Tichá radost

Poselství - květen 2006

Poselství - květen 2006

zpět

Poselství z 27. května 2006

 

Meditace:

 

 Zavíráme své oči a ztišujeme a uklidňujeme se. Náš dech je lehký. Nadechujeme se a vdechujeme při tom světlo Boží a s každým výdechem se zbavujeme svých starostí. Soustředíme se na světlo našeho nebeského Otce. Vdechujeme ho a vydechujeme všechna napětí. Myslíme na Jeho lásku a vdechujeme lásku boží a vydechujeme vše, co pro nás není dobré, myšlenky, pocity.

 

Pán by v této meditaci rád hovořil o vzniku a zániku: Pojďte, Mé děti, pojďte se Mnou do přírody! Putujeme po kraji lesa. Když začalo jaro, viděli jste tam fialky a v duchu je nyní spolu opět vidíme. Jsou něžné, vonící a zářící. Rozvíjí se z jarních klíčků. Vyrostly vám pro radost. Ohněte se a milujte tento klenot stvoření!

 

Nyní uvažte, Mé děti, jak krátký je život fialky. Život jako květu zaniká, ale duch této květiny zůstává, stahuje se zpátky do půdy lesa a odpočívá tam, než zase přijde jaro. Život tedy nekončí. Zánik a nový vznik je koloběh, v němž také žijete.

 

Putujeme dále po kraji lesa a vidíme překrásné, velké keře obarvené do nádherné květnové zeleně. Mohli jste pozorovat, jak rychle se listy den za dnem více vyvíjely. Strom je velký a potřeboval ke svému vzniku mnoho let. Bude žít tak dlouho, než bude mít někde slabé místo a bouře ho povalí. Zažili jste v uplynulých dnech bouře a tolik stromů bylo zlomeno a zaniká rychleji, než si strom asi přál. Co zůstane? Zůstane semeno. Kořeny stromu jsou ještě v zemi a také z nich mohou vyrazit nové klíčky, nový život. Vidíte: Smrt neexistuje. Život se rozvijí a zase zaniká.

 

Pěstujete na zahradě květiny. Možná jste sami vypěstovali strom a nyní vás prosím, abyste navázali kontakt se svým oblíbeným stromem, svým stromem doma nebo stromem, který potkáváte stále znovu při svých procházkách. Zeptejte se stromu, jak se cítí a strom vám odpoví. Bude vám zvěstovat svoji radost, že si ho všímáte, že ho milujete a žehnáte mu. Tak bude rok od roku krásnější ve své síle, ve své hojnosti. Opřete se o svůj oblíbený strom a jděte do svého nitra!

 

Jak jste vrostli v letech? Jaké jste vyvinuli úžasné větve a listy? Jak široce se klene vaše koruna? Strom přijal vaše kmitání a odpoví vám.

 

Člověk je zapojen do přírody. Také on prochází ve svém životě cyklem rostlin od jara k létu, podzimu a zimě. Když člověk ve vysokém věku slábne a chtěl by domů ke mně, je v jeho pomalém zániku kontakt s jeho andělem a především se Mnou pro něj to nejdůležitější. Vnější smysly člověka zanikají, ale vnitřně už může vidět nebesa, uvnitř cítí Moji lásku, jestliže je Mi ve svém životě nakloněn. Mí milí, žehnejte těm, kteří jsou připraveni vrátit se domů, žehnejte jim se vší láskou, kterou jste schopni přijmout, aby jim nepřipadalo příliš těžké odloučit se od Země.

 

Jako kojenec, o němž jste dříve mluvili, který s nahoru nataženými, otevřenými ručičkami spí a přijímá sílu vesmíru, máte se nyní otevřít pro zářící světlo. Všechna centra vědomí jsou nyní připravena přijímat.

 

Roztahuji Své ruce a žehnám vám. Putujte zpátky! Slyšte zpěv ptáků! Také andělé vstoupili do této místnosti. Jsme spolu spojeni v jednotě.

 

Amen

 

 

Projevení z moudrosti

 

Mí milovaní synové a dcery, jste královské děti. Jste dědicové nekonečnosti, váš původ, tedy váš skutečný domov jsou čistě duchovní nebesa. A Já, váš Otec, mám přání přivinout všechny Své děti co možná nejrychleji zase na Své srdce a uvítat je v tom, co je jejich vlastní.

