Tichá radost

Poselství - leden 2014

 



 

Kroužek lásky a světla Ježíše Krista

 

25. ledna 2014 v Norimberku

 

 

 

Setkání společenství v mystice lásky k našemu Pánu Ježíši Kristu.

Následně po hlubokém odevzdání se našemu nebeskému Otci vysvětlujeme, jak naslouchat Jeho Slovu, které je v každém dítěti a jak rozvíjet dar léčení.

 

 

Modlitba:

 

Milovaný Nebeský Otče, Ježíši Kriste, náš Králi všech, Pane nebe a zástupů, děkujeme Ti, že jsi vstoupil do našeho středu, že jsi naslouchal našim rozhovorům a chceš se nám vyjevit. Děkujeme Ti za Tvou lásku, za Tvou dobrotu, za Tvé světlo, za Tvé provázení, se kterými pečuješ o náš život a prosvětluješ ho, a více a více pozvedáš naši duši k Tobě do Tvého Ducha. Neseš nás do nebe, na Své srdce a pomáháš nám být tu pro naše bližní a nechávat k nim proudit přes naše srdce Tvou lásku, aby i oni mohli být prosvětleni a uzdraveni.

 

Milovaný Otče, Všemocný navždy Jediný, jsi úžasný, nádherný, veliký a mocný. Co jsme před Tebou? Malé jiskřičky z Tvé lásky, které jsi stvořil a které bez Tebe nic nedokáží, jen skrze Tvou sílu v nás, neboť v Duchu jsme jedno. A tuto jiskru Ducha, která v nás plane, Tě prosíme, abys množil, zvětšoval, sílil s Tvou láskou, abys nám dával Svou trpělivost, aby naše životní cesta byla nesena trpělivostí a pokorou. Neboť trpělivost, pokora a radost jsou klíče k Tvému srdci, jsou cestou lásky. Odevzdání se, láska a mír v srdci sbližují nás sourozence mezi sebou navzájem. Můžeme si rozumět jen, když se ve svém nitru skloníme a otevřeme své srdce.

 

Prosíme Tě, Otče, abys nám pomáhal, abychom pro každého z našich sourozenců, kterého potkáme, dokázali otevřít své srdce v lásce a pokoře a byli vždy ochotni každému naslouchat, ať nám je sympatický nebo nesympatický, ať přítel nebo nepřítel. Tvá láska se má z našeho srdce na ně vylít, obalit je do Tvého míru, abychom se na této planetě stali všichni bratry a sestrami, Tobě k radosti a ke cti, Otče.

 

Bez Tvého působení v nás se ale nemůže nic stát, bez Tebe bychom nebyli, bez Tebe jsme nic. Ty jsi život v nás v každém nádechu, v každém úderu srdce. Všechno co krásného a dobrého cítíme, přichází od Tebe, Otče, všechna láska a všechno světlo. Buď nám milostivý a naplňuj naše srdce Svým světlem a Svou láskou. Skrze Tvou milost se stáváme skutečně nástroji Tvého míru a Tvé lásky, aby se tento svět proměnil ve svět světla a lásky, v ráj.

 

Nová země nepřijde zvenčí, ne, přijde z našich srdcí! Utvoří se z naší lásky k sobě navzájem a skrze to se může uzdravit všechno, co se skrze pád stalo temným, je zraněné a ještě vzdálené od Tebe. Tak nás nech společně tuto lásku a toto světlo vynášet ke všem našim bližním, do přírody, do světa zvířat, k rostlinám, ano ke všemu, co existuje. Pak bude skrze Tebe, skrze Tvou moc a sílu v nás, skrze naši pokornou lásku všechno prosvětleno a uzdraveno.

 

Otče, děkujeme Ti za Tvou pomoc. Nyní a neustále buď chváleno Tvé jméno! Děj se Tvá vůle, skrze nás a s námi a kolem nás!

 

Amen.

