29. října 2005
Meditace:
Milí bratři a sestry, uklidněte se a pojďte do ticha! Zavřete své oči a pozorujte svůj dech!
Jsme zaměřeni na svatého ducha lásky boží. Necháváme vtékat svůj dech a myslíme si při tom: Vdechuji světlo boží a část také zase vydechuji póry kůže. Čím častěji to děláme, tím více cítíme, jak námi proniká světlo a proudí ven naší kůží. Část světla si ponecháváme.
Vdechujeme boží světlo a naplňujeme Jeho světlem všechny své buňky a část zase vydechujeme póry své kůže. Dostavuje se do nás hluboký mír. Světlo nás zcela naplňuje. Každá buňka našeho těla přijímá světlo. Nyní si myslíme, že vdechujeme lásku boží. Jsme naplněni jeho láskou-světlem a část vyzařujeme. Toto lásky-světlo je přijímáno naším sluncem. Všechno světlo, všechna láska, kterou vysíláme pro dobro celku, proudí vzhůru ke slunci a to září lásky-světlo tam, kde je nejvíce potřeba, tam, kde vládne temnota.
Vdechujeme lásky-světlo, které v nás nyní Bůh posiluje a vysíláme ho k matce Zemi. Ona ho cítí, když k ní dýcháme lásky-světlo a děkuje nám.
Vše, co vysíláme jako světlo, stoupá do nebe ke slunci a odráží nebeské světlo, které skrze Boha našeho Otce proudí přes nás. Tak je paprsky slunce proniknuta tímto světlem vždy také Země.
Otče, vdechujeme Tvé lásky-světlo a naše srdce je naplněno Tvým světlem milosti. Rozdáváme ho nyní říši minerálů, říší rostlin, říší zvířat a přírodním duchů, kteří plní vůli boží a jsou neúnavně činní.
Vdechujeme opět světlo a lásku a posíláme obojí do živlů: země, vody, vzduchu a ohně.
Náš nebeský Otec říká: „Dítě, jsi síla z Mé síly. Jsi světlo z Mého světla a jsi láska z Mé lásky. Dávej vše dál, nechej to proudit!“ Toto světlo znovu stoupá ke slunci a nyní září velká síla vyslaná ke slunci z našeho kroužku dolů na Zem a také my jsme obaleni do všudypřítomné lásky boží.
A znovu k nám promlouvá náš Otec: „Mé děti, přijměte do sebe ještě více Mé lásky a milosrdenství a podívejte se do nitra. Vidíte nyní v sobě světlo. Jste spolutvůrci, když skrze vás proudí Má láska-milosrdenství.
Když přijdete do styku s bratry a sestrami, pak skrze vás září Mé světlo milosti a obaluje Mé děti a ty to cítí ve svých srdcích.
Tak jste na Zemi světlem a spojujete se se všemi ostatními světly a Já vám říkám: „Stále více světel je zažehnuto. Já, pán, vidím všechna světla na Zemi a vy víte: Světlo zvítězí.“ Uložte tuto větu hluboko v sobě a vždy na to myslete.
Já, váš Otec, vás prosím: Když se ráno probudíte, pak ve spojení se Mnou vysílejte Mé světlo milosti způsobem, jak jsem vás to dnes naučil! Tak poroste na této planetě nejen lásky-světlo, ale také vy se tímto světlem ve svých buňkách uzdravíte a stále více budete Mnou mocně prozářeni.
Ať už je venku mlha a smutno, váš den tímto začátkem bude Mnou požehnán a když pozemské slunce nebude schopné proniknout mlhou, Mé světlo milosti bude přesto zářit a ozáří vás, Mé děti, a planetu Zemi se vším životem na ní.
Amen
Projevení z lásky
Já jsem stvořitel, já Jsem váš Pán a Bůh, Já Jsem ale také váš Otec a jako váš Otec k vám hovořím.
V Mé vlastnosti lásce Jsem šel sám na Zem, abych se stal vaším bratrem, abych se vám tedy ještě přiblížil jako Otec svému dítěti.
