na smrtelné posteli. Duše změní rovinu. Mé dítě neudělalo jediný dobrý skutek, ale při umírání mělo při sténání jen jedno přání: „Otče, domů k Tobě!“ Co se stane? Dítě v šatě duše otevře duchovní oči a vidí v prvním momentě jen temnotu. Pak ale poznává záblesk světla a volá ke Mně: „Otče, chci domů k Tobě! Pomoz mi! Vím, že jsem na zemi nevykonal nic, co by mi propůjčovalo právo spěchat na Tvé srdce. Pomoz mi a zachraň mě!“ Jak se zachovám? , Nebeský Otec, přispěchám ke Svému dítěti, Mé světlo je ztlumené, obejmu Své dítě a řeknu: „Pojď domů! Oslava je připravená tě přijmout.“

 

Nebyl ale ještě jeden syn, který své dědictví nepromarnil, stále zůstal u Mě, aby Mi věrně sloužil? Nelíbilo se mu, že jeho bratr rozházel dědictví zábavami a nyní dostává oslavu a tím je tento budižkničemu ještě také odměněn, jen protože se opět vrátil domů.

 

V jakém smyslu jsem k němu mluvil jako Otec? „Podívej, Můj synu, ty jsi byl vždy v Mé nádheře, ale tento zde procházel největším utrpením, nemám ho tu slavnostně přijmout?“ Přemýšlejte moudře o tomto podobenství!

 

Jak by to ale bylo, když by dítě, které prohýřilo své dědictví, zemřelo na zemi bez myšlenky na Mě a otevřelo své oči v šatě duše pro věčnost? Po temnotě Mě také vidí jako jemné světlo, které svítí nekonečně daleko. Ale i když je Mé světlo ztlumeno, zrcadlí se dítě ve světle, které je láska. Plné děsu se dívá zpátky na svůj život a prchá. Utíká přede Mnou, Láskou, protože tuto lásku neunese.

 

Mí synové a dcery, to jsou říše duší, v kterých se podle života jednotlivce sejdou ti, kteří k sobě podle kmitání patří. Jsou to tmavé říše až po nejhlubší temnotu, které ve vašem užívání jazyka nazýváte „peklo“. Co dělám , Láska, který toto dítě miluji stejně tak jako dítě, které se rozhodlo se ke Mně opět vrátit domů? Poznejte zde ten vše rozhodující rozdíl mezi předtím popsaným dítětem, které po Mě toužilo, a tímto dítětem!

 

Přehodím přes jas Mého světla tmavý plášť. Andělé udělají to samé a putujeme skrze tyto říše duší. Dotýkám se srdcí Svých dětí až do největších hloubek a kde vzplane i jen jediná nejmenší jiskra, jiskra touhy po Mně, tam slyší Mé dítě – byť to je v pekle – Mé volání: „Dítě, pojď domů!“ A ono má možnost se otočit a vidět Mě. Nepozná Mě, ale cítí lásku, která září skrze Mé zastření.

 

Nyní může Mé dítě přijít ke Mně a prosit Mě např.: „Kdokoli jsi, můžeš mi pomoci dostat se z této temnoty, kterou jsem sám zavinil, do světlejších sfér? Chci také udělat všechno, co se po mě bude žádat a co jsem na zemi zanedbal!“ Něžně hladím Své dítě po hlavě a říkám: „Pojď, pomůžu ti!“ Podám Svému dítěti ruku a ono se jí chytne a vyvádím Své dítě ven z temnoty směrem ke světlu.

 

Toto světlo je ráj, o kterém jsem mluvil na kříži. Má četné sféry, které se stupňují ve své nádheře, a je to váš domov, ale ještě ne Věčný domov, neboť stupeň za stupněm zvyšujete své kmitání a přibližujete se stále více k Věčnému domovu, až budete moci projít bránou růží. Ráj je přesto země, která nemůže být ve své kráse vylíčena. Tam si Mé dítě ze všeho nejdříve odpočine a pak se ho zeptám, jestli je připravené se ke Mně připojit, když se Svými anděly putuji temnými oblastmi. Mohlo by oslovit ty, které znalo ze svého života, a pomoci svým sourozencům. Když Mě oni v Mé lásce odmítnou, pak může Mé dítě, které se popsaným způsobem vrátilo zpátky, pomáhat dále a např. říct: „Milovaný bratře, i já jsem byl v tvé situaci a existuje východisko. Ty jsi byl na zemi ten a ten a já byl ten a ten, můžu ti pomoct, abys byl vysvobozen z temnoty.“ Když onen pojme důvěru a udělá první krok ke Mně, tak může Mé světlo lásky v Mém dítěti rozdmýchat jiskru touhy a Já ho mohu opět přivést ke světlu.