 

 

Božské projevení z trpělivosti

 

Mé milované děti, Mí synové, Mé dcery, shromáždili jste se zde, abyste ke Mně přišli. Otevřel jsem pro vás Své srdce a Mé zdraví teče. Má láska a milosrdenství proudí do vaší duše, naplňují vaše srdce, člověka, pronikají vaše celé bytí, prozařují tento prostor a mnohem dále. Všechno je světlé a jasné a mír je s vámi a ve vás. Pravý mír, který přichází ode Mě a vychází ze Mě, vstupuje do vašich srdcí a vy pokorně skláníte svou hlavu, když se připravujete v modlitbě. Tak nyní spočíváte na Mém srdci, všechno ostatní položte do Mé lásky, všechno co vámi hýbá a hýbalo, všechny situace se sourozenci položte do Mé lásky a vás objímám a dávám vám Své zdraví.

 

Díváte se kolem sebe a vidíte své sourozence a i ty, na které myslíte, v jasně zářícím světle. jsem světlo, jsem láska také v každém jednom z vás. Jsem také ve všech vašich bratřích a sestrách, v přírodě, ve stvoření, ve všem jsem přítomen a Má láska drží všechno pohromadě. Má láska je nejsilnější síla v univerzu.

 

Vy jste část ze Mě, přišli jste na zemi a často se cítíte opuštění v tomto světě a ptáte se Mě: „Otče, kdo jsem, co je můj úkol, co je má cesta?“ A vám říkám: „Mé dítě, vezmi si čas pro Mě, vystup ze světa a pojď do svého srdce! Tam Mě najdeš. Když ke Mně najdeš cestu, poznáš svůj úkol a svou cestu. Nemohu ti ji dopředu popsat, neboť život se Mnou je život v okamžiku. A to znamená Mi důvěřovat, Mně, vašemu Bohu a Otci.

 

Skrze vaše důvěřování Mi vás mohu vést hlouběji a hlouběji, takže budete zcela naplněni a vždy budete moci vědomě říct: „Můj Otec se o mě stará! Je tu pro mě, cokoli se děje, jsem Jeho milované dítě. On mě přitahuje na Své srdce a je na mě, abych ho následoval, protože mi dal svobodu.“

 

A tak ciťte proud Mé lásky v sobě! Zklidnili jste se ve Mně, a Mé dítě jsme jedno v jednotě, jsme jednoho ducha. Ano, váš duch je jedno se Mnou a přes vašeho ducha přijímáte Mé vedení ve svém srdci. Cítíte ale také touhu po Mně, vašem pravém domovu u vašeho Boha a Otce. Nechte se zcela naplnit Mou zdraví přinášející láskou! Ciťte se jako Mé děti a budete vrůstat do vašeho úkolu být světlem, být láskou, a půjdete s radostným srdcem po zemi a budete šířit lásku a požehnání!

 

Žehnající a uzdravující jdete po zemi, když si jste vědomí toho, kdo jste a odkud pocházíte, pak víte ve svém nejhlubším nitru, že to jsem Já, kdo se přes vás v každém okamžiku chce vydávat a přes vás působit. Ano, radujte se z toho, Mé milované děti, radujte se, že jste Mě našly, a buďte šťastné a veselé! Nesete v sobě cenný poklad, který můžete hojně rozdávat. Nesete v sobě nesmírně mnoho lásky, která se přes vás chce vydávat do všeho bytí. Nechte se ode Mě vést a dívejte se na Mě! Pak vám mohu při každém kroku a v každém okamžiku ukazovat, kde je nutně třeba lásky.

 

jsem ve vás a mohu působit přes Své dítě tam, kde Mi ve svobodě řekne „Ano“. „Ano, Otče, působ skrze mě, vydávej se přese mě a nech mě žít v Tvé vůli!“ A společně putujeme ven do světa, každý jeden na své místo se Mnou, tam, kam je postaven. Buďte si jistí: Jedna prosba o lásku a se vydávám, naplňuji vaše srdce a činím vás veselé a volné. Tak vás žehnám a vedu vás přes další Slovo do hloubky Mé lásky.

 

Amen.

