Tichá radost

Poselství - březen 2006

Poselství - březen 2006

zpět

Poselství z 25. března 2006

 

Meditace:

 

 Milí bratři a sestry, jdeme spolu do ticha. Obracíme se k Pánu, Který nám je zcela blízko. Je v našem středu, ale také v nás. Jeho žehnající ruka je nad námi roztažená a my cítíme, jak každého z nás obaluje svojí láskou. Tak jsme obklopeni světlem-lásky našeho nebeského Otce.

 

Otevíráme své smysly pro tuto úžasnou lásku. Naše duše se rozšiřuje a je připravena přijímat tuto lásku. Lásky-světlo našeho Pána do nás proudí, vdechujeme lásku a vše, co nás zaměstnává, necháváme s každým vydechnutím z nás odejít, až jsme zcela láskou a cítíme se být neseni lásky-světlem božím.

 

Naše lidské roucho, všechny naše buňky, všechny orgány pijí z léčivé síly lásky. Láska námi proudí skrze náš dech, ale také skrze centrum božského milosrdenství.

 

Láska proudí všemi centry až do našich chodidel. Odtamtud proudí láska hluboko do naší matky Země. Tak je také Země prosvětlena. Je námi milována. Všechny lidské děti, které jsou připravené zavítat do ticha, spojit se s nebeským Otcem, začínají bdělými smysly poznávat a milovat stvoření, neboť je stvořením našeho nebeského Otce.

 

Tak i my říkáme: „Ano, Otče, děj se Tvá vůle! V pokoře Ti sloužím a daruji Ti nyní čas, daruji se Ti a zcela se Ti oddávám, abys skrze mě mohl působit.“ Cítíme, že proud lásky našeho nebeského Otce je nekonečný. Vlny lásky námi proudí a léčí nás na těle i na duši. Tak jako nás lečí tato láska, tak léčí tato láska také naši matku Zemi.

 

Ani Země nezadržuje tuto lásku, ale nechává ji proudit dál k živlům, do přírodních říší, ke kamenům, k rostlinám, ke zvířatům a k přírodním bytostem. Země je prozářena láskou a dává tuto lásku dál do celého stvoření v kosmu.

Láska je nevyčerpatelná, čím více proudí, tím více se zvětšuje pravěčný pramen ze srdce našeho Otce. Stará se o nás a záleží na nás, zda Mu svěříme všechny své starosti, a pak ucítíme, že jsme se ve vroucím spojení s Ním utišili. Naše smysly a naše duše jsou otevřené a my Ho prosíme o Jeho projevující slovo.

 

Amen

 

 

Projevení z lásky

 

Jestliže bych Já, Otec pra, mohl každému z vás darovat jen trochu ze Své lásky, Má radost by prosvištěla celým stvořením až do nebes. Ale musím se držet, neboť Má síla lásky je tak velká, že byste jako lidské děti – dotčeni touto láskou – bezmocně klesli.

 

Ve Svém dnešním slově k vám se dotknu vašich rozhovorů, především nejvyššího bohatství, které jsem daroval Svým dětem, svobodné vůle. Kdybych to nebyl učinil, byli byste jen loutkami v Mé ruce. Ale Já jsem se chtěl radovat ze Svých dětí, přenést na ně tvůrčí síly, abyste se Mnou tvořili a utvářeli věčnou říši nebe, přičemž jsem věděl, že pak budou mít Mé děti také svobodu opustit Mě, lásku. Ale toto opuštění platí jen pro vašeho člověka, pro vaši duši. Čistě duchovní dítě, syn, dcera, je v Mém srdci. A jen vědomí, které je z moci tvůrčí energie, kterou jsem daroval Svým dětem, tak silné, že může vytvářet světy, se vzdálilo ode Mě, lásky.

 

Toto je pro vás těžké na pochopení, poněvadž se ztotožňujete se svým lidstvím zde na Zemi. Ale co je takový pozemský život přiměřený k věčnosti? Mí milovaní synové a dcery, není to nic, jako vítr, který pohladí strom a utrhne list – jak to popsal básník. A přesto je tento život tak velmi důležitý, jak si to rovněž nedokážete představit.

 

Proč jsem jako Ježíš Nazaretský šel Svoji cestu po Golgatě zrovna na této Zemi?

 

Této Zemi jsem od začátku žehnal, neboť je úlomek z věčného domova, praplanety Mé Sadhany. Je to jen úlomek, přesto jsem do požehnání vložil celou Svoji touhu po každém dítěti, a sice tolik, že k vám ze všeho, co vás obklopuje, volá Má láska. Ať už je to kámen u vašich nohou, ať už to je spousta květů, které se nyní pozvolna probouzejí k novému životu a zdraví světlo, ať už jsou to zvířata, darované vám ke společnosti nebo ať už je to Slunce, které tuto Zemi zahřívá.

