Tichá radost

Poselství - březen 2003

Poselství - březen 2003

zpět

Poselství Kroužku Lásky a Světla z 29. března 2003

 

Meditace:

 

Mlčet by chtěly naše hlasy, naše myšlenky, mlčí těla, utišuje se srdce. Posloucháme svá srdce a pozorujeme, jak se uklidňuje dech.

 

Naše vědomí jde nyní do středu, do našeho kosmického srdce. Tam rozkvétá růže. Necháváme ji rozkvést, vidíme každý lístek okvětí. Čím více se tato růže otvírá, vnímáme její vůni. Tato růže je naše láska k Pánu, k Ježíši, k Bohu. Tato růže je plná lásky, kterou Mu přinášíme, plná vůně a něžnosti. Celá místnost je plná vonících růží pro Ježíše. Naše láska sílí tak, jak nám to jen jde a ještě více. Skrze tuto silnou lásku k Pánu je Duch Ježíše uprostřed mezi námi. Dnes by nás chtěl vést Ježíš, náš spasitel:

 

Mé milované děti, vzal jsem s sebou všechny vaše anděly. Všichni duchovní pomocníci, které máte stále u sebe, jsou nyní přítomni. Nechejte své pozemské roucho zde v této místnosti. Duše, vzlétněte se Mnou! Přenesu vás nyní do irácké pouště, tam, kde se bojuje.

 

Pociťte písek, bouři, vítr, pociťte strach, poslouchejte děla, podívejte se na zraněné! Ó Mé děti, pozvedněte své ruce a žehnejte všemu, co vidíte, slyšíte a cítíte. Jste děti Boží a pod Mojí záštitou jsou vaše žehnající síly zesilovány. Každá duše žehná svým způsobem.

 

A ke všem andělům říkám: „Jděte ke zraněným, k duším, které opouští svá těla, odeberte jim bolesti a pomáhejte jim dále.“

 

Vidíte, jak se andělé činí a děkujete svým andělským pomocníkům. Mé děti, nechejte neustále rozkvétat své růže, nepřestávejte rozdávat svoji lásku a žehnat. Nepřestávejte posílat dobré myšlenky a neposlouchejte duše, které vás chtějí zastavit. Poslouchejte Mě, hovořím ve vašich srdcích a víte, že jsem to Já, Pán a spasitel. Posiluji nyní vaše žehnající síly. Jděte kolem a podívejte se, kde je to potřeba, kde můžete obrátit nouzi. Všichni jsou to vaši bratři a sestry, na jakékoliv straně stojí.

 

Vedu vás nyní hluboko před město Bagdád. Jsme všichni vystaveni bombardování, vidíme a slyšíme to mnohem hlouběji a blíže. Vidíme útočící letadla, slyšíme obranu děl, vidíme, jak lidé prchají.

 

Mé děti, to je tvůj bratr, tam je tvá sestra, jste všichni jedno ve Mně. Naše srdce se otvírají pro sestru, pro bratra, kteří jsou v rozmíšce, v nouzi, v bolesti a z nás a všech našich duchovních pomocníků proudí do utiskovaného města, do pouště a do celé země milosrdná láska posílená naším Pánem.

 

Jsme naplněni hlubokým díkem, že nemusíme tomuto peklu přihlížet nečinně, ale spojeni s nebeskými silami zmírňujeme bolest, uklidňujeme strach a uprostřed temného sváru smíme a můžeme být světlem. Děkujeme také všem duším, které pro nás jdou touto hlubinou. Děkuji, můj bratře, děkuji, má sestro, jsme s vámi a u vás v duchu Ježíše, v duchu všemocného Boha. Sestupujeme ke svým bratrům a sestrám, kteří trpí nouzí, a pokrýváme jejich rány svýma rukama a necháváme skrze ně zářit léčivé světlo lásky. Ježíš říká: „Vaše léčivé světlo lásky je úžasná síla, vždy když léčivě roztáhnete své ruce, jsem u vás a posiluji světlo. Buďte milosrdní a žehnejte, dávejte neúnavně léčivé světlo lásky a budu se Svojí silou u vás.

 

Město se ztrácí, přijímá nás poušť a my jdeme s Ježíšem, naší oporou, naší láskou pískem v poušti. Cítíme písek, vítr, horko a velká síla nás drží spojené s naším spasitelem. Nechává nás jít po mořích, nechává nás letět vzduchem a provází nás jistě do našeho pozemského roucha.