 

 

Božské projevení z lásky

 

Mí milovaní synové a dcery, Mé děti, skutečně, vedu vás stále hlouběji do lásky. Díváte se zpátky na svůj život, ať už je krátký, protože jste ještě mladí, nebo již trochu delší nebo dlouhý, a leckdo si povzdechne a řekne Mi: „Ach Otče, tolik jsem toho mohl udělat lépe!“ Co na to odpovím? „Mé dítě, všechno je v pořádku, neboť podívej, na své životní cestě ses učil, stále znovu ses učil. A budeš se učit až do posledního svého dne na zemi, dokud nezavřeš své oči pro tento svět a otevřeš je pro věčnost, a i tam se budeš nadále učit.“ To, co vás tíží, protože si myslíte, že jste se provinili proti Mým božím zákonům, nemá zarmucovat vaše srdce, neboť všechny Mé zákony ústí do lásky a proto odpovídám: „Podívej, Mé dítě, všechno muselo být tak, jak to bylo, poněvadž jen skrze zkušenost se učí Mé děti!“

 

Podívejte, miluji všechny Své děti stejně, to je láska všeho. V lidském šatě, ve kterém se nacházíte, milujete jednoho více, druhého méně a jiné zase nedokážete třeba vůbec snést, protože na svých bližních objevujete příliš mnoho negativních stránek. A právě to poslední je ode Mě, vašeho Nebeského Otce, vedeno tak, že se z těch událostí učíte, a tak krok za krokem, a i když to jsou jen malé kroky, srůstáte s univerzální láskou. Neboť až jednou budete stát před Bránou Růží do Věčného domova, tak budete umět milovat všechny své sourozence stejně, tak jako miluji všechny Své děti stejně.

 

Leckterý člověk říká: „Ach Otče, zvířata mi jsou mnohem milejší. Lidé mě v mém životě jen zklamávali“, a odpovídám: „Právě na těchto zklamáních, Mé dítě, jsi rostl, a když se nyní obrátíš jen ke zvířatům, pak ukončíš svůj růst v lásce. Neboť jak chceš dospět k lásce všeho, když své sourozence z této lásky všeho vyloučíš a obrátíš se ke zvířatům?“

 

Jistě, žádné zvíře vám neublíží, když zvířata milujete z nejhlubšího srdce, neboť vaše láska se přenese na zvířata. I když ještě tak hodně žijí v divočině, tak se k vám přesto přibližují, aniž by před vámi měla strach, neboť láska sjednocuje. To je také růst, Moji milovaní, zrovna tak, jako když se radujete z jarní nádhery květů, z každé sněženky, která již nyní vyráží ze země.

 

Přesto je nejtěžším úkolem učit se milovat své bližní, úplně jedno, jak se k vám chovají. To jsem vám předžil jako Ježíš. Nu, a znám vaše myšlenky: „Pane, i ty jsi plísnil farizeje, protože ve svém nitru měli od základu faleš.“ Vylučuje to, že jsem je přesto miloval? Právě skrze Své napomínání jsem ukazoval, že je miluji, neboť museli nad Mými slovy přemýšlet a leckdo z nich nakonec stál pod Mým křížem a řekl: „Skutečně, toto byl Boží syn.“

 

Nevěděli, že jsem byl jejich Bůh, který se inkarnoval do Ježíše. To také vědět neměli, jinak by Mě byli ještě více vydávali za lháře a jejich utrpení ve světě na oné straně by bylo nesmírně veliké při poznání, když bych jim býval byl na zemi řekl: „ jsem váš Nebeský Otec.“ Ne, to jsem jim a všem Svým tehdejším dětem neřekl, nýbrž jsem jim vždycky říkal: „ jsem Boží syn.“ Inkarnovala se přece Moje láska, ne Mé celé Božství. Mé celé Božství by nemohlo nést lidský šat.

 

Když leckdo, kdo na Mé Božství nevěří, vám odpoví: „Proč řekl Ježíš na kříži: „Můj Bože, Můj Bože, proč jsi Mě opustil?“, když On sám byl Bůh? Pak budete vědět odpověď. Byla to část Mého Božství, láska, která se obětovala, aby opět přivedla všechny Mé děti zpátky domů. A k této lásce vedu také vás.

 

Pociťujete tuto lásku ve svém srdci – nyní v tomto okamžiku – jako oheň, který začíná planout: „Ano, Otče, je to má láska, která k Tobě proudí, protože chci zpátky k Tobě, domů na Tvé Otcovské Srdce.“ A tě hladím jemně po hlavě a říkám: „Ano, Mé dítě, jdi po své cestě se Mnou za ruku, a cokoli se na tvé životní cestě stane, věz, že se ti nemůže přihodit nic, co by tě nevedlo k dobrému!“

 

To platí pro všechny Mé děti. Tak jak to je pro vás těžko pochopitelné, když myslíte na ty, kteří zabíjejí tisíce a tisíce lidí, jen aby se dostali k moci nebo aby se u moci udrželi. Když dále myslíte na těch mnoho uprchlíků, kteří zoufale utíkají před krutostí vládnoucích. Podívejte, i ty, kteří panují nad jinými a poroučejí války, jsou Moji synové. Prochází zkušenostmi nejhoršího druhu.

