Tichá radost

Poselství - srpen 2002

Poselství - srpen 2002

zpět

31. srpna 2002

 

Milí bratři a sestry, než začneme s meditací, spojíme se se Zemí.

 

Sedíme zpříma, cítíme, jak je náš krk rovně a dlouze natažen. Naše ramena jsou uvolněná. Jdeme se svým vědomím do našich nohou. Cítíme chodidla. Cítíme oblouk chodidla, patu, bříška prstů, každý prst.

 

Také na našich nohách jsou podřízené čakry, na něž se nyní koncentrujeme. Chodidla se vinou k Zemi a my si představujeme, že z čaker nohou, z pat, z prstů nohou a celé nohy rostou zlaté kořeny. Kořeny pronikají do podlahy. Cítíme, jak si zlaté kořeny hledají cestu do Země. Vytrvale rostou a sílí. Konečky kořenů jsou zcela jemné a září hluboko do Země. Cítíme se pevně spojeni se Zemí a posíláme jí své dobré myšlenky. Posíláme jí světlo milosrdné lásky. Myslíme si: „Matko Zemi, darujeme ti milosrdnou lásku, nechť září hluboko do tvých ran a bolestí.“ Stahujeme své vědomí, ale zůstáváme spojeni se Zemí.

 

Pozorujeme svůj dech, jak se stále uklidňuje a zpomaluje. Dech je poutem mezi tělem a duší. Náš dech drží tímto poutem duši na těle. Když se uklidní dech, uklidní se i srdce. Posloucháme tep svého srdce, jak se stále uklidňuje, stále ztišuje. Při tichu dechu, když dech přichází a odchází klidně a rovnoměrně, se duše uvolňuje z pevného spojení těla, jen je s tělem ještě spojena stříbrným vláknem.

 

Vidíme před sebou vodu rozvířenou bahnem. Dítě boží, které žije světlo lásky, může bahno proměnit, neboť mocná je proměna, když proběhne v duchu s Ježíšem Kristem. Používáme prostá slova jako: „Se silou světla lásky a požehnáním Pána se promění bahno v čistou vodu.“ Je to mocný Duch v nás, který to činí.

 

Jiný obraz: Z tohoto bahna, z této břečky vyklouzlo bezpočet komárů, jsou šestkrát větší než naši domácí komáří a když bodnou, je to hrozná bolest. Všichni pomocníci, kteří tam pracují, jsou bodáni komáry a jejich končetiny dvakrát a třikrát více natékají, takže už nejsou schopni dále pracovat. Koncentrujeme se na tyto komáry a proměňujeme je: „Ve jménu Ježíše Krista nechť se komáři promění.“ Posíláme světlo a narážíme na temnotu, která nechce, abychom lidem pomáhali. Temnota nás čeká. Zahrnujeme ji do své modlitby. Veškerá síla našeho ducha proudí k pomáhajícím lidem, aby vydrželi; veškerá síla proudí do temnoty, takže ta ustupuje.

 

Necháváme proudit lásku dál přes celou zem, do srdcí všech lidí, bytostí a duší: „Jsme s námi v duchu. Jsme v duchu spojeni s naším nebeským Otcem a Jeho požehnání se dotýká všeho a všech.“

 

V dalším obraze vidíme, jak se zatemňují mraky a jsou stále temnější a z nich bubnují na Zem kapky jako křemen. Posíláme světlo a milosrdnou lásku do mraků a do každé kapky deště. Nečas se proměňuje v jemný prosluněný déšť.

 

Ve jménu našeho Pána, našeho milovaného Otce, Který je naším nadevšecko dobrým Otcem, žehnáme všem vodám, ať už nahoře, nebo na Zemi, všude. Neochvějně žehnáme.

 

Naše duše vklouzne znovu do těla, jakmile vědomě vnímáme svůj dech, navzdory všem těmto obrazům zůstalo naše srdce klidné. Vracíme se se svojí pozorností do našich nohou ke zlatým kořenům a prosíme je, aby znovu rozvázaly silné spojení se Zemi, avšak naše duchovní spojení se zemí zůstává. Na závěr prosíme našeho Pána, aby nechal růst naše síly, naši lásku, aby zvětšil naše světlo, nechal ho zářit intenzivněji a postavil nám po bok pro nadcházející dobu ještě více silných andělů. Děkujeme, milovaný nebeský Otče, děkujeme.

