Tichá radost

Poselství - červen 2008

Poselství - červen 2008

zpět

Kroužek lásky a světla Ježíše Krista

 

28. června 2008 v Norimberku

 

 

Projevení skrze moudrost

 

Navazuji na předcházející modlitbu, kterou Má dcera ke Mně pronášela z hloubi srdce. Chci se pokusit, jak jen to bude možné, vylíčit vám situaci, která by vám opět měla osvětlit, kdo jste a jak velkou moc a míru Mé lásky jsem do každého z vás vložil.

 

Byl to svatý a vznešený okamžik před Mým trůním sálem, když jste byli přede Mnou shromáždění, a spolu s vámi mnoho dalších. A takových okamžiků nebylo mnoho. V lásce byly Mé děti zapálení a stály přede Mnou, aby dobrovolně řekli ze svého srdce své Ano tomuto velkému úkolu.

 

Zaplavila vás radost, nebeské nadšení, které se nedá lidskými slovy popsat. A planula ve vás láska, kterou můžete teprve opět poznat v celé její velikosti, až se ke Mně navrátíte. A tato láska, Mí synové a dcery, ve vás hoří i ještě nyní se stejnou silou, nyní i na věky.

 

Věděli jste, co vás čeká, ale nic vás neděsilo, neboť co může být krásnější a větší, než vykonávat dílo lásky pro padlé bratry a sestry, opustit nebe a spolupomáhat, aby se všichni opět navrátili domů.

 

Když tedy slábnete a pochybujete, když vězíte ve vašich lidských slabostech, což je zcela normální, tak Mě zavolejte, a  vám budu znovu a znovu připomínat, kdo jste: Mí synové a dcery nebe, kteří ztělesňují Mou moc a Mou sílu a kteří ve Mně a se Mnou zvítězí!

 

To, že zde narážíte na těžkosti, jste předtím věděli, ale to vás nemohlo zadržet, abyste nešli na zem. A tyto těžkosti vám také nemohou nijak vážně zabraňovat. Cokoli vám je hozeno do cesty, je rušivý manévr, který je namířen na chyby a slabiny, které v sobě jako lidé ještě nesete, který ale není nic víc než štěkání psa, který si nemůže jinak pomoct, neboť mu chybí síla a odvaha.

 

Jste světlo světa a nesete v sobě Mou moc a Mou sílu a nic vám vážně nezabrání v tom, dojít tuto cestu až nakonec, na kterou jste se ve vaší velké lásce ke Mně a vašim sourozencům vydali.

 

Žehnám vás, Mé milované děti, ciťte Mě ve vašich srdcích!

 

Amen.

 

 

Meditace: Milí sourozenci, zcela se ztišujeme a bereme na pomoc svůj dech. Vdechujeme světlo Boží, a při výdechu věnujeme toto světlo jednomu sourozenci. Znovu vdechujeme světlo Boží a vydechujeme a dáváme toto světlo všem bytostem v této místnosti. Ještě jednou se nadechujeme, ztišujeme se ještě více a dáváme nyní toto světlo při vydechování celému světu.

 

Moji milovaní synové a dcery, víte, že jsem všechno slyšel, ale také jsem vnímal váš vnitřní dotyk. A nyní vám chci dál příklad jednoty, o které jste mluvili:

 

Představte si, že před sebou vidíte překrásnou pavoučí síť. Každé vlákno je spojené s jiným. Od středu se šíří vlákno za vláknem a síť se šíří do nekonečna. Co se můžete naučit od pavouka, je viditelné propojení jednotlivých vláken.

 

Nyní se obraťme k tomu neviditelnému: každý atom vašeho těla je spojený s duchem vašich sourozenců na zemi a ve všech jiných světech. Jste propojeni se sluncem, se všemi hvězdami v nekonečném širokém vesmíru.

 

Když se podíváte k nebi a vidíte měsíc, již jste spojeni s tímto nebeským tělesem, nebo když máte radost ze slunce, které svítí na nebi. Tato radost propojuje vaše tělo a vašeho ducha se sluncem. Všechny buňky těla do sebe přijímají světlo slunce.

 

Všude nyní kvetou růže a vy se těšíte z nádhery barev a květů, a i zde nastane duchovní výměna se všemi růžemi země. Buďte si vědomí, že existuje propojení se vším, co žije, co vidíte a co cítíte.

