Tichá radost

Poselství - duben 2011

Poselství - duben 2011

zpět

Kroužek lásky a světla Ježíše Krista
 
 
23. dubna 2011 v Norimberku
 
 

Bílá sobota

 
Modlitba:

 

Plni vroucí lásky jsme se dnes vydali na cestu, abychom v tomto společenství strávili s Tebou dnešní odpoledne. Naše srdce přetékají touhou po Tobě.

 

Milovaný Ježíši, myslíme také se zármutkem na to, co se stalo. Myslíme na Tvůj příchod na zem, na Tvůj život. Myslíme na zázraky, které jsi konal, a na radost, kterou jsi lidem dělal Svým Radostným poselstvím, Svou léčící silou a milosrdnou láskou, kterou jsi rozdával.

 

Myslíme ale i na Tvé utrpení. Myslíme na to, jak jsi strávil noc na Olivetské hoře a bojoval sám se sebou a pak přesto byl připravený vypít hořký kalich a vyplnit vůli. Myslíme na to, jak jsi nesl těžký kříž, jak pro Tebe musel být těžký tento kříž, který byl obtížen tím, co se stalo, obtížen i tím, co každý jeden na tento kříž položil.

 

A přece jsi šel touto cestou a obětoval jsi se, odpustil jsi každému z Tvých trýznitelů a tváří v tvář smrti jsi řekl: „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co dělají!“ Ty jsi to ale již věděl a když jsi vyslovil „Je dokonáno“, viděl jsi již přicházející Velikonoční ráno. Věděl jsi, co bude následovat, protože jsi se obětoval.

 

Otče, nemůžeme Ti dostatečně poděkovat za to, co jsi jako Ježíš vzal na sebe. Šel jsi po této cestě, abys nás vykoupil, abys nás vysvobodil, abys nám daroval svobodu. Otevřel jsi opět bránu do nebe pro všech těch mnoho, kteří již předešli, pro všech těch mnoho, kteří plni touhy čekali na to, aby mohli opět nastoupit na cestu domů, ale i pro všechny ty, kteří i nyní ještě nejsou připravení vzhlédnout k Tobě a otevřít pro Tebe své srdce.

 

Pro ně, Otče, vyprošujeme Tvé velikonoční požehnání. Prosíme Tě ale také, Otče, požehnej všechno to utrpení, všechno to neštěstí, všechnu tu bolest. Podívej se na všechny ty mocnosti, všechny boje a požehnej sourozence, kteří stojí uprostřed těchto dění! Požehnej je všechny, Otče! Nech k nim proudit Své velikonoční zdraví, nech ho ale proudit nejen k nim, nýbrž i ke všem, kteří jsou nemocní, k těm, kteří by byli dnes rádi přišli, ale nemohli přijít, a i ke všem našim milým, se kterými jsme nyní v myšlenkách spojeni, kterým tak moc přejeme Tvou léčící sílu! Posíláme jim myšlenky plné světla. Necháváme k nim proudit myšlenky plné lásky. Buď Ty u nich jako náš Spasitel a žehnej jim!

 

Nech Svou léčící lásku proudit i k zemi, která toho stále znovu musí od nás lidí snášet tolik těžkého! Také zvířata, se kterými je stále znovu zle nakládáno a zachází se s nimi jako s věcmi a musí snášet nesmírné utrpení, kéž jsou zabalena do Tvého zdraví. Tvé zdraví ať proudí k rostlinám, které všechno to utrpení v jeho kmitání zažívají a přesto se nyní ukazují ve svém nejkrásnějším jarním odění s nádhernými květy a těší nás svou vůní, svou svěží zelení. Ano, ukazují nám svými květy, že Ty tu jsi – všudypřítomný – a tak, jako nám stále znovu dáváš lásku, dáváš lásku i rostlinám.