 

Pozvedám Své slovo, abych vedl Své věrné stále hlouběji do Své moudrosti. K tomu patří, že vám podávám vysvětlení; neboť musíte být vyzbrojeni. Musíte poznat, že stojíte uprostřed boje. Musíte poznat, kdo je váš protivník, kde vybudoval své pasti a kde na vás čeká pomoc. Proto dnes prohloubím téma, které jsem už oslovil, kterého se nedotýkám naposledy a které může být možná také základem rozhovoru.

 

Když jsem ze Sebe povolal do života stvoření, uspořádal jsem ho tak, že vše je navzájem spojené v lásce, že každý komunikuje s každým, že mezi vším proudí láska. Už jste to slyšeli častěji a možná vám pomůže obraz, abyste to lépe pochopili: Představte si zem, jejíž obyvatelé mají všichni telefon a tak každý může zavolat každému. Takto, jen ještě mnohem komplexněji je to mezi čistě duchovními bytostmi a také v poměru mezi nimi a Mnou. Každý je individuum a přesto všichni tvoří harmonickou jednotu.

 

Pád tento princip nezrušil. Postaral jsem se o to, že stále existuje. A tak je také ještě dnes v oblasti mimo čistě duchovní oblast – a samozřejmě také na hmotě, nejhlubším místě pádu – vše navzájem spojeno.

 

Jestliže se podíváte do hmoty, zdá se vám to těžko vysvětlitelné. Ale když uvážíte, že vše je energie, pak můžete porozumět, že musí být mezi vším spojení, které je jemnohmnotné.

 

Že také hmota není nic jiného než energie, objevili vaši vědci už dávno. Učinili také jiný objev. Poznali, že každé individuum, ať už malé nebo velké, že každý systém je zapojen do pole energie, ano, že vytváří vlastní pole.

 

Tato pole nesou různá jména. Jedno z nich je morfické pole, jiné je energetické pole nebo rezonanční pole, tvarové pole nebo jiná označení. Ale jakkoliv tato pole pojmenujete, jsou to energetická pole, skrze něž, cokoliv existuje, je všechno vzájemně spojeno. Vše, co je, přísluší některému z těchto polí.

 

Dám vám k tomu příklad: Jedna buňka vytváří pole, v němž je spojeno mnoho molekul, na druhou stranu se buňky spojily např. v lidskou tkáň a vytváří zase pole. Tkáň se sloučí v orgány, pole orgánů. Orgány vytváří mimo jiné člověka, více lidí skupinu, více skupin národy atd. Tento příklad by se dal libovolně přenést. Důležité je, že každý je celek a na vyšší úrovní se zase slučuje v celek.

 

Přistoupím k tomu, že vše je energie; existují nejrůznější pole. A když říkám vše, tak to myslím doslova. Existují pole, v nichž se sloučily barvy a uvnitř nich zase pole jednotlivých barev. Existují pole, které obsahují vůně, rostliny, zvířata, lidi. Ale jsou také pole, která byste označili jako abstraktní. Všechna přání stejného druhu se spojí v jedno pole. Fantazie mají svá pole, vášně, ideologie, náboženství, prostě vše.

 

Jste nepřetržitě neviditelně obklopeni těmito poli. To vás ale nemá vylekat s ohledem na negativní pole; neboť všechna tato pole s vámi mohou vstoupit do kontaktu jen tehdy, když jsou ve vás určité předpoklady. Podle zákona, že stejné přitahuje zase stejné, se tedy přitahují stejné energie, které vytváříte, ve svých pocitech, slovech a činech, tedy energie, které jsou jako pole v atmosféře, přičemž prostor ani čas nehrají žádnou roli.

 

Podle zákona odezvy existuje mezi systémem a odpovídajícím polem kontakt, jestliže souhlasí frekvence kmitání. Tyto síly kolem vás jsou jednak negativní, vznikly jednak pádem popř. úmysly a jednáním protistrany, na druhé straně tu jsou pozitivní pole, světlé, nápomocné, léčící a vše pronikající, všudypřítomné pole Mé lásky.

 

Vaše věda vytyčila pojem rezonátor. Aby bylo možné spojit se s morfickým polem, je zapotřebí rezonátora. V případě člověka je to jeho duše. Vaše duše tedy určuje, s jakými energiemi jste ve spojení nebo se spojíte.