 

Nyní, Moji milovaní, vám vylíčím událost, která se opravdu přihodila: ve vaší zemi žila jedna učitelka, která ve třídě rozdala všem dětem velký list papíru. Řekla dětem: „Napište na tento papír jméno jednoho svého spolužáka nebo spolužačky. Když jste toto udělali, tak se zamyslete nad tímto: Co je nejmilejšího, nejkrásnějšího a nejláskyplnějšího na tomto člověku, a to napíšete do řádky vedle jména.“

 

Děti pozorně přemýšlely: Co se mi líbí na mé spolužačce, na mém spolužákovi, se kterou/kterým společně léta chodíme do školy? Usilovně děti psali a potřebovali celou vyučovací hodinu, aby ty všechny dobré vlastnosti dali na papír. Na konci papíry učitelka opět sesbírala.

 

Večer si učitelka sedla k psacímu stolu, vzala si papíry od dětí a pro každé dítě opět vytvořila nový list se jménem a napsala k tomuto jménu všechny dobré vlastnosti, které k němu předtím děti vymyslely.

 

Druhý den rozdala listy dětem. Neumíte si představit tu radost dětí, když viděli, jak moc byly od všech milované. Opatrně si složili papír, dali do tašky a šly šťastně domů.

 

O mnoho let později, mezitím z nich již byli mladí dospělí, se všichni setkali v malém místě, kde prokázali poslední čest jednomu padlému spolužákovi. Při pohřbu vytáhl Otec zemřelého onen list papíru z desek, přečetl ho a řekl: „To byl můj syn, takto ho milovala jeho učitelka a všichni žáci.“

 

Tu vyndali také všichni ostatní spolužáci své listy, složené v peněženkách, kapsách atd.; všichni měli tento lístek schovaný a vždycky znova se těšili z toho, že jsou od ostatních takto milováni. Hlavně v těžkých chvílích se na ně dívali. Ten byl v průběhu let opotřebovaný, slepený lepicí páskou a nečitelná písmena opravená, přesto je provázel po celý život.

 

Učitelka byla od žáků a jejich rodičů vysoce vážená, bránila se ale proti jakékoli chvále a říkala, že udělala jen to, co byl její vnitřní impuls.

 

Možná jsou mezi vámi učitelé, kteří budou chtít následovat tento příklad. To jsou pak také vlákýnka, která se plná světla navazují na ta, která vedou další.

 

Nyní slyšte Mé další Slovo k vám:

 

 

Projevení z lásky

 

Ze Své lásky mluvím k vám, Mí synové, Mé dcery. Skutečně, jste se všemi a se vším spojeni. Není žádné dělení mezi lidmi a není také žádné dělení ode všeho, co vás obklopuje. Síť je spojená se všemi společenstvími, se všemi bližními ale i se všemi zvířaty.

 

Kos, který zpívá svou píseň vysoko ve stromoví, je s vámi spojen a zpívá Mi ke cti a z radosti, neboť kolem sebe vidí anděly.

 

Ve vašem životě se nestane nic, co by vám nechtělo sloužit jako příklad. Vaše sestra vám vyprávěla o onom tmavém mraku, který se nakupil a byl skoro tmavě černý. Tento mrak je symbolem pro ty Mé děti, které jsou ještě proti Mně a nyní zesíleně bojují proti vám.

 

Proto tento mrak platí pro každého z vás – neboť jste spolu navzájem spojení. Tento mrak je téměř hluboce černý. A každého z vás se tento mrak ve svůj čas dotkne. Co se ale vyprávělo dál? Tento mrak byl obklopen bílým, světlým paprskem. Mrak musí ustoupit a světlo vítězí.

 

I temnota je prozářena světlem, neboť za temnotou je světlo, Jsem Já; Jsem  váš Otec, Který i všechny ty, kteří jsou ještě proti Mně, kteří vás napadají, kteří vás chtějí přimět k pádu, chce na Svých rukách přinést domů, neboť miluji všechny děti a obzvlášť ty, které jsou ještě daleko ode Mě.

 

Když procházíte těžkými dny, když máte pocit, že jste napadáni nebo když jste opravdu napadnutí, tak myslete na to, jak moc miluji Své děti, které vám kladou překážky do cesty. Přeneste se do této lásky a postavte proti těmto překážkám lásku a rozpustíte tyto překážky, tento tmavý, černý mrak, a světlo, Mé světlo vítězství, vítězství lásky, zahalí ty, kteří jsou proti vám, a vy sešlete hluboko do jejich srdcí paprsek touhy po domově.