 

Mé milované děti, to je příklad, co můžete dělat, když se ponoříte do meditace a jste se Mnou spojeni. Dávám křídla vaší lásce a nechávám ji růst a růst. Z našeho nejhlubšího nitra stoupá vděčnost: „Děkuji, Otče, díky Ti, náš nejmilejší spasiteli.“

 

Vidíme ve svém srdci kvetoucí růži a necháváme tuto růži, ať se znovu svine, takže vše zůstává v našem nitru. Ještě jednou děkujeme našemu Pánu.

 

Amen

 

 

Od Mé pozemské smrti na Golgotě je doba návratu domů, Mí milovaní synové a dcery. Pozorujte všechny události této doby jako vedení domů Mých dětí. Podívejte, jako každý z vás kráčí svou osobní Golgotou, tak jdou také národní společenství po své Golgotě, neboť Golgota očišťuje duše. Utrpení přispívá k tomu, že se duše naklání vstříc světlu a může zamířit domů.

 

Pozorujte jednotlivé osudy národů! Vezměte si jako příklad Můj národ Izrael. Jak tvrdým osudem prošli ti, kteří před 2000 let křičeli: „Ukřižujte ho, ukřižujte ho.“ Nyní, Mí přátelé, oslovuji karmu. 

 

Myslíte si skutečně, že byla karma, co na sebe musel vzít židovský národ v tzv. Třetí říši, myslíte si, že Má božská prozřetelnost poslala národ do této karmy, aby se očistil? Kdyby tomu tak bylo, co bych byl za strašlivého Boha, kdybych používal Svoji smrt na Golgotě jako mstu. Ó Mé děti, toto není nikdy karma!

 

Chci vám to vysvětlit, jak můžete vidět procesy svých dějin také jinak: Když Mé děti, které křičely „Ukřižujte ho!“, ukončily svoji životní cestu, viděly ve věčnosti, že vydaly kříži Mě, Svého Boha a Otce. Nyní se duchovně vžijte do situace těchto vašich bratrů a sester. Naplnil je strach. Ačkoliv jsem jim podal ruku a řekl: „Pojď, Mé dítě, neboj se, Má milosrdná láska zakryje tvůj křik po Mé smrti!“, utekly Mé děti až do nejhlubších hlubin a nikde nenašly pokoj.

 

Můj vyvolený lid viděl v záhrobních oblastech Moji smrt ve své zemi jako poskvrnu. Ačkoliv na událostech před 2000 let se jich podílelo jen málo, hledal celý národ možnost pomoci z hlubiny ke světlu jinému národu. Andělé-učitelé varovali před osudem, který před nimi stál, ale také další budoucnost, která byla národu ukázána, dávala poznat, že po strašlivém osudu bude ve své původní zemi sveden dohromady a uznán jako národ.

 

Proto se bezpočet obětních duší rozhodlo inkarnovat ve vaší a sousedních zemích. Nenechal jsem žádné Své dítě osamocené. Byl jsem v koncentračních táborech a s každým trpěl. Andělé nesli k nebi duše, které musely odevzdat svůj život, ať už násilně nebo pro nemoc a slabosti.

 

Tato strašlivá obětní smrt Mého lidu vedla obyvatele vaší země k vyššímu vhledu. Očištěna vlastním utrpením rozbombardovaných měst, bezpočtu mrtvých, vyhnání z domova a vinou na smrti Mého židovského lidu se duchovně země pozvedla. Váš národ se už nepodřídí žádnému demagogovi, neboť se naučil, kam to vede. Tak vedla obětní smrt Mého židovského lidu k tomu, že z této země vychází skrze silné modlitby – jak jsem ukázal v jiné zemi ve vizi jednomu nástroji – slunce, které se mocně staví duchu odporu. Vy všichni patříte k tomuto světlu, radujte se! [Vizi najdete ve výtažcích na konci.]

 

Mnoho poslů světla se mohlo zde v této zemi inkarnovat, protože národ byl očištěn hlubokým utrpením v uplynulé válce za světlo.

 

I když v Izraeli ještě nyní vládnou velmi těžké konstelace, a vy si myslíte, že tam působí temnota, je přesto ve většině Mých bratrů a sester vůle po pokoji posílena, neboť se stále hlasitěji klade otázka: „Má toto utrpení pokračovat, stále znovu smrtelné útoky?“ Budoucnost vám ukáže, že dojde k míru mezi izraelským a palestinským národem. Přispějete k tomu velkým dílem, neboť dorazí vaše modlitby.

