Tichá radost

Poselství - duben 2010

Poselství - duben 2010

zpět

Božské projevení z lásky

 

Skutečně, , váš Bratr a Přítel, ale i OtecJežíš Kristus, Jsem uprostřed mezi vámi. Byl jsem u vašich rozhovorů a částečně je vedl. Ujal jsem se vašich modliteb a raduji se, že jste všichni připraveni jít se Mnou cestou k jednotě se vším bytím, cestou lásky.

 

Příroda je opět probuzená, stromy jsou v nádherném květu, ve všech barvách se zrcadlí váš nebeský domov zde na zemi. Stvořil jsem zemi v této kráse, aby si Mé děti vzpomněli na nebe. Oni ale prochází stvořením bez povšimnutí. Nevidí květy u svých nohou, stébla trávy, která se natahují vstříc světlu. Neslyší šumění listů ve větru a tichou hudbu jemné melodie při padání okvětních lístků.

 

Po celém světě ale probouzím Své děti k novému životu, k životu se stvořením a již ne více proti němu. Je mnoho společenství, která se – tak jako vy zde – scházejí a snaží se o rozvíjení lásky ke všemu bytí a k podporování komunikace se stvořením.

 

Mluvili jste o úkolu, jak jste se v prvních 14 dnech zesíleně věnovali jedné pokojové rostlině a ve zbývajícím čase všem rostlinám. Tento úkol, Mí přátelé, vás vede k hlubokému porozumění, že vše je spolu navzájem spojené, propojené a nic nemůže bez toho druhého existovat, žít. Školí to vaše cítění – zde v úkolu s rostlinami – a podporuje komunikaci s nimi.

 

Vše, co vás obklopuje, zrcadlí i vaše bytí. Když se na vaší zahradě objeví nějaká rostlina ve větším množství – jak jsem vám zjevil ve školeních – tak vám ta rostlina sděluje, že vám chce pomoci, že ji potřebujete. Vyberu jeden příklad: Ve vaší zahradě roste meduňka. Podíváte se kolem a nevidíte jen jednu rostlinu, nýbrž že se rozšířila na mnoho míst. Potřebujete tuto rostlinu pro vaše nervy a také abyste v sobě rozvinuli více klidu?

 

Na začátku vašeho vědomého života s rostlinou budete ještě trhat její listy – a doufám, že nezapomenete rostlině poděkovat – a připravovat si čaj. Později již nebudete potřebovat si k sobě rostlinu brát, nýbrž bude stačit jen přijímat léčivé kmitání, které tato rostlina vyzařuje. Přes vaši duši rostlina léčí vaše tělo. Aby tato citlivost ve vás rostla, k tomu pomáhá i školení.

 

Když se cítíte být přitahováni k určité rostlině, stromu nebo keři, tak vám chtějí něco říct. Vnitřní cítění se ale dá naučit jen postupně, tak, abyste rozuměli světu kolem sebe, že vám stvoření svěřuje, kde vám může pomoci. Všechen život si navzájem slouží, člověk ale použil svou svobodu k tomu, aby panoval, místo aby sloužil. Vy ale a všichni, kdo se vydali na cestu zpátky do věčného domova, se opět sklánějí v službě svému bližnímu, v službě stvoření, v službě všemu bytí.

 

Slyšíte zpívat kosa. Cítíte, jak jste nyní jedno s ptáčkem tam venku na špičce stromu? Je to tak, jakoby trylkoval svou písničku ve vašem srdci. Ciťte to! Když se Mnou procházíte stvořením, tak vám pomáhám školit vaše cítění, rozšířit je nad vaše bytí člověkem dále směrem do stvoření, neboť přes vaše cítění se vám všechno sděluje. Cítění předchází slovu. Později se cítění přeměňuje v řeč, a vy víte, co vám rostliny chtějí sdělit, co vám říkají zvířata, ano, budete slyšet mluvit všechno kolem sebe. Skrze to dosáhnete oblažujícího stavu všezahrnující lásky, ve kterém je vše navzájem nejvroucněji spojeno.