 

V oblastech na oné straně vypadá jejich život úplně jinak, neboť všichni ti, kteří skrze ně zemřeli, stojí proti nim. Vidí utrpení, které způsobili, ale , který jsem také Nebeský Otec těchto panovníků, jim pomáhám, aby řekli první slovo: „Odpusťte mi, hříšníkovi!“ A i ti, kteří byli zavražděni, převzali velmi těžký úkol, totiž úkol odpustit. Obrazně vyjádřeno bere každé dítě na sebe kříž, vládnoucí jako ovládaní, vrahové i zavraždění. vím, jak to je pro vás lidi těžké pochopit, ale podívejte se na Můj kříž, proč jsem šel tuto cestu potupy? Abych roztáhl Své paže a přitáhl všechny Své děti na Své srdce! A to je také úkol každého jednoho člověka, úplně jedno jak žil na zemi. Jen skrze lásku, skrze prošení o odpuštění nebo skrze odpuštění se duše dostanou dále, vstříc světlu.

 

Stojím i při těch, kteří skrze běsnění vládnoucích bolestně ztratili své děti. Ano, přicházím s těmi malými a pokládám je do náručí jejich někdejších rodičů. A ty maličké ozařují své rodiče s takovou láskou, která se dotýká jejich srdcí a pomáhá jim odpustit těm, kteří je zavraždili. Je to těžká cesta pro obě strany postupně dospět k lásce všech, je to cesta přes Golgotu.

 

Když v říši duší jen trošičku vyrostla láska, tak další inkarnace nebude již tak těžká, neboť jsem řekl, že bude mír na zemi. Ale mír může přijít jen tehdy, až se mocní naučí, že jejich moc je nic, když opustí tuto zemi. To spočívá v duších, když se znovu inkarnují, tak je možné, že půjdou přesně tam, totiž k těm nejchudším z chudých, a budou zakoušet to, co nyní zakouší miliony Mých dětí.

 

Řeknu vám příklad, abyste Mi rozuměli: Ještě to není tak dávno, co byla země Jugoslávie. Jaká strašlivá válka roztrhla tuto zemi! V zásadě už tam šlo o válku mezi křesťany a muslimy, a to v dnešní době, Mí přátelé, a ne ve středověku. A tato válka mezi náboženstvími bude pokračovat tak dlouho, dokud křesťan nepůjde jako muslim po zemi a muslim jako křesťan a konečně pozná: Je jen jeden Bůh a v každém náboženství mohu splnit svůj učební úkol. Teprve tehdy může dojít k míru na zemi. Když tento mír je také v oné zemi, o které jsem právě mluvil, pracně udržován, ale ti tehdy padlí nesou v sobě myšlenky míru a vyzařují tento mír s velkou námahou k těm, kteří ještě žijí na zemi.

 

Dalším příkladem je mír v Evropě. Proč se nejdříve musely udát dvě velké světové války? Protože vedly k pochopení, že jen pospolitost v míru přináší blahobyt. Ale i zde roste poznání, že jen vzájemné pomáhání si udrží mír. A jak to je zde v Evropě, tak to celé platí i pro zemi. Postupně je touha po míru, touha po lásce tak velká, že děti, které se rodí, již lásku a mír nesou ve svých srdcích.

 

Přijímám myšlenku: „Ó Otče, to potrvá ještě dlouho, když se dívám na své děti, jak se ještě hádají“. Usmívám se a říkám: „Ještě...“, neboť je mnoho příkladů a dnes jste si vyprávěli o tom, jak se děti mírumilovně a společně starají o své stárnoucí a tím křehké rodiče. A když ještě jsou tu a tam těžkosti v bližším nebo vzdálenějším příbuzenstvu, tak vám říkám: „Mír začíná u každého jednoho“. Proto jsem také řekl: „Mír ať je s tebou, Mé dítě“, a ne: „Mír ať je na zemi“. „Mír ať je s tebou, Mé dítě!“ a bude mír na zemi.