 

Dnes jste znamenitě líčili, jaká má tato modlitba být. Ne mnoho slov, ale v tichu, do něhož se odeberete, spojíte se se Mnou, zpozorujete Mé světlo, roztáhnete duchovně své ruce a vezmete oba národy do svého světla, které je Mým světlem. Říkám vám: „Láska obepíná oba národy a dopomůže nakonec k míru.“

 

Ale existuje ještě mnoho ohnisek na této Zemi a nikdo se o ně nestará. Víte, že v Africe jsou hubeny celé skupiny národů, že všude na Zemi jsou ještě válečná ohniska. Ale to vše jsou cesty po Golgotě, neboť utrpení těchto národů vede k hlubokému vnitřnímu přání po míru.

 

Zde ale také spočívá velké nebezpečí, že temnota před Mým duchovním zjevením na nebi zneužije tuto touhu po míru. Proto jsou inkarnováni všude na celé Zemi Mí poslové světla. Drží s vámi požární hlídku a dávají pozor na to, aby toto přání po míru nebylo zneužito falešnými mocnostmi, a když ano, pak všichni povstanou a přinesou vysvětlení.

 

Nebojte se, jste silní a nic se vám nestane, kde jsem na vaší straně, ochranně pokládám Svoji ruku kolem vás a kráčím s vámi každou nesnází. Když např. zcela jasně ve společnosti řeknete: „Ježíš Kristus je Bůh, náš otec a ne jeden mistr mezi mnoha mistry,“ dám vám sílu vstát a říct tato slova. V tom okamžiku, kdy Mě máte zastupovat, podle Mé vůle, už nebudete přemýšlet „Mám, nebo nemám?“ ale učiníte to. Neboť Moje síla do vás vproudí a aniž byste mohli učinit myšlenku, vstanete a složíte svědectví pro Mě. Bude to pak váš duch, který je jedno s Mým Duchem, je to Můj syn, Má dcera, která zastupuje Mě, Svého Boha a Otce.

 

Mí milovaní přátelé, vím, jak vás tíží osud iráckého lidu. Podívejte, když jsem v Getsemane v noci na Olivové hoře přijal kalich, viděl jsem kolem Sebe procházet všechno toto utrpení, neboť bylo shromážděno v tomto kalichu. A také vy jste kdysi před Mým trůnem viděli stát tento kalich noci Olivové na Mé svaté peci, a když jste už prohlásili, že přijmete pozemskou inkarnaci, kráčeli jste slavnostně, provázeni anděly Rafaelem a Michaelem ke Svaté peci. Sklonili jste se hluboce, přijali jste kalich a ochutnali jeho hořkost. To bylo vaše „ano“ světovému kříži.

 

Ale tak jako jsem byl posílen Já v noci na Olivové hoře, tak je také posílen každý z vás, když v pozemském rouchu řekne „ano“ tomuto kalichu. Neřekl jsem vám v posledním projevení, že vám jsou postaveny po bok zástupy Michaelových andělů, které vás posilují? Jako malý člověk nemusíte vykonat nic, ne, jako Můj syn, jako Má sestra nesete třísku Mého kříže.

 

Myslete na to, je to čas návratu domů! A každoročně je tato doba dobou milosti, neboť ve Svaté velikonoční noci [Pozn.: noc na velikonoční neděli] beru na Své srdce bezpočet duší a vedu je za doprovodu a ve špalíru andělů domů do věčnosti. Všechny vaše paprsky světla a požehnání přispívají také k tomu, aby se duše mohly očistit, aby ke Mně natáhly ruku a nechaly se vést domů.

 

Jste Mí pomocníci na Zemi. Je to nepopsatelný jásot každé velikonoční ráno, když duše, které se chtějí vrátit domů, přijmou Moji milost a vrací se se Mnou do nebeských oblastí. Když se před krátkou dobou oplakávalo tolik mrtvých v jedné blízké zemi (někdejší Jugoslávie), byla rovněž doba Velikonoc. Vašimi modlitbami jsem mohl vzít na Své srdce mnoho Svých zabitých muslimských dětí. Neboť v době velikonoční milosti jim bylo ukázáno, že Alláh, jeden Bůh, vzal na sebe utrpení smrti na kříži, aby spasil z lidství také je, kteří museli tolik strpět a vytrpět, aby se dostali domů.

