Kroužek lásky a světla Ježíše Krista
27. června 2009 v Norimberku
Proměna – Prázdniny s Pánem
Božské projevení z moudrosti
Moji milovaní bratři a sestry, než teď – jako obvykle – dáte do hovoru, chci vznést krátce Své Slovo a dát vám pár podnětů.
Posledně – k tomu se vracím – řekl jeden bratr něco v tomto smyslu: „Není žádný problém chodit mnoho let do kroužku jako je tento a přesto zůstávat stále ten starý.“ A přesně tam chci navázat. Použiji opět – jako již tak často – slovo „proměna“ a vím, že ten nebo onen, který slyší nebo čte Mé Slovo, sebou uvnitř při „proměna“ trošku cukne.
Ale, Moji milovaní, proměna je nutná; neboť proto jste šli do světa, abyste nejprve sebe a pak postupně své okolí, to znamená svět, měnili. Upomínám vás na větu, která zní: „Kdo chce vstoupit do nebe, musí nebe v sobě nést.“ Nebe je nejryzejší božské vědomí a nikdo z vás není tak smělý, aby se domníval, že v sobě již za svého života toto ryzí boží vědomí nosí. Protože ale nebe je cílem každého člověka a každé duše, musí nutně dojít k proměně, aby mohl být nakonec tento cíl dosažen.
Všechna Má projevení, která jsem v průběhu těch mnoha století Svým lidským dětem dal a i v budoucnu budu dávat, slouží jenom a pouze k tomu, pohnout člověka k poznání sebe sama, k rozhodnutí a pak k proměně s pomocí Mé síly.
Členství v církvi nebo účast na takových setkání, jako je toto, Mí přátelé, nestačí k tomu, aby takovéto proměny byly vyvolány. Proto také Má projevení z daleka překračují osvětlování, informace, upomínání a útěchu. A konkrétně vám ukazují cesty, po kterých můžete jít, aby se vaše duše prosvětlila a přišli jste ještě blíže k Mému srdci. Skutečně, říkám vám: „Můžete dlouho hledat, než naleznete zjevení v této hloubce s tímto praktickým obsahem; neboť sotva kdo ví o Mé síle lásky, která přebývá v každém člověku, a o jejím „používání“.
Když se tedy setkáváte v tomto kroužku a mluvíte spolu navzájem, tak by bylo vhodné – všimněte si Mé formulace „vhodné“; neboť máte svobodu – postavit do středu vašich rozhovorů svůj život v a s Mojí láskou – tak, jak se to utváří v každodenním životě. Ti, kteří Mé Slovo slyší již déle, vědí, jak mohou řešit své problémy, a z části je už i vyřešili. Měli by být učiteli pro ty, kteří ještě se svými těžkostmi, svými chybami a slabostmi bojují.
Dokážete si představit, jak užitečné budou vaše rozmluvy, když do středu postavíte to, co jste se v každodenním životě se Mnou naučili a vyřešili? Když řeknete o tom, jak jste urovnali spor? Když budete vyprávět o tom, jak se vaše manželství nebo partnerství v Mém světle zlepšilo? Když tím dáte svědectví o tom, že Já jsem vás změnil, protože jste se pro Mě rozhodli?
V mnoha náboženstvích je vědění v popředí. Ne nadarmo existují vaši teologové, kteří věří, že je možné Mě studovat. Vědění ale uspokojí jen vaši zvědavost. Můžete toho vědět mnoho o reinkarnaci, o životě v astrálních oblastech, můžete mít naučené zpaměti letopočty a znát texty zákona, aplikovat je a naplňovat – a přesto přitom můžete zůstávat stejní. Nic z toho nevyřeší vaše problémy nebo nezmenší vaše obavy. To ale nemůže být smysl vaší inkarnace, a ani to není. Vědění a výměny o něm vás nepřivedou blíže k Mému srdci, nýbrž pouze to, co ve svém každodenním životě s tímto věděním děláte a z něj děláte.
