Tichá radost

Poselství - duben 2009

Poselství - duben 2009

zpět

 

Kroužek lásky a světla Ježíše Krista

 

25. dubna 2009 v Norimberku

 

Vnitřní práce – Příprava na svatodušní svátky

 

 Setkání společenství v mystice lásky k našemu Pánu, Ježíši Kristu,

další setkání v sobotu, 30. května 09 ve 14 hod.

Místo: 90473 Nürnberg, Bonhoefferstraße 19.

Následně, po hlubokém odevzdání se našemu nebeskému Otci, vysvětlujeme, jak naslouchat Jeho Slovu, které je v každém dítěti,

a jak rozvíjet dar léčení.

 

 

Odpověď na modlitbu z božské moudrosti:

 

Moji milovaní synové a dcery, odpovídám na vaše modlitby, které se všechny více nebo méně týkají jednoho centrálního bodu, totiž vaší prosby ke Mně, aby se věci obrátily k dobrému. A Já vás při tom chci uvést trochu hlouběji do duchovních zákonitostí.

 

Jednou Jsem vám řekl, že nejvyšší formou lásky je odevzdání se Mi, a v některých vašich modlitbách to bylo vyjádřeno. Co to znamená? Vyjadřuje to „Ano“ dítěte ke Mně, Svému Otci, Svému Stvořiteli, Svému Životu, a tím ochotu žít podle zákonů lásky. Dítě, které toto odevzdání se vykonává, se odevzdává do Mé ruky, do ruky nekonečné lásky a nekonečné všemohoucnosti.

 

A skutečně, říkám vám: „Od tohoto okamžiku existuje ochrana a bezchybné vedení pro Mé dítě, které – ať již se zdají být jakýmikoli – jsou přesto naprosto „bezchybné“. Nyní si pod tím možná představíte něco jiného než-li Já. Znamená to, že k Mému dítěti mohu přiměřeně podle jeho lásky přivádět to, co bude potřebovat na své budoucí cestě. Zda dítě tyto cesty již zná nebo ne, nehraje žádnou roli. Dítě, které se Mi tímto způsobem odevzdá, vyjadřuje hlubokou, plnou důvěru a ví, že to, co se pak stane, je to nejlepší pro jeho pozemskou budoucnost.

 

Může se stát, že budoucí cesta bude mít ještě stále pár rohů a hran a někdy se nebude zdát tak bezchybná, jak ve skutečnosti je; ale i tyto rohy a hrany k tomu patří. A i na těchto místech je Mé dítě ochraňováno. Kdo se Mi tedy s takovýmto vnitřním nastavením, které je neseno jeho velkou láskou, odevzdá, nemusí si dělat žádné starosti s tím, co k němu přijde. Já ponesu Své dítě a cesty připravím tak, aby vedly k cíli, který jsem pro Své dítě naplánoval.

 

Je důležité a dobré, že se modlíte za své spolusourozence, a v té míře, v jaké duše dokáže přijímat Mou energii lásky, se to i stane. Nezapomínejte při tom na to, že i vy k tomu přidáváte svůj podíl na lásce. A nezapomínejte také, že Mé vedení – jak bylo právě popsáno – se může i vašich sourozenců dotknout jen v takové míře, v jaké se děje jejich odevzdání se.

 

Vaše modlitby, vaše láska, vaše pozitivní myšlenky mohou přispět k tomu, že bude připravené odpovídající rozhodnutí té dané osoby. Ale rozhodnutí musí nakonec udělat ten onen sám.

 

Když uskutečníte toto odevzdání se Mi, pamatujte na to, že budete napadáni silami temnoty. Není tedy hotovo tím, že za Mnou jednou v tiché hodině přijdete. To může být předpokladem; ale pak dávejte pozor na to, abychom zůstávali spolu navzájem v tomto úzkém spojení, a aby toto nebylo vámi příliš často přerušováno.