Žil jsem mezi vám, byl jsem člověkem jako jste lidé vy. Mé božství bylo zakryto. Protrpěl jsem boje, kterými také trpíte. Postavil jsem Se pokušením – připomínám pokoušení Mého protivníka na poušti – a musel jsem jim odolat, jako také vy, každý z vás, má stále znovu pokušení; odoláte jim s Mojí silou a láskou a svojí oddaností ke mně nebo jste jim už odolali.
Svým učedníkům jsem řekl: „Následujte Mě!“ Co znamená toto následnictví? Už vícekrát jsem o tom hovořil. Když se však podívám do srdcí Mých děti, vidím, že se stále ještě nechají oslnit mnohým, že Mě ve svém srdci nevidí, nedávají Mi už v sobě prostor a netiší Moji touhu po každém dítěti.
Volal jsem vás a vy jste sem přišli ze všech světových stran. Ne, abyste šli do společenství, ne, volal jsem vás, abyste kráčeli cestu do svého srdce. Tato cesta je následnictví, k němuž jsem vyzval Své učedníky, cesta lásky. A současně je to klíč ve vaší ruce, který otevírá chrám, Mé obydlí ve vás. S rozpaženýma rukama čekám na každé Své dítě; a sice jedno v jakém společenství, jedno v jakém náboženství; všude jsem nasadil Své posly světla.
Poslové světla žijí lásku,
jinak by to nebyli poslové světla a k žité lásce patří, že každý bratr, každá sestra se cítí přijata a také není odsuzován nebo vůbec souzen. Dokud se Mí učedníci na této Zemi budou hádat o slovech, do té doby Mí učedníci ještě ani nezačnou jít cestu lásky.
Je mnoho společenství, Můj věrný zástup a podle vědomí ve všech těchto společenstvích působím, ale co je slovo ve vaší řeči? Dokud diskutujete o slovech, pohybujete se směrem od stezky lásky; neboť nežijete lásku. Cokoliv si váš bratr, vaše sestra myslí, říká a koná, nemělo by vás to trápit; neboť v okamžiku, kdy ve svém srdci cítíte jen jiskru vzteku, už nejste posly světla.
Světlo, které září na této Zemi skrze Mé děti, je pokoušeno ze všech stran, aby konečně uhaslo a temnota si odnesla vítězství; to platí pro každé společenství.
Kdo rozsévá sváry? Světlo? – Světlo spojuje!
Tam, kde jsem Svým slovem zasel dobré obilí, v jakémkoliv společenství, je Mé slovo roztrháno, špatně vykládáno, jsou obviňována jiná společenství temnoty; a tím je na Mé pole rozset divoce bující plevel.
Nechtěli jste přivést domů všechny své bratry a sestry, které jste kdysi viděli v nebeské říši v této skličující, přehluboké tmě plné bolesti a trápení?
Vy všichni, kteří jste zde, bez výjimky, jste se rozhodli jít cestu, kterou jsem šel před vámi; ano, někteří z vás šli po Zemi před Mnou, aby zvěstovali Můj příchod.
Mí synové a dcery, Mé slovo k vám je vážné, neboť vidíte, že je vaším úkolem přivést domů tyto bratry a sestry, které jste viděli v nebesích. Pro vás jdou temnotou, abyste nemuseli kráčet nejčernější hlubinou. Tato skutečnost ve vás rozdmýchala tak velkou lásku, že jste se neděsili cesty přes sféry až do této oblasti. Plni radosti jste na tuto cestu nastoupili a Já vám říkám: „Také ji plni radosti ukončíte.“
Neexistuje jednoduchá cesta, také to ví každý z vás, neboť je to hluboce vryto do vaší duše, každá stanice je zaznamenána. A jestliže kráčíte těžkou situací, přesně tuto situaci jste si vybrali, abyste dosáhli určitého poznání a Já jako váš Otec vám s tím pomáhám; neboť vím, jak těžké je být člověkem.
Dívám se do vašich srdcí a vím, že jeden či druhý je nyní konfrontován s pravdou: Otec a Já jsme jedno, tedy žádné dvě nebo tři osoby, jak se zčásti učí. Jak bych mohl jako milující otec vyslat Svého syna na Zem, když vím, že vykrvácí na kříži?