 

A rostliny, které nyní kvetou, nám mají ukazovat: „Rozkveťte, otevřete se, otevřete svá srdce, tak jako pupeny, neboť slunce našeho nebeského Otce chce i do nás svítit a naplnit nás Svým světlem, obdarovat nás, zúrodnit, abychom mohli nést bohatou úrodu, úrodu, která je ve vůli Otce, když říká, že jsme pracovníky na Jeho vinici.

 

Ano, milovaný Otče, tak Ti můžeme jen děkovat, můžeme jen žasnout nad tím vším, co jsi pro nás udělal. Chceme ale i poprosit o odpuštění za to všechno, kde jsme nebyli v lásce. Chceme jen říct: „Otče, prosím, odpusť nám naši vinu!“

 

Amen.

 

 

Božské projevení z trpělivosti

 

 

Ještě stále je ve vás ticho. Zastavili jste se, abyste svému Bohu a Otci, svému Spasiteli, vzdali čest.

 

Mé milované děti, Mí synové a dcery, jsem ve vašem středu. Jsem přítomný ve vašich srdcích nejen nyní, nýbrž vždy. Nyní je hodina pravdy. Nyní jste se shromáždili a zcela se Mi odevzdali. A toto Nyní si pro vás přeji v každém okamžiku. Co to znamená? Vždy znovu vystupujte ze svých každodenních povinností, z rozptýlení, z dění světa a přijďte do nitra svého srdce ke Mně, abych vás mohl v ten daný okamžik vést, učit a posilovat vás Svou láskou a silou, tak jak se to děje i nyní.

 

V sobě jste tiší a přijímáte Mě. Vystoupili jste z dění světa a přesto jste Mi ho plni lásky ve svém srdci předložili. Je to vaše láska, která je i Moje, která se ve vás rozlévá ke všemu, co se děje, nejen ve vašem světě, nýbrž v celém vesmíru. Láska se rozlévá a Má Svatá vůle se děje, když se Mi Mé děti otevírají.

 

Tak jako jsem se Já odevzdal před přibližně dvěma tisíci lety podle vašeho počítání času, tak se odevzdávám v každém okamžiku, abych vás všechny vykoupil, abych všechny Své děti opět přivedl domů na Mé Otcovské Srdce a objal je ve Své náruči.

 

Tak jste i vy přišli sem, abyste vzpomínali na Mé utrpení a smrt, ale i, abyste slavili Mé zmrtvýchvstání. Neboť na horizontu jasně svítí Mé slunce lásky pro vás všechny, a zesiluje i záření lásky ve vašich srdcích. Odevzdejte se Mi zcela a ciťte, jak vás pojímám Svou láskou až do nejhlubšího základu vaší duše! Vše, co se ve vás zvedá, vše, co vnímáte, Mi dejte a položte do kmitání Mé lásky a nechte, aby radost Mého Svatého zmrtvýchvstání do vás vstoupila!

 

Ano, leckdo z vás dokonce stál pod Mým křížem a šel cestu se Mnou. Vaše duše jde po cestě se Mnou i nyní. Pamatuje si to a člověk cítí. Co to ale je, ta nekonečná láska, která je hluboko ve vás, ve vaší duši, ve vašem bytí. Je to Má láska, která vás přivádí stále blíže na Mé srdce, která vás nechává jít po cestách, které jste si předsevzali, která vás nakonec táhne k hlubokému vroucímu spojení se Mnou, abyste pak žili v plnění vašich nynějších úkolů, a sice tam, kam jste postaveni. Je to Má léčící láska a milosrdenství, která chce vás a všechno kolem vás pojmout, abyste v Mé lásce a z Mé lásky působili.

 

Svobodně jste se rozhodli jít po cestě se Mnou, a děláte to i nyní. Toho jednoho nebo druhého, který ještě ale stojí váhavě ve světě, se jemně dotýkám Svou rukou a Svou láskou a říkám: „Pojď, Mé dítě, i ty jsi chtělo jít cestou lásky a i ty jsi se rozhodlo se Mnou nést kříž, a ty víš, že to je jen malá tříska, a Já ti pomáhám, Já ji nesu s tebou!“

 

Kdekoli, Mé milované děti, tato slova čtete nebo posloucháte, nechte, aby se vás dotkla Má láska a myslete na zmrtvýchvstání, kterým jsem vás všechny vysvobodil! Ciťte, jak Má láska prozařuje vaše tělo, jak vám dávám moc a sílu pro váš úkol a kladu radost velikonočního rána do vašeho srdce!

