Tichá radost

Poselství - srpen 2000

Poselství - srpen 2000

zpět

Kroužek lásky a světla Norimberk 26. srpna 2000

 

Meditace:

 

Zhluboka se nadechujeme a vydechujme. Necháváme vše, co bylo řečeno, usadit se nebo přejít. Prosíme Tě, Ježíši, přijmi vše, co Ti nyní dáváme, veď nás, řiď nás a daruj nám Své světlo.

 

Světlo Krista do nás proudí a naplňuje nás. Necháváme toto světlo proudit svým srdcem ven, chytáme ho oběma rukama a tvarujeme světelnou kouli z bílého světla. Ještě je malá, ale v duchu cítíme, jak světelná koule v našich rukách žije.

 

Prosíme Tě, Ježíši, vezmi všechny naše pocity, naše myšlenky, naše slova a naše jednání do Svých rukou.

 

Plníme světelnou kouli citem pro pokoj a trpělivost. Díváme se svýma duchovníma očima do světla a vidíme, jak se proměňuje v trpělivost a pokoj. Pokládáme do tohoto světla mírnost, kterou máme a díváme se, jak barvy světelná koule přijímá.

 

K tomu vkládáme ještě lásku, nekonečnou, kouzelnou lásku. Pohlížíme, co leží v našich ru­kách. Jako další si bereme sílu života a vkládáme ji do světelné koule, díváme se na vyzařo­vání. Nyní vkládáme do světla ještě milosrdenství a díváme se na světlo.

 

Cítíme, jak se světelná koule v našich rukách rozšiřuje, jak se zvětšuje, jak ji objímáme svými pažemi a rukama. Ve světelné kouli je ještě místo, tak vkládáme pokoru, která je spřízněná se skromností. Jako poslední záříme do koule požehnání ve jménu Ježíše.

 

Myslíme nyní na nějakého člověka, který zcela nutně potřebuje dostat pomoc, který nás spontánně napadne. Vidíme tuto duši, tohoto člověka před sebou. Tomu chceme nyní poslat světelnou kouli. Prosíme našeho pána Ježíše, aby ji vzal z našich rukou a nechal ji letět tam, kde na to duše čeká.

 

Naše světelné koule jsou na cestě a v sekundové rychlosti na svém místě určení a pronikají do srdce příjemce. Byly vyslány s dobrým přáním, s láskou a požehnáním. Cítíme, že naše ruce nejsou prázdné, jsou teplé a měkké. Naplňují se nekonečnou silou požehnání. Bůh Otec dal k tomu Své požehnání a my jsme plní vděčnosti, že Otec splnil naši prosbu.

 

Znovu necháváme přicházet a odcházet dech o něco hlouběji, odpoutáváme se od tohoto ob­razu a jsme zcela při sobě a v nás a očekáváme Jeho slovo.



Mí velmi milovaní synové a dcery. Já, jako váš Bůh a Otec ale i jako váš bratr, Ježíš Kristus, k vám hovořím. Atmosféra tohoto prostoru je znovu očištěna. Poslové nebe, vaši andělé strážní vás obklopují a nesou ve svých rukách pozdrav z věčného domova. Pokládají vám do klína kytici letních květů. Jsou to květiny lásky, květiny touhy.

 

Mé milované děti, ve svém rozhovoru jste probírali nadcházející dobu, která vám je líčena v apokalypse Jana, zvláště však příchod antikrista. Vězte, když hovoříte o temnotě, oddáváte se do její oblasti kmitání, jestliže v této řeči současně nekmitá vaše láska, láska ke všem pad­lým, kteří také pro vás ještě jdou temnotou, aby ji prozkoumali v nejčernější hlubině.

 

Skutečně, je dobré, když jdete životem bděle. V posledním projevení jsem vám řekl, že vás provází nebeský zástup na jedné straně, ale na straně druhé zástupy temnoty bojují o každou duši. Poznávají vaše slabosti zcela přesně a utočí tam, kde to nejméně čekáte, protože se sami dostatečně neznáte.