 

Může se stát, že tento paprsek vyvolá ještě silnější odpor a vy budete přes vaši modlitbu, přes vysílání lásky, přes vroucí spojení se Mnou ještě silněji napadáni. Nevzdávejte to pak, Moji milovaní! Nenechte se zdolat; neboť přijde okamžik, kdy oni poznají, že proti lásce již nemohou nic postavit.

 

Láska působí, a působí stále silněji a mocněji, a oni musí ustoupit před světlem lásky, ale láska je následuje.  je následuji a volám Své dítě se slovy: „Podívej, nemohl jsi porazit dítě Mé lásky, i když jsi útočil, i když jsi bojoval; ono zůstalo v lásce, i když někdy bylo zoufalé, přesto láska zvítězila. Vidíš tedy, láska je silnější. Co chceš dělat, jak daleko chceš ještě ode Mě prchat? V temných místech je bod, kde už, Mé dítě, již nemůžeš dále utíkat. Má říše je nekonečná, ale ne říše temnoty. Říše temnoty má své hranice a na této hranici se musíš obrátit, neboť již nemůžeš dále ustupovat. Poznej, že tě láska volá a obrať se nyní. Podívej, otevírám Svou náruč pro Své ztracené dítě, abych tě přijal. Pojď do Mé Otcovské náruče!“

 

Moji synové, Mé dcery, tato slova mohu říkat jen tehdy, pokud každý z vás obstál skrze lásku v boji s Mými dětmi temnoty a přes všechny nesnáze pozemského života, i plačící, chválí a velebí Mé jméno a napojuje se na Mě a říká: „Otče, Já Tě miluji!“ Tato síla lásky způsobuje, že mohu jít za těmi, které chci přivést domů, domů do Mého věčného nebeského království.

 

Tak vás všechny tedy oslovuji: „Jděte statečně svou cestu po zemi a neste lásku tak hluboce vpálenou ve vašich srdcích, že vás už nemůže nic rozrušit!“ Strom, který je ve Mně hluboce zakořeněný, nedokáže žádný orkán vyvrátit, ani tajfun ne. Má láska je silnější, neboť tato láska je jeden duch s tou vaší.

 

Když budete mít stále na paměti, že není ani žádné oddělení mezi vámi a vašimi sourozenci, kteří jdou temnotou, aby ji poznali, kteří se tedy ode Mě vzdálili, pak pochopíte i hloubku Mých slov, že máte nejvíce milovat právě tyto; neboť oni potřebují nejvíce vaši lásku.

 

V Mém stvoření je jen jedna jednota. Vše je navzájem propojené. Nic neexistuje samo pro sebe, i když to tak zde na zemi někdy vypadá.

 

Moji věrní, žijete na přelomu časů. Ale tento přelom časů neznamená konec této země, ještě ne. Den a hodinu znám jen Já, výlučně Já. Přelom znamená, že se obrátí vaše představy o hodnotách. Co vám je ještě dnes milé a drahé, nebude mít zítra žádnou cenu.

 

Kladli jste otázku: „Co je s těmi, kteří hýří v bohatství, kteří vyvolávají nezaměstnanost, jenom proto, aby stoupl kurs a byl dosažený co nejvyšší zisk?“ Říkám vám: „Každé Mé dítě jde skrze své vlastní zkušenosti. Dnes ještě bohatý, zítra již chudičký...“ Kdo je pak bohatý? Bohatí jsou ti, kdo Mě nesou ve svém srdci, kdo žijí v jednotě se stvořením. Kdo vděčně přijímají plody, které jim dávají stromy a keře, i trávy, nebo i mnohé rostliny, které vám slouží k léčení.

 

Chci vás uvést do přelomu časů, proto jděte vědoměji životem. Rozhlédněte se – jak dnes již bylo řečeno – poslouchejte píseň ptáků a vžijte se do jejich písní! Když vás obletuje hodně komárů, tak se podívejte zkoumavě na své myšlenky!