 

Chci vám k tomu dát obraz pro lepší porozumění. Představte si přesýpací hodiny. Spodní část má představovat člověka, horní část energetické pole. Mezi oběmi je styčná plocha a jen tehdy, když se styčná plocha otevře, může dojít k výměně. Kdo nebo co otevře styčnou plochu? Kdo nebo co otevře bránu a pozve vědomě nebo nevědomě síly odpovídajícího pole? Je to člověk, který otevírá svými zájmy, svým zaměřením bránu, který zaměřuje svoji anténu, podle svých přání a úmyslů, na morfické pole, které odpovídá jeho nitru.

 

Různými způsoby lze otevřít styčnou plochu. Zvědavost může přivést takové pole do kontaktu s rezonátorem; přání chtít dosáhnout něčeho ve svévoli, k tomu patří také techniky otevřít tuto bránu do jiného, jemnohmotného světa. Co od toho očekáváte? Podle zákona přitažlivosti přesně to, co vysíláte.

 

Představte si, abych ještě jednou použil obraz, malou mýdlovou bublinu. Tato bublina se nalepí na podstatně větší bublinu, tenká stěna mezi oběmi se otevře a obsah velké bubliny se rozlije – pokud je to možné – do malé, popř. přijme malou do sebe. Dojde tedy k výměně.

 

Rezonátor něco dává, ale v mnohem větší míře přijímá. Co přijímá? Přijímá energie a přijímá informace. A tady, Mí synové a dcery, leží velké nebezpečí. Negativní pole nerespektují svobodnou vůli člověka. Stačí tedy, aby povaha vaší duše vykázala určité vzory, slabosti, zájmy, které ještě nejsou proměněny ve světle lásky. Ihned tu jsou energetická pole, která zamíří na vaše slabé místo. A aniž byste to zpozorovali, jste ovlivňováni. A když to dovolíte, je vaše duše trvale otrávena.

 

Jasná a světlá pole, která slouží zákonu lásky, respektují svobodnou vůli člověka. Dorazí k jeho duši, zaklepou, ale nebudou na něj mít proti jeho vůli vliv. Tento krok musí člověk vykonat sám od sebe. Musí se ve svých pocitech obrátit na energetické pole božské lásky a musí vyjádřit, že odtamtud chce přijímat.

 

Víte, co se stane. Jak často jsem vám to už říkal, když Mi vyjdete krok vstříc, půjdu vám vstříc mnoho kroků. Rozumíte nyní tomu, když myslíte na příklad malé a velké bubliny? Se všemi Svými možnostmi, Svojí mocí, Svojí láskou stojím při vás a vy přijímáte, podle svého vědomí; neboť jste se rozhodli, zaměřili jste svoji duševní anténu na Mě, všudypřítomné pole lásky. A jestliže je váš pocit upřímný, můžete přijímat výlučně odtamtud a nic a nikdo nemůže tuto komunikaci rušit.

 

Mé děti, je ale zapotřebí vašeho rozhodnutí, je zapotřebí vaší oddanosti, vašeho „ano“ – a tento pocit otevře bránu ke Mně. Forma není rozhodující. Obsah je rozhodující. Dám vám nyní ještě jeden příklad: Říkáte nějakému člověkovi ze srdce něco milého. Říkáte to ve své řeči a člověk, který mluví vaší řečí, vám rozumí. Máte obsah, milé poselství, zabalené do formy. Když budete používat jinou řeč nebo váš protějšek nebude rozumět vaší řeči, zůstane obsah navzdory vnější jiné formě stejný. Zůstane vaším energetickým pocitem lásky, které bude zářit k bližnímu a osloví ho, i když mu bude forma cizí. Není bezpodmínečně potřeba vnějších slov; ta mohou sloužit jako obal, ale obsah je rozhodující. Není také zapotřebí žádných rituálů a zvyků, když ke Mně přijdete, přijímám váš pocit. A nyní také chápete, že hovořím, obrazně řečeno, všemi jazyky, že tedy nezáleží na tom používat krásná slova, protože Já se dívám do vašeho srdce.

 

Tato cesta obratu ke Mně je jediná cesta, která vede zpátky na Mé otcovské srdce. Mohou být nejdříve objížďky, které vedou přes nouzi a utrpení, ale nakonec Mi každé dítě řekne „ano“, protože se v srdci probudila touha.