Nyní si představte, že Já, váš stvořitel, Bůh, Pán, vrchní kněz, ale také otec, jdu sám na Zem. Co to vyvolá ve vašich srdcích? Můžete změřit lásku, co znamená, že Já, váš nebeský otec, jsem se stal člověkem, učinil jsem se stejným, abych se stal vaším bratrem?
Žádná duše, která se vrátí domů, si nebude moci stěžovat: „Ach, Můj Bože, nemáš tušení, jak to chodí na Zemi, co jsem všechno musel vytrpět a nyní mě opět trestáš?“ S touto myšlenkou se duše ode Mě vzdálila a přesto uslyší Mé slovo: „Mé dítě, vím velmi dobře, čím jsi prošlo, neboť stále také ještě nesu veškeré utrpení na Zemi. Byl jsem také člověk, Tvůj Bůh, Tvůj Pán, Tvůj stvořitel, Tvůj Otec. Ohlédni se za svojí cestou a poznáš, že to nejsem já, kdo ti ukládá tresty, ale naopak jsem tě přenášel přes každou těžkou situaci. Podívej se dobře a nenech svůj pohled zastřít svými myšlenkami, svojí temnotou! Pojď domů do světla, pojď domů na Mé srdce!“ Když duše toto volání uslyší, přemítá o něm ve svém nitru a plné radosti padne na kolena a řekne „Otče, zhřešil jsem, odpusť mi.“, tak půjdu, zvednu Své dítě, pohladím ho něžně po jeho hlavě a setřu mu slzy lítosti: „Pojď, Mé milé, do Mé říše.“
Kdo je tedy kníže pekel? Není to snad také Můj syn? A všichni pekelní duchové, nejsou snad také oni Mé děti, které ode Mě odpadly? Proč jsem vám daroval podobenství o „Ztraceném synovi“, když jsem jako Ježíš šel po Zemi? V tomto podobenství nemohl syn, který zůstal doma, pochopit, že byla vracejícímu se synovi připravena hostina. Ale to, Mí synové a dcery, vykonává láska, která je korunována milosrdenstvím V této lásce-milosrdenství jdu nejhlubšími hlubinami a volám každé Své ztracené dítě.
Až jednou duchovně zase přijdu a vy svojí činností posla světla, spojeni se všemi ostatními posly světla této Země přivedete převelký počet Mých dětí – opakuji – převelký počet Mých dětí k lásce, pak bude na celé zeměkouli jásot. Sice někteří ještě nedokáží snést Mé světlo, ale vy se postavíte před ně, abyste jim poskytli trochu stínu, v duchu je obejmete a vezmete je na novou Zem.
Co bude pak s těmi, které nazýváte knížata pekel, vaši svůdci, ano, kteří způsobili všechno toto utrpení na Zemi? Vidíte před svým vnitřním okem probíhat všechny katastrofy poslední doby: Vidíte hladovějící lidi. Vidíte zabíjení mnoha zvířat, toto nekonečné utrpení Země způsobené těmi Mými dětmi, které se ode Mě odvrátily.
Nemají už nikdy na věčnost mít možnost se ke Mně vrátit? Je jejich vina tak velká, že tuto vinu nemohla zrušit Má smrt na kříži? Kdo je mocnější: Já nebo oni? To je otázka pro vás. Jestliže si nyní stále ve svém srdci myslíte, že budou muset zůstat ve věčné temnotě nebo být celé eóny spoutáni, pak se vás ptám: Pročpak jsem prolil Svoji krev?
Když mě pověsili na kříž, otevřel jsem svoji náruč a všechny tyto Své děti, o nichž jsem nyní hovořil, jsem vzal do své náruče.
Nástroj může stěží vyslovit slova, protože dostává jen trochu z této lásky, v níž jsem přitáhl Své padlé děti na Své srdce. V každém dítěti, také v padlém, je jiskra spasení a toužím po každém dítěti, jak je líčeno v podobenství: „Ztracený syn nebo také ztracená dcera.“
Nuže, Mí milovaní, vidím, že ve svém hlubokém nitru přemítáte o Mém slovu. Jste z části poprvé v tomto společenství – tak si myslíte –, ale ve skutečnosti se znáte už dlouho a putovali jste spolu, protože jste chtěli být na této Zemi světlem. I když jste tu a tam hledali, bylo to všechno cestami poznání a ve vašem vnitřním bytí jste byli už dávno spojeni se všemi těmi, kteří přeměňují lásku v čin a jen to se počítá.