 

Jeden příklad: v zárubni dveří, která je vevnitř dutá, se uhnízdil roj vos. Vosy létají živě dovnitř a ven. Člověk ale musí skrze tyto dveře, musí ty dveře otevírat a to vosy ruší. Co byste udělali? „Ale Otče, když se na mě vosy vrhnou a štípnou mě, tak bych je radši zabil tím, že bych tu díru uzavřel.“ Nebo půjdete ke dveřím a řeknete: „Nic vám neudělám, chci jen projít těmito dveřmi. Buďte požehnáni ve jménu Otce Vesmíru!“ A říkám vám, neštípne vás žádné z těchto zvířátek, i kdybyste těmito dveřmi prošli stokrát; neboť jste se v duchu spojili s tímto rojem vos.

 

I oni mají své právo na život. Jejich život je ze Mě, Ducha života. Když pak dojdete dokonce k tomu dávat těmto vosám trochu marmelády nebo podobně, pak žijete v jednotě se stvořením.

 

Tento život v jednotě se stvořením není vždycky jednoduchý – jak vidíte na tomto příkladě – neboť člověk jde vždycky se strachem k těmto dveřím. Ale nakonec je i zde láska silnější než strach, láska vždy zvítězí. Proto také vosy neútočí, i když cítí toto vyzařování strachu lidí.

 

Tak je to také u všech ostatních zvířat. Žijete jen částečně vegetariánsky a nemáte také ze dne na den změnit své stravování; neboť to se změní samo od sebe, zrovna tak skrze lásku. Když přijímáte zvířecí potravu a žehnáte zvířata, která se vám obětovala, a vždy znovu jim posíláte lásku, tak tato láska bude růst a stále více růst, a pak přijde moment, kdy žijete z vnitřní potřeby vegetariánsky.

 

Ale nikdo se nemá trápit pocity viny, když toto ještě nemůže nebo má nějakou neřest; neboť pocit viny není pro vás žádná láska. Máte milovat i sebe. Když nemilujete sebe, jak pak chcete milovat ostatní, jak chcete milovat stvoření? Mé přikázání lásky zahrnuje celé stvoření. Neboť již v první větě: „Máš milovat Boha nade vše“, je obsažen i všechen život, neboť  jsem život v celém bytí, a neexistuje nic, co by nedostalo život ode Mě, a život se rovná láska.

 

Tak jsem stvořil vše z lásky, z lásky a pro radost Mých dětí v nebeském království, ale i zde na planetě, po které nyní jdete, abych dovedl k dobrému konci Své dílo dovedení všech Mých dětí domů.

 

Nic a nikdo nemůže zastavit Mé dílo, neboť Já, Otec Pra, jsem toto dílo započal, když ode Mě šly první děti, společně s Mou líbeznou, ale padlou Sadhanou. Já Jsem ten, Kdo toto dílo na Golgotě stvrdil Mým bytím člověkem a Mým dáním se všem, kteří ode Mě šli, abych jim umožnil návrat domů. A  Jsem ten, Kdo nyní v tomto zlomu věků dovede k dobrému konci dílo přivedení domů, společně s vámi.

 

 jdu v čele a vy Mě následujete, a tím nemyslím jen vás zde v kroužku, nýbrž myslím i vás a obzvláště vás – slyšte Mé Slovo, které je vysloveno v hluboké vážnosti – kteří jste toto dílo, ke kterému jsem vás povolal, vybudovali, a které nyní žije v nadbytku, který se nedá srovnávat se životem, který jsem vedl jako Ježíš z NAZARETU. Neměl jsem místo, kam bych večer složil hlavu. Kde se ukládáte vy? Kde jste?

 

Volám vás zpět ke Svému dílu, zpět k lásce. Přiveďte Mi Mé děti zpět domů. Neříkal jsem vám: „Jděte do ulic mezi lidi bez prostředků a bezdomovce a starejte se o ně! Stavte nemocnice pro chudé tohoto světa!“ Co jste místo toho udělali? Říši vnějších věcí s vysokými mřížovanými ploty.

 

Čeho se obáváte, když  jsem váš Pán a Bůh? Jsem to Já? Kdybych to byl , tak byste nepotřebovali tyto ploty. Miluji vás a volám vás znovu ke službě zde dole na zemi. Byzance je již pryč! Láska vyzývá moudrost, aby se přihlásila k lásce. Ne k lásce člověka, ale k Mé lásce, k lásce Boha Otce Pra.

 

Moji milovaní, někdy musí být vyslovena i vážná slova. Nevíte, o co jde, proč jsem je musel říci. Má vážnost je ale vždy spojená také s láskou. Není žádná existence, která by nebyla ozářena láskou.