 

Toto „ano“ můžete srovnat s nástupem do školy. Každému dítěti je jasné, kde bude za mnoho let cíl, totiž něco se naučit a být zralý pro život. Prosím vás, jděte také s tímto vnitřním postojem na cestu, která vede ke Mně, a pochopte, že také ve vás je vše vývoj, že každý krok může stavět jen na dalším. Radujte se z malých věcí! Radujte se z toho, když poznáte, že jste s Mojí pomocí překonali nějakou slabost a nebuďte netrpěliví a nezoufejte, jen protože po několika týdnech nebo měsících nebudete ještě dokonalí! – Pochopte zde Můj humor! – Žádný školák po několika týdnech zase neopustí školu, protože ještě neumí bez chyb počítat nebo číst. Svěří se do rukou učitele a je tak veden stupeň za stupněm.

 

Svěřte se také Mé vedoucí ruce a zaměřujte svoji duševní anténu, která se pak stane anténou vaší bytosti, stále častěji na energetické pole lásky! Přijímejte odtamtud a budete chráněni a posilováni! Porostete a budete plnit své úkoly plni radosti.

 

Dal jsme vám toto poznání, aby vám mohlo být pomocí při vašich úvahách a rozhodnutích a přeji Si od vás, aby se toto poznání stalo prostřednictvím žité lásky moudrostí. Žehnám vám, Mí milovaní synové a dcery.

 

 

Projevení z lásky

 

Za několik dní oslaví křesťané vylití Mého Ducha. Já, otec pra, k vám nyní hovořím ze Své lásky, neboť jestliže vzplanete plni lásky ke Mně, zaplane ve vás oheň – Otec s Tebou a Ty skrze Mě –, pak vás naplní Můj Svatý duch.

 

I když jako lidé ještě zakopáváte o nejrůznější chyby a slabosti a tím se také dotýkáte odpovídajících morfických polí, Má láska vám pomůže poznat vaše slabosti a už v tomto poznání spočívá rozpuštění vazby na toto odpovídající pole; za předpokladu, že milujete také Mě, poněvadž pak se nebudete této slabiny držet.

 

Podívejte, světlo je částice a současně vlna. Vlnou jsem Já. Tato vlna světla zahrnuje všechny Mé vlastnosti a bytostnosti. Mí synové a dcery, jste částmi této vlny. Vnímáte se jako individua a těmi také jste a přesto jste jedno se vším, co je.

 

V sedmdesáti školeních jsem vás vedl k jednotě. Jestliže si je projdete, pochopíte, jak je úžasné jít v této jednotě lásky po Zemi.

 

Říkám vám, Můj duch vane, nejen v mnoha společenstvích, ale také skrze nejrůznější Mé syny a dcery, kteří zkoumají tajemství života.

 

Myslíte si, že se temnota stále více zahušťuje. Myslím nyní na všechny vaše modlitby soucitu se zabíjením zvířat, s utrpením vašich bratrů a sester, kteří byli vyhnáni ze svého domova a v táborech hladoví a strádají, s utrpením uprchlíků, kteří prchají po oceánu ve člunech a často v bouřích Atlantiku zahynou a utopí se. Když se díváte nebo posloucháte své denní zprávy, tak se ukazuje pole děsu.

 

Já vám však říkám: „Moji vlnu lásky nelze ničím zastavit!“ A nyní vám ukážu druhou stranu: Vědci zkoumají řeč stromů, rostlin. Dokázali zjistit, že rostliny jsou schopné prostřednictvím vibrací poznat vraha jiné rostliny, ano, dokonce číst myšlenky člověka, který se blíží k rostlinám s nízkými úmysly. Dále se zjistilo, že zvířata rozumí řeči a gestikulaci lidí víc, než si to lidé dokáží představit.

 

Každý z vás, kdo má domácí zvíře, ví, že jste ještě nedomysleli myšlenku, že půjdete se svým psem na procházku, a pes už běží k vodítku; stačil jen váš pocit. Zde je člověk spojen se zvířetem v lásce. Další výzkumy prokázaly, že zvířata spolu komunikují tak rozmanitě – jako např. delfíni –, že to vědce překvapilo. Také mezitím poznali, že člověk je v mnoha věcech oproti zvířatům pozadu. Tyto výzkumy povedou postupně k tomu, že člověk už nebude pracovat proti stvoření, ale s ním. Mějte důvěru, že Má vlna lásky zvítězí!