 

Tak na vás pokládám Svou ruku a říkám: „Pojď, Mé dítě, přimkni se do Mé náruče, jdi se Mnou! Má cesta ať je pro Tebe cestou radosti! Radost v srdci z putování se Mnou nechť je vždycky s tebou a v tobě! Pamatuj si to!“

 

Tak vám dávám dále Má projevující se slova.

 

Amen.

 

 

Božské projevení z lásky

 

Moji milovaní synové a dcery, víte, že v nebesích není faktor času a tak je stále ještě Golgata* a boj mezi Mnou a Luciferem je rozhodnutý vítězně pro nebe.

 

Lucifer se vrhl do prachu země a prosil Mě, Ježíše: „Znič mě, neboť nejsem hoden toho, abych byl nadále tvým dítětem!“ Vy víte i o Mé odpovědi: „Ano, Lucifere, tebe zničím, ale tebe, Má Sadhano, zvedám z prachu a nakonec tě přivedu domů.“

 

Má Sadhana nese těžce na kříži svou vinu. Vidí všechno utrpení této země, které zapříčinila. Prochází bitevními poli s pláčem a upíná se ke Mně. Jde do velkým měst, kde ve slumech umírají děti hlady. Ano, vidí veškeré utrpení této země a Já stále znovu přicházím k ní a zvedám ji, ji, která leží v prachu této země a pláče nad tou velkou vinou. Stále znovu ji utěšuji a poukazuji na to, že na celé zemi jsou stále znovu lidé, v nekonečně mnoha kroužcích, kteří Mě milují, kteří Mi slouží a kteří jí tím pomáhají nést tíhu kříže.

 

Samozřejmě největší tíha leží na Mých ramenou, ale i to je bolest Sadhany. A v tuto Bílou sobotu, Mí přátelé, obracím Svou prosbu k vám a ke všem, kteří čtou Mé poselství, smilujte se v lásce nad všemi svými sourozenci na celé zemi, kteří procházejí nouzí a hlubokým utrpením. Otevřete svá srdce pro Mé zářící milosrdenství, aby Mé nejubožejší dítě bylo trochu utěšeno.

 

Sadhana ví, že půjde jako poslední skrz bránu nebes. Stále ještě nemůže uvěřit, že ji pronesu na Svých rukou.

 

Není to také jen utrpení Mých lidských dětí, které spolucítí, nýbrž to je utrpení celého stvoření, ať již ve světě zvířat nebo rostlin, ať již to je kdekoli. Tato země je na jedné straně nebeský dar všem Mým dětem, které se postavily proti Mně. Chtěl jsem jim maličko ukázat to, co ztratili. Na příkladu přírody mají poznat, jak se odevzdává jedno druhému, jak se obilí – o kterém jste mluvili – odírá a dobrovolně se nechává rozemlít, aby vám sloužilo jako chléb. Nebo se podívejte na kameny, které vám poskytují pevnou chůzi!

 

A dívali jste se už někdy na hroudu země, když např. ve svých zahradách obděláváte půdu? Rozbijete při tom domov žížaly, necítíte, že zmatená, možná i zraněná leží před vámi. Když se vcítíte do svého srdce, tak položíte opatrně tuto žížalu na místo, kde jste zemi už zryli, přikryjete ji pár listy a trochou země a tím jí pomůžete, aby si mohla vyhloubit nový domov.