 

Jděte do budoucnosti plni důvěry ve vědomí, že jste se odevzdali do Mých rukou, a dostanete sílu, kterou potřebujete, abyste byli zvěstovateli Mé lásky.

 

Amen.

 

 

Božské projevení z moudrosti

 

Moji milovaní, zpívali jste: „Kdekoli jste shromážděni, tam Jsem Já uprostřed vás.“ A skutečně, říkám vám: „Já byl a Jsem uprostřed mezi vámi.“ Slyšel jsem vaše rozhovory, ano, částečně jsem je řídil, opatrně, tak abych nezasáhl do vaší svobodné vůle.

 

Zažil jsem vaše nasazení, vaše emoce, ale i vaši upřímnou snahu dostat se k něčemu, a nasměrovávat stále znovu a znovu vaše chování k lásce. Víte, že neexistuje žádná jiná cesta než cesta lásky. A po Mých posledních projeveních, ve kterých jsem mluvil o nutné proměně, o útocích z neviditelna a o vašem duševně duchovním prostředí, toto téma dále prohloubím, abych vás stále víc uváděl do Svých věčných moudrostí a pravd. Neboť víte, že doba je vážná a že při všech informacích a při všem osvětlování, které vám dávám, jde nakonec o to, abyste se vydali na cestu ke Mně.

 

A co to znamená jiného, než abyste změnili své chování, abyste proměnili své slabosti v sílu, se Mnou, vaším Bratrem a Přítelem po vašem boku. Vykreslím vám jeden obraz: Díváte se do dálky a vidíte něco, co vás přitahuje, něco plného světla, nádherného, co vás ozařuje a probouzí ve vás staré vzpomínky. A vy víte: tam chci, neboť odtamtud pocházím, to je můj domov. Místo, na kterém momentálně jsem, je časově podmíněno mým pozemským životem.

 

Trasu odtamtud, kde stojíte, až k tomu světlému bodu na konci horizontu označuji jako vaši cestu. Ačkoli jinak v Mém zákoně není žádná nutnost, je přesto v zákoně dáno, že všechny Mé děti najdou opět cestu zpět na Mé srdce. To znamená, že každá duše, každý člověk musí jít dříve nebo později touto cestou, aby se vrátil zpět ke svému počátku. Nikdo není vyloučen z toho, jít po této cestě.

 

Jít touto cestou znamená, že se musíte – jak jsem to již řekl – změnit; neboť s těmi všemi lidskými vlastnostmi, se kterými z části dokonce ještě koketujete, nemůžete vejít do věčně svatého vědomí nebe. Stejné přitahuje stejné a kdo chce přijít do nebe, musí v sobě nebe nést.

 

Je tedy, Mí přátelé, před každým z vás ještě trochu práce. Cesta na Mé srdce se skládá z kroků sebepoznání, rozhodnutí se a z Vnitřní práce. Nyní leckdo z vás, když se na sebe podívá s upřímným srdcem, řekne: „Ó Pane, to nebude žádná lehká práce!“ I když to musím v tom nebo onom případě potvrdit, protože to záleží na tom, jak daleko se dítě od Mého srdce vzdálilo, tak vám chci zároveň dodat odvahu jít se Mnou touto cestou.

 

Nemá žádný smysl, Moji milí, přemýšlet o těžkostech cesty, o zvládání úkolů; k ničemu nevede lamentovat nebo odsouvat věci. A víte proč? Máte nějakou alternativu k této Vnitřní práci se Mnou? Ano! Ale Já vám říkám: „Tato alternativa znamená mnohem těžší práci, než jít se Mnou za ruku a dělat své kroky s Mou pomocí; neboť ta alternativa se projevuje skrze zákon příčiny a působení.“

 

Tento zákon, který je zahrnut do Mé lásky, má jedině a pouze ten účel přivést Mé děti zpět do jejich domova. Tím, že zjistí, jaké příčiny založili, které se k nim někdy ve stejné nebo podobné formě vrátí, také rozumějí, co to znamená, provinit se proti zákonu lásky.