 

tla, které je jako takové možno po­znat, neboť dítě světla vyzařuje lásku nebe, je obaleno leskem, které označuje dítě světla jako příchozí z nebe. O to více se o toto dítě světla bojuje, neboť jakou radost mají ty Mé děti, které jsou ještě proti světlu, když mohly stáhnout na svoji stranu jedno z Mých nejvěrnějších.

 

Mnohé Mé děti světla jdou po Zemi vícekrát. Na jedné straně aby naplnili pověření, které spočívá v jejich duši, a na straně druhé aby odnesli nakupenou karmu, vyvolanou různými pozemskými cestami. Každé dítě světla je ale také vybavenou obzvláštní silou z Mé síly a pro dobrovolnou cestu na Zem dostává z Mé hojnosti bohaté dary milosti, aby vyřešilo karmu a naplnilo pověření.

 

Jsem spravedlivý ke všem Svým dětem a tak je také Mým padlým dětem z Mé milostivé hoj­nosti dáváno darem tolik, kolik jsou připraveni přijmout.

 

Na začátku roku jsem hovořil, že toto tisíciletí je Mým tisíciletím. Ale pohlédněte za slovo. Než povedu Své ovečky domů jako dobrý pastýř do říše míru a lásky, půjde po Zemi mnoho těžkých osudových ran. Tak jsem současně hovořil také o tom, že tato Země bude postižena velikými katastrofami. Je to konečná doba, která je také dobou obratu, konečná doba pro Mé padlé, doba obratu pro Mé děti světla.

 

Pro Mé padlé děti zůstává už jen krátká doba, aby vykonávali na této planetě svoji moc. V té vsadí vše na to, aby dosáhli vítězství. Nevěří, že jejich čas je odměřen.

 

Sice také zažili obrat Sadhany, ale nad všemi padlými převzal moc nový vůdce a myslí si, že ještě přesto může dosáhnout vítězství. Zakryt je mu nebeský pohled, zakryt původ z věčnosti, jeho původ ze Mě, Stvořitele všeho bytí. Vidí jen svoji moc, kterou může vykonávat nad lidmi a dušemi, vidí miliardy, které mu slouží.

 

Ale Mí věrní, také pro něj jsem na Golgotě dal Svůj život, také v něm hoří spasitelská jiskra a vy máte za úkol modlit se a ještě jednou se modlit za něj a všechny, kteří jsou jeho přívrženci.

 

Buďte bdělí a poznejte tahy těch, kteří jsou ještě proti Mně, ale zároveň v nich poznejte své bratry a sestry, kteří také pro vás zkoumají nejhlubší hlubiny, aby už nikdy znovu nebyl pád, poněvadž vše bylo vyzkoušeno, co bude ve vší věčnosti každému dítěti k dispozici jako po­klad zkušenosti, zážitku.

 

Mí ze světla zrození, tak vás nazývám pln lásky, jste nositelé světla a máte pověření napomá­hat v proměně všeho temného ve světlé. Ve vašem spoluobětování jste šli do hlubiny, abyste podali svým bratrům a sestrám ruce a pomohli jim znovu najít cestu do světla. Vydali jste se, abyste aktivně pomáhali při proměně. Hovořili jste o síle modlitby. Modlitba je vysílání ener­gie z Mé energie, vysílání světla z Mého světla, vysílání síly z Mé síly, které způsobuje pro­měnu.

 

Sadhana, Mé první padlé dítě se musí zase vrátit celou cestu, kterou šla do hlubiny, a znovu Mi na této cestě přinést duši za duší. Byli jste připraveni podpořit Mé první dítě a pomoci jí na této těžké cestě zpět ze vší síly, která spočívá ve vašem duchu. Jinak by už nikdy cestu zpět nezvládla.

 

Tak neviděla jen kříž, který zářivě plane ve všech duších jako spásná jiskra, ale viděla také, jak ve velkých houfech šli na Zem její nebeští bratři a setry, kteří Mi zůstali věrní, aby jí po­mohli přivést znovu domů všechny padlé. Z Mé převeliké milosti jsem jí daroval tento po­hled. Vy, Má věrná skupinko, jste byli mezi bezpočtem jiných Mých dětí světla připraveni poskytnout jí tuto pomoc.