 

Vědomě jsem zvolil příklad, na který nikdo z vás nepomyslí, když nyní na svých zahradách děláte jarní obdělávání. Žížala vám slouží, všichni broučkové kolem vás vám slouží. Jistě je i hmyz a nejmenší zvířata, která se staví proti vám, protože jste tato stvoření změnili. Já jsem vám dal život kolem vás z lásky a všechen život kolem vás chtěl v pradávných časech sloužit Mým dětem. Protože jsou ale v Mých dětech tvořivé síly, proměnily Mé děti některé nejmenší, malé a i větší živočichy, takže se nyní tito živočichové staví proti lidem.

 

Je to setba, kterou jste rozeseli, sklizeň poznáte tehdy, když vás např. štípne komár. Tak jak je to v malém, je to pak i ve velkém. Když s přírodou kolem sebe nezacházíte v lásce, jak chcete pak milovat své nepřátele a dbát Mého přikázání: „Milujte své nepřátele, konejte dobré těm, kteří vás nenávidí?“

 

Začněte ve svém nemenším okruhu s uskutečňováním lásky! To změní svět k lásce. Respektujte všechen život! Děkujte všemu životu, když se vám odevzdává! Stávejte se láskou a následujte Mě! Když tímto způsobem, jak popsáno, budete procházet svými dny, pak bude Mé první dítě vaším konáním utěšováno, neboť mu mohu stále znovu ukazovat: „Podívej, Sadhano, jak láskyplně ti, kteří Mě následují, nakládají se stvořením!“

 

Zároveň se, Mí přátelé, učíte žít tak, jak to bude na nové zemi, žít v míru s veškerým stvořením a všechno milovat. Děkujte trávě, po které jdete, a děkujte sedmikrásce, na kterou neúmyslně šlápnete! Změňte svoje celé bytí v následování, pak budete putovat v Mých stopách! Začněte s tím – ještě jednou vám to říkám – v malém! Neboť jako kámen hozený do vody tvoří kruhy, tak i vaše láska, kterou v každém okamžiku vysíláte skrz své konání, bude tvořit stále širší kruhy a povede i další z vašich bližních k lásce.

 

Láska je nejsilnější síla universa. Láska je tvořivá síla. Opakovaně jsem vás to učil. Buďte tedy láskou, a kříž z Golgaty je věncem z paprsků světla, jak to znáte z knihy, kterou jsem vám dal se 70ti školeními. Jsou to vaše paprsky, které se spojují s těmi Mými a pokrývají celou zemi láskou: láskou ke všemu bytí, láskou k vašim bližním, jedno jak se k vám chovají.

 

Když vám něco připadá těžké, Mí přátelé, tak byste se mohli krátce zastavit a podívat se na křížovou cestu, kterou jsem šel, pro vás, pro všechny Své děti, a pak překážku, která před vámi leží, vezmete lehce, a vezmete ji ještě lehčeji, když mi podáte ruku a řeknete: „Ježíši, s Tebou!“ Říkám vám, pak se vyrovná domnělá překážka a žádná již nebude. Radostnými kroky jdeš Ty, Mé dítě, ve spojení se Mnou přejdeš přes tuto překážku, která ještě před chvíli vypadala tak těžká.

 

Nechte Mě ještě více ve svém životě být po vašem boku! Jsem stále u vás, ale vy nejste vždycky u Mě. Putujme společně ruku v ruce! Ukážu vám svět kolem vás z jeho nejkrásnější strany, totiž tak, jak jsem jej pro vás stvořil.

 

Nepůjdeme ale jen slunnými dny, nýbrž i dny, ve kterých bude možná pršet nebo bude bouřka. I tehdy pak poznáte hlubší smysl, když budeme putovat společně deštěm a bouří. Usmějete se, když vám vítr v bouřce rozcuchá vlasy, protože budete vědět, že to je Můj vítr, který vás provívá a všechno lidské myšlení vymetá ven, aby bylo vytvořeno ještě více místa pro lásku.