 

– – –

 

Mí milovaní synové a dcery, Já, váš Otec z věčnosti, se k vám skláním a promlouvám k vám. Jdete těžkou dobou. Varoval jsem vás dopředu (viz konec tohoto poselství) a vložil do vašich srdcí prosbu, abyste bděli a modlili se.

 

Podívejte, mezi vámi lidmi se říká, že bouřka pročistí vzduch; to platí také v přeneseném smyslu slova. Hovořili jste dnes o věčném domovu, o úžasné lásce, která kmitá mezi duálovým párem, a vaše myšlenky šly po Zemi a vedly k potížím, které existují často mezi páry, mužem a ženou. Ale bouřka, o níž dnes budu mluvit, není jen ta malá uvnitř vašich rodin, ale je to velká bouřka, kterou jste rovněž oslovili.

 

Země se musí očistit, než budu moci vyslovit Své „budiž vše nové“. Když se dívám na utrpení Svých dětí, když vidím utrápenou přírodu a cítím nezměrně velké utrpení zvířat této Země, Mí synové a dcery, krvácí Mi srdce jako kdysi na Golgatě. Proud krve bude utišen teprve tehdy, až řeknu Své „staniž se“ a budu moci konečně utřít všechny slzy Svých dětí, když se stvoření nadechne, příroda Mi bude v lehkém vánku chvalořečit a všechna zvířata a Mé děti spolu budou vycházet v pokoji a lásce.

 

Jdete po Zemi jako Mí poslové světla a do vašich rukou jsem vložil část Své stvořitelské síly, abyste skutečně, jak jste slyšeli v meditaci, v době začínajícího velkého utrpení ho pomáhali proměňovat. Tím připravujete Mé Svaté „staniž se“.

 

Když jste Mě opustili a šli z věčného domova do hlubiny, vložil jsem vám do rukou tuto tvůrčí sílu; vícekrát jste kráčeli po Zemi a tyto síly mlčely. Byly zakryty různými inkarnacemi. Ale nyní, Mí synové a dcery, jste se probudili. Vedl jsem vás zkouškami a přijdou ještě zkoušky, musí být, abyste se nyní naučili stát na svých duchovních nohách a vzdorovat v lásce všem těm, kteří ještě pracují proti Mně.

 

Je to závěrečný boj a vy v tomto závěrečném boji stojíte. Víte, že budu muset na čas odvolat Své anděly, abyste se naučili, že všechno světlo je uvnitř ve vás, neboť ve vašem vnitřním duchu nejste odděleni ani od andělů, ani od Mě. Je jedna moc, síla a vznešenost, v domově neexistuje oddělení.

 

Pro malého člověka je to nepochopitelné, že v něm spočívají tvůrčí síly a přesto jste si formovali a tvořil své jednotlivé životy na této planetě z vlastní síly. Zřídili jste si domy, byty, zasadili na zahradách rostliny. To jsou ty vnější věci, které člověk vykonává. Ale váš vnitřní duch, Můj skutečný syn, Má skutečná dcera tvoří zároveň duchovní díla, neboť pověření v Mém synu, v Mé dceři nikdy nemlčelo.

 

V člověku byla po dobu inkarnací většina duchovního konání zakryta. Ale když se člověk odebral na odpočinek, pak se probudil syn, dcera a působil s cílem „přivést vše zase domů“. Dělo se to pro člověka v nevědomí.

 

Nyní, Mí synové a dcery, si pozvolna uvědomujete sílu, která ve vás dřímá. Říkám vám: Živly, které jsou volné, (z)pustoší Zemi. Neboť na této Zemi vzplál nyní závěrečný boj mezi světlem a temnotou v plném efektu. Ti, kteří jsou ještě proti Mně, si myslí, že nade Mnou vyhráli, když je tato Země jako planeta návratu domů zcela zničená.