 

Klidně se nadechujete a vydechujete. Vaše tělo je uvolněné, a vaše duše se uvolňuje. To není těžké. Vaše myšlenky putují nejprve tam, kam vás v meditaci vedu, a od putování myšlenek to je jen malý krok k vystoupení duše, zatímco tělo setrvává v absolutním tichu. Duše putuje po stezce, kterou vám ukazuji v meditaci. Neobávejte se osvobození duše, neboť i toto cvičení je důležité pro splnění vašeho úkolu.

 

Člověk je vázán na jedno místo a může přispěchat na pomoc jen svým sourozencům ve své bezprostřední blízkosti. Proto je okruh vašich možností velmi malý, ale nekonečně velký pro vaši duši. Protože pro duši neexistuje ani prostor ani čas, můžete v jednom jediném okamžiku pomáhat tisíce kilometrů daleko.

 

Jeden příklad: Na jeden okamžik jste duchem nepřítomní. Duše vystoupí z vašeho těla, protože byla zavolána na pomoc. Okamžitě je vaše vlastní bytí, totiž váš duch, u lůžka vašeho milého příbuzného, který od vás bydlí mnoho kilometrů daleko. Kladete na něj své duchovní ruce a dáváte mu uzdravení v Mém jménu. Uplynulo jen pár vteřin. Ve svém tělesném šatě se s údivem rozhlédnete kolem a ptáte se: „Kde jsem to teď byl se svými myšlenkami?“ Nevíte to. Později máte telefonát: „Ty, zdálo se mi o tobě. Bylo mi velmi špatně, přesto jsem usnul. Najednou jsi stál u mé postele a položil jsi na mě své ruce a teď mi je líp.“ A vy se usmějete a řeknete: „Děkuji, Pane!“

 

To jen na vysvětlení, proč někdy duše i přes den, jen velmi krátce, opouští tělo. Pomáhá všude, kam je zavolána. Proto vás v meditacích učím, že duše opouští tělo a putuje se Mnou, jako nyní.

 

Pojďte se Mnou do meditace ke stromu světů! Vidíte před sebou kvetoucí zahradu. Stromy potichu pohybují listy ve větru. Mé slunce lásky ozařuje tuto zahradu. Jdete se Mnou do středu zahrady. Tam je strom života, strom světů. Je hluboce zakořeněn ve Mně, který Jsem život, láska. Jeho kmen se mocně zvedá a pne se vstříc pracentrálnímu slunci. Jeho koruna je doširoka rozložená. Větve, větvičky a větévky se na jedné straně sklánějí ke kmeni a na straně druhé se natahují ke světlu.

 

Tento strom je symbolem pro vás. I vy – vaše pravé bytí – je zakořeněno ve Mně, vašem Bohu a Stvořiteli, ve Mně životu, lásce. Stejně jako kmen se i vy zvedáte a saháte ke světlu. Na jedné straně jste i vy přikloněni k zemi a na druhé straně zvedáte plni touhy své ruce vstříc nebi. Ano, roztahujete své ruce jako strom své větve a větvičky, abyste je v lásce natáhli ke Mně: „Otče, jak po Tobě toužím! Mé celé bytí je nasměrováno na Tebe, nasměrováno na Tvou lásku. Ať tato láska teče přes mé ruce, přes mé paže do mého těla, do každé buňky mého těla až do nohou.“

 

Nechcete si ale tuto lásku ponechat pro sebe, nýbrž každá jednotlivá buňka vyzařuje tuto lásku a vytváří auru, svatozář, která duchovně působí do nekonečnosti. Nechte tuto myšlenku, aby se ve vás rozprostřela. Až do nekonečnosti sahají paprsky vaší lásky, paprsky, které vysílá každá z vašich buněk.