Každé dítě, které odloží pozemský šat, stane přede Mnou, Který jsem láskou. Uvidí Mě. Nekladu otázku, ale dítě samo zná otázku: „Kolik lásky jsem daroval na Zemi, kolik lásky jsem kolem sebe šířil?“ Ohlédne se za svojí životní cestou a uvidí váhu. Na jedné straně leží láska, na druhé straně všechno lidské bytí souzení, odsuzování, negativních myšlenek, slov a nenaplněných činů lásky. Jestliže je dítě vyznačeno věděním, které jsem nikdy neučil, pojmy jako peklo, oheň nebo podobné, tak to v tomto okamžiku vpadá podle tvůrčí moci, kterou jsem vložil do každého dítěte, to co si představuje. Řeknu svému dítěti: „Podívej na druhou stranu misek vah: Vkládám Moji lásku, Mé milosrdenství a Moji milost.“ Jestliže je pak dítě v nejhlubším nitru dotčeno lítostí a láskou ke Mně, zmizí klamné obrazy a dítě uvidí anděly, kteří mu podávají ruce; uvidí cestu světla, na níž je vedeno do sfér, kde může znovu napravit všechno to, co v uplynulém životě nebylo správné.
Ale taková cesta v záhrobních říších může trvat velmi dlouho, neboť tam platí věčnost a tak je mnoho duší pohnuto k tomu, aby šly ještě jednou po Zemi, aby dosáhly cíle rychleji, aby znovu byly zářící dcerou, zářícím synem věčných nebes. Andělé radí dítěti, na jakou cestu se může dát, nejrychlejší cesta je zde na Zemi v prostoru a času.
Mí milovaní synové a dcery, to jsou pilíře, kterým můžete porozumět v lidském rouchu. Vše, co jinak stojí psáno ve slovech, vás nevede k přímé cestě žité lásky.
Sešli jste se zde, protože po Mně toužíte, protože vás volala Má touha, láskyplně se vás dotkla. Volal jsem vás jako Svého syna a dcery, ačkoliv se někdy cítíte ještě jako děti, a je to tak dobře, neboť jako děti vás láskyplně beru na Své srdce, ale jako syn a dcera nesete zodpovědnost být na Zemi světlem, posílat svým bližním zdraví a požehnání, obalit je do světla lásky a sice zcela jedno, kde právě jste, čím se zabýváte.
Každého z vás volám; neboť každý dal kdysi slib, že přinese na tuto Zemi světlo. Opakuji to. Každý ví ve svém srdci, že tomu tak je. Proto jste slyšeli Mé volání, následovali jste ho a až se zase vrátíte do svého pozemského obydlí, budete ještě slyšet doznívat Mé slovo: „Můj synu, Má dcero, jsi světlo z Mého světla, vyzařuj toto světlo ve svém okolí. Pojď ke Mně ve svém srdci, tam s tebou chci hovořit v nejsvatějším a nejvroucnějším spojení: Otec a dítě!“
Skrze tento nástroj se nyní odmlčím, ale Mé slovo je ještě mezi vámi.
Amen
Projevení z moudrosti
Mí milovaní synové a dcery, Já Jsem vám Otcem, Já Jsem vám Matkou a v Ježíši Kristovi jsem se vám stal bratrem. Ale jakkoliv Mě vidíte, vidíte v každém případě lásku.
Tato láska k vám hovoří. Dostává se k vám také prostřednictvím vašich smyslů, především ale promlouvá zcela hluboko do vašeho srdce. Neboť nepřenechávám pole silám světa, které se nepřetržitě pokouší ovlivnit a svést Mé děti, posílit je v jejich lenosti a překážet jim na cestě ke Mně, do jejich nitra.
Promlouvám se vší Svojí mocí do tebe, Mé dítě, a oslovuji v tobě touhu, která v tobě spočívá, která je základem tvé lásky a probouzím v tobě tvoji touhu a oslovuji v tobě zodpovědnost: To, co sis předsevzal, když jsi šel po této Zemi. Vše, co na této Zemi podněcuji, činím, vše, co dělají Mé děti, které šly v lásce za své bližní, slouží jedinému cíli, přivést všechny Mé děti zpátky domů na Mé otcovské srdce.