 

Kdo se zabýval přírodovědou, ví, že tato Země zaujímá v celém kosmu zvláštní postavení. Jen malá odchylka od konstelace vaší Země (odstup ke Slunci a k planetám, rychlost otáčení, Jupiter jako štít pro Zemi atd.) a neexistoval by takovýto život.

 

Život je na všech souhvězdích, ale na nich je stejné přitahováno stejným, zatímco na Zemi Slunce zdraví den a Měsíc svítí v noci, ozařován světlem Slunce. Poznejte v tom symboliku. Také v noci září Mé světlo a zvláště v nocích vašeho života, v nichž sami jdete cestu po Golgatě.

 

Vím o vašich myšlenkách, neboť vidím do vašich srdcí. Vím o vašem křiku o pomoc v nejhlubší nouzi: „Otče, kde jsi, jak tohle můžeš dopustit? Proč mě trestáš? Nemáš srdce? Nevidíš Mé utrpení?“ A mnoho dětí jde ještě dál a řekne: „Tvé utrpení trvalo jen krátce, ani ne den a mě necháváš trpět celý život.“

 

Pak stanu jako Otec před Svým dítětem, sevřu ho duchovně do Své náruče a řeknu: „Mé milované, Já jsem pro tebe nevybíral tuto cestu, ale ty jsi ji chtělo jít, ty jsi chtělo být světlem na této Zemi. Když jsi ještě spočívalo v domově, ve věčné nádheře, nedokázalo sis představit – ačkoliv jsi vidělo v tvářích život na Zemi –, jak zlé je to ve skutečnosti. Neboť poněvadž jsi dítětem světla, nevidělo jsi stíny, ale vidělo jsi světlo na této Zemi. Stíny ti nezůstaly skryty, ale se svojí nebeskou lásky-silou sis myslelo, že tyto stíny v okamžiku prozáříš světlem.“ – Ale jen málo Mých dětí slyší utěšující slova, cítí Mé vroucí objetí, cítí Moji lásku, která je obaluje, daruje jim sílu a nese těžkými ranami osudu v Mé náruči.

 

Každý z vás – než šel na Zem – sledoval Moji cestu po Golgatě, neboť na věčnosti je vše v tady a teď, neexistuje minulost ani budoucnost, vše je současné, což svým lidským rozumem znovu nemůžete pochopit. Viděli jste Moji cestu, ale nejen tu, ale v obraze jste pozorovali, jak nesu každé utrpení na této Zemi od prvopočátku k jejímu konci a sice nejen utrpení Mých dětí, ale také utrpení Mého stvoření, také utrpení zvířat.

 

Zmírnit tuto velkou tíhu vás přimělo k tomu, že jste se vydali jako spolunositelé na Zem, následovali Mě a sejmuli z tohoto utrpení třísku na svá ramena a nesli ji statečně jedním nebo více životy.Vedle tohoto utrpení vám daruji ale také stále znovu nekonečně mnoho radosti, jestliže necháte tuto radost vproudit do svého srdce.

 

Slyšíte venku v koruně jednoho stromu zpívat kosa? Chvalořečí Mi, ne proto, aby v první řadě bránil svůj revír, ne. Slunce září, vcházíte do nového dne a potká vás někdo, kdo se na vás usměje. Usmějete se také? Nejsem to snad Já, Kdo vás prostřednictvím tohoto úsměvu potkává a zdraví vás tímto úsměvem? Nejsem to Já, Kdo vás ovívá ve větru a obaluje vás do Své lásky, do míry, co ji můžete snést?

 

Ve vašich zeměpisných šířkách vám je toho darováno ještě tolik, co v jiných krajinách už je dávno těžké najít. Myslím na vodu, myslím na námahu obstarat si denní chléb. Také toto utrpení nesu, utrpení matek, které trpí hlady a nemohou nakrmit své děti. Utrpení matek, které umírají na těžkou infekční nemoc a musejí zanechat své děti na Zemi.

 

A přesto je ve všem tomto utrpení stále znovu také útěcha a každý z vás může spolupůsobit, aby utěšující láska na této Zemi rostla. Všechny vaše světelné myšlenky jsou zachytávány anděly a neseny tam, kde je světlo lásky nejvíce potřeba, také do záhrobních sfér, ale také k vašim bratrům a sestrám na hvězdách.