 

Opřete se o kmen stromu života. Cítíte proudění? Cítíte, jak se tento strom rozprostírá přes všechny sféry, od země až po nebe? Je to duchovní strom. Vy jste součást tohoto stromu. Vaše bytí je v jednotě s ním, v jednotě s Mou láskou, v jednotě s veškerým životem. Nic není od druhého oddělené. Všechen život je jedno. Do tohoto cítění vás postupně uvedu, vás a všechny Mé ochotné děti. Skrze vás a skrze ně se země bude měnit. Láska proměňuje. Láska bude postupně uvolňovat všechno to, co není láska, neboť láska je nejmocnější moc a síla v universu. Láska je život, láska Jsem , váš Bůh a Stvořitel, váš Otec, ale i váš Přítel po vašem boku.

 

Cítíte nyní, jak paprsky lásky, života z tohoto mocného stromu objímají a zahrnují veškeré stvoření? Všechen život je jedno. Všechen život je na sobě navzájem závislý. V Mé síti stvoření je vše spolu navzájem propojené. Ještě jednou Má prosba: Služte si vzájemně! Vdechujte jednotu! Vydechujte rozdělenost!

 

Slyšíte opět zpívat kosa? Nepociťujete nyní ještě silněji jednotu s ptáčkem, který cvrdliká písničku a rozveseluje vás? Mnoho událostí ve vašem životě, ať už se zvířaty nebo rostlinami, nepoznáváte v jejich hloubce. Když zpívá nějaký ptáček ve vaší blízkosti, pak přijdou myšlenky: „Brání si svůj revír“, tak jak vás to učili. To je ale pozemská vědomost a ne nebeská moudrost. V nebeské moudrosti cítíte, že všechno si chce vzájemně působit také radost.

 

Když se na vaši ruku posadí motýl, dává vám něžnou lásku a pak opět vzlétne, létající květ uprostřed jara, tak vám nebe posílá pozdrav nebe. Často se vám nebe sděluje, a vy tomuto sdělení ještě nerozumíte. Všímejte si v nadcházející době obzvlášť přírody, která vás obklopuje, a co vám chce říct!

 

Nyní ukončíme tento výlet duše. Vraťte se zpátky do svého těla! Dýcháte dále klidně a rovnoměrně. Stojí ve vás strom života. V tomto životě kmitáte v harmonii se vším, co vás obklopuje. Snažte se stále znovu ponořovat do tohoto kmitání, abyste rozuměli stvoření, když se vám láskyplně sděluje.

 

Jako úkol byste si mohli zvolit nějaký strom, strom, který vás oslovuje. Tak, jako jste si našli svého malého přítele, kámen, tak byste mohli i teď hledat a najít strom, a víte: „To je Můj strom.“ Dávejte mu stále znovu svou lásku a žehnejte ale i stvoření kolem sebe, aby do vašeho srdce nepřišla bolest, že vaše láska neplatí pro všechen život. Blaze tomu, kdo tuto bolest pocítil, neboť se blíží Mé lásce, neboť  miluji všechno stejně a i všechny Mé děti, ať už padli nebo stojí jako vznešení andělé vedle Mě.

 

Nyní přejdu ještě k vašim rozhovorům: Hýbe vámi určité datum, a stále znovu k vám budou přinášena poselství, údajně i od Mých andělů, např. Gabriela nebo Michaela, kteří prý říkají, že se tato země a všichni ochotní pozvedají do tzv. páté dimenze. Na tento nástroj přišla z nejrůznějších stran prosba, zda by nemohlo být skrze Mě, vašeho Boha a Stvořitele, vneseno trochu světla do těchto výroků.

 

Slyšte tedy: Není možné mluvit za Mé anděly, neboť se sdělují, tak jako , skrze vaše srdce, přičemž velmi zřídka mluví k lidem, neboť každý anděl ví, že to je Mé největší přání, abych mluvil se Svými dětmi sám od Já k Ty. Ustupují tedy v pokoře, a  mluvím se Svým dítětem. Ve zcela řídkých případech jako např. oznámení Mého pozemského narození skrze Gabriela, nositele božského milosrdenství, mluví anděl k člověku. Víte, jak zřídka to bylo v minulosti, např. v Knize knih, popisováno.

