Tichá radost

Poselství - leden 2002

Poselství - leden 2002

zpět

Poselství Kroužku Lásky a Světla, 26. ledna 2002

 

Meditace:

 

Milí bratři a sestry, pojďte zase do ticha. Pán nám dává darem zázračný tón. Tento tón nyní přichází z kosmu, jemný a tichý. Tón se stává zvukem, jako když všichni andělé zpívají, a tento tón nás zcela a úplně naplňuje. Přichází z nebes.

 

A jak ježíš jednou řekl, hudba je pojítkem do duchovního světa. Posloucháme tento zázračný zvuk, zatímco k nám přichází duchovní svět. Každý slyší svůj zvuk, svoji melodii. Při poslechu vzniká obraz této hudby. Každý má v sobě svůj vlastní obraz. Pohybuje se, tak jako se pohybují tóny. Přenáší naše bytí ve spirálách do duchovního světa.

 

Nyní slyšíme aleluja andělů, všech chórů, které zpívají pro Boha, přináší svoji lásku ve chvále a oslavě. Tento zpěv sílí a kolem nás tancují barvy. Každý má své barvy, které se hodí právě na něj. Tento tón z duchovního světa naplňuje celé stvoření a sděluje nám, že Bůh je pravěčná, nekonečná láska, sděluje nám, jaká láska k nám kmitá z duchovního světa. Tyto zvuky naplňují naše duše a našeho ducha věděním, že všichni duchové záhrobního vyššího světa nám projevují svoji radost. Hudba, zpěv je radost, nejhlubší radost.

 

Vše v nás kmitá. Každý orgán kmitá. Barevné světlo kmitá. Naše obrazy kmitají. Jsme hudbou. Jsme světlem. Jsme barvou. Jsme Božím stvořením. Slyším, jak zpěv andělů utichá a je jemnějším, vidíme, jak se andělé seskupují kolem Ježíše, jak Mu zpěvem děkují a také naše srdce jásají. Každý zpěv je chvalořečením Bohu, našemu Otci, ale také Bohu, všemocnému. I ten nejmenší ptáček zpívá z radosti z tohoto života.

 

Zcela pomalu se vzdaluje tón i zvuk, až už neslyšíme a nevidíme nic, ale cítíme sílu, která v nás zůstala. Jsme teď zcela a úplně silou z Jeho síly. Posloucháme své srdce, cítíme tep a jsme zase zcela ve svém pozemském rouchu. Díky za ten dar!

 

Amen

 

 

Z pravěčnosti se k vám skláním, Já, jako váš Otec, ale také jako váš Bůh, jako váš Stvořitel a vrchní kněz. Paprsek z věčného domova se noří k Zemi. Pociťte světlo, které vás z domova obaluje a nechává zažhnout vaše srdce, ve službě pro Mě na této Zemi!

 

Každý z vás převzal vysoký úřad. Stále znovu vám říkám: Nedívejte se na sebe jako na malého člověka, ale pochopte, že jako Můj syn, jako Má dcera vykonáváte vysoký úřad posla světla urovnávat cesty, aby Mé děti z temných oblastí dospěly ke světlu a zase směřovaly vzhůru k Mému srdci.

 

Pomáháte prozářit vědomí světlem, neboť jsem vám vysvětlil: Žádná duchovní bytost Mě nikdy neopustila. Těžko to chápete, jste přece zde na Zemi jako člověk a víte, že ve vás jde po Zemi duch z věčnosti, syn, dcera. Ale jedno nevylučuje druhé, chci vám to vysvětlit: Pochopte, Mé milované děti, že v Duchu, tak jsem pravil, je vše jedno. V duchovním světě neexistuje oddělení; sice také ve věčnosti existuje individualita Mého syna, Mé dcery, ale Duch je jedno.

 

Když duchovní bytost, jak se jmenuje, padla, tak nepadla duchovní bytost, ale změnilo se vědomí této duchovní bytosti. Nyní jsem vám vysvětlil, že jsem Své stvoření neučinil hned dokonalým hned proto, abych Svým dětem vyhradil možnost spolutvořit a spoluutvářet na věky věků.