 

Připomínám vám Své projevující slovo o velikonocích, když na cestě světla nastoupilo velmi mnoho duší v bílém rouchu a ověnčené květy cestu domů. Vaše modlitba je pomohla prová­zet na tuto cestu světla.

 

Jak často jsem vám už líčil, jaká síla je skryta v modlitbě. I když trpíte, máte bolesti a toto utrpení, tuto bolest obětujete pro ty, kteří ještě těžkým krokem spějí k cestě domů, takže také toto má původ ve vašem spoluobětování.

 

Mé milované děti, není vám možné vylíčit radost nebe, která kráčí s takovým lidským dítě­tem, které přijímá nejen bolest a utrpení, s úsměvem je trpělivě snáší, ale ještě také obětuje těm, kteří jsou nejubožejší z ubohých.

 

Když se taková duše vrací domů, je cesta domů ozdobena vonícími růžovými květy, po nichž toto dítě kráčí, provázené všemi anděly nebe až k růžové bráně, u níž přijmu Své dítě Já, uvedu do věčného domova a korunuji korunou trpělivě snášeného utrpení, korunou, která je ozdobena perlami, perly jakožto symbol pro slzy bolesti. Jásot nemá sobě rovný, který spustí andělé v hučícím chóru: Aleluja, je dokonáno!

 

Mí synové a dcery, každý z vás se vydal na cestu, aby získal takovou korunu, vydal se na cestu v spoluobětování. Jaká hloubka je v tomto slově! Je to předpoklad křížové cesty, je to následování mě po Golgotě, je to absolutní oddanost v hluboké lásce, zcela jedno, co se děje, úsměv na rtech, radostné záření v očích: Pane, děj se Tvá vůle.

 

Cokoliv se vám přihodí, myslete na cestu, kterou jste na sebe dobrovolně vzali, myslete na to, že každý z vás jednou má ve svých rysech nést tento blažený úsměv: Otče, děj se Tvá vůle. Když půjdou Mí poslové světla po Zemi v tomto smýšlení, budou moci skutečně proměnit ještě mnoho příčin a účinky nebudou tak těžké, jak by příčiny vlastně vyžadovaly.

 

Dále jsem řekl: Světlo zvítězilo. Zvítězilo už před dvěmi tisíci let, když se obrátilo Mé první padlé dítě. U Mě je tisíc let jako jeden den. Co tedy znamená tento krátký časový úsek do vaší dnešní doby? Když se ohlédnete, stále znovu byly strašlivé války, nejtěžší nemoci, které uchvátily milióny Mých dětí.

 

Ale co nyní ještě u příčin přísluší k účinku, Mí milovaní, je daleko horší než vše, co se stalo v minulé době od Mé oběti na Golgotě. To, co nyní stojí nad Zemí jako hrozivé mraky, je nesrovnatelné. Ale ještě nikdy nebylo na Zemi inkarnováno tolik Mých dětí světla jako v této době. Ještě nikdy nepomáhalo Mým poslům světla, kteří sestoupili na Zem, tolik andělů jako nyní v této době, aby hrozící neštěstí mohlo být ještě změněno.

 

Na základě modlitby Mých dětí světla už nebude třetí světová válka, ale tu a tam ještě vypuk­nou války.

 

Ale podívejte, Země je vyždímaná, zničená, zvířata křičí ke Mně, svému stvořiteli, ve své nouzi. Lidé, kteří umírají hladem, kteří musí kvůli znečištění životního prostředí, kvůli změně klimatu musí přijmout, že jejich oblasti se stávají pouštěmi, že už neprší a oni hladoví, pro­tože Země jim už nedává stravu, snažně prosí o spravedlnost.

 

Jiné kusy země tonou a také lidé tam volají po spravedlnosti. Dívají se na bohaté národy, od nichž přichází pomoc jen váhavě a nedostatečně. Dosud byly bohaté národy ještě ušetřeny velkých katastrof. Z Mého zákona milosrdenství jsem jim daroval milost z hojnosti Mých darů, kterou přijímají ve svém bohatství, aby dávali dále chudým, co mohou postrádat.