 

Dnes oproti tomu mají všude mluvit Mí andělé? , váš Bůh a Stvořitel, vám říkám: Toto nejsou Moji andělé, nýbrž bytosti, které chtějí Mé lidské děti zmást.  ale miluji i ony bytosti, které jsou také Mými dětmi, stejně tak jako Moji andělé.

 

Navážu na jeden z těchto výroků: Když by byly povzneseni jen chtějící se povznést do páté dimenze a všichni ostatní by museli zemřít a nemohli se již inkarnovat, tak se vás ptám: Jaký Otec bych to byl? Jistě je smrt jen průchod pro duše, ale země je a zůstane planetou spasení až do posledního dne její existence v hrubé materii. Tato existence bude trvat ještě velmi dlouho. Když , váš Pán a Bůh řeknu: „Velmi dlouho...“, pak si můžete představit, co to znamená, když stojím mimo prostor a čas.

 

Jsem u nejchudších z Mých dětí. Jsem v nejtemnějších oblastech, abych tam pomáhal. A kde jste vy? Tam, kde Jsem ! Ony Mé děti zvláště potřebují Mě a vás. Potřebují pomoc, aby se postupně uvolnily z tmavých a hořkých úrovní a šli vstříc světl

u lásky. K tomu vás potřebuji jako Své pomocníky, v modlitbě a ve vysílání myšlenek plných světla.

 

Opakuji: Každá vyslaná myšlenka plná světla pomáhá proměňovat temnotu ve světlo. Pro to není žádné časové omezení. Samozřejmě že se Mé děti učí i skrze osud, který samy vyvolaly. Že se nyní např. všechno obrací úplně zespod nahoru, je znamení toho, že vaše myšlenky působí. Temnota se již dále nemůže schovávat, je vytahována na denní světlo a může se měnit. To vám dávám sebou na cestu a také vám, kteří jste za Mnou přišli se svými otázkami.

 

Mé Slovo lásky v dnešní den se nachyluje. všechny vás objímám Svou láskou a hladím vás jemně po vaší hlavě a tisknu vás na Své srdce. Mé Slovo k vám nyní kmitá v milosrdenství.

 

Amen.

 

 

Božské projevení z milosrdenství

 

Mí milovaní přátelé, Má láska a Mé milosrdenství vás velmi něžně a přesto silně obalují. Váš dech klidně proudí dovnitř a ven, a s každým nádechem a výdechem vdechujete lásku a milosrdenství a stejně tak lásku a milosrdenství vydechujete. Vydali jste se se Mnou na ještě jednu procházku a společně stoupáme po mírném úbočí hory. Přes zelenou louku, na které se rozdávají první jarní květy, jdeme výše a výše a narážíme nakonec na potůček, který je skoro vyschlý.

 

Jdeme za tímto potokem a všímáme si, že stále znovu se objevují kaluže v tomto skoro vyschlém potůčku. Jdeme podél něho dále a dále a dostáváme se na místo, kde vyvěrá pramen tohoto potoka. Vidíme důvod, proč voda skoro vyschla. Vidíte tu špínu. Vidíte kameny. Vidíte nečistoty, které vedly k tomu, že jen úzká stružka může z pramene vytékat. Někteří z vás se hned dávají do práce, aby pramen opět uvolnili. Rychle ale vidí, jak brzy jsou na konci svých sil a z práce, kterou chtěli udělat, ubyla jen malá část.

 

Bezradně přicházíte ke Mně. Ptáte se Mě: „Pane, co máme dělat?“ Podívám se na vás pln lásky a milosrdenství a odpovídám: „Mí milovaní, následujte volání svého srdce a poznáte, že ne tělesná práce, nýbrž Má síla léčení je zde potřeba.“ Semknete se tedy do kruhu, spojíte se se Mnou a necháte lásku a milosrdenství a Mé léčící síly proudit do pramene.