 

Každé Mé duchovní dítě tedy vlastní vědomí; dokud toto individuální vědomí bude kmitat ve sloužící lásce-milosrdenství, bude bytost, Můj syn, Má dcera, ve vědomí ve světle, bude působit pro světlo. Když vědomí podle zákonu svobody vůle vyzkouší možnost nejednat výlučně v zákonu lásky, tedy sloužit, oddávat se, ale pokusí se pozvednout nad stvoření, tedy upadne do pýchy, změní se vědomí duchovní bytosti.

 

Sama duchovní bytost je ve světle, ale vědomí duchovní bytosti klesá, mění se, dívá se najednou do hlubiny. Pohled nesměřuje už ke Mně, božstvu, které rovněž slouží Mým dětem, jak Mi slouží Mé děti, ale pohled míří do hlubiny, odvrácen ode Mě. Vědomí vstupuje na cestu pádu. Kolem čisté duchovní bytosti se rozloží duševní obal, který houstne tím víc, čím dále se dítě ve svém vědomí oddálí od světla. Toto vědomí je možné postavit na stejnou úroveň s pojmem duše.

 

Současně s vědomím zaměřeným do hlubiny se odpoutávají ale také praplanety, stvoření, které Můj syn, Má dcera stvořili, takřka jakoby patřily k Mému dítěti, z čisté, duchovní pralátky a klesají s vědomím Mého dítěte do hlubiny, přičemž se snižuje kmitání duchovní pralátky.

 

Tedy ještě jednou: Duchovní bytost, Můj syn, Má dcera sama je v čistotě, ale z moci svého vědomí se obaluje a tímto rouchem je duše, která se skládá z nejrůznějších duševních obalů, čím hlouběji duchovní bytost nechá sklouznout své vědomí.

 

Poznejte, že v tom spočívá potíž vašeho chápání. Tak se stal pád, přičemž před – vaší vědou zjištěným – prvním třeskem byl první pád a sice pád bezpočtu planet a sluncí, tak také slunce Sadhany. V některém pozdějším projevení vám vysvětlím, jak všechny tyto klesající planety a slunce do sebe narazily a postupně se tak zpevnily, že muselo dojít k velkému třesku.

 

Dnes jsem vám to krátce naznačil, abyste porozuměli, že pokud jde o vaši skutečnou bytost jste stále ve Mně, při Mně, neboť nebe, domov není někde v dáli, ale je zde na tomto místě, jen v jiné, nejvyšší rovině kmitání. Jestliže změníte např. své vědomí a mohli byste ho v okamžiku přesunout do nejvyššího kmitání, do takového, jaké bylo kdysi vaše kmitání, když se vaše vědomí ještě nacházelo v nejčistších nebesích, byli byste zde na tomto místě doma ve věčném domově. Proto vás stále znovu učím: Zamiřte do svého srdce, v modlitbě si zvyšujte kmitání, a přiblížíte se domovu, neboť je ve vás, neboť je ve vás také čisté dítě, syn, dcera, ve vás jsem Já! Vaše nitro, čisté bytí, se může rozšířit tak, až v nejvyšším kmitání v nejčistším Duchu bude znovu jedno, jak jsem řekl na začátku, v Duchu je vše jedno.

 

Ovšem to v pozemském rouchu můžete jen velmi těžko; přesto, Mí milovaní synové a dcery, ve vašem nitru je vám blízké celé nebe a pokud ho budete schopni nést, bude do vás zářit také nebeská láska, nejen Má láska, ale veškerá láska těch, kteří se o vás doma bojí, kteří vás duchovně provází a jdou s vámi v Duchu vaši pozemskou cestu tím, že vás pozorují, posílají vám podpůrné myšlenky, podporují vás, stále znovu vám dodávají odvahu. Předvším v noci, když vaše tělo spí, se sklání vaše duchovní rodiny k vám a vkládají svoji lásku do vašeho bytí, ano, často hovoříte také od „ty“ k „ty“, s těmi, kteří zůstali. Duchovní bytosti, které už mají pozemskou cestu za sebou, vám dodávají odvahu, neboť pro žádného posla světla není cesta po Zemi snadná. Ti, kteří ještě mají pozemskou cestu před sebou, se dívají na váš příklad a učí se od vás pro cestu, která ještě leží před nimi.