Přezkoumejte se tedy, do jaké míry jste se již stali konateli a nezůstáváte jen posluchači! Radujte se, jestli jste již ke Mně přišli a řekli: „Pane, podívej, již dlouho pracuji na tomto nebo onom bodě, a sám se nedostanu dál. Vím, že mé chování není v pořádku. Neodpovídá to synovi nebo dceři Boží. Chci to změnit, prosím, pomoz mi!“
Nikdo z vás si skutečně nemyslí, že bych takovou prosbu nevyslyšel. Otázkou vždy jen je: „Je prosba vždy položena v této vážnosti?“ A když si všimnete, že společný život se mnou můžete ještě zlepšit, přijďte ke Mně, dejte Mi svou ruku, a od tohoto momentu, kdy dáte své Ano, to půjde nahoru! Pak o tom můžete podávat zprávu, můžete být pro jiné vzorem. Můžete být, a budete, posly světla, které si přeji a kterými jste slíbili, že budete.
Tento princip, že Má síla lásky ve vás vyřeší každý problém, platí pro každého člověka na celém světě. Kdekoli narazíte na jiné národy a kultury: Pokud tento princip je ústředním bodem, tak se tam mluví jazykem lásky, a důraz je kladen na to, aby se používala Má síla lásky a ne, aby se plnila litera zákona.
Zdůrazňuji ještě jednou, Moji milovaní: Máte svobodu, a když mluvím o tom, že máte do středu stavět své zkušenosti, i vaše otázky týkající se vaší cesty, tak to neznamená, že byste si neříkali i jiné věci; dávejte ale pozor na to, kde je těžiště vašich rozhovorů, a jestli si, když jdete domů, můžete vzít něco sebou, že můžete říct: „Pane, děkuji, nyní se s Tebou dostanu o kousíček dál.“
Toto, Moji milovaní, není nic víc než doporučení. Žehnám vám, a miluji vás.
Amen.
Meditace:
Milí sourozenci, shromáždili jsme se zde, společenství, vyšli jsme, abychom byli zde na zemi světlem, a nejen my zde v této místnosti, nýbrž mnoho, mnoho sourozenců jde s Pánem touto zemí, aby byli světlem, láskou.
Tak vkmitáváme do této lásky. Slyšíme, jak déšť tiše padá. Kapka po kapce přichází z oblak a padá tam, kam je zavanuta deštěm: na stromy, keře, domy a mnoho dalšího. Neptá se: „Kam chci spadnout?“ nebo neříká: „Chci tam a tam plnit svůj úkol: být mokrá, zalít rostliny, smýt špínu ze střech a ulic“, ne, padá. Kapka po kapce se poddává vůli Pána, našeho nebeského Otce.
A i my se Mu chceme zcela odevzdat. Otevíráme doširoka naše srdce a necháváme Jeho lásku v nás rozprostřít. Necháváme, aby se nás Jeho láska dotkla a naplnila nás. Vdechujeme lásku, a každá buňka našeho těla lásku přijímá. Cítíme, jak se v našem nitru stáváme stále klidnější a lehčí; neboť když jsme v bezpečí v Něm, ustupuje od nás všechno těžké.
Jeho láska námi proudí, a my se zcela a úplně odevzdáváme tomuto proudění. Jsme nyní zcela volní. Plni radosti cítíme nyní našeho Otce v našem středu ale i v našich srdcích. Je nádherné vnímat tak hluboce Jeho blízkost a teplo. Říkáme: „Otče, milujeme Tě, a děkujeme Ti. Jsme zde na zemi, abychom tuto lásku, kterou smíme pociťovat, dávali dál, ano, nechávali Tě skrze nás působit. Víme, že když se ztišíme a odevzdáme se Ti – i když by to bylo jen na krátký okamžik – pak cítíme Tebe. Víme, že Ty jsi tady.
Veď nás Ty stále častěji do tohoto ticha, kde vše vnější mlčí, a nebe je nám blízko! V tom okamžiku, kdy jsme u Tebe, přijímáme Tvou lásku a ta se rozšiřuje. Jsme světlo, neboť tam, kde Ty jsi, je světlo. Kde jsi Ty, nemůže být tma. Kde je světlo, je temnota spasena.“
Tak putujeme dále v lásce s Tebou spojeni. Odevzdáváme Ti všechno, co námi hýbe v každodenním životě, všechny události se sourozenci. Neustále chceme pamatovat na to, že nás vede Tvé světlo a pomáhá nám řešit všechny problémy ve všedních dnech. Všeho, co nás potkává, se chceme dotknout Tvou láskou a požehnat. A požehnání proudí dál po celé zemi, dotýká se stvoření a všech našich sourozenců, přesně tam, kde je to nyní nejtemnější, kde je uplatňována moc a kde panuje boj. Žehnáme i živlům. Láska, požehnání a zdraví proudí i do duchovních říší.