 

Věci, které jako působení přichází na Mé lidské děti, nejsou – a to víte – žádné tresty z Mé strany, nýbrž slouží výhradně k tomu, napomoci poznání. Jít touto cestou je mnohem těžší než dobrovolné „Společně“ se Mnou. Neboť při našem „Společně“ vám mohu odebrat mnoho tíhy a utrpení.

 

Když vidíte obě tyto možnosti – lehčí cestu se Mnou a těžší beze Mne – je tu opravdu těžké se rozhodnout, kterou alternativu si chcete zvolit? Dříve nebo později bude každé dítě skrze následky, které na něj přijdou, dovedeno k poznání a možná se vyděsí, a pak přijde přece jen za Mnou.

 

Toho vás chci ušetřit. Čeho vás nemohu ušetřit je, že se podíváte sami na sebe, že tam, kde to je potřeba, a kde to je pro vás možné, půjdete do hloubky, že sami sebe např. na základě vašich způsobů chování blíže poznáte. A kdo sám sebe poznal, ten se již nenechá ani od svého protějšku klamat.

 

Každý se beztak prozrazuje při tolika příležitostech. Ať mlčí nebo mluví příliš, vypovídá něco o sobě. Jeho držení těla vyjadřuje, co cítí, z řeči těla můžete vyčíst, zda ho ovládají pocity moci, strach, poníženost, nesvoboda, pýcha a mnoho dalšího. Kdo se naučil pozorovat sám sebe a poctivě se do sebe dívat, ten dokáže se stejnou hloubkou poznat svého bližního. Nazýváte to znalost lidí.

 

Kdo ale jde po cestě lásky, nebude poznatky používat k tomu, aby svého bližního přetěžoval, negativně hodnotil nebo odsuzoval, a nebude se – sám vůči sobě – děsit toho, co za stíny se v něm ještě ukáží. Ví, že existuje síla, která jak jemu tak i jeho bližnímu pomáhá. A můžete svému bližnímu pomoci jen, když víte, kde musíte s vaší pomocí začít, a k tomu musíte znát svého bližního – a sama sebe.

 

Můžete sami u sebe něco změnit jen, když víte, které body ve vás ještě neodpovídají zákonitostem lásky. Dítě, které se vydalo na duchovní cestu a mění svůj život se Mnou, je samozřejmě pro temnotu trnem v oku. Vynaloží všechno, aby toto lidské dítě zastavila nebo mu bránila.

 

Podívejte, vy jste zde v dosahu temnoty, a jde o boj, který vede temnota proti světlu, o moc a energii. Jemným způsobem je pokoušeno vás přes vaše slabosti a chyby ovlivnit a svést; neboť v té chvíli budete závislí a stanete se zároveň dodavateli energie pro ty, kteří tuto energii tak naléhavě potřebují, protože pro své protizákonné jednání ode Mě nedostávají žádnou energii lásky.

 

Temnota tedy vynakládá všechno na to, aby lidstvo duševně oslabila. V tu chvíli, kdy duše mění rovinu, kdy tedy při pozemské smrti vstupuje na onen svět, je přitahována kruhy, kterým během života holdovala, a přijde tím do oblastí těch, kteří bojují proti světlu. Tak drží velký stát temnoty své ovečky pospolu a pokouší se k nim získávat stále nové, aby budoval svou moc.

 

Všichni ti, kteří poznali svůj cíl, svůj pravý domov, a vydávají se se Mnou na svou cestu domů, opouštějí tyto světy ležící na druhé straně, které ještě nejsou příliš světlé. A s každou duší, která spěje ke světlu, ztrácí protistrana na moci – srovnatelně s králem, který již nemá žádné poddané, protože mu utekli.