 

Byli jste stvořeni z lásky, k lásce se opět vracíte, a budete opět nejdokonalejší láskou, až projdete bránou do nebeské říše. Dosáhnete toho společně se Mnou ruku v ruce, neboť vám stále znovu ukazuji cíl, jediný cíl – vrátit se zpět domů na Mé Otcovské Srdce. Nevrátíte se ale sami, nýbrž s vámi putuje mnoho vašich sourozenců, které někdy vůbec neznáte, kterých jste se ale svou vyzařující láskou dotkli. A i stvoření se proměňuje skrze vaši lásku zpátky k tomu, co kdysi bylo, a čím v nebesích opět bude, dar Mým dětem, které jsem stvořil.

 

Na vašich čelech září kříž spasení, cítíte to, ciťte to! – Jděte cestou, kterou jste si kdysi předsevzali, cestou lásky! Následujte Mě!

 

Amen.

 

[*Anita Wolf: Pravěčnost v prostoru a čase]

[*ekumenicky: Golgota, Getsemany]

 

 

Božské projevení z milosrdenství

 

Volám k vám: „Moji milovaní, následujte Mě!“ Jsem uprostřed mezi vámi a beru každého jednoho z vás do Své Otcovské Náruče.

 

Ještě jednou se podívejte na toto dění: Getsemany a Golgata, a vizte, že navzdory temnotě začíná zářit duha, protože při tomto dění sestoupila Má vykupitelská jiskra do každého srdce. V onom okamžiku osvětlilo Mé světlo celé stvoření. Mé světlo se rozšířilo tak mocně, že dokonce mohlo prozářit události pádu.

 

S tímto světlem se rozšířila naděje, že události pádu mohou být ukončeny. Mé světlo vytvořilo most nad propastí temnoty a otevřelo tak každému Mému dítěti cestu domů.

 

Vy jste v onom dění poznali, že pro lásku neexistuje nic, co by nedokázala odpustit, a dále, že milosrdenství klade do všeho dění slitování. Tak jsem vám předešel cestu, která vám má být příkladem, který i vy máte následovat. Abyste touto cestou nemuseli jít sami, jdu po ní s vámi.

 

Dívám se na vaše snažení a vidím, že ještě klopýtáte, že ještě padáte, jsem ale tu, abych vám opět pomohl nahoru. Jsem tu, abych vás někdy také kousek nesl, na vaší cestě, po které chcete jít, abyste se opět stali láskou. Není to žádná cesta, která by byla nemožná, nýbrž je to cesta, na které nyní již jste a na které vám je dávána Má celá pomoc.

 

Někdy se zděšeně díváte na to, co vidíte, a nejraději byste navždy zavřeli oči před tím, co se děje. Myslete v takových okamžicích na to, že právě v tomto dění je Má láska pravou pomocí! Otevřete pak svá srdce a nechte k tom proudit lásku, i odpouštějící lásku nebo lásku prosící o odpuštění, to vás opět osvobodí a umožní vám, abyste šli dále po své cestě!

 

Rozdávejte lásku – jak jsem vás to učil – právě těm, kteří stojí proti vám v nepřátelství, právě těm, kteří vás nenávidí, jen tak můžete růst v lásce a jen tak se vaše srdce zaplní láskou. Pak bude i vaše duše jednou přetékat láskou a všechno tmavé, všechno šedivé, co je ještě nyní přítomné ve vaší duši, bude zalito světlem Mé lásky.

 

Tak jako ve vás je vaše duše stále světlejší, tak bude i stvoření stále světlejší a to, co se nyní ještě odehrává za násilí, boj, utrpení, bude kousek po kousku ubývat a vy budete vidět duhu stále jasněji. Je to ta duha, která stále ještě obepíná zemi a sahá až do nebe, která kdysi byla symbolem smlouvy, kterou jsem uzavřel se Svými věrnými, abych ukončil dění pádu a opět obnovil lásku ve všech sférách v prostoru a čase.