 

Před vaším duchovním zrakem nyní vidíte, jak stojím uprostřed pramene, v majestátní kráse, v dokonalé čistotě, v božské dokonalosti, a jak Mé světlo nejen pramen, nýbrž i vás obaluje a protéká jím a vámi. V této jednotě s obrazem Mé dokonalosti a Mé krásy setrváváte a v pokoře se odevzdáváte. Cítíte, jak léčící síly z vás proudí a rozdávají se. Stále silněji cítíte Mou sílu v sobě, a brzy vibrujete, tak silně proudí láska a milosrdenství skrze vás a cítíte, že se rozdávám a že vy se rozdáváte. Cítíte jednotu se vším bytím.

 

Dlouho takto stojíte v kruhu, a když opět otevřete oči, vidíte, jak z pramene proudí mocný proud vody. Divíte se, že všechna ta špína a všechny nánosy jsou už pryč. Vidíte, že prostor kolem pramene je vyskládaný drahými kameny. Zdroj pramene a jeho okolí, z kterého jste byli tak vyděšení, se proměnilo. V půvabu a kráse se pramen rozzářil. Poznáváte, že k tomu přišlo ještě mnoho bytostí. Andělé, přírodní bytosti a i duše, které sem přivedli andělé, se seskupily kolem tohoto místa, které zažilo léčení z Mé božské lásky a milosrdenství.

 

Jdete k vodě a dotýkáte se jí, a opět cítíte déšť lásky a milosrdenství. Ochutnáte vodu a je to, jako by vás tato voda zevnitř ven zcela očišťovala. Nyní cítíte pramen, jak i ve vás začal tryskat. Cítíte, jak z něj láska a milosrdenství ve vás a přes vás proudí dál. Slyšíte Mě v sobě. Říkám vám slova z Mé lásky, z Mého milosrdenství a Mé lásky-moudrosti. Poznáváte, že ve Mně je božská léčivá síla v dokonalosti, a  ji chci z lásky a milosrdenství přenést vám, abyste mohli lásku a milosrdenství dále dávat všemu, co žije a nechávali ke všemu proudit uzdravení.

 

Zůstávejte přitom vždy v pokoře, tím, že tak jako zde všechno vložíte do Mé božské vůle, neboť  Jsem cesta, pravda a život. Když jdete po své cestě se Mnou, tak zažívají vaši sourozenci a celé stvoření léčení v Mém smyslu. Tak, jako Já, jako váš Vnitřní Lékař a Léčitel, poznávám příčiny hluboko ve vašem nitru, protože se dívám do srdcí, tak i vy se budete postupně učit vidět hlouběji.

 

Nechte Mé léčivé síly volně bez záměru téci, tím, že rozdáváte Mou lásku a Mé milosrdenství a všechno kladete do Mé vůle. Myslete na to, že léčení má také něco společného s tím, že nejen jednotlivec nýbrž celé stvoření potřebuje Mou léčící sílu.

 

Zatímco nyní opět jdeme z úbočí hory dolů, nechte zdraví proudit dále a žehnejte všemu bytí! Opět přicházíme do této místnosti. Má láska, Mé milosrdenství, obrazy a zážitky z našeho putování leží hluboko ve vašem srdci, odkud můžete všechno vyvolat do své paměti.

 

Roztahuji Své ruce nad veškerým stvoření a žehnám svému stvoření, všemu životu a všemu bytí. Voda života, kterou jste u pramene ochutnali, se nyní rozlévá do stvoření.

 

Amen.

 

 

Božská léčící meditace z milosrdenství

 

(Podáváme si ruce.)

 

Jako váš Vnitřní Lékař a Léčitel Jsem Ježíš Kristus, váš Spasitel a nebeský Otec, uprostřed mezi vámi. Cítíte Mě i ve svých srdcích. Někteří z vás slyší zurčení potůčku a opravdu, říkám vám, ten pramen Jsem  uvnitř vás. V každém okamžiku stvoření se vám rozdávám.

 

Zrovna bylo slyšet volání holuba. Nechte mír přijít do svých srdcí. Cítíte, jak se ve vás rozprostírá Má léčivá síla. Úplně jemně a přesto silně vás držím. Čím více se skloníte v pokoře, tím více Mě s Mou léčící silou do sebe přijímáte. Tak vámi nyní proudí Má léčící síla zevnitř ven. Cítíte, jak se vaše srdce stále více ohřívá a stále více se rozšiřuje přes vás ven, dále do věčnosti.