 

Jak vypadá váš útěk? Dnes odpoledne jste o tom mluvili. Postavte všemu strachu, vší nenávisti, vší manipulaci vaši lásku. Postavte proti nim lásku, kterou jste se Mnou rozvinuli ve vašem nitru, a žádná temnota vás nemůže zastavit; ano budete v mnoha případech vzorem, že si leckdo položí otázku, jestli to není i pro něj lepší přemýšlet o tom, následovat ty, kteří jdou do světla.

 

Tak vypadá to, co se děje v pozadí, pro vás neviditelné a přesto na vás bezprostředně působící. Když o těchto silách nevíte, jste jim vydáni, a když nevíte o svých chybách a slabostech, nemůžete poznat, kde protistrana zasáhne, aby vás držela ve své říši.

 

Vy jste ale děti světla, v podstatě jsou všichni děti světla, i ty, které to ještě nyní nevědí nebo tomu ještě nevěří. Probuzené děti světla slouží v lásce. Postupně odkládají to, co neodpovídá dítěti Božímu, a dělají to se Mnou, protože zvolili cestu, která vede se Mnou za ruku do domova, a protože pak nemusí jít tou mnohem bolestivější cestou příčiny a působení.

 

Ti, kteří se ještě tak jasně pro Mě nerozhodli, mohou v hodině ticha přemýšlet o sobě a o možnostech, které jsem jim vykreslil. Buďte si vždycky vědomi: Já stojím před vámi s otevřenými pažemi a z Mého srdce k vám proudí světlo a láska, ale stojím tam ve vyčkávání, protože akceptuji vaše rozhodnutí. Jestli ale padlo pro Mě, pro světlo, pro dobro, pro lásku, pak vám říkám: „Přes všechnu práci, která někdy není lehká, pro vás nastane krásná doba, nádherné „Společně“. Pro to vám dodávám odvahu a na to se těším, Moji milovaní.

 

Amen.

 

 

Božské projevení z lásky

 

Moji milovaní synové a dcery, cesta se Mnou není vždycky jednoduchá, to jste již všichni sami zažili; a přece by mohla být pro každého z vás mnohem lehčí, když se probudíte k tomu „Ty“ a budete ve spojení se Mnou. Tehdy vám mohu pomoci a ukázat vám skrze Své Slovo mnohé ulehčení na vaší cestě.

 

Podívejte, zjevil jsem vám, že existuje druhá cesta k sebeovládnutí: cesta lásky. Chci to ještě jednou zdůraznit pro vás, kteří jste zoufalí z neustálého analyzování sebe sama v díle, které začalo z Mého Ducha. Stále vám ještě zní v uších, co všechno musíte dělat, abyste vystoupali po stupních pořádku, vůle, moudrosti a vážnosti, abyste konečně mohli v sobě vnímat Mé Slovo lásky.

 

Tato cesta vám byla udělána tak těžká, že žádná z Mých oveček nenašla cestu ke Slovu se Mnou. Věčné analyzování vás zadrželo od toho, abyste se stali láskou, ano, být láskou, neboť jste nejen analyzovali sami sebe, nýbrž i svého bližního a později jste dokonce přešli k tomu, poznávat pouze chyby bližního, s vědomím, že to se zrcadlí vlastní chyby, ale chyby bližního se stávaly stále důležitější.

 

Na cestě lásky kladete svou ruku do té Mé, a Já mluvím se Svými dětmi samozřejmě i na stupni pořádku; neboť na této zeměkouli je jen stupeň pořádku. Kdo vystoupal na další stupeň, stupeň vůle, ten je dematerializován. Jeho tělo je ve vyšším kmitání a může jít po vodě, tak, jako jsem kdysi šel po vodě Já jako Ježíš.

 

Z písma víte, že se o to pokoušel i Petr. Mohl jít po vodě, protože byl ve své lásce ke Mně tak velmi zapálený, že znal jen jednu myšlenku, spěchat ke Mně; to udělalo jeho tělesné tělo lehké, pozvedlo ho do vyššího kmitání. – To ať je příklad toho, co se už pouze skrze lásku může stát. – Pak ale přišly pochyby, a to je nedostatečná láska, a Petr se ponořil a volal Mě o pomoc.