 

Podmínkou bylo odpuštění a vaše modlitba přispěla k tomu, že se v duších probudila touha po návratu domů a mohly prominout svým trýznitelům. Tak to platí také nyní. Modlete se! Pozvedněte do světla lásky všechny padlé vojáky a všechny bratry a sestry, které zabili vojáci, a jejichž srdce jsou ještě plné nenávisti; nechejte skrze sebe proudit Moji lásku, takže budou dotčena srdce, a oni poznají v tomto dotčení skrze Mé světlo milosti, že nemusí zůstávat ve sférách blízkých zemi nenávistně zkřivení, ale že mohou uchopit záchrannou ruku andělů, kteří je přivedou Mně, jejich Otci, jakékoliv jméno Mi dávají.

 

A padlí vojáci, kteří na sebe naložili vinu, protože chtěli silou zbraní zabrat zem a přitom zabíjeli, také těmto vojákům může být Mým velikonočním světlem milosti odpuštěno, když v hluboké lítosti poprosí o odpuštění. Zde jste znovu žádáni vy jakožto Mí posli světla. Cokoliv se na této Zemi děje, působte jako Mí nebeští světlonoši do srdcí těch, kteří jsou ještě zatemnělí.

 

Zcela zvlášť, Mí milovaní přátelé, zabalte do své lásky ty, kteří nastoupili v závěrečném boji na Zemi proti Mě. Když vyslovíte jména, která jste jim dali zde na Zemi nebo jak je sami nazýváte, myslete na ně v lásce, požehnejte jim krátkou myšlenkou. Síly moci tím budou oslabeny a síly lásky posíleny, neboť chci přivést domů všechny Své děti, všechny bez výjimky.

 

Mí milovaní přátelé, vím, že vaše cesta po Zemi coby poslů světla není snadná. Proto bych vám nyní rád krátce vylíčil, jak se vaše sestra, na níž jste dnes mysleli, vrátila domů; je vám to dáno jako útěcha. [Naše sestra Hedl, léčící a promlouvající nástroj, která se 6. března odešla domů]

 

Mé dítě zavře pozemské oči a otevře duchovní. A vidí nejdříve všechny milé, kteří šli před ním, důvěrně známé tváře, přichází k ní, podávají jí ruku a Mé dítě se jí chápe, aby učinilo první nesmělé kroky do nového bytí.

 

Pak je tu světlo a k tomuto světlu chce Mé dítě, neboť po tomto světle po celý život toužilo. Vrávoravým krokem přistupuje k tomuto světlu: „Můj spasiteli, chci k Tobě!“ Má dcera přichází ke Mně, roztahuji Své ruce, ale Mé dítě padá na kolena, sklání hlavu a říká: „Ó Pane, jak jsem byla ve svém životě někdy tvrdohlavá a podívej se na Mé roucho, jak je skvrnité. Vím, dal jsi Mi bílé roucho, ale nemohla jsem jinak na této zeměkouli, ale má celá touha, má láska byla vždy u Tebe.“

 

Plný dobroty jsem žehnaje položil Svoji ruku na hlavu Mého dítěte a řekl: „Mé dítě, podívej se přece na své roucho!“ Dítě vstalo a podívalo se na sebe a s úžasem a plné radosti vidělo zářivě bílé roucho zdobené perlami, perlami mnoha slz, které byly na Zemi prolity. Dítě vidělo tryskat z rukou paprsky světla, Má znamení se kreslila na rukách, a ze srdce Mé dcery rovněž vytryskl paprsek světla, neboť její srdce bylo zcela u Mě.

 

Položil jsem ruku kolem Svého dítěte a řekl: „Pojď, potřebuješ teď trochu klidu, trochu odpočinku z pozemského bytí. Během svého pozemského života sis postavila domeček s nádhernou zahradou, tam tě nyní přenesu, aby sis mohla trochu odpočinout.“

 

Prolétli jsme sférami a dostali se na sféru světla a krásy. Krajina, jakou si neumíte představit ve svých nejkrásnějších snech. Řekl jsem: „Pojď, ukážu ti tvůj domov.“ A Má dcera uviděla dům a zahradu s překrásnými květy. Mé dítě řeklo: „Ó Pane, kdypak jsem sázela tyto květiny?“ – „Mé dítě, s každou modlitbou, s každou žehnající myšlenkou jsi sadila květinu do této zahrady, jsou všechny tvoje, je to tvé tvůrčí dílo.“