 

Srdce se dotýkají a sklánějí se v lásce k sobě navzájem. Mocné proudy Mé vody života se nyní rozdávají celému stvoření. Cítíte, jak Má síla působí ve vaší duši. Léčící vlny vámi procházejí až do nejhlubšího jádra vaší duše. Tam ve vás uvolňuje Má léčící láska pramen. Z pramene proudí Má láska do vašeho těla.

 

Vaše buňky se otvírají. Pijí z Mé lásky. Vaše orgány se otvírají, jsou posilovány Mou láskou. Vaše žíly se rozšiřují a Má láska občerstvuje vaši krev. Vaše lymfatické žlázy jsou nyní prostupné, takže vaše lymfa je čištěna Mou láskou. Láska proudí vaším tělem od hlavy až po chodidla, až po špičky vašich prstů na rukou a na nohou. Není nic, co by ve vás nyní nebylo láskou. I vaše Já je uchváceno Mou láskou. Váš rozum se rozšiřuje a dává se vašemu srdci, aby v budoucnu láska přicházela do vašich myšlenek, tak jako i teď.

 

Cítíte se zcela v bezpečí. Spočíváte na Mém srdci a nepozorovaně jste nechali, abyste spadli do Mých silných Otcovských rukách. Tak jako matka kolébá své děťátko, tak vás nyní kolébám  ve Svých rukou. Vzpomínky na blaženost z raného dětství se dostavují. Dávám vám pravou lásku, nepodmíněnou lásku, milosrdenství, božský mír a Mou léčící sílu.

 

Jako samy od sebe se otevírají vaše stavidla a Má láska a léčící síla proudí přes vás ven a rozdávají se celému stvoření. Nic nezůstane nedotčeno. Až do nejvyšších výšin, až do nejhlubších hlubin a do nekonečné dálky se rozdává Má voda života. Celé stvoření je občerstveno Mou láskou a léčící silou. Zurčení potůčku z pramene života je slyšet v celém stvoření.

 

Dokonce i vaši sourozenci z temných oblastí utichají na několik okamžiků ve svém činění, neboť i jich se dotýká voda života. Pro některé z nich nyní přišla chvíle, aby se vzdálili, aby se vydali na cestu domů. Skutečně, říkám vám, Mí andělé jsou již u nich, aby jim nebylo bráněno jít do svobody.

 

Všude působí Má láska. Ve všem dění působím . Vedu lékařům jejich ruce, motoristům volant, pilotům knipl a duchovním dávám Své Slovo. Zbraně umlkají, a Má láska nyní nahrazuje munici. Tak proudí i ze zbraní Mé zdraví a Mé požehnání. Tam, kde se zrovna ještě bojovalo, se k sobě navzájem přibližují vojáci. Padají si do náruče a dávají si navzájem pozdravení míru.

 

Země dochází klidu. Neklidné kmitání od ní ustupuje. Opět kmitá v rytmu Mé lásky. Tak se mohou i její rány hojit. S každým okamžikem léčení může země získat novou sílu a naději. Je to svatý okamžik, onen okamžik Mého léčícího kmitání. Prochází celým stvořením. Prostor a čas je zrušen.

 

Skutečně, říkám vám, již nyní přišel ten okamžik, protože Má láska na zemi se stává stále více patrná, a vy, kteří jste navzájem spojeni zde v tomto kroužku, ale i v dalších kroužcích, k vám směřuji Svou prosbu, abyste se stále více odevzdávali Mé lásce, a tuto lásku dávali, přičemž do všeho, co se děje, vkládáte Mou svatou vůli. Tak se může Má láska opatrně rozšiřovat a působit tam, kde jí je skutečně třeba.

 

Ještě jednou vám žehnám a když ukončím Své Slovo k vám, tak setrvejte ještě pár okamžiků v tichosti, abyste Mi ještě jednou přinesli ty sourozence nebo situace, které potřebují Mou léčící sílu.

 

zpět