 

Radujte se, Moji milovaní, z přírody, která vás obklopuje, radujte se ze zvířat, o které se láskyplně staráte, radujte se z organizací, které se ujímají utrpení zvířat, aby pomohly zvířatům. Viďte tedy to plné světla a souhlaste s plným světla, neboť to je velmi důležité! – S každou negativní myšlenkou posilujete temné, s každou myšlenou plnou světla posilujete lásku a mír.

 

Tak byste mohli putovat se slunečnou myslí tímto rokem, kterému žehnám. Každý den, vždy tehdy, když se na Mě obrátíte, ale i tehdy, když se ke Mně neobrátíte, žehnám každé ze Svých dětí, neboť miluji všechny stejně – opakuji to – a nechávám skrze to v nich zářit světlo vždy o něco světleji. Tak roztahuji Své paže nad touto zemí a vy si můžete představit, že jste se Mnou v univerzu a také se Mnou rozevíráte své paže, abyste zemi a všechno, co žije, požehnali. A nyní obraťte svůj pohled ještě do univerza a i zde roztahuji Své paže a i vy následujete Můj příklad. Žehnáte všechny své bratry a sestry v šatu duší.

 

A podívejte, u jejich nohou se shromažďují zvířata, nejen ta z této inkarnace, která vyšla od vás, nýbrž nespočetná, kterým jste věnovali svou lásku. A sesílám do vašich srdcí porozumění pro to, že se zvířata, která byla milována, vyvíjejí dále a stanou se přírodní bytostí. A není to divuplné, jak jste spoluzapojeni do stvoření, že nejen vytvářím a tvořím, nýbrž i vám skrze lásku dávám sílu vytvářet a tvořit, aby nastalo světlo na všech rovinách, až po to, že vy, Moji věrní, a všechny Mé děti opět budete spočívat na Mém srdci a budete šťastní na věky?

 

Amen.

 

 

 

Božské projevení z milosrdenství

 

Ano, Moji milovaní, tak se starám se Svou láskou a se Svým milosrdenstvím o vás a tak můžete klidně putovat se Mnou za ruku, tehdy vás chrání Má berla a Má hůl. Na této cestě Mi vyprávíte všechno a vám vkládám hluboké porozumění všech souvislostí do vašeho srdce.

 

Vaše srdce se rozšiřuje a láska se šíří ve vašem srdci, ano, cítíte, že vaše srdce chce prasknout samou radostí. Tolik lásky je vloženo do vašeho srdce a skutečně, vaše srdce se rozšiřují stále více a začínají se v lásce dotýkat. Zcela něžně si srdce vyměňují lásku a láska proudí, proudí přes srdce ven do stvoření. Tak to je, když společně se Mnou roztáhnete ruce, abyste všechno žehnali. pak stojím uprostřed mezi vámi, jsem v každém jednom z vás a i Mé srdce je otevřené a láska proudí do univerza. A je to tato láska, která vám přinese mír, onen mír, o kterém vám vždy znovu ve Svém Slově říkám.

 

Ano, tak si vezměte z tohoto dnešního setkání sebou důvěru, že všechno, co se děje, je dobré, a že láska všechnu bolest a všechno utrpení uzdraví, ve vás stejně jako ve velkém celku. Ptáte se: „Otče, jak se to má stát?“, a vám říkám: „Moji milovaní, neexistuje nic, co láska nedokáže.“ Tak tedy mějte důvěru a rozhodněte se pro lásku, pro milosrdnou, vše odpouštějící lásku, kterou jsem vám předžil na Své cestě po zemi a o které vám vždy znovu ve Svém Slově zvěstuji!

 

Když se díváte na své sourozence, tak se na ně dívejte očima lásky! Podívejte se jim hluboce do očí a poznáte, že i tam je velmi mnoho lásky ve vašich sourozencích. A když toto poznáte, pak budete vědět, že nejste sami, neboť jste Mě poznali ve svých sourozencích, neboť jsem v každém jednom z vašich sourozenců vstal jako Kristus z mrtvých, protože všechny duše vedu domů do Otcovského Domu. Tak Mě dále následujte, putujte se Mnou za ruku po této zemi a nechte se ode Mě vést do tajemství lásky všeho! Jste na své cestě ode Mě požehnáni.