 

A Mé dítě dále mluvilo: „Kdypak jsem stavěla tento domeček, ó Pane, se střechou z drahokamů, která nebrání světlu, ale přijímá ho a odráží?“ – „Mé dítě,“ řekl jsem, „vždy, když jsi dávala Mé slovo, když jsi léčila, stavěla jsi tento dům. Nyní se raduj ze svého stvoření, raduj se z Mé blízkosti a z blízkosti andělů a odpočiň si z pozemského bytí. Ale než se oddáš klidu, nahlédni do domu.“

 

Tam byla prostřená sváteční tabule, hostina na uvítanou. Podal jsem Svému dítěti chutný nápoj z této tabule a s prvním douškem ustoupila veškerá bolest uplynulého pozemského života do pozadí.

 

Mí milovaní přátelé, toto líčení budiž vám útěchou. Po této době klidu bude Má dcera v díle vedení domů všech Mých dětí dále činná, někdy s vámi spojená, ale také v jiných sférách. A vy, Mí milovaní, sdílejte s ní radost, radujte se společně s ní! Radujte se, že můžete působit denně zde na Zemi pro světlo!

 

Nyní bych ještě rád zopakoval jednu větu ze 41. školení: „Zasvěťte Mi každý den a v tomto zasvěcení projděte tímto novým dnem a bude to pro vás posvátný den!“

 

Tak žehnám vám zde v tomto kroužku, každému z vás. Žehnám také všem, kteří Mé projevující slovo čtou, žehnám všem Svým dětem na této zeměkouli a ve všech sférách a žehnám zcela zvlášť těm Mým dětem, které jsou ještě proti Mně.

 

Amen

 

 

Mí milovaní synové a dcery, může existovat krásnější a větší důkaz pro Moji lásku než to, co jsem vám právě líčil? Jsem láska v pro vás nepředstavitelné podobě a stále znovu se pokouším přiblížit vám ji nejrůznějším způsobem.

 

Má láska je Můj zákon a v tomto zákonu vládnou jasnost, pravda a naděje. V tomto zákonu vládne také tolerance nebo alespoň to, co pod tím rozumíte.

 

Už opakovaně jste teď hovořili o postupech a intrikách temnoty. Zaměřím nyní váš pohled na něco, co jste už častěji potkali a ještě potkáte, neboť jste Mí poslové světla, Mí synové a dcery, musíte se učit vidět a rozhodovat se a nenechat si zastírat svůj pohled filozofiemi, které se na první pohled zdají logické a pravdivé, které však jsou o několik málo stupňů přetočené. Právě toto malé přetočení pravdy dělá pseudopravdu tak nebezpečnou.

 

Jako láska jsem také všemohoucnost a také vševědoucnost. Vciťte se do slova vševědoucnost a pocítíte, že Mi nic není skryto a že znám každou událost, i kdyby byla skryta v nejposlednějším zákoutí Mého stvoření, že znám každou pohnutku a každý motiv, který je v srdcích Mých dětí. Přesto miluji každé Své dítě, ačkoliv vidím, v jakém stavu je jeho duše, kde někdy ještě spočívají chyby a slabosti, které dítě samo ještě nezná.

 

Mé přikázání pro vás zní, že máte milovat svého bližního jako sebe samotné. Kdybyste mohli nahlédnout do svého bližního, tak jako to můžu Já, mohli byste u svého bližního, ale také u sebe samotných rozvinout lásku, která je obsažena v přikázání. Položme otázku jinak: Nejsem snad Já, protože znám slabosti a chyby Svých dětí, proto tolerantní? Tajemství Mé lásky, které je skryto také ve vás, spočívá tedy v tom milovat svého bližního a sebe samotné navzdory vašim chybám a slabostem. Tolerance neznamená zavírat oči, někdy ze strachu z toho, že se člověk neumí bez předsudků postavit tomu, co by viděl, kdyby otevřel oči.

 

Správně pochopená láska, které se Mí poslové světla musí naučit, znamená: Podívej se! Poznej, kde to tvému bratru a sestře připadá ještě těžké, poznej, jakou pomoc tvůj bratr nebo tvá sestra potřebuje. Teprve pak můžete správným způsobem pomáhat. Neboť jak chceš každému pomáhat z díry, když nevíš, do jaké díry spadl. To je třeba vidět a bratry a sestry za to neodsuzovat, ale podat jim bezpodmínečně ruku na pomoc, to je lásku.