 

Tento zákon milosti je vždy předřazen karmě. Tak je Mým lidským dětem dávána možnost, aby vyřešili nevyřízenou karmu napravením. Teprve když se náprava neuskutečnila, pak pů­sobí zákon setby a sklizně. Tato sklizeň nyní čeká. Podívejte se pod tímto úhlem pohledu na veliké požáry. Ne Já posílám tyto katastrofy. V přeneseném smyslu zakládají ohně Mé samy lidské děti a někdy nejen v přeneseném smyslu, ale také skutečně vypalováním např. louky.

 

Zásahy blesku, bouře, záplavy a také zemětřesení jsou právě účinky, které vyvolaly samy Mé děti. Poznejte v Mém slově dvojí smysl, když jsem řekl: Hrozící mraky se tyčí nad Zemí. V přeneseném smyslu je zde míněna temnota, ale také ve skutečnosti. Klimatické změny, vy­volané Mými lidskými dětmi, kupí tato mračna, přináší vichřice, orkány, záplavy a více toho druhu. Stále silněji tím jsou nyní postiženy bohaté země, protože nebyly ochotné darovat pro­středky ze své hojnosti chudým zemím.

 

Tímto pohledem pozorujte nyní vše, co jde po Zemi. A ještě jednou vás prosím, Mí ze světla zrození, o vaši modlitbu, neboť vaší modlitbou může ještě jeden či druhý procitnout, může být zmírněna karma, i když už jí nemůže být zabráněno.

 

Vaší modlitbou může být také způsobeno, že apokalypsa, jak je líčena u Jana Mým dětem k varování, se nestane v celém prorockém dosahu, ale že se naplní jen části z onoho proroctví. Ale jedno bude, než znovu přijdu a povedu domů ty Své: rozhodnutí pro Mě nebo proti Mně. A toto rozhodnutí bude pro každého naprosto srozumitelné.

 

Ale také pak budou téci proudy a proudy milosti a budou posilovat Mé zoufající děti, které velmi dobře ví, že čeká rozhodnutí pro Mě nebo proti Mně, které jsou však plné strachu, jak nyní půjde život dál. Budou posilovat Mé děti v důvěře ke Mně, jejich Bohu a Otci. A tak mnohý pochybovač skloní svoji hlavu a řekne: Otče, věřím, že mi pomůžeš projít touto do­bou.

 

Půjdete napřed s pochodní světla, tak jako kdysi, když se konalo první velké, těžké pronásle­dování křesťanů. Budete držet světlo vysoko s neotřesitelnou vírou a nejvroucnější důvěrou. Půjdete jistým krokem. Mnozí, kteří ještě budou váhat, budou nakaženi pevností vaší víry a budou vás následovat. Jásajíce v srdci se rozhodnou pro světlo v jednotě s vámi.

 

Pro tuto dobu jste nyní v přípravě. Starší už nezažijí Můj příchod na mracích, ale ještě část těžkých dob, které na vás nyní dolehnou.

 

Také zde se od vás žádá, abyste ukázali důvěru a svoji víru ve Mně. Abyste ukázali, že Mě, Ježíše Krista, nesete ve svém srdci a následujete Mě v hluboké lásce a oddanosti. Jestliže to patří k vašemu pověření, bude jeden či druhý z vás v záhrobních oblastech společně s anděly nebe pomáhat jako duchovní pomocník těm, kteří ještě putují po Zemi.

 

Můj příchod není daleko, je blízko, velmi blízko, neboť co už znamená několik let, několik desetiletí. Vývoj apokalypsy se může zdržet, může se v intenzitě projevených proroctví zmír­nit, ale stane se, neboť také jásot Mých dětí, které v těžké době vydržely, které získaly nebes­kou korunu, bude, slavný příchod se Mnou do zlatého Jeruzaléma na nové Zemi, která byla očištěna od všeho, co je temné.