 

Na této Zemi vproudila Mým „Dokonáno je!“ do každého srdce posilující opora lásky. Kdo se tedy rozhodne jít po této Zemi, ten nese oporu lásky a může z této lásky přijímat více než někde ve vesmíru. Musí se jen této lásce otevřít. To se nemůže stát z dneška na zítřek, poněvadž vaše lidské tělo musí být posilováno pozvolna, aby mohlo nést sílu lásky vašeho ducha – vašeho Vyššího já, dcery, syna z nebes – a vyzařovat lásku, kterou jste ve věčném domově.

 

Čím více vrostete do rozdávající se lásky, tím víc ustoupí vaše pozemské starosti a nouze do pozadí, neboť tento růst do lásky současně způsobí, že vaše důvěra ke Mně, vašemu Otci, bude tak silná, že budete vědět: Nemůže se mi na této zeměkouli nic stát, co mě neposune dále na mé cestě být láskou a jen láskou. Vyrostete pak také nad své osobní utrpení, jak jste ho mohli poznat na příkladu vaší sestry zde v kroužku, která stojí láskyplně po boku svému těžce nemocnému muži a přesto je plná radosti.

 

Láska se nezapomíná a rozdává se všemu a všem. Stále znovu vám podávám Svoji ruku a říkám: „Pojď, Mé dítě, pojďme ruku v ruce cestou světla! Zaposlouchej se do svého nitra, neboť v tvém chrámu srdce Jsem Já a chci s tebou mluvit a jít s tebou po tvé osobní Golgatě!“ Tato osobní Golgata znamená, že se nebudeš na cestě světla dívat rovně „Otče, jen domů k Tobě!“, ale budeš se dívat napravo, budeš se dívat nalevo a také se někdy ještě otočíš a uvidíš všechny ty, kterým jsi chtěl být na Zemi světlem, i když ti to v pozemském životě připadá sebetěžší.

 

Po Mém boku vykonáš to, co sis předsevzal a ze své strany natáhneš ruku k těm, kteří stojí smutně napravo a nalevo na kraji cesty, nebo kteří také ještě spočívají za tebou v nejhlubší temnotě.

 

Ještě jednou říkám: „Chtěl jsi jim podat ruku, také těm, kteří s tebou každý den jdou a pokoušejí tě odtáhnout od světla, od lásky. Právě jim jsi chtěl darovat lásku a tím naplnit to, proč ses vydal na cestu: Nést na této Zemi malinkou třísku nekonečně velkého utrpení. Věz, Mé dítě, když překonáš svého člověka, zavítá do tebe radost, radost, která tě už na Zemi oblaží. Tvé duchovní oči budou otevřené, uvidíš světlo kolem sebe, uvidíš zářící oči a nejen temné tváře, protože ses stal zářícím světlem a na tomto světle se zapálí všichni ti, kteří kolem tebe projdou. Uslyšíš pak šumět tichý vítr, který tě láskyplně bude ovívat, uslyšíš zpívat ptáky, ucítíš zář slunce, která tě pohladí.“

 

A tato tříska už nebude ležet těžce na tvém rameni, ale lehce. A radostně půjdeš svoji pozemskou cestu, Mé dítě, která je u jednoho či druhého křížovou cestou. Křížovou cestou, na níž stále znovu budete padat pod tíhou na této Zemi, na níž vám ale také stále znovu budu darovat Moji sílu vstát a jít dál. A čím blíže přijdete ke svému cíli „Golgatě“, tím jasnější bude světlo, které vás obklopuje.

 

Až bude tento život nebo také ještě příští, v němž půjdete po Golgatě, vítězně ukončen, zajásá celé nebe, když budete moci říct: „Otče, je dokonáno! Dozrál jsem k tobě. Sice jsem často padal, ale daroval jsem lásku, i když mi to ještě připadalo tak těžké, když jste byl za to na této křížové cestě bit. Překonal jsem se a porazil svého člověka. Nyní ti vkládám tento život před Tvé nohy, dobře vím, že Tvá milost a Tvé milosrdenství mi můj celý uplynulý život pomáhaly přestát to. Otče, prosím pokorně znovu o Tvoji milost a milosrdenství pro úseky života, při nichž šlo o moji lidskou schopnost být láskou, nejčistší láskou.“

 

A Já roztáhnu Svoji náruč a odpovím: „Mé dítě, podívej, jak světelná je tvá uplynulá cesta a kolik duší jsi přivedlo s sebou, které samy vrostly do lásky na tvém zápasu o lásku. Duše, které tě chtěly odtrhnout od této lásky, jsi svým životem vedl k lásce. Předávám ti svatební šaty a posadím ti na tvoji hlavu vítěznou korunu a jako novou nevěstu duše tě doprovodím na svatební hostinu. Jásot pronikající všemi vyššími sférami, doprovázen bezpočtem nástrojů, zaznívá v aleluja: „Dítě se vrací domů!“

 

Jestliže cesta přes jednotlivé stupně bude také pak ještě potřeba projít, tak budu stále jedno s dítětem vracejícím se domů a v jeho nitru pro něj viditelný. Tak by to mohlo být také na Zemi, jestliže Mí synové a dcery spočinou ve svém Vnitřním chrámu a budou u Mě se vší svojí láskou.