 

Na tom vám ukazuji, že nejvroucnější láska ke Mně vás přenese do vyššího kmitání a povede vás dále krok za krokem na cestě sebeovládnutí. Neboť v Mé lásce, která je pak vaše láska, se zrcadlí vše, co ve vás ještě láskou není, a vy poznáváte své nedostatky.

 

Když s vámi mluvím, mohu vám – zahalené do otázky – dát ten či onen malý pokyn. Jak se to např. stalo u vaší sestry, když nebylo žádné spojení mezi zapalovací jiskrou a motorem jejího vozu. Má otázka zněla: „Přemýšlej, co leží mezi tvou láskou – zapalovací jiskrou – a Mou láskou – motorem, že bylo přerušeno spojení.“ Na takovýchto příhodách se učíte se zkoumat, co – abychom zůstali u tohoto příkladu – vás tak moc zajalo, že jste zanedbali spojení ke Mně.

 

Kdo položil svou ruku do Mé, toho vedu při všech jeho těžkostech. Kladu mu do cesty kameny k zakopnutí a ptám se: „Nyní, Mé dítě, co jsi si právě pomyslel, když jsi klopýtl?“ Zahanbeně přizná Mé dítě, že jeho myšlenky nebyly v lásce, že např. zrovna soudil sourozence jiného náboženství.

 

Neučil jsem, že je jen jedna jednota, a že vy všichni, jedno v jakém náboženství, jste Mé děti? Myslíte si, že miluji křesťany více, než Mé děti v jiných náboženstvích? Nezatemnilo by se pak Mé slunce nad těmi národy, které fanaticky milují své náboženství? Ne, Mé slunce svítí stejnou měrou – jak víte – nad spravedlivými i nespravedlivými.

 

Přišlo jaro a potěšuje všechny Mé děti ve svém květu, a na podzim se ve svých plodech příroda rozdává všem Mým dětem na celé zemi. Že nejsou spravedlivě rozdělovány, závisí opět na chybějící lásce. Kdo má tuto lásku převádět v čin, když ne vy? Milovat Mě, z celého srdce, z nejhlubšího bytí, se vším, co jste – člověk, duše a duch – to je váš úkol jako křesťanů; neboť jako křesťané Mě následujete.

 

Děláte to opravdu? Co bylo důležité na Mé cestě? Sledujte jí od začátku až na konec! Nebyla to celé jediná cesta lásky? Láska může být i přísná, musí být někdy přísná, a láska také dává jasné odpovědi. Proto Mě znalci Písma nemohli uvést v pokušení. Připomínám vám tu událost, když Mě chtěli přistihnout na tom, že Jsem proti císaři. Zeptali se Mě, jestli je to správné, že Izraelité platí daně Římanům. Logicky jsem odpověděl: „Ukažte Mi minci! Co je vyobrazené na této minci? Vidíte obraz císaře. Dávejte tedy císaři, co je císařovo, a Bohu, co je Boha.“ Na podobenstvích a událostech z Mého života se máte učit. Když Mě z celého srdce milujete, tak je Můj život pro vás v každé životní situaci příkladem.

 

Když vroucně sjednoceni společně jdeme vaši cestu po zemi, tak vám vždy znovu mohu zrcadlit obrazy, na kterých poznáte, kde Mě nenásledujete a nenacházíte se tak v lásce. Láska vítězí, a jen láska vítězí. Když v nějakém společenství není láska žita, tak se toto společenství dříve nebo později rozpadne. A náboženství, které si lásku nenapsalo na zástavu, zmizí ze země, i když trvá mnoho století – abychom se vrátili k vašemu rozhovoru: I po 1500 letech je náboženství nenávisti nakonec zasvěceno zániku.