 

Neste toto projevení ve svých srdcích. Nebojte se, neboť nad vším stojí Má láska, která toto vše připouští, aby přivedla Mé děti domů.

 

Tak žehnám vám zde v kroužku a všem, kteří čtou Mé slovo. Žehnám Svým dětem světla, ale žehnám také Svým dětem, které jsou ještě proti Mně. Mé požehnání proniká celým stvo­řením.

 

Amen

 

 

Mí milovaní bratři a sestry, hovořím k vám jako váš bratr, jak dobrý pastýř, kterému jste se svěřili. Ze Své moci a Své síly bych rád vložil do vašich otevřených srdcí něco, co vás bude provázet v příštích dnech a týdnech, a pokud budete chtít, po celý váš život.

 

Následujte Mě do obrazu a spatřete se v nádherné zahradě, jak nemůže být krásnější. Jdete pár zakřivených schodů dolů a stojíte před besídkou. Dveře se otvírají, s očekáváním vstupujete a nacházíte se v prostoru, jehož stěny při bližším pohledu ukazují váš život. Jste zvědaví, při­stupujete blíže a sledujete obraz za obrazem, situaci za situací vašeho života.

 

Najednou, milovaný bratře, milovaná sestro, slyšíš nějaký hlas: „Kdo je ten, koho miluješ?“ Rozhlížíš se, divíš se a nevidíš nic a nenacházíš nikoho a dále pozoruješ film svého života, vidíš své slabosti, své silné stránky, svůj strach, svoji lásku a znovu slyšíš otázku: „Kdo je ten, koho miluješ?“

 

Ještě jednou si prohlížíš obrazy svého života. Vidíš čas, jak plynul až do dnešního dne, tam v tom okamžiku film končí a potřetí slyšíš otázku: „Kdo je ten, koho miluješ?“ A všechna vlákna tvého srdce, tvé celé duše až na nejhlubší dno tvého ducha se otevírají a vystupuje odpověď: „Ano, Pane, Ty jsi ten, koho miluji.“

 

Stěna besídky se otevírá a Já stojím před tebou, roztahuji Své paže a Ty, Mé dítě, do nich vplouváš. Zůstáváme dlouhou chvíli takto u sebe. Pak tě beru za ruku a jdu s tebou světem, který člověk nezná, ale v němž jsi od věčnosti doma, tvůj domov plný světla, plný barev, plný harmonických zvuků, tvůj věčný domov.

 

Vedu tě loukami, cestami. Společně si prohlížíme zázraky nebeského stvoření. Setkáváme se s tvými přáteli a tvé srdce sotva vstřebává dojmy. Žádný stín, žádná starost, žádná nouze, žádná nemoc, jen dokonalost, tvůj domov v tobě.

 

Po nějaké době, která ti připadá jako malá věčnost, jdeme zpět, pohlížíš ještě na nádheru ne­bes, když ti říkám: „Něco si přej, Mé dítě!“ Pohlédneš na Mě, jako kdybys nerozumělo a říkáš Mi: „Milovaný bratře, co si mám přát, toto vše je přece už dávno a vždy mé.“

 

Má láska k tobě proudí. Tvá celá bytost pojímána a Já ti říkám: „I když jsi bez přání šťastné, něco pro tebe mám. Podávám ti světlo síly rozlišování. Vezmi kapku své lásky, nasyp ji do­vnitř,“ říkám ti, „a tím, že to učiníš, bude toto světlo větší a větší a projasní poslední kout tvého srdce, tvého vědomí, a porozumíš, co jsem ti chtěl říct.“

 

Podáváš Mi ještě jednou svoji ruku, Já tě provázím a ty vstupuješ do tohoto prostoru, cenný dárek ve tvých rukách. Stěny se zavírají. Na druhé straně se otevírají dveře, které tě vedou po schodech znovu nahoru. Ještě jednou se rozhlížíš a vidíš na protilehlé straně jasné zářící světlo jako vzpomínku na to, co jsem ti ukázal. „Vezmi si, Mé dítě, tuto sílu, tuto důvěru a všechnu Moji lásku do doby, která leží před tebou!“

 

zpět