Mír Boží nás zcela naplňuje. Vracíme se nyní v myšlenkách zpět sem do této místnosti a jsme si vědomi toho, že Ty, Otec, nám skrze Své zjevující Slovo pomáháš přibližovat se Ti na naší cestě, že nás vedeš a provázíš. Jsi v našich srdcích a čekáš na nás, až k Tobě přijdeme a budeme s Tebou mluvit. Chceš nám odpovídat, být s každým Svým dítětem v rozhovoru. Děkujeme Ti, Otče, a pokládáme vše do Tvé vůle, aby se Tvá vůle zde a všude naplňovala. Tvé požehnání nechť je s námi. Děkujeme, Otče.
Amen.
Božské projevení z trpělivosti
Z božské trpělivosti pozvedám nyní Své Slovo. Mé milované děti, Mí synové, Mé dcery. Zavolal jsem vás ve vašich srdcích a vy jste sem přišli.
Já, váš Otec, řídím vaše cesty, tak jak je kladete do Mých rukou. Vedu vás ve vašem životě, povzbuzuji vás a říkám vám: „Pojď, Mé dítě, cesta po zemi není tak těžká, jak si myslíš. Podívej se na Mě, podívej se na Můj život, jak jsem šel po této zemi v lásce! Letěl jsem nebo pádil mílovými kroky? Ne, dělal jsem krok po kroku, a každým krokem jsem žehnal této zemi.“
Je to nádherná planeta, kterou jsem daroval Svým dětem z lásky a milosrdenství, aby mohli jít zpět svými kroky, krok za krokem na Mé Otcovské Srdce. I kdyby ještě prozkoumávali a procházeli nejhlubšími hlubinami temnoty, v Mé lásce Jsem u všech Svých dětí.
Ze Své lásky jsem vás svedl dohromady, některé již dávno, a jiní stále nově přicházejí, abych jim vložil Svou lásku do srdce a oni mohli zažít pravý význam Mé lásky. Často to je pro Mé lidské děti lehčí, když skrze vaše činy lásky zažijí, co je láska, jaká láska je, jak láska jedná.
Tak vás prosím: „Nenechte se zastrašit, nýbrž přijďte skutečně se vším ke Mně, abych vám krok za krokem mohl ukazovat cestu.“ Neříkám: „Jděte touto cestou!“, nýbrž se dotýkám vašeho srdce Svou láskou a říkám: „Mé dítě, pojď ke Mně! Odpočiň si! Ciť se v bezpečí! Posilni se u Mě! Já, Tvůj Otec, tě přece chci vést, chceš jít se Mnou dál? Žehnám tvým sourozencům, kteří tě potkávají. Chceš se za ně modlit a být jim světlem? Chceš je zcela svobodně a bez nucení zahalit do Mé lásky, požehnat jim, položit je do Mých rukou a pak čekat, co se stane? A při příští příležitosti, v další situaci, příštím setkání se opět cvičit v žehnání jim, v kladení jich Mně.
Dávám vám impulzy. A když máte potíže, tak proste: „Otče, pomoz, pomoz i mně!“ Toho můžete využít, když se nedostáváte dál. Odpovím: „Mé dítě, podívej jdu s tebou, dobře, že jsi ke Mně přišel. Tak dlouho už na to čekám. Tak ti ukáži, Můj synu, Má dcero, jak jedná láska, ale také jak působí, i když vy často její působení nepoznáte hned nebo někdy nepoznáte vůbec, tak si přece můžete být jistí, že láska nakonec všechno obrátí do světla. Láska také vždy respektuje svobodnou vůli, to jsem vám vložil do srdce a vy o tom víte.“
Tak vás vždy znovu vysílám, dotýkám se vás, nabádám vás, ale i říkám: „Mé dítě, udělej si na Mě čas, právě tehdy, když se tě snaží pohltit hektika všedního dne.“ Podívej, jak stojím před tebou, jemně se na tebe usmívám a ptám se: „Nuže, jak vypadá nyní tvá cesta po zemi? Není už o mnoho lehčí? Podívej, Já Jsem přece u tebe a zahaluji tě do Své lásky. Spočíváš na Mém Otcovském Srdci a jsi ve Mně v bezpečí. Chceš takto se Mnou dále putovat?“
Ve svém srdci cítíš radost a odpovídáš: „Ano, Otče s Tebou chci jít. Všude, kam mě přivedeš, chci v radosti působit. Můj život má vyjadřovat radost, radost, že smím putovat s Tebou. Radost z toho, že mě mým životem vedeš i jako Bratr a Přítel.“
Amen.