 

S tímto slovem končím skrze tento nástroj. Pociťte ještě jednu, s jakou vroucností Má láska objímá každého z vás.

 

Amen

 

 

Projevení z moudrosti

 

Mí věrní přátelé, všechna síla, kterou potřebujete, abyste vykonali práci, o níž jsem právě hovořil, leží ve vás. Je to všeobjímající, božská láska, která je vaší bytostností. Já, Ježíš Kristus, Jsem váš přítel na vaší straně, váš bratr a váš pomocník, jehož úkolem je posílit vás, nechat vás znovu stát se láskou, kterou jste v nitru.

 

Jsem skálou v bouři a kdo stojí oběma nohama pevně na této skále, nikdy nezajde. Už často jsem hovořil o boji, který vede temnota proti světlu. A stále znovu jsem vám říkal a stále znovu vám budu říkat, že také temnota představuje vaše bratry a vaše sestry, které rovněž miluji jako všechny Své děti a které chcete spoluspasit.

 

Přesto je to v tomto okamžiku tak, že divoce běsnící vlnobití naráží na skály a kdo nestojí pevně oběma nohama na této skále, u toho existuje nebezpečí, že ho bouře smyje a on nebude moci splnit svůj úkol nebo ne v té míře, jak si sám předsevzal, podle své svobodné vůle.

 

Co nyní znamená stát pevně na této skále, Kterou Já Jsem? Mí přátelé, nic, co není založeno ve vůli Otce, se vám nemůže stát, jestliže jste se rozhodli pro Mě, skálu ve vlnobití. Jen tehdy, když je vaše rozhodnutí váhavé, když představuje poloviční ano, když vaše zájmy stojí zčásti na zcela jiných oblastech, nemáte obě nohy na skále ve vlnobití a pak existuje nebezpečí, že padnete. Kdo ale svým upřímným ano projeví, že poznal a přijal svůj úkol posla světla, ten stojí pevně. A nejen, že stojí na Mně a ve Mně, ale v průběhu svého duševního vývoje, svého zrání zde na Zemi, se sám stane skálou, u níž ostatní najdou pevnou oporu.

 

Můžete si bez obtíží představit, že je úmyslem vlnobití zabránit vám vstupu nebo spočinutí na této skále. Jeho postup je tak subtilní, také o tom jsem vám už častěji říkal. Využívá vašich chyb a slabostí, využívá především všech nedostatků, které vám už jsou vědomé, které jste ale ještě z různých důvodů neodstranili.

 

Můžete si udělat dobrou představu o postupu těch, kteří chtějí přivést Mé posly světla k pádu, jestliže se sami postavíte na druhou stranu a pouvažujete: „Kde a jak bych na sebe zaútočil? Kde by mělo pokoušení úspěch?“ Pak, Mí přátelé, budete vědět, jak ti, kteří jsou proti mně a proti vám, vás budou chtít buď přivést k pádu nebo vám budou chtít zabránit ve vašem duševním vývoji.

 

V podstatě vzato jsou to stále znovu ty stejné lidské slabosti, které protistrana využívá. Jsou to vaše obavy, vaše lenost, vaše svévole, vaše ctižádost a mnohem více. Nejde o to, Mí přátelé, že byste už tyto lidské vlastnosti neměli mít. Jste na této Zemi, kdybyste byli dokonalí, nemohli byste zde existovat.

 

Jde o to, zda vaše touha a vaše láska jsou už tak velké, že se rozhodnete přistoupit ke zpracování těchto chyb a slabostí. Že to nemusíte dělat sami, ale máte ve Mně svého největšího a nejlepšího přítele a pomocníka, to víte. Ale poněvadž máte svobodnou vůli, Jsem odkázán na to, čekat tak dlouho, než řeknete ano Mně a práci na sobě samotných a tím budete připraveni k prozáření vaší duše.