 

Volal jsem vás a vy jste sem přišli, abyste byli dotčeni Mojí láskou, láskou, která by vás ráda proniknula až do vašeho nejhlubšího nitra. Láskou, která je tak nepopsatelně velká a plná touhy, že by Tě ráda, Mé dítě, nesla domů v náruči. I když, Můj Synu, Má dcero, kráčíš nejhlubší temnotou, jsi přesto částečkou Mé velké lásky a toto pole kmitání je kolem tebe od doby, co jsi opustil nebesa.

 

I když jsi tu a tam putoval temnými oblastmi, toto pole tě nikdy neopustilo, neboť je to Má láska, která tě obaluje do tohoto pole. Jestliže projdeš temnotou a položíš k Mým nohám všechnu svoji pýchu, být lepší než nějaké dítě zde na Zemi nebo na jiné sféře, budeš kmitat zase v Mé lásce a uslyšíš Mé volání. Zavítáš do svého nitra, je to Má láska, která tě obaluje do tohoto pole. Jestliže projdeš temnotou a položíš k Mým nohám všechnu svoji pýchu, být lepší než nějaké dítě zde na Zemi nebo na jiné sféře, budeš kmitat zase v Mé lásce a uslyšíš Mé volání. Zavítáš do svého nitra a budeš vnímat Mé slovo: „Já Jsem v tobě, milované dítě, a daruji ti všechnu sílu, abys na Zemi naplnilo to, za čím jsi se vydalo na cestu; totiž rozdávat lásku z Mé lásky všemu stvořenému, šířit kolem sebe v širokém kruhu mír, žehnat všemu bytí a tím působit jako světlo uprostřed temnoty.“

 

Jestliže Mě miluješ, Má dcero, Můj synu, všechna morfická pole se tě sice také budou dotýkat, ale nezmocní se tě, protože se jim neotevřeš; neboť tvá láska ke Mně tomu zabrání a k tomu ti řeknu jeden příklad.

 

Povedu vás dva tisíce let zpátky. Mí apoštolové se celí ustrašení sešli – jak víte z vašeho písma –, zamknuli všechny dveře a báli se, že je někdo napadne a zabije. Byli tedy úzce spojeni s morfickým polem strachu. Proč si tento strach neuchoval vládu nad nimi po zbytek celého jejich života? Odpovídáte mi: „Ano, Pane, vylil jsi na ně Svého ducha, proto!“

 

Já vám však odpovídám: „Kdyby Mí učedníci s láskou a současně v nejhlubší pokoře neutekli ke Mně, nemohl by je ani Můj Duch posílit. Ale jejich láska ke Mně, v níž si vzpomněli na celé putování se Mnou a všechny ty události, léčení, lásku, kterou jsem šířil, je spojilo s Mým polem lásky a toto pole je nejsilnější pole.“

 

Je to Můj Duch, Který by se rád rozlil také ve vás s mocí, silou a vznešeností, abyste působili jako jasně zářící světlo uprostřed temnoty a šířili kolem sebe lásku, mír, požehnání; toto světlo vyšlete do světa a tím se spojte se vším světlem, nejen na vaší zeměkouli, ale na všech sférách až do věčného domova, až do Mého srdce.

 

Ještě jedno slovo pro vás, Mé milované děti, které jste nyní zkoušeny, což vás přivedlo až k propasti, že už nevíte, jak to má pokračovat. Říkám vám, že prostřednictvím vaší lásky ke Mně překonáte každou propast, i kdyby byla ve vašich lidských očích sebehlubší. Skutečně si myslíte, že Já, váš nebeský Otec, se o vás nepostarám, že vás nechám zřítit se do ničeho? Myslíte si, že dopustím, aby temnota zcela získala moc nad vámi? Jestliže Mě milujete – to současně také znamená: důvěřujete Mi –, uzavřou se pole, jimž jste se svými slabostmi uzavřeli. Jsou to pole Mých dětí, jimž jste chtěli přinést světlo. Jestliže jsou nyní kolem vás s posměšným smíchem a uráží vás kvůli vašim slabostem, jako kdysi uráželi Mě, je vaším úkolem sklonit se v pokoře a říct: „Miluji vás, protože můj a váš nebeský Otec vás miluje. Miluje každé dítě stejně a touží právě po vás. A jestliže si myslíte, že mi můžete odtržením hmoty odervat půdu pod nohami, tak vám ukážu, že důvěřuji lásce Otce.“

 

Pro vaši útěchu bych vám rád připomněl, že v písmu stojí v tomto smyslu psáno: „Proč se staráte o zítřek? Nejsou snad lilie oděné krásněji než sám Šalomoun? Sejí snad ptáci nebes? Ne! A přesto je živím – a ať už to je zrní, pochopte Můj humor, které je zde darováno kachně před dveřmi na terasu (na němž si pochutnávají vrabci z celého okolí).“

 

Obaluji vás, každého, do Své lásky a proudí k vám všechna síla, abyste prošli těžkými situacemi, abyste naplnili dobrovolně přijaté pověření.