 

Podívejte, Mí synové a dcery, rád bych rozšířil váš úhel pohledu do vašeho domova, neboť doba, v níž se nacházíte, je skutečně vážná. Tento váš pozemský rok je rokem požární hlídky pro všechny Mé posly světla. Ve vašich rozhovorech jste poznali vážnost situace v různých zemích.

 

Víte teď také, proč jsem vás tak snažně prosil, abyste posílali všechny své myšlenky pokoje a lásky, požehnání a světla do Jeruzaléma, do národa izraelského, do národa palestinského, do každého srdce ponořili hlubokou lásku, porozumění, prominutí, odpuštění.

 

Myslete stále znovu na tyto pojmy a pomáhejte, aby byl pokoj ve Svaté zemi, neboť tam leží nebezpečí velikého ohně. Velikého ohně, který pohlcuje v ploše mnoho zemí a dosahuje téměř na všechny kontinenty. Buďte požární hlídkou se svojí modlitbou také ve všech jiných krizových oblastech této Země, a pomáhejte tak uhasit malé ohně už v zárodku.

 

Skutečně, říkám vám, v pekelném závěrečném boji proti sobě nyní stojí světlo a temnota. Podívejte, nejdříve zuřil tento boj v záhrobních nízkých sférách. Temnota byla poražena z moci spásného kříže, z moci Mé lásky, která hoří v každém srdci Mých dětí od Golgaty jako podpůrná jiskra, která nakonec přivede všechny Mé děti domů.

 

Poněvadž ale vědomí mnoha Mých dětí se odvrátilo ode Mě tak moc, mnohé Mé děti ještě toto vítězství nepochopily, neboť zakrývají, co v nich plane jako touha. Zakrývají to nenávistí, bojem a tento boj se odehrává nyní v zesílené a rostoucí míře, přičemž příčina a účinek už netrvají desetiletí, staletí, ale mezi zadanou příčinou a účinkem je už jen několik málo týdnů, nanejvýš měsíců. To vše ke zkrácení doby, kterou jsem slíbil Svým, aby boj netrval příliš dlouho.

 

Všechny rozbroje, které jsou hlavně náboženskými rozbroji, mají jeden cíl: posadit na trůn této Země toho, který se velmi trpce brání Mé lásce (Antikrist). Brání se kříži a myslí, že si může odnést alespoň vítězství na této Zemi, neboť pro něj to tak vypadá, jakoby jeho přívrženci na celé čáře vítězili; vítězí na této hmotné zemi, neboť jak bylo řečeno, v záhrobních sférách je boj rozhodnut pro světlo.

 

Jak bojuje světlo, Mí synové a dcery, to víte – láskou. Tak šel v záhrobních nízkých sférách Michael, provázen Rafaelem před duchovními zástupy světla. Michael držel místo meče v rukách kříž. Až do třetí roviny, k říši odpůrce, se bojovalo o každou duši. Nebeští poslové ztmavili své světlo, aby nepolekali duše v temných sférách.

 

Také vy jste se v noci často podíleli na bojích. Bytostem, které jsou ještě ve svém vědomím ode Mě odvrácené, bylo odpovězeno na všechny jejich činy láskou. Také vy, kteří jste jako duše ze Země byli zařazeni do nebeských zástupů, jste putovali říšemi a bojovali jste o duše s nejjemnější láskou.

 

Z Mého otcovského srdce proudil stále znovu z věčného domova pozdrav do srdcí pomýlených duší. Ty najednou viděly např. rovinu z domova, z duchovní pralátky, minerály jako drahokamy, tisíce paprsků svítících do jejich tváří, průsvitné květiny a přesto v barvách nebes, nejen v barvách duhy, ale tisíce barevných odstínů v hojnosti světla, kterou nelze vylíčit, viděly zvířata v pokoji, viděly duchovní domovy čistých bytostí.

 

Bylo jim to darováno jen na krátké okamžiky, neboť více nemohly snést, ale to stačilo, aby se probudila touha. Naproti tomu pohlížely duše do hlubiny, do všeho toho pozemského a také do utrpení v nízkých záhrobních sférách a poznaly, že v těchto sférách zahynout a myslely si také na okamžik, že musí zaniknout, protože se tak hluboce provinily.