 

Stojím nyní u každého z vás. Mé ruce jsou nad vámi roztažené, Mé požehnání se šíří ve vás, proudí skrze vás a obaluje vás do Mé Božské lásky. A Mé požehnání proudí ještě mnohem dále, Mé požehnání proudí skrze prostor a čas, proudí do hlubin stvoření, proudí také ke všem vašim sourozencům, ať již v šatě duší nebo v pozemském šatě. Radujte se a poznejte, že jste nekonečně milovaní vaším Bohem a Otcem a že ode Mě nejste oddělení, nýbrž že jsem vždy u vás! Ciťte nyní jednotu se Mnou, vaším Nebeským Otcem a Bratrem Ježíšem Kristem! Ciťte, jak se Má láska rozlévá zcela hluboko ve vaší duši! Ciťte Mé Božské Zdraví, které nyní do každého jednoho z vás vkládám a ciťte, jak nyní přijímáte vše to, co vás vede ke zdraví! Jste Mé milované děti a vás miluji navěky a navždy.

 

Amen.

 

 

 

Dokonalé srdce

 

Jednoho dne stál mladý muž uprostřed města a vysvětloval, že má nejkrásnější srdce v celém údolí. Shromáždil se velký zástup lidí a všichni obdivovali jeho srdce, protože bylo dokonalé. Nebyl v něm žádná skvrna nebo chyba. Ano, všichni mu dávali zapravdu, že to skutečně bylo nejkrásnější srdce, jaké kdy viděli. Mladý muž byl velmi pyšný a chlubil se ještě hlasitěji svým krásným srdcem.

 

Náhle se objevil před davem starý muž a řekl: „Nu, tvé srdce není ani zdaleka tak krásné, jako to mé.“ Dav lidí a mladý muž se podívali na srdce starého muže.

 

Bilo silně, ale bylo plné jizev, mělo místa, kde byly kousky odstraněné a nahrazené jinými. Ale nepasovaly správně a byly tam některé roztřepené okraje. Na některých místech byly dokonce hluboké rýhy a chyběly celé části. Lidé na něj zírali: jak může tvrdit, že je jeho srdce krásnější, mysleli si?

 

Mladý muž se podíval na srdce starého muže, viděl jeho stav a smál se: „Ty si musíš dělat legraci“, řekl, „že srovnáváš své srdce s tím mým. Mé je dokonalé a tvé je spleť jizev a slz.“

 

„Ano“, řekl starý muž, „tvé vypadá perfektně, ale já bych s tebou nikdy neměnil. Každá jizva představuje jednoho člověka, kterému jsem dal svou lásku. Vytrhnu kus svého srdce a podám jim ho a často mi oni dají kus svého srdce, který pasuje do prázdného místa mého srdce. Ale protože kousky nejsou přesné, mám některé drsné hrany, kterých si velmi vážím, protože mě upamatovávají na lásku, kterou sdílíme. Někdy jsem také dal kousek svého srdce, aniž mi ten druhý dal kousek svého srdce zpátky. To jsou prázdné rýhy. Dávat lásku někdy znamená podstupovat riziko. I když jsou tyto rýhy bolestné, zůstávají otevřené a i ony mi připomínají lásku, kterou pociťuji pro tyto lidi a doufám, že se oni jednoho dne vrátí zpátky a místo vyplní. Poznáváš nyní, co je pravá krása?“

 

Mladý muž tam stál a po tvářích mu kanuly slzy.

 

Přistoupil ke starém muži, sáhl na své dokonalé, mladé a krásné srdce a kousek vytrhl. Nabídl ho s třesoucíma se rukama starému muži. Starý muž nabídku přijal a vložil ho do svého srdce. Vzal pak kousek svého starého, zjizveného srdce a vyplnil jím ránu v srdci mladého muže. Nepasoval dokonale, protože měl některé střapaté okraje.

 

Mladý muž se podíval na své srdce, již ne perfektní, ale krásnější než kdy dříve, neboť cítil do svého srdce téct lásku starého muže. Objali se a odcházeli pryč, boku po boku.

 

(Neznámý autor)