 

Můj protihráč se pokouší tyto pojmy rozmazat a z lásky, kterou vám líčím, udělat sladké mámení, se zdánlivě tak důležitým pohledem do pozitivní budoucnosti. Víte, že nemáte zůstávat lpět na starém a že mají být vaše pocity a myšlenky směřovány do zdárné doby ležící před vámi. Ale to neznamená zavírat oči, kde se to týká vás samotných nebo vašeho bližního, který potřebuje vaši pomoc. Vím, že tato podoba tolerance od vás něco vyžaduje, ale znám také silné stránky Svých synů a dcer.

 

Se slovy hřích a vina se vyvinulo mnoho neblahého a institucemi, které mají ukazovat cestu ke Mně, byly a jsou často zneužívány, aby udržely své přívržence v závislosti. Tak si dávají mnozí do souvislosti pojmy hřích a vina. Nehraje roli, jak je prohřešek proti zákonu lásku pojmenován, ale zavírat před ním oči a říkat „To nic nebylo nebo to nic není,“ brání každé duševní evoluci a každé skutečné pomoci.

 

Já jako váš milující Otec nikdy neoznačím váš čin jako vinu, kterou vám budu vyčítat. Roztáhnu ruce, půjdu vám vstříc, jestliže se ze svobodné vůle rozhodnete nastoupit cestu zpět, a nikdy nebudu ukazovat prstem na vaši minulost, když Mi řeknete své „ano“. To dělají jen ti, kteří chtějí manipulovat a vládnout.

 

Způsob, jakým si počíná temnota, je velmi rafinovaný a tak jak jsem vám to právě líčil, pokouší se z každé situace, která vyplývá ze světového dění, získat kapitál tím, že otočí pravdu o několik málo stupňů a pořádá slyšení u těch, jejichž srdce ještě nejsou zcela u Mě.

 

Nyní zaměřuji váš pohled na událost, která začala před 2000 let v Izraeli. Všichni víte o pádu, o pádu andělů, o vytvoření mimonebeských oblastí a o vzniku hmoty. Víte také, že byla jen jedna cesta přivést Mé děti zpátky, spasit je z toho, co ve svévoli uvedly do pohybu. Tato cesta spočívala v tom, že Já, váš Otec jsem se sklonil k Zemi a inkarnoval Se do člověka Ježíše Nazaretského.

 

Nyní uvažte toto: Já jsem láska a jediný a sám jsem šel proto na svět, abych přinesl světu lásku a sice všem Svým dětem, v jakémkoliv lidu, v jakékoliv kultuře, v jakémkoliv náboženském společenství, církvi nebo ideologii. Přišel jsem jako všemu nadřazený princip lásky do hmoty a stál – obrazně řečeno – nad ní jako slunce, které ozařuje všechny lidi a všechny skupiny. Cesta do nebes se skládá z života v zákonu lásky. Není dosažena tím, že člověk lpí na nějakém národu, kultuře, náboženství, ideologii a následuje pravidla té či oné skupiny.

 

Zákon žité lásky může následovat každý člověk, kdekoliv žije, a sice na místě a v prostředí a s možnostmi, které má. Můžete si představit, co by to znamenalo pro různá náboženství po celém světě? Jeden prvek chyběl těmto náboženstvím, prvek lásky. Tak jsem přišel na tento svět Já – zdůrazňuji to ještě jednou a vědomě používám tento výraz – jako nadřazený princip. Každý mohl, aniž by současně musel opouštět svůj kulturní či náboženský okruh, tento chybějící prvek – lásku – zapojit, žít ho, vyvinout se ke Mně, aby se tak postupně osvobozoval od nátlaků a vazeb, do nichž ho skupina navázala.

 

V prvních desetiletích byli lidé, kteří přišli do kontaktu s Mým učení lásky, dotčeni v nejhlubší rovině svého nitra. Byli plní radosti, začínali klást důraz na jiné věci, a měnili svůj život, ačkoliv zůstali, čím byli, neboť Já jsem nepožadoval žádnou příslušnost k nějaké církvi nebo náboženství, neboť Já jsem zde pro všechny.