Božské projevení z lásky
Ze Své lásky mluvím k vám, Mé věrné stádce. Já, váš nebeský Otec, ale i Bratr a Přítel, putuji po vašem boku, kamkoli vás cesty zavedou.
Myslíte na dovolenou, na prázdniny. A tázavě stojím před vám: „Vezmete Mě sebou? Smím vám být během těch dní dovolené plně nablízku?“ Udiveně se teď na Mě díváte: „Ale samozřejmě, Pane!“ A ještě jednou se ptám: „Nemohly by to být prázdniny v nejhlubším spojení se Mnou?“ A tato otázka vámi hne ve vašem srdci; neboť jste o prázdninách chtěli něco zažít, cestovat do cizích zemí, odpočinout si, právě mít volno. Zkrátka, mysleli jste na hru a zábavu. Není to tak?
Nemohly by ale právě takové dny vést k hlubšímu spojení se Mnou? Ve všedním dnu máte toho často tolik na práci, že na Mě po svém boku stále znovu zapomínáte. Jen když hrozí nějaké nebezpečí, tak si vzpomenete na Mou všudypřítomnost s voláním o pomoc: „Pane, s Tebou! Ochraňuj mě!“ Opět jste si uvědomili, že Jsem přeci neustále po vašem boku a jdu s vámi.
Vím, že se každý z vás snaží žít ve všudypřítomnosti se Mnou. Ale stačí to? Jak často jsem vás už snažně prosil, ne aby jen na krátký čas do vašeho vědomí proniklo: „Pán je přeci u mě“, nýbrž abyste si byli více vědomi Mé všudypřítomnosti, zůstávali tedy ve svém nitru spojeni se Mnou a žili zevnitř ven a ne naopak.
Čas prázdnin, kdy jste osvobozeni od všedních dnů a jejich obtíží, by vám mohl pomoci uskutečnit ten krok do vašeho nitra a naučit se tam co nejvíce setrvávat. Chcete ještě jednou vložit svou ruku do té Mé, abych vám pomohl, udělat tento krok? Chcete tedy říct: „Ano, Pane, chci následující dny, které slouží odpočinku, strávit v nejvroucnějším spojení s Tebou?“ Když dáte toto Ano, tak vám pomohu, že najdete cestu do ticha, ve kterém s vámi stále mluvím, dávám vám impulzy, nejen ve Vnitřním slově, nýbrž i skrze stvoření kolem vás.
Vyprávěli jste o vráně, která opakovaně hodně napadala jednoho z vašich bratrů. Podívejte, takovéto události jsou vám nevysvětlitelné, především, když všechna zvířata milujete. Řešení hádanky může přijít tehdy, když jste ve spojení se Mnou. Neboť tehdy je vaše vnitřní cítění spojeno se Mnou, a Já vám vysvětlím, proč ten pták je tak útočný, jaké hlubší důvody za tím jsou. [Zde: Bylo to v blízkosti jednoho nástroje, hraničního kamene, na kterém duše vyčkávali vykoupení. Skrze modlitby byly vysvobozeny, a pták přestal útočit.]
Je mnoho příležitostí, při kterých vás chci přes stvoření přivést k jednotě se vším Bytím. Neboť v této jednotě nemluvím s vámi jen Já, nýbrž celé stvoření, ať již kameny, květiny, stromy, zkrátka vše, co vás obklopuje. A vy rozumíte řeči stvoření, zvířatům v přírodě, rozumíte svým domácím zvířatům. Komunikujete se vším, co žije.
Připomenu vám událost na začátku vašeho setkání zde. Do místnosti zaletěl motýl a už nenašel záchranné dveře, aby se opět dostal na svobodu. Když jste se Mnou spojení, tak slyšíte jeho volání o pomoc: „Chci ven, chci na svobodu! Proč stále znovu narážím, i když vidím světlo?“ A vaše nitro odpoví s pokynem: Zastiň světlo na vrchní straně zimní zahrady a motýl najde cestu ven.“ A motýl plný radosti hned vyletěl do slunce. Toto vám má sloužit jako příklad.