 

Nyní dobře poslouchejte: Čím tvrdší bude útok, tím silněji ve vás zaplane vnitřní světlo Mé lásky, které jste kdysi slíbili přinést do tohoto světa. Jestliže stojíte krátce před přijetím svého pověření, pokusí se protistrana vší silou a mocí vaše světlo uhasit. Vstupními branami jsou vaše slabosti, vaše pochyby. Poznáte-li tyto slabosti – a nyní se opakuji –, uzavřete protistraně toto pole a poproudí k vám Má láska. A v této lásce řeknete: „Otče, miluji Tě a důvěřuji Ti, Má ruka leží v Tvé, Tvůj Duch mě prozařuje a kamkoliv mě povedeš, chci naplnit to, proč jsem se vydal na cestu.“

 

Kdo dokáže takové dítě svrhnout? Takové dítě dostane tolik síly, že se nebude bát smrti, tak jako kdysi Mí učedníci.

 

To ale nemá být předmětem Mého svatodušního projevení, neboť se máte radovat ze všeho, co vám ještě daruji; a z této radosti má proudit vaše láska, vaše požehnání a světlo má rozjasňovat temnotu. Až přijdou vážnější časy, nebude to pro „tady a teď“ důležité, neboť ve vážnější době vás rovněž budu obalovat do Své lásky, jako vás obaluji do Své lásky nyní, a vy poputujete jistým krokem, vložíte svoji ruku do Mé, cestou po Zemi k vašemu „Je dokonáno“.

 

Tak přijměte Mé svatodušní požehnání. Každého z vás nyní beru na Své srdce, hladím ho láskyplně po jeho hlavě a obnovuji kříž na čele, znamení lásky. Odmlčím se nyní skrze tento nástroj, ale Mé slovo je ještě mezi vámi.

 

 

Projevení z milosrdenství

 

Mí milovaní synové a dcery, tak spočíváte nyní všichni pevně na Mém srdci. Přivinuli jste se ke Mně a v mnoha z vás je pocit blaženosti. Rád bych vás povzbudil: „Odpočiňte si ještě trochu na Mém srdci, odpočiňte si od vší té tíhy, která vás provází na vaší cestě!“

 

Vím, mnozí z vás se ptají: „Otče, jsem Ti nyní tak blízko a Ty jsi mi tak blízko, nemůže to tak zůstat napořád?“ A Já vám odpovídám: „Jsem vám pořád tak blízko; neboť jsem stále ve vás a při vás.“

 

Na všech vašich cestách, po kterých jdete, vás provázím a podávám vám Svoji ruku. Ale záleží na vás, zda vložíte svoji ruku do Mé. Vždy tehdy, když si na to vzpomenete, že jsem váš průvodce; vždy tehdy, když řeknete: „Ano, Otče, s Tebou chci jít tuto cestu“ – vždy tehdy cítíte Moji blízkost. A cítíte, že nejsem daleko od vás, ale že vám jsem zcela blízko, připraven podepřít vás, jít s vámi, připraven pomoci vám a připraven chránit vás. Ale jak bylo řečeno, Mí milovaní, iniciativa k tomu musí vyjít z vás; neboť Já Jsem stále u vás. Jen když budete chtít, poputujeme spolu do příštích dnů a týdnů, zcela blízcí, ruku v ruce a Já vám pomohu zkoumat lásku stále hlouběji, pomohu vám zažít hlubokou lásku, kterou Já Jsem.

 

Ucítíte Moji přítomnost, když se do Mě ponoříte a budete chtít nechat proudit Moji lásku. Tak jděte se Mnou, vložte svoji ruku do Mé a poputujeme společně po cestě, kterou sis, Mé dítě, předsevzalo!

 

Ještě jednou vám žehnám, také vám, přítomné duše. Svoji lásku vkládám zcela hluboko do vašich srdcí. Žehnám celému Svému stvoření. 

zpět