 

Když se ohlédnete a proberete posledních sto let, jak velmi se Země v těchto sto letech vyvinula ke špatnému. Tento vývoj postupoval stále rychleji, vývoj ke zničení této planety, kterou jsem stvořil a požehnal jako obydlí pro Mé děti, které se chtěly znovu vrátit ke Mně.

 

Nyní je obrat. Ani zvířata už nemohou být více týrána, než už trpěly a strpěly, ani nemohou být vodstva více znečištěna, louky, pole a lesy nemohou být už více otráveny, vzduch více nasycen jedy; nejvyšší bod zničení silami, které ještě působí proti lásce, je dosažen. Proto jsem vám projevil, že musím odvolat čtyři anděly živlů, aby člověk musel nyní nést zadané příčiny.

 

Kdo se ohlédne, jaké nevyřknutelné utrpení potkalo v posledních dvou letech jen zvířata, kolik miliónů jich po celém světě šlo hrozivě na smrt, může trochu změřit utrpení, které kalí Mé srdce. Avšak vy, Mé děti, jdete nyní po Zemi, abyste toto utrpení proměnili ve věčnou radost. Je doba obratu. Vše, co se nyní děje, vede k hlubšímu poznání Mých velmi milovaných dětí na celé planetě.

 

Vy, Mí poslové světla, chovejte ve svých srdcích Mé slovo, že ve vás spočívá Má tvůrčí síla. Když se shluknou temná mračna, vysílejte do těchto mraků své duchovní světlo a JA vám říkám, přívaly deště, které se valí na Zem, budou požehnané a napuštěné láskou a na Zemi bude pršet láska. I když vystoupí řeky přes břehy, i když Mé děti, stvoření, zvířata budou trpět, poproudí do stvoření, do světa zvířat a do Mých dětí skrze lásku, kterou vyšlete do těchto mračen, současně světlo a pomůže při proměně.

 

Buďte si vědomi svých sil, které ve vás spočívají a důvěřujte jim. Neklesejte na mysli, Mí milovaní synové a dcery, když neuvidíte ve hmotě úspěch. Zde tkví chyba ve vašem myšlení. Myslíte si např., když žehnáte mrakům, že se mraky rozplynou a nebude pršet. Podívejte, tvůrčí síly jsou duchovní povahy a tyto tvůrčí síly jsou jako Mé tvůrčí síly, tedy zapojené v Mém Duchu, poněvadž váš duch je jedno s Mým Duchem; tedy se stane to, co se musí stát, aby se Země očistila, i když to ještě znamená utrpení.

 

Když skrze vás poproudí léčivé síly a vy byste rádi ze srdce pomohli bratrům a sestrám, platí také zde, Mí milovaní, že duchovno stojí v popředí. Když nějaká duše opustí tuto Zem, aniž by vyřešila své problémy, bude usilovat o novou inkarnaci. Když vás volám, abyste byli bratrům a sestrám pomocí, abyste vyřešili problémy ještě zde na Zemi a vám se to podaří, není třeba vám líčit, s jakou radostí a za jásotu andělů nebe vystoupí duše z právě odloženého těla a je v duchovnu přijata. Pohled už nemíří se zármutkem dolů k Zemi, že to či ono nevykonala, ale pohled směřuje k nebi: "Otče, domů k Tobě!"

 

Toto, Mí milovaní synové a dcery, vkládám do vašeho srdce. Když vám povídám „Řekněte hoře ‚ustup‘ a ona zmizí,“ tak to není možné chápat doslova, ale vždy duchovně.

 

Budete ale také moci pomáhat lidem, protože v jejich duchovním pověření to je tak zamýšleno. Budete moci odsunout malíčkem trámy a kameny, abyste pomohli lidem, kteří pod nimi leží. Neboť duchovní síly pak zapůsobí do hmoty, když to je tak podle duchovních zákonů chtěno. Zde leží potíž pro vás, Mé milované lidské děti, nic neočekávat, nic nechtít, ale vpravit se do Mého Ducha, takže vám budu v obrazech, vizích moci ukázat, co je z Ducha chtěno.