Cesty tam mohou být pro každého různé, ale jsou všechny jen a pouze neseny Mojí láskou. Cesty, které musí jít Mé děti, se od sebe liší, protože Mé děti mají různou minulost. Proto nevypadají pro všechny stejně cesty, které před nimi leží. Ale všechny tyto cesty skončí zakrátko nebo zadlouho u Mě, ve Mně, na Mém srdci.
Vám, Mí poslové světla, ukážu nový aspekt; a vložím tato slova hluboko do vašich srdcí, abyste o nich vážně popřemýšleli.
Mnoho lidí na tomto světě považuje za možné, že existuji. Ne zcela tolik lidí věří ve Mně v různých podobách a představách, jen málo Mých dětí Mě miluje a jen opravdu málo z nich vede život se Mnou. To však má být váš cíl.
Už často jsem s vámi o tom mluvil, že krok, který následuje po víře, je láska. Ale také láska má mnoho fazet, a ne každá láska vede k přání být stále spolu s milovanou bytostí.
V rámci lásky je tedy bezpočet stupňů a u každého Mého dítěte jsou jiné. Co tedy znamená život se Mnou? Když tvá láska v tobě bude tak velká, Mé dítě, oddáš se Mi, protože Mě poznáš jako Svatý život v sobě a v celém stvoření, a pocítíš přání být se Mnou jedno.
Vztaženo na tento pozemský život to znamená, že už nepůjdeš dnem slepý a že si možná občas vzpomeneš na to, že Mě přece jen miluješ. Ne, znamenaná to, že naše společné bytí se stane vroucným, stálým spojením, v němž se už nebudeš muset ptát: „Mám udělat to či ono nebo to a ono nechat?“ Neboť budeš ve Mně, budeš žít ve Mně a Já budu žít v Tobě a především skrze Tebe.
Jistě to potřebuje učení, především ale hluboké přání, abys šel se Mnou tak úzce spojen dnem. Nedívej se však na potíže, ale podívej se na možnost a řešení.
Mnozí z vás jezdí autem a jízda autem se pro ně stala snadnou věcí. Naučili se to a mají možná už několikaletou praxi. A všechny procesy v silničním provozu umí zařadit, aniž by se museli dívat do knížek nebo aniž by si museli rozmýšlet, jak se nyní mají zachovat. Děje se to automaticky. Proč? Protože tato činnost se stala částí tebe.
Nyní si představte, že život se Mnou proniknul zcela tvou bytost. Pak se už nemusíš ptát: Jak zareaguji v té či oné situaci, jak předstoupím před toho či onoho člověka, co mám nyní dělat, co mám teď myslet, co mám dělat se svým strachem?
Mé dítě, budeš žít se Mnou a Já budu žít skrze tebe. Stačí tvá představivost, co to pro tebe a tvůj život znamená? Tam, kde Já Jsem, je světlo. Všechno lidské se rozpustí. Nebudeš si muset vzpomínat, že jsi synem nebo dcerou nebes, neboť to budeš vědět. Tuto představu, Mé dítě, vkládám do tvého srdce a přenechávám samozřejmě tobě – protože máš svobodu –, aby ses Mi přiblížilo a zůstalo u Mě.
Jestliže ucítíš toto přání, pak Mi ho předej. Tak jako jste projevili ve svých modlitbách: Já za Tebe, Otče, a Ty skrze Mě. Jestliže je toto přání vážné, bude splněno; neboť jak by mohlo nebe takové přání nesplnit! A pak, Mé dítě, budeš vědět, kdo Jsem, kdo v tobě žije a budeš vědět, kdo v tobě hovoří a nic a nikdy tě nebude moci dráždit.
Když pak přijdou jiní s jinými poselstvími a jinými informacemi, s věcmi, které mají probudit tvou zvědavost, budeš vědět zcela přesně: Znám svého Otce, neboť Můj Otec je ve mně a žiji pro Něj a On skrze mě.