 

Láska vítězí, láska ale i zakouší, a sklání se před každým bratrem, před každou sestrou. I zde je důležité, že poznáte, co toto sklánění se znamená. Je to sklonění se v pokoře; přesto byste měli všechno vidět bdělým zrakem, rozpoznat všechno, co nekmitá v lásce. Ve vroucím spojením se Mnou – tak to zdůrazňuji ještě jednou – nebudete posuzovat a soudit, nýbrž se podíváte hlouběji, a poznáte, že váš protějšek nemůže jednat jinak, protože to od mala jinak neviděl a jinak se to nenaučil.

 

Nesklánějí se Mé děti pětkrát denně přede Mnou a nevzývají Mě? Uctívají Mě jako svého Boha. Je to váš úkol, vidět to dobré, přitakávat, v Mém jméně žehnat, a to ostatní sice poznat, ale ne odsuzovat.

 

Tak jak jsem na kříži odporučil Své trýznitele Svému Otci: „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co dělají“, tak máte jednat i vy: „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co dělají!“ Skrze toto vyzařování lásky můžete své sourozence dostihnout ve svých srdcích. Skrze požehnání zažehnete jejich srdce. Současně jste příkladem pro své sourozence z křesťanského společenství toho, jak se křesťan, který Mě následuje, chová vůči ostatním lidem.

 

Následování je sebeovládnutí. A následování neznamená Mě jen tu a tam následovat. Většinou najde dítě cestu ke Mně, když je jeho cesta těžká, tehdy se obrátí na Mě. Když se daří Mému dítěti dobře, tak na Mě zapomene myslet.“ Poslové světla jsou si Mě ale neustále vědomi a jdou v dobrých a špatných časech po cestě, kterou jsem šel napřed Já. Jen tak mohou být příkladem pro Své bližní.

 

Vy jste všichni vložili svou ruku do té Mé, a jdete za Mou ruku cestou po této zemi. Nejste jen částečně poslové světla, nýbrž jste vždy posly světla. To ale můžete jen tehdy, když se snažíte o stálou lásku. Ve spojení se Mnou vám to připadá lehké, jinak je to neustálý boj, nahoru dolu. Po výšině, kdy Mě přešťasní chválíte a velebíte, za všechny dary, které vám dávám, následuje hluboké údolí, kdy hrozí, že utonete v záplavách, bahně vašeho bytí člověkem.

 

Následkem je stálé spění vzhůru. I když přijdou temné dny, tak se ke přimknete ke Mně, a tyto dny již nejsou pro vás tmavé, nýbrž světlé, neboť vám dopomáhají k hlubším vhledům, co znamená usilování dostat se dále výš, k věčnému domovu.

 

Podívejte, Moji věrní, když jste mladí, tak si často myslíte: „Ach, Otče, mám ještě hodně času!“ Máte tento čas opravdu? Nevíte to. Kdyby čeledín věděl – v jakém smyslu to je v jednom podobenství – že přijde jeho pán, vše by upravil, udržel v pořádku a radostně očekával svého pána. Protože to ale neví, měl by stále mít pořádek v jeho domě a vždy svého pána radostně očekávat.

 

Dávám vám tyto podobenství, abyste Mi rozuměli, vy, kteří jste Mými věrnými služebníky na zemi a přesto vždy znovu stojíte před propastí. To nemusí být, když si jste každou sekundu vašeho života vědomi Mé všudypřítomnosti.

 

Nyní jsou vaše srdce povznesená ke Mně, vaše láska Mi mocně proudí vstříc, a když za sebou zavřete dveře tohoto domu, tak tato láska ještě trvá, dva dny, možná ještě týden, ale pak se kmitání vaší lásky ke Mně ztratí v každodenní jednotvárnosti.