 

Před tímto krokem stojíte. Vyžaduje, jak jste už v minulosti stále znovu slýchali, vaši vnitřní oddanost a především odložení veškerého očekávání, neboť očekávání vás hned spojí znovu s lidským bytím a nechá ustoupit to duchovní do pozadí. V tom okamžiku jste tedy ztratili spojení ke Mně.

 

Nedejte se ničím ovlivnit. Dívejte se do svého srdce na Mě, svého Otce. I když se třeba v nadcházející době dostanete do hmotných potíží, neztrácejte tento pohled do nitra, neboť podívejte, jste duchovní vůdci všech Mých velmi milovaných dětí těžkou dobou k věčné radosti! Když však klesnete na mysli, jak pak chcete probouzet v Mých ubohých dětech radost, radost z budoucnosti na nové Zemi? Učte se v současnosti sílit, buďte silnými!

 

Představte si, že stojíte na vrcholku hory, kolem vás nejčernější mraky, déšť bubnuje, míhají se blesky, hřmí, vy však stojíte klidní, obráceni do sebe, s pohledem do nitra na Mě, roztáhnete své ruce a požehnáte rozbouřeným živlům. Nebudete to už vy, kdo žehná, ale Já skrze vás, jednoho Ducha, jedné síly, jedné moci a jedné vznešenosti.

 

Mí synové, Mé dcery, s tímto slovem dnes končím. Staňte se tak silnými, ano buďte tak silní! Žehnám vám a vkládám do vašich srdcí Svoji otcovskou lásku, žehnám této Zemi, žehnám všem Svým dětem na všech planetách ve všech vesmírech, žehnám Svému stvoření.

 

Amen

 

 

Mí milovaní synové a dcery, označil jsem vás jako spolustvořitele, protože jste ze Mě a protože ve vás je všechna láska a všechna síla, Má láska a Má síla. Jdete pro Mě po této Zemi jako poslové světla. Stojíte, jak jsem vám řekl, v závěrečném boji. Budou z vás hovořit láska a moudrost a tak vám chci ozřejmit jeden aspekt Mých věčných božských zákonů.

 

Je to aspekt Mé vůle. Celé stvoření je postaveno z věčně existujících zákonů, zákonů, které spočívají ve vás, které znáte, které jsou součástí vaší bytosti. V celém stvoření se neděje nic, co by nepodléhalo těmto zákonům. Tak by se také dalo říct: „Neděje se nic, co by nepodléhalo Mé vůli“. Přesto kladu na toto místo otazník.

 

Naučte se rozlišovat mezi Mým přáním a Mojí vůlí. Má vůle drží pohromadě stvoření a řídí je a cokoliv se v tomto stvoření stane, probíhá podle Mnou daných zákonitostí. To platí také pro každý lidský život. Platí tedy ve velkém i v malém.

 

Já jsem láska a proto může být Mým přáním pouze to, aby bylo Mé stvoření neporušené, zdravé a aby každá bytost žila v harmonii, v pokoji a zdraví, aby byla rovněž zdravá. To je Mé přání.

 

Pohled do dění, které se na celém světě rýsuje a už se v minulosti ukázalo, ukazuje také jiný obraz. Byly války, katastrofy, bída a nouze a žádný člověk, který Mě chápe jako lásku, to nemůže označit jako Moji vůli a přesto se to děje v Mém zákonu.

 

Nechejte Mě, abych vám to vysvětlil blíže: Daroval jsem Svým dětem svobodu. V této svobodě byl zakotven pád. Nebylo to Mým přáním, aby Mé děti vyzkoušely svoji svobodu ve všech směrech, ale spočívalo to v Mé vůli, jinak bych Svým lidským dětem nesměl darovat svobodu.

 

Během pádu vstoupily ale v platnost také zákony, které vznikly svobodou Mých dětí. Mým zákonem, který stojí nade vším, je láska. Když dítě ve své svobodě jedná proti lásce, vstupuje v platnost Můj zákon lásky v pod-zákonu; tento pod-zákon Mému dítě ukazuje, co způsobuje jednání proti lásce. To je v Mé vůli. Mým přáním by však bylo, aby Mé dítě dbalo na zákon lásky.