 

Vládci podsvětí si hodlali tyto duše přivlastnit, poněvadž na Zemi sloužili temnotě, místo aby se obrátili světlu. Kdo na Zemi slouží temnotě, musí to činit také v záhrobních temných oblastech, tak zvěstovali své pojetí a pokusili se duše na sebe připoutat. Ale tu zazářil v duších spásný kříž a podpůrná jiskra a temnota musela ustoupit. Poděšení spatřili v tomto světle všechnu svoji vinu. Zde jste položili, Mí věrní, ruku kolem svého bratra, kolem sestry a řekli jste jim: „Podívejte, láska Otce volá ztraceného syna, ztracenou dceru domů. Přiznejte svou vinu před křížem našeho milovaného Ježíše a proste o odpuštění! Natáhněte po Něm své ruce a On vás zachrání z hlubiny!“ Všechny duše, které klesly otřesené na kolena, vzal anděl za ruku a provázel je na cestu, která vede do světla.

 

Tak se tvrdě bojovalo o duši za duší s tímto světlem, s Mojí touhou, touhou Otce po dítěti a bylo dosaženo vítězství. Proto, Mí synové a dcery, se nyní koncentrujte na dění na této Zemi a volám vás s hlubokou vážnosti, ale také s nekonečnou láskou: „Vnímejte své pověření! Představujte si stále znovu obraz, že stojíte na vysoké duchovní věži a rozhlížíte se daleko po kraji, ano, váš pohled jde po všech kontinentech! Z této věže můžete dosáhnout všechny své bratry a sestry. Můžete objevit všechny planoucí požáry a ihned je uhasit láskou, požehnáním, světlem, pokojem. Kmitejte stále znovu do jednoty všech poslů světla, do jednoty duchovního bytí, které jsem vám dnes vysvětlil, a působte!“

 

Mí milovaní synové a dcery, znovu vám žehnám pro vaše pověření, neboť vím, jak velmi potřebujete v lidském rouchu stále znovu toto požehnání z Mého otcovského srdce. Má síla a síla celého nebe je s vámi.

 

Žehnám ale také všem Svým dětem po celém světě, žehnám vám, duše, které putujete směrem domů. Žehnám vám, kteří ještě váháte, protože si myslíte, že jste od světla ještě tak vzdálení a zahanbeně se před tímto světlem skláníte. Žehnám vám, vězte, že Mé srdce o vás stále bojuje, jdu vám vstříc, ano, jestli jen chcete, beru vás jako ovečku na Své ruce, tak jako to činí každý pastýř, který nese svoji ztracenou ovečku domů, tak beru na Své ruce také Já vás a ponesu vás domů, než bude vaše vědomí zase kmitat ve věčném světle domova.

 

Žehnám ale také vám, kteří ještě vzdorovitě zvedáte svoji hlavu proti Mně, svému Otci z věčnosti. Nebudete moci této Mé lásce odporovat, Mé požehnání vás zahaluje a volá: „Obraťte se, váš čas je omezen. Obraťte se!“

 

Amen

 

 

Mí milovaní synové a dcery, vážná jsou Má slova, která jsem vám dal prostřednictvím vaší sestry. Vážná a nesena hlubokou, hlubokou láskou.

 

Dám vám podobenství: Podívejte se na malou kapku vody. Také v místnosti, v níž jste, můžete vidět malé kapky vody. Když zaměříte svůj pohled k nebi, uvidíte kapky na sleněné střeše. Malinké jsou tyto kapky a přesto, kapky vody naplňují oceány. Kapky vody mění kameny. Prastaré kamení je poráženo kapkami vody. Voda si dělá svoji cestu kamením a kamení musí ustoupit.

 

Tak se na sebe podívejte jako na kapky vody, jako mocné kapky v jednotě. Před touto sjednocenou vodou musí i oheň ustoupit. Hovořil jsem o požární hlídce jako úkolu pro tento pozemský rok. Jako tyto kapky vody jste schopni uhasit oheň – vodou Ducha. Pociťte Moji lásku v měkkosti vody, pociťte ale také Moji sílu, která vše porazí, vše, co se postaví do cesty životu.