 

Moji synové a dcery, můžete být bojovnou mocí Mé lásky jen, když se budete snažit udržet tuto lásku ve vás zpříma, měřit touto láskou své konání a kontrolovat ve světle lásky své pocity, své myšlenky a činy. To může být v každém okamžiku, když ve spojení se Mnou – říkám to ještě jednou – vědomě zůstáváte.

 

Moji přátelé, opět vstupujete v průběhu roku do času očekávání Mého Svatého Ducha. Jste ještě ustrašení, jedno v jaké situaci, nebo jste plni Důvěry ve mně, vašeho Ježíše Krista, který chci jako váš Bratr s vámi putovat, a jako váš Otec vás přenést přes každou těžkost, když to dovolíte? Neboť máte vaši svobodnou vůli.

 

Děláte si ještě s něčím starosti? Jak často jsem vás již prosil hodit všechny vaše starosti na Mě. Starosti jsou vždy nasměrované do budoucnosti. Já vám chci přece všechny starosti odebrat.

 

Chci pro vás být všechno, nejen Otec, Matka, Bratr a Přítel, nýbrž i útěcha, naděje, důvěra, bezpečí v lásce, kterou Jsem. Tak se můžete v nadcházející době, ve které se připravujete na svatodušní svátky, dívat na svou cestu po zemi: Jste spojeni se Mnou v nejvroucnější lásce – a jak často přes den ne?

 

Dochovalo se vám, že se Mí učedníci poté, co jsem se vrátil do nebe, se strachem shromáždili, mluvili o minulosti, o cestě, kterou se Mnou ty tři roky prošli. Tuto dobu si stále znovu vyvolávali v paměti a i skrze to vnitřně přijali příklad Mého života, který byl láska. Přesto měli strach. Měli strach, že zažijí sen samý osud jako Já.

 

Ohlašoval jsem jim Příchod Mého Ducha: „Já jdu zpět do nebe“, tak jsem mluvil, „ale pošlu vám Svého Ducha.“ Tento Duch je naplnil, takže již neznali žádný strach a vyšli, aby všem ve městě a zemi hlásali cestu lásky, kterou jsem předtím žil jako vzor.

 

Vaše příprava je jiná, neboť Můj Duch vás naplňuje již dlouho, je ale vždy zakrýván vaším bytím člověkem. A toto bytí člověkem může být překonáno skrze vaši lásku ke Mně.

 

Což neznamená, že již nikdy více neškobrtnete až do posledního dne ve vašem životě na zemi. To sebou nese váš pobyt v říši temnoty. Již ale neklesnete v hlubokém údolí bahna a marastu vašeho bytí člověkem, nýbrž nanejvýš uděláte krátkou pauzu na vaší cestě vstříc světlu, abyste se pak ještě vroucněji se Mnou spojili.

 

Tak vám mohu dávat stále více z Mé síly, milosti a lásky, abyste jako Moji poslové světla svítili jako světlo ještě více zářivěji než doposud, osvětlovali stvoření, svým sourozencům v pozemském oděvu ukazovali cestu, jedno jaké národnosti, jedno jakého náboženství. Vaše světlo osvětluje i temné duchovní říše a pomáhá tam vašim sourozencům najít cestu ke světlu.

 

Vezměte tento obraz stoupání na horu – jak jsem vám jej již tak často ukazoval – sebou domů. Duchovně vidíte nahoru se vinoucí stezku, na které vždy máte na obzoru cíl Mého světla lásky, zářící kříž. Již neděláte žádný krok zpět, nýbrž se nanejvýš trochu zastavíte, abyste ještě více vyrostli v lásce, byli jste ještě více touto láskou naplněni. Radostná je vaše cesta, a milost nad milostí vám dávám. Spějete vzhůru a rozšiřujete dále Mé zářící světlo lásky nevědomky i vědomě.

 

Žehnám vám, Moji milovaní, žehnám všem Mým dětem, které jsou v konečném důsledku všechny na cestě domů, neboť je chci všechny vzít domů na Mé srdce. Žehnám Svému stvoření.

 

zpět