 

Poznáváte na tomto příkladu, jak různorodá může být pomoc, kterou kdysi padlé dítě může vykonat. Zároveň získáváte vhled do Mé nekonečně velké lásky a milosrdenství a do Mé touhy po každém z Mých dětí, jedno jak hluboko padlo. Sestupuji za Svou ovcí do nejhlubší propasti, abych ji osvobodil od temnoty, trní a jakýchkoli těžkostí. K této lásce a milosrdenství má také každý z vás najít cestu. Příliš často ještě hodnotíte a soudíte, místo abyste Mě následovali.

 

To k vašemu tématu, o kterém jste mluvili! Ciťte opět Můj úsměv! Říše duší jsou nekonečně rozsáhlé a velké a před nebeskou branou jsou říše, které ve své nádheře a kráse předčí všechno představitelné.

 

Chci vám dát ještě další vysvětlení: Anděl má přání jít na zem, aby Mi sloužil jako nástroj. Projde branou růží, ještě jednou se krátce podívá zpátky a řekne: „Otče, pro Tebe, chci Tě následovat!“ Pak putuje skrze všechny tyto říše duší, neboť jako posel světla, přišlý přímo z nebes, by se anděl nemohl hned odebrat do lidského šatu. Nemůžete ale vidět prostor světla jako časové období, neboť není žádný čas, proto se vám toto také tak těžko vysvětluje. Je to postupné odebírání kmitání, až je toto uzpůsobené lidskému šatu.

 

Když by měl dřívější anděl na zemi padnout do pýchy, protože nerozumí, jak se mohou lidé proviňovat proti zákonům lásky, pak si tento kdysi čistý anděl vyhledá inkarnaci, ve které na sebe vezme nejrůznější neřesti, aby se naučil rozumět svým bližním a tím ztratil svou pýchu. I o tom přemýšlejte, Moji milovaní! Kdo je pyšný, ten padl, neboť to je myšlenka pádu, chtít být víc než nebo jeho bližní.

 

Nyní rozšířím Své Slovo a obrátím váš pohled na současnou situaci ve světě. Vždy znovu jsem vás odkazoval k modlitbě za oba národy Izrael a Palestinu a dnes vás prosím znovu o vaše vroucí prosby za tyto oba národy, neboť vězte, mohlo by dojít ke strašlivé válce, ve které by nakonec Můj národ Izrael, ve kterém jsem přišel na zem, zažil ještě jednou nesmírné utrpení. Bratrská láska k bližním jiných náboženství se musí v Mém národu Izrael probudit a tato láska odpouští. Nebyli by žádní útočníci, když by byl Izrael uznal Palestinu jako národ a tomuto národu také vyhradil zemi, která mu přísluší.

 

Podívejte, nezakoušely již Mé děti nesmírné utrpení, právě ve vaší zemi? Obrazně viděno Mé srdce krvácí s každým jedním, kdo svůj život v minulosti tak strašně ztratil. A má být mír, mír mezi všemi Mými lidskými dětmi! Mír se ale může šířit jen tehdy, když náboženství k sobě navzájem najdou cestu v poznání, že je jen jeden Bůh a Otec, který jsem . Na zemi jsou různá náboženství jen proto, protože v každém náboženství se mohou Mé děti naučit něco jiného. Kdo je dnes křesťan, bude možná v příští inkarnaci muslim nebo žid. Tak procházejí Mé děti nejen těmito náboženstvími, nýbrž – když chtějí – i hinduismus nebo budhismus jen z toho jednoho důvodu, aby získaly poznání, že nakonec v každém náboženství vane Můj Duch.

 

Tyto myšlenky lásky ke všem bližním v jiných náboženstvích vás budou v nadcházející době obzvlášť provázet, abyste našli cestu k velké jednotě všech Mých dětí, které se nakonec vrátí domů k jednomu Bohu a Otci, který jsem Já.

 

Jste křesťané a i jste dnes řekli větu, kterou jsem vás učil: „Máš Boha milovat nade všechno a svého bližního jako sám sebe!“ Jsou to tři přikázání v jednom. Nyní je třeba poznat, že všichni vaši bližní, jedno v jakém náboženství, jsou ode Mě milováni, a tak máte také vy milovat, jak to je v Mém přikázání: „Miluj Mě nade všechno a svého bližního jako sám sebe.“ Samozřejmě že máte také sami sebe milovat a se všemi svými chybami a slabostmi se přijímat! Nezůstávejte ale viset na chybách a slabostech, protože čím více se svými chybami a slabostmi zabýváte, tím více se zesilují, protože jim svými myšlenkami dodáváte sílu. A ti, kteří vidí vaše světlo, vám neustále našeptávají, jak špatný člověk jste.

 

Když se ale milujte, takoví jací jste, přivinete se ke Mně a vzpomenete si na úkol vysílat lásku, mír a požehnání jako světlo do světa, především nyní zvláště do Izraele a Palestiny, pak vám nemohou ti, které chcete také přivést domů, kteří vás sledují, kde by vás mohli svést, uškodit. Myslete ale vždycky na to, že to jsou ti, v jejichž srdcích máte probudit jiskru touhy po Mně a tím se uzavírá kruh Mého dnešního projevení skrze tento nástroj!