Když ve svém nitru žijete se Mnou, tak vše, co vás obklopuje, vidíte Mýma očima, a to začíná nejdříve ve stvoření – tak, jak jsem vám to učil ve školeních [Cesta ke svobodě skrze lásku]. Sice se všichni snažíte dostat se skrze toto školení do hloubky, abyste konečně překonali oddělenost od všeho bytí, přece ale ještě není vaše snažení završeno úspěchem, protože v každodenní hektice jen těžko nacházíte cestu do vnitřního ticha.
V prázdninovém čase byste mohli uskutečnit velký krok k jednotě se vším Bytím. Vše dýchá s vámi, vše kmitá s vámi, jsou to jen elementární částečky, které se podle Mé stvořitelské vůle různě složily, a Mé hřejivé světlo, které vše oživuje, i vás. Pouze v tichu najdete cestu do svých vnitřních krajin; proto Má prosba k vám, že byste mohli využít prázdnin i k duchovní práci.
Vše, co kolem vás žije, byste pak mohli vidět Mýma očima, dotýkat se Mou láskou, která je s tou vaší spojená, zahalit vše Mým požehnáním, které neustále proudí ke všemu bytí.
Oslovuji vás stále znovu jako posly světla. Poslové světle nejste jednou tu a jednou tam, nýbrž posly světla jste neustále. Jen toto vědomí stále znovu upadá v zapomnění, proto Má prosba k vám. Podávám vám Svou ruku. Kdo chce, může nyní vědomě vložit Svou ruku do té Mé s myšlenkou: „Ano, Pane, tyto prázdniny chci využít k tomu, abych vkmital do jednoty se vším bytím. S Tvou pomocí si budu vědom života kolem mě.“
Budu nyní krátký moment mlčet, aby každý cítil, kdy mu podám ruku, a kdo chce, může svou do té Mé vložit.
Mí synové, Mé dcery, Má radost z vaší ochoty je veliká. Pojďme tedy radostně do následujících dnů a Já vám slibuji, bude to bohatě požehnaná doba pro každého, kdo plný vroucí lásky vložil svou ruku do té Mé, aby vykonal další kroky na schůdkách směrem k jednotě se vším bytím.
Bude to pro vás doba plná velkých a malých zázraků; neboť stvoření s vámi hovoří a je pak plné radosti, když jeho tiché šeptání vnímáte. Skrze toto cvičení budete dělat pokroky i v lásce ke svému bližnímu, se kterým máte potíže ve všedních dnech; neboť nic se neděje bez hlubokého a dalekosahajícího důvodu. Když v lásce komunikujete se stvořením, učíte se mu rozumět, tak budete i svým bližním lépe rozumět, až se vrátíte na své pracoviště, rodina se opět ponoří do všedních dní, a všechny ty malé a velké těžkosti, které pro vás vyvstanou, na vás budou opět doléhat.
Velmi rychle si pak všimnete, že vaše porozumění pro vaše bližní vzrostlo, protože se díváte hlouběji, tak jak jste se také naučili ve stvoření dívat hlouběji, neboť jedno podmiňuje druhé. Vše je jedno. Láska je nekonečná. Nemůžete ji nechat kmitat jen ve stvoření, ne, když ji věnujete stvoření, tak tato láska kmitá zároveň ke všemu bytí, tedy i k vašemu bližnímu, na kterého ještě vůbec nemyslíte. Pokud ještě máte tak velké potíže se svým bližním, tak vám láska, kterou jste seslali do stvoření, ukáže cestu do srdce vašeho bližního.
Tak žehnám vám zde v této místnosti, ale i vám všem, kteří tato slova čtete a také myslíte na prázdniny. Vy všichni také můžete vložit svou ruku do té Mé, aby to byly prázdniny společně se Mnou.
Mé požehnání je i s vámi duše, které jste přítomné. Vy jste se vždy jen dívali zpět na vaše životy, nemysleli jste vůbec na stvoření, jste smutné a zarmoucené. Podívejte, i vám dávám nabídku: „Položte své ruce do těch mých, a láska se ve vás probudí.
Můžete odpustit těm, kteří vám připravili mnoho těžkostí na vaší životní cestě, a můžete poprosit o odpuštění ty, kterým jste způsobily bolest. Otevřete ochotně svá srdce skrze podání vaší ruky, pak vás mohu skrze Mé anděle vést hlouběji do zákona příčiny a působení a ukázat vám, jak láska dokáže následky zmírnit. Naučíte se pochopit, proč nyní ještě putujete temnotou, a jak můžete spěchat vstříc světlu skrze lásku.
Má láska a Mé požehnání je také s vámi.“