 

Tak nechte, aby se naděje ve vašich srdcích stávala stále více jistotou, že Já, váš nebeský Otec, jsem vás opět osvobodil, že jsem vás vykoupil, ale nejen vás, nýbrž všechny vaše sourozence, kteří se přede Mnou schovávají v temnotě, kteří ještě i nyní věří, že dosáhnou vítězství, kteří ještě nedokáží akceptovat, že boj již skončil a že Má láska již dávno rozpustila temnotu.

 

Předtím, Moji milovaní, ale platí, nezavírat oči, nýbrž se máte dívat, a máte vidět očima lásky, že každá myšlenka lásky, každý čin lásky, každý láskyplný pohled, každé láskyplné slovo je požehnáním pro celé stvoření a dělá všechno světlejší a krásnější.

 

Tak nastane to, kousek po kousku, co vám nyní prorokuji, totiž, že na tuto zem opět přijde mír, neboť tak, jak jsem to po Svém zmrtvýchvstání, když jsem se u nich objevil, řekl: „Mír nechť je s vámi!“, tak zaznívá toto pozdravení míru stále a stále znovu stvořením a přijde mír, a přijde jednota se vším bytím, v lásce a v milosrdenství.

 

Když sníte o zemi, ve které teče mléko a med, tak toto opravdu nastane. Ano, bude to tak, jak jsem to již vždycky zjevoval přes Své nástroje: „Temným údolím vás provedu nahoru na slunné výšiny, k šťavnatým lukám, tam, kde z pramenů prýští svěží voda.“ Tam vám prostřu stůl. Nebude to ale již stůl, který rozprostřu před očima vašich nepřátel, nýbrž to je stůl, u kterého zaujmou místo už jen přátelé a u kterého bude každé z Mých dětí spojeno v lásce a v milosrdenství se Mnou a ostatními sourozenci.

 

To je světlo, které vznikne z duhy, a to je tajemství Mého utrpení a smrti, zmrtvýchvstání, i lásky a milosrdenství. Tak buďte nyní požehnáni, neboť jsem stále ještě uprostřed mezi vámi a Své ruce jsem doširoka rozevřel a Má láska a Mé milosrdenství se mocně rozlévá v nepřetržitém požehnání, které naplňuje nejen vás, nýbrž celé stvoření.

 

A aleluja nebes se nyní přidává! Zvon míru odbíjí. Sbory andělů, pozouny a aleluja zaznívají stvořením, a zástupy andělů probíhají prostorem a časem a každý, kdo své srdce – a i když by to byla jen skulina – otevírá pro lásku, je veden domů, domů do Otcovského Domu, ke kterému spějete i vy, Moji milovaní synové a dcery, Mé milované děti, miluji vás!

 

Amen.

 

 

Modlitba:

 

 ... Již déle nemá náš vnitřní duch mlčet a ustupovat před člověkem a duší. Otče, jsme duch z Tvého Ducha a s Tvou pomocí bude tento duch nadále přes nás působit, sjednocen s Tebou. Milovaný Otče v Ježíši, Ty jsi pod tíhou kříže, kříže všech Tvých lidských dětí, upadl a tento pád byl i náš pád, který jsi pro nás vytrpěl.

 

Říkáme Ano kříži v nejhlubší lásce a odevzdání se a když jsme spadli, tak neotálíme, nýbrž hned vzhlédneme vzhůru k Tobě a ty nám připomeneš: Jsme duch z Tvého Ducha. Tak putujeme sjednoceni s Tebou, ó milovaný Ježíši, dále na naší pozemské cestě.

 

Myslíme nyní také na těch mnoho duší, které jsou kolem nás. Posíláme do jejich srdcí pozdrav lásky – těm, kteří nás předešli: našim přátelům, našim známým, sourozencům tu a tam, dětem, rodičům, prarodičům. Velikonoční požehnání, Otče, spočívá i na nich, neboť všichni jsou Tvé děti.

 

Otče, skláníme se před Tebou jako Tví synové a dcery v úctě a pokoře!

 

 

Chválíme a velebíme Tvé přesvaté jméno,

Otče Pra, a celé Tvé stvoření říká k tomu Amen.

 

zpět