 

Jste Mí synové, Mé dcery, kteří jste šli na tento svět pro Mě. Má síla je s vámi, Má síla lásky, neboť z Mé lásky jsem daroval všem Svým dětem svobodnou vůli rozhodování. Kvůli této svobodné vůli rozhodování, kvůli tomuto Mému daru je teď tento boj. Jen tak je možný nekonečný pokoj, nekonečné spolutvoření v Mém stvoření, v lásce.

 

Buďte tedy požární hlídkou pro toto úžasné stvoření, pro pokoj, pro svobodu, pro nekonečnou lásku. Mé milované děti, Mé požehnání je s vámi.

 

Amen

 

 

Mí milovaní synové a dcery, s teplým proudem světla se k vám ještě jednou vracím, abych naplnil a osvěžil vaše srdce a vašeho Ducha. Nebojte se toho, co se bude dít v tomto roce! Bude se dít to, co je nutné, aby byla tato Země přiblížena značný kus k míru. Nebojte se, neboť váš strach je neužitečný!

 

Dlouhý čas, než jsem poslal Svého syna na tuto Zem, řekl Můj posel světla Izajáš: „Ano, Bůh je má záchrana, na Něj se chci spolehnout a nikdy nezmalomyslnět.“

 

Mí věrní, i když je doba těžká, neste tato slova ve svém srdci! Vzpomeňte si vždy znova na tato slova, pomohou vám i v temných dobách poznat, že jsem to Já, kdo řídí a vede všechnu moc na této Zemi. Víte, že Má moc je mocí lásky. Tak jako kapka vody sice stále, ale přesto zcela něžně a měkce razí svoji cestu i tím nejtvrdším kamením, tak je to také s Mojí láskou a víte také, že láska je nejvyšší, nejdokonalejší, ale také nejněžnější mocí, která v Mém stvoření existuje.

 

S láskou můžete dosáhnout pokoje. Nechejte se inspirovat Mojí láskou! Nechejte se inspirovat Mojí božskou láskou při všem, co činíte, při věcech, které se vám zdají velké, důležité, ale také u mnoha věcí, které se vám možná zdají malé, nedůležité nebo neužitečné! Přinášejte na tento svět lásku tím, že vše, co budete činit, i ty maličkosti, budete konat ve vědomí lásky!

 

Když budete působit ve svých rodinách, společně se svými přáteli nebo na svém pracovišti ve vědomí lásky, přeskočí z vás jiskra lásky na druhé a, Mí milovaní, čím více si vezme příklad z vaší lásky, tím rychleji bude moci láska spasit Zemi.

 

Proto vás prosím, vezměte si s sebou z těchto dnešních poselství ve vašich srdcích, ale také ve svém duchu a ve svém rozumu domů světlo a lásku! Prosím vám snažně, dobře si zapamatujte, abyste byli těmi, kteří mohou přiblížit Zemi hašením požárů o kus blíž k pokoji!

 

Prosím vás, jděte svoji cestu v tomto roce ještě vědoměji, než jste ji šli dosud! Matka Země, stvoření, duchovní svět, ano, Já, Mí věrní, prosíme o pomoc. Potřebuji vaši pomoc, prosím, nenechejte Mě ve „štychu“!

 

Žehnám vám ještě jednou Svojí veškerou nebeskou láskou, pokládám Svoji ruku na vaše temeno a nechávám proudit sílu a požehnání do vašich srdcí.

 

Amen

 

 

Milí bratři a sestry, prosím vás, protože všichni stále znovu bojujeme s člověkem, abychom se obrátili také znovu posíleni na školení.

Nemusím ke školením nic říkat, neboť je dáno v úplnosti. Příště si o tom popovídáme.

A jak právě řekl Pán, potřebuje nás a čím více budeme moci odložit svého člověka – a to se děje pomocí také školení –, tím více budeme moci být pomocí, pomocí pro stvoření, pomocí našim bližním, pomocí našemu milovanému Pánovi. O to vás prosím.

zpět