 

Tak vám ještě jednou kladu na srdce: „Myslete na vše navzájem spojující lásku!“ Není žádné dělení, a nikdo, žádný člověk, se nemůže oddělovat od jiného. Navždy a navěky jste všichni spolu navzájem spojeni jako Mé děti lásky, neboť z lásky jste všichni zrozeni, i když pocházíte z různých vlastností a podstat, přesto všichni jste děti Mé lásky. Tato láska vás spojuje a tato láska vás propojuje i dále se stvořením.

 

Kmitejte stále silněji do této lásky a pociťte, jak na vás září tato láska ze stvoření naproti, jak se například strom raduje, když si vděčně berete jeho plody. Kdybyste mohli vidět toto záření, které vám rostliny dávají, když je žehnáte a milujete. Kdybyste mohli vidět záření každého zvířete, které žehnáte a milujete, padli byste na kolena a řekli byste: „Otče, odpusť mi, že jsem doteď šířil tak málo lásky.“

 

Tak se snažte s Mou silou a požehnáni Mou plnou milosti vrůstat do jednoty lásky! Žehnám vás. Mé Slovo je ještě mezi vámi.

 

Amen.

 

 

Projevení z moudrosti

 

Každý člověk, Moji milovaní, se podobá stromu, který je více nebo méně hluboko a pevně zakořeněný v zemi. Síla, která ho pohání k tomu, aby hnal své kořeny dál, je v něm přebývající láska. Kdo tuto lásku užívá k tomu, aby se vydal zpět ke Mně na cestu domů, ten pouští své kořeny hluboko do země.

 

Má své kořeny ve Mně, v Ježíši Kristu, který Jsem Láska. Má otázka na tebe, na tebe, Mé dítě, na vás všechny, kteří slyšíte Mé Zjevení a i čtete, kteří jste možná teprve před pár týdny našli cestu k Mému prorockému Slovu nebo již mnoho let slyšíte Mé učení: „Máš, máte své kořeny ve Mně? Tak jsi silný a připravený. Tak prohlédneš hru na této hmotě. Tak znáš sám sebe a znáš úmysly temnoty. Pak ale i tvá láska tak vyrostla, že už nepadáš zpět do lidského a neodpovídáš na stejné stejným.“

 

Položili jste v tomto kroužku otázku, jak je to možné, že člověk může pořád znovu klopýtat přes stejné chyby, když tu je přece láska ke Mně a k bližnímu a zrovna tak nejlepší úmysl, udělat to příště lépe.

 

Dám vám příměr: Každý člověk je také podobný studni, ze které teče čistá, svatá voda života, která je zároveň láska. Ale jen u několika málo je tento pramen již čistý. Co jí kalí? Jsou to – obrazně řečeno – kameny, tvé chyby a slabosti, které ještě leží na dně studně, a které mohou za to, že při všem dobrém úmyslu projde vždy i lidské. Cesta, které vás učím, je cesta poznání, rozhodnutí a proměny.

 

Jestli chceš vědět, jak se jmenují ty kameny, které leží ve tvé studni, tak dávej pozor na další situaci, ve které se rozčílíš, která tě zlobí, která tě může rozhněvat, která vyvolá negativní emoce. Podle zákona rezonance je toto možné jen proto, že stejné nebo podobné je ještě od tebe nepoznáno ve tvé duši.

 

Tvůj bližní je ti zrcadlem, a když tě na něm bude něco dráždit nebo se na něj rozzlobíš, tak se podívej, co ještě stejného nebo podobného je v tobě. To jsou kameny, které zabraňují, aby začala tvá láska proudit v ještě větší míře. Jestli se chceš od těchto poznaných kamenů odpojit, tak přijď ke Mně! Čekám na tebe. Vlož je do Mých rukou a  ti pomohu při proměně tvých chyb a slabostí v tvou sílu.

 

Tak budeš vydávat stále více lásky, která v tobě je od věčnosti a která ti umožní zakořenit hlouběji a hlouběji ve Mně, v Lásce.

 

Amen.

 

 

Milí sourozenci budeme mít dvouměsíční letní přestávku, a přejeme také všem zotavující a požehnaný čas. Ať slouží k prohloubení naši lásky k našemu nebeskému otci a udržovaní jednoty se stvořením.

 

zpět