 

Žehnám vás, Mí synové a dcery, a vás duše, které jste zde přítomné. Mé projevující se Slovo je ještě mezi vámi.

 

Amen.

 

 

Božské projevení z milosrdenství

 

Moji milovaní, skutečně jsem ještě uprostřed mezi vámi a vy jste všichni obaleni do Mé svaté lásky a milosrdenství. Dávám vám Svou lásku a dotýkám se vás úplně jemně. Přitiskujete se ke Mně a díváte se na Mě a radujete se, že jsem mezi vámi.

 

Máte radost z toho, že jste nyní v Mých slovech našli pravdu. Předkládáte Mi své starosti s konfliktem, který na Blízkém Východě zaměstnává Můj národ a další národy. Podívejte se ale nyní hlouběji, Moji milovaní, a ponořte se do moře lásky a milosrdenství! Podívejte se dovnitř a viďte, jak úplně různorodí sourozenci k sobě přistupují, dívají se na sebe navzájem a jak se náhle stávají úplně světlí! Ano, začínají zářit a za krátký čas si tito sourozenci leží v náruči a jejich výraz obličeje se změnil. Když to byly předtím ještě odmítavé, dokonce tvrdé rysy obličeje se studenýma očima, tak jsou nyní rysy obličeje uvolněné. Jsou plné radosti, plné veselé mysli a oči září plné lásky a plné náklonnosti.

 

A uprostřed mezi těmito sourozenci poznáváte Mě a vidíte, jak každého jednoho sourozence držím v náruči, jak se ke Mně tisknou a skutečně, kdybych již nebyl šel společně po cestě sourozenců, tak by jeden jako druhý nebyl našel cestu k lásce.

 

Vracím se nyní ke Své prosbě, kterou vám pokládám úplně hluboko do vašeho srdce, abyste se modlili, aby vaše myšlenky byly plné lásky, když myslíte na dění na Blízkém Východě, ano, abyste žehnali a abyste také nechávali proudit ven mír. To, co se skrze to může stát, jsem vám ukázal ve Své krátké sekvenci Mé svaté lásky a milosrdenství, a sedí to na všechny vaše oblasti života. Milujte se také se vším, co ve vás ještě nekmitá v lásce!

 

Jděte cestu lásky a otevírejte se pro lásku a rozumějte své cestě tak, že jeden slouží druhému! Neboť když jeden slouží druhému, tak se navzájem doplňujete. Pomáháte si navzájem a k tomu vám dám ještě jeden obraz: Představte si anděla, který má jen jedno křídlo. Nemůže létat, ale jakmile se přidá druhý, který má také jen jedno křídlo, a oba jsou spolu zajedno, pak mohou – spolu navzájem vroucně spojeni – spolu létat.

 

Tak viďte, co se může v jednotě, které vás učím, všechno dít. A proto vás ve Svých projeveních vždy prosím o nepodmíněnou, vše odpouštějící lásku. Nejste zde na zemi, abyste se odmítali, nýbrž jste na zemi, abyste si ve sloužící lásce pomáhali. A abyste to dokázali, máte se nejprve dívat na Mě, svého Bratra, Ježíše Krista, který jsem vám cestu předešel.

 

Máte také sobě pomáhat ve sloužící lásce, neboť to všechno, co v sobě máte za silné stránky a za slabosti, se dá spojit a když všechny tyto vlastnosti navzájem slouží, tak budete moci snadněji najít svou cestu.

 

Jsem u vás, Moji milovaní, tak jak jsem vám to vždycky znovu říkal, až do konce všeho času. Když se vydáte na cestu domů, tak také tehdy jsem u vás, když vaše myšlenky jsou zase ve světě. Když ale jsou vaše myšlenky u Mě, tak najdete cestu k oné lásce, která je tak důležitá pro vaše sourozence ve Svaté zemi, a ne jen v této zemi, nýbrž všude tam, kde sourozenci nejsou zajedno. Vždy myslete na to: smíření je kdykoli možné, je možné tehdy, když je přítomná láska, když se láska dotýká druhých a toto dotknutí je možné v prostoru a čase, neboť láska je nezávislá na prostoru a nadčasová, neboť byla již vždy a vždy bude!

 

Tak nyní ciťte ve svých srdcích, jak se vás Můj paprsek lásky ještě jednou jemně a vroucně dotýká! Ciťte při tom touhu, která v tomto paprsku lásky v tomto doteku je! Má vám říci: „Mé dítě, miluji tě, pojď ke Mně do Mé náruče, mám takovou touhu po tobě a ne jen po tobě, nýbrž i po sourozencích, které jsi kdysi slíbilo, že Mi je přivedeš domů.

 

Jděte po své cestě v lásce a míru a ještě jednou se podívejte do moře lásky a milosrdenství, kde sourozenci, o kterých jsem vám vyprávěl, se Mnou slaví slavnost míru! S tímto obrazem oslavy míru žehnám skutečně Své veškeré stvoření. Nekonečné kmitání lásky zaplavují prostor a čas a dotýkají se srdcí.

 

Amen.