Tichá radost

Povzbuzení (11)

Povzbuzení (11)

zpět

Přátelé milovaní,

chci vám dnes něco důležitého sdělit. Nejsem ten trestající starozákonní Hospodin, jak si Mě lidé kdysi představovali a dodnes někdy představují.

 

Tyto mylné představy neměly vzniknout, a když i přesto vznikly, měly začít mizet z myslí lidí nejpozději tehdy, když jsem přišel na Zemi v Ježíši Kristu. Tenkrát jsem vás všechny, zastoupené mými učedníky, nazval Svými přáteli a nazývám vás tak i dnes.

 

Já nikdy, opakuji - nikdy, netrestám. Pokud někdo trpí, pak proto, že se na něj podle zákona příčiny a následku vrací jeho vlastní nedobré minulé činy a nebo pro zvůli druhých lidí. I toto ale postupně pomine, s tím, jak  budete všichni víc a víc milovat.

Ano, někdy trpíte i proto, že na sebe berete část tíhy světového kříže. Čím více ale pracujete pro blaho všech, o to více buďte na těchto nelehkých cestách přimknuti ke Mně a o to více zároveň dopřávejte svému tělu i svému duchu regenerace.

 

Nejsem despotický vladař vysoko na trůnu. Vždyť jsem z lásky k vám přišel na Zemi jako Kristus a co jsem pro vás vytrpěl, to víte.

Čtěte pozorně: Já jsem váš Bůh, ale jsem i váš největší služebník. Jsem Bytí, které se samo dává.

 

Kdosi z lidí řekl: "Jestliže je Bůh, jak mám snést, že nejsem On?" Jiný řekl: "Kde není rovnosti, není spravedlnosti, pochopení a lásky."

Velmi chápu tyto lidské myšlenky. Plynou však z vydělenosti a ta přišla ze svobodné vůle bytostí.

Pozemskými slovy toto nelze přesně popsat.

 

Odlišnost však nemusí znamenat nerovnost.

Pro začátek nabízím malý příměr k zamyšlení:

 

Člověk přijde domů po celodenní těžké práci a chce se posadit do svého měkkého a pohodlného křesla. V křesle ale právě spí jeho milovaný kocourek. Člověk si tedy bez rozmýšlení sedne vedle, na obyčejnou židli, aby svému kocourkovi nebral pohodlí. Raději snese o něco horší podmínky pro sebe, než by budil to čtyřnohé spící Jezulátko. Rozumíte příměru?

Kocourek se pak možná za chvíli vzbudí a radostně vyskočí svému člověku na klín, kde se stočí do klubíčka a spokojeně vrní.

Člověk i kocourek jsou spolu rádi. Nerozdělují je jejich odlišnosti, ale spojuje je jejich vzájemná láska a kamarádství. Chápete?

 

A nebo takto: Plamen na svíci byl zapálen plamenem z ohně. Je to pak ten stejný plamen, nebo jiný? Odpověď nenajdete v sebedůmyslnějších konstrukcích myšlenek a slov, ale v postupném otvírání svých srdcí pro Mě a pro vaše bližní.

 

Jsem váš Bůh a jsem tu pro vás neustále.

zpět