 

Umíte si představit, jak nebezpečný byl tento pohyb pro temnotu? Všude v sousedních zemích vstávali lidé, aby šli cestu lásky. Byla to revoluce a znamenalo by to revoluci pro celý svět, kdyby se něco nestalo. Temnota vzala pravdu a obrátila ji o několik málo stupňů a vzala Mě, slunce, které nade vším zářilo, jako svatý život, stáhla Mě dolů na hmotu a přivázala Mě do církve.

 

Použila k tomu lidí, kteří měli ve svých srdcích odpovídající ctižádost a touhu po moci, a tak vzniklo v průběhu následujících desetiletí hnutí, které se stalo exkluzivním a k němuž člověk musel patřit, aby mohl být spasen.

 

Poznáváte ten rafinovaný tah? Byl ze Mě učiněn Bůh a byl jsem uvázán do náboženství. A nyní, Mí milovaní synové a dcery, se vracím k toleranci. Následky tohoto tahu jsou známé, a evoluce, kterou by mohla Má láska přinést, byla zpožděna, takže mnoho Mých dětí bylo dále vázáno a děti musely trpět. Tolerance znamená tyto věci vidět, abyste je věděli, ale nepoužívat je proti druhému jako vinu a hřích, ale přesto bezpodmínečně milovat a pomáhat.

 

Říkám ještě jednou: Vím o těžkosti správného používání tohoto zákonu, ale jste Mí synové a dcery. Mí poslové světla, kteří řekli „ano“, kteří vypili kalich u peci a kteří jsou vybaveni mocí a vznešeností, vědomím, které se může rozšířit, aby tyto věci pojalo, a láskou, která vše, co vidí, co potřebuje jako vyjasnění, aby byla bdělá, která však všemu rozumí a vše odpouští.

 

Bojujeme společný boj a zvítězíme. To co vám říkám, nechť vám pomáhá při vašem úkolu. Nechť vás to stále a stále znovu pobízí jít cestu ke Mně a když padnete, znovu vstát a říct: „Ano, Pane, stavím se na Tvoji stranu a chci a budu Ti sloužit, tomuto principu lásky, který platí pro všechny lidi: pomoci k vítězství.“

 

Roztahuji Své ruce a Mé požehnání, Má láska, Mé světlo, které jsou energií a silou pro vaše duše a vaše těla, do vás proudí.

 

Amen

 

 

Modlitba: 

 

Milovaný nebeský Otče, znovu jsi nás dnes vedl do hlubiny tajemství lásky. Děkujeme Ti za Tvá láskyplná vysvětlení a děkujeme Ti také za to, že jsi nás Svými slovy posílil pro naše další pověření, jít coby poslové světla po této Zemi.

 

Děkujeme Ti za tento úžasný a slovy nepopsatelný výhled, který jsi nám dal, když je pro každého z nás na čase vrátit se na Tvé srdce. Díky za tyto úžasné hodiny. Amen.

 

 

Vize z Kanady: 

 

V jedné vizi jsem ve svém duchu viděl, jak se přes Evropu valí temný mrak, žádná bouřka, ale mrak zla a husté temnoty. Snažil se proniknout do každého národa a usadit se.

 

Pak jsem viděl Německo a uprostřed velké temnoty se objevil otvor … zástup vzývatelů, přímluvčích, zpě­váků a hudebníků. Byli oděni do svatého, zářivě bílého oblečení, a vyzařovali slávu Boží. Jejich vzývání bylo tak silné, že bylo neotřesitelné uprostřed odporu. „Svatý, svatý je Pán…“ …Tento sbor se opakoval. Tito vzývatelé se rozptýlili tímto otvorem v německém národě do všech okolních národů… je možné, že šli do celého světa.

 

Vojsko, které je následovalo, přišlo z tohoto otvoru, následovalo vzývatele, kteří učinili cestu spravedlnosti uprostřed temnoty… Toto vojsko bylo divoké v síle lásky. Bylo to záchranné vojsko Pána… Nebe bylo nad tímto vojskem otevřené a ve vizi se mému duchu ukázal Ježíš. Viděl jsem Ho, jak je popsán ve Zjevení 19, 11–13 .. a podívej bílý kůň… a jeho jméno je: Slovo Boží…

 

Vzývatelé a vojsko proudili v jednotě a vpadli do temnoty. Byli sjednoceni, byli dokonale zaměřeni na své pověření, nepotřebovali žádnou hierarchii… …prosadili se světlem, natáhli se k jednotlivým srdcím… …přemohli nemoc a chorobu a přinesli léčivou sílu…

 

zpět