 

Toto ano, Mí přátelé, je srovnatelné s oddaností lásce. Neznamená, že od tohoto okamžiku budete bezchybní a tato oddanost také neznamená, že tu a tam stále znovu nebudete upadat do svých lidských slabostí, ale znamená, že se budete snažit jít cestu lásky.

 

Toto ano je srovnatelné se zápisem do školy. Projevujete tím, že jste připraveni učit se. Tedy učitelé vám zadávají úkole podle plánu a vy na těchto úkolech zrajete, také tehdy, když je ještě nemůžete stále bezchybně plnit. Ale když je vaše snaha upřímná, nebudete zaostávat a zůstanete u svého ano, a – tak to má být – toto ano budete stále znovu obnovovat, abyste zesílili ve svém nitru pro úkol, o němž jsem hovořil. Pak stanete oběma nohama pevně na Mně a ve Mně, skále v bouři a budete současně oporou pro mnohé, kteří Mě hledají a potřebují vaši pomoc.

 

Toto, Mí přátelé, budiž vám dáno k útěše pro úděl na této Zemi, který není vždy snadný. Budiž vám to dáno také jako povzbuzení a má to posílit vaši důvěru, neboť Já, láska, Jsem neporazitelný a ti, kteří stojí na Mně– skále ve vlnobití – a kteří se Mnou jdou a současně se stanou skalou, jsou rovněž neporazitelní, neboť není větší moc než láska. Tam vás chci vést a povedu vás, jestliže je to i vaším přáním.

 

Amen

 

Projevení z milosrdenství

 

Ano, Mí milovaní, tak jsem natáhl Svoji ruku a záleží na každém z vás, aby vložil svoji ruku do Mé, abyste kráčeli svoji cestu společně se Mnou.

 

Zkuste to a vložte nyní svoji ruku do Mé! Co cítíte? Nyní se spojení znovu rozplývá a vy se rozhodujete ve svobodě, jak chcete pokračovat ve své cestě. Se Mnou po svém boku nebo sami. Je to vždy vaše rozhodnutí, jak chcete utvářet svoji cestu po Zemi. Ale Já vám budu stále znovu připomínat, že jste Mi před svojí pozemskou cestou slíbili jít cestu lásky a pomáhat všem svým bratrům a sestrám. A skutečně nejen těm, které potkáte na Zemi v lidském rouchu, ale také těm svým bratrům a sestrám, kteří se nacházejí v rouchu duše. Také oni čekají na to, že se napijí z pramene lásky.

 

Cesta lásky je cesta umění přijímat, přijímat vše tak, jak to právě je. Je to cesta, která vás vede do Mé náruče. Zjistíte, že když budete přijímat vše tak, jak to je a také sami sebe budete přijímat takové, jací jste, nebude vaše cesta těžká.

 

Je to cesta, na níž můžete vytušit, co Má milosrdná láska vykonala na Mé pozemské cestě, když jsem se v lásce daroval všem Svým dětem. Z milosrdenství jsem prošel Golgatou, abych vám zase uvolnil cestu domů k Mému otcovskému srdci a tím přivedl domů všechny Své ztracené syny a dcery.

 

Tak jděte nyní s radostným srdcem v míru, jestliže chcete po Mé ruce, která vám je nyní podána nejen k vedení, ale která vám také žehná a ochraňuje vás na vaší další cestě do lásky.

 

Amen

 

 

Závěrečné slovo z lásky

 

Mé požehnání je se všemi Mými dětmi na všech sférách, Mé požehnání je se stvořením, především s trpícím stvořením. Nechejte v době půstu na sebe působit dojmy, které stále znovu dostáváte z utrpení zvířat, a obalte tyto tvory do Mé lásky; neboť také to jste chtěli na Zemi naplnit!

 

Láskou, kterou vyšlete – tak jsem vás to už posledně učil –, bude zabráněno pandemii. Čím krutěji ale člověk zachází se zvířaty, tím pravděpodobnější je také infekce, na kterou by mnohé Mé děti mohly pro tento svět zemřít. Neboť člověk sklidí pak to, co zasel.

 

Obalujte do lásky tedy také konající, aby nepřipravovali zvířat o život unáhleně a bez milosrdenství. Ale nejen zvířata, z nichž mají lidé strach, protože by na ně mohla přeskočit jejich infekce, ale také všechny ty tvory, kteří jsou ještě zabíjeni, protože slouží k denní obživě.

 

Také zde neodsuzujte, ale spatřete v tomto utrpení křížovou cestu, kterou jdu také pro Mé stvoření, a kterou rovněž kráčíte – Mě doprovázejíce. Tak žehnám ještě jednou Mému stvoření ve všech sférách a všem Mým dětem.

 

Amen

zpět