Vše, co bylo šedé, mlhavé, co tě děsilo, co ti stálo v cestě, se rozpustí. A Já tě povedu na tvé cestě a budu tě učit, a budu tě osvobozovat a učiním z tebe zářícího syna, zářící dceru, kterým/kterou jsi a ty Mě poznáš. A Já v tobě budu hovořit, ty Mé uslyšíš a náš vztah bude tak vroucný a plný lásky, že si nebudeš přát nic jiného než: Otče, já pro Tebe a Ty skrze mě. Jestli chceš, rozhodni! A tak to bude.
Amen
Projevení z milosrdenství
Tak září Má láska k vám, Má láska září z tebe, Má dcero, Má láska září z tebe, Můj synu.
Jste nyní na louce poseté květy, těsně se vinete na Mé srdce. Andělé vás obklopují. Vzali jste s sebou duše a všichni naslouchají v úctě a pokoře Mému hlasu lásky.
Má láska vás pozvala. Pohnula vaším srdcem, protože jste to povolili. Teprve když jste otevření pro Moji lásku a vaše srdce je zaměřeno zcela na Mě, poznáte poklad, který je ve vás skryt, který ale čeká na to, že ho vynesete na povrch.
Nejdříve slyšíte Můj hlas jen tak tiše jak vánek, jako tiché bublání, možná také jen obrazně řečeno – v jediné kapce (slovo). Ale čím více se Mi otevíráte, tím zřetelněji ve svých srdcích vnímáte poselství lásky a poselství milosrdenství.
Mé milosrdenství je to, co vám otevřelo cestu zpátky ke Mně. Mé milosrdenství vás obdarovalo nejen cestou zpátky ke Mně, ale otevřelo také cestu zpátky ke Mně všem Mým synům a dcerám, kteří ještě kráčejí po cestě temnotou. I když se před touto cestou momentálně ještě uzavírají, půjdou ji, až ve svých srdcích uslyší Můj hlas.
Jste Mí poslové světla, vybavení nástroji lásky a milosrdenství. S těmito nástroji vás vysílám do nadcházející doby. Vedu vás a ukazuji vám, jak zacházet s nástroji. S láskou a milosrdenstvím se máte dotýkat lidí, s láskou a milosrdenstvím jimi máte pohnout. Vysílám vás a víte, že je na vás, jestli toto vyslání přijmete nebo budete kráčet svoji cestu v jiné podobě; ale připomínám vám slib, který jste Mi kdysi dali.
Když půjdete a uvidíte, že vás potkává utrpení, že vás potkává násilí, že vás potkávají nemoci, že vás potkávají přírodní katastrofy, že vás potkává tma, tak se nebojte, neboť Já Jsem u každého a v každém z vás! Spolehněte se na to, že vám pak ukážu správné zacházení s nástroji láskou a milosrdenstvím!
Když se budou dít tyto události, tak je vnímejte jako volání o pomoc lásky a milosrdenství. Jestliže necháte do těchto událostí vproudit Moji lásku a Mé milosrdenství, budete na cestě, která je Mnou požehnaná.
Když budete takto Mnou požehnání působit ve svém pověření, doproudí Mé požehnání automaticky všude tam, kde je potřeba. Nenechte se tedy svést pokušeními, která provázejí vaši pozemskou cestu! Tato pokušení jsem dovolil, abyste se poznali a abyste věděli, kde stojíte ve své snaze znovu se stát láskou. Vnímejte je jako dar milosti a požehnejte pokušením, poznejte sami sebe a obalte je do světla a lásky!
Má náruč se pro vás stále více otevírá. Poklad, Kterým ve vás Jsem, je tímto způsobem stále více vynášen na povrch. Září ve vás a září skrze vás. Jdu s vámi vaši cestu zpátky ke Mně. A společně s sebou bereme domů mnoho svých bratrů a sester, Mých dětí. Jsme světlo. Má dcero, Můj synu, jestliže takto se Mnou půjdeš životem, může to ukázat cestu mnoha Mým dětem.
Tak jděte, uchovejte si mír ve svém srdci, který je nyní hluboko ve vás a Mé požehnání k vám proudí, milostivé požehnání. Neproudí jen k vám, ale proudí do celého stvoření, ke všem Mým dětem na všech sférách.
Amen