 

Dával jsem lidstvu odjakživa vždy jen přikázání, nikdy ne zákazy, protože Jsem láska a svoboda. V těchto přikázáních ukazuji cestu, která vede ke Mně, která přinese syna, dceru zpátky do věčného domova. Neosloveno naproti tomu stojí varování před všemi těmi mnohými nebezpečími, které na člověka číhají, když nejde tuto cestu, kterou ukazují přikázání. Jako láska, kterou jsem, jsem vás stále znovu bral za ruku a budu to činit, dokud vás znovu neobejmu do Své náruče. Na cestě do ní se každý musí naučit věci, které jsou pro něj osobně potřeba. Tyto cesty určuje láska, neboť bych rád přivinul každé Své dítě na Své srdce co možná nejrychleji.

 

Když tedy, ať už v osudu jednotlivce nebo ve velkém, když se to týká celého lidstva, dojde k prohřešku proti těmto přikázáním, a nastanou události, které si nepřeji, spočívá výsledek sice v Mém zákonu, tedy v Mé vůli, ale Mé přání zamýšlelo pro Mé dítě/Mé děti něco jiného.

 

Odkazuji vás důrazně na tento aspekt, protože příliš často se mluví o Mé vůli u věcí, které se dějí; tím se dává vina např. na katastrofách Mně, místo toho, aby Mé děti poznaly, že to všechno se děje proto, že Mé děti se provinily proti nejvyšším zákonu lásky a tím vstupuje v platnosti pod-zákon lásky – zákon příčiny a účinku. Neboť osudy se tehdy, když člověk nepozná své úkoly, protože to, co je třeba se naučit, se neučí a protože pak jako důsledek začíná platit zákon.

 

Vy jako Mí poslové světla máte za úkol žít příkladem, jak může člověk v běžném životě naplňovat zákon lásky. V této síle, která ve vás pak více a více poroste, můžete tam, kde to musí být, vystoupit a říct: je nesprávné při tom nebo onom dění hovořit o vůli boží. Co se děje, děje se sice v Jeho zákonu, ale jako Otec, který je láskou, pro nás lidi zamýšlel něco jiného.

 

Kdo půjde tuto cestu lásky, nebude už vystupovat ze zákona a já mu budu moci dát to, co Si přeji pro každé Mé lidské dítě: zdraví v nitru i vnějšku, blízkost ke Mně a probuzení síly, kterou jsem vložil do každého z vás.

 

Amen

 

 

Mí milování, já, Bůh lásky vedu toto stvoření do stále vyšších drah. Radujte se z toho se Mnou, neboť v tom spočívá vývoj! Prosím vás důrazně: Nebojte se toho, co se musí nyní dít! Před touto inkarnací jste jako Mí poslové světla projevili ochotu, že Mi při nastávajících úkolech pomůžete. Myslíte si, že bych vás nechal inkarnovat, kdybyste tomuto pověření nedorostli? Tak myslete v této době na Mě, na Moji lásku a pomáhejte!

 

Vzpomeňte si na to, že také ve vašem nitru září Mé světlo a Moje láska, ano určují vám cestu a čím více se se Mnou budete moci spojit, tím větší bude také láska, kterou budete v okamžiku dát stvoření.

 

Chci vám nyní ze Svých zákonů lásky přiblížit další zákon. Zákon, který už dlouho znáte a který jednomu či druhému z vás určitě je už důvěrně známý: Mí milovaní, žehnejte v nadcházející době! Žehnejte všemu, co vám přijde na mysl! Má to svůj smysl, když tomu všemu požehnáte.

 

Co je požehnání, co může požehnání způsobit. Nuže, v požehnání spočívá síla pro slabost, v požehnání spočívá světlo pro tmu, v požehnání spočívá vyléčení pro nemocného, v požehnání spočívá očištění pro vše, co je nečisté, v požehnání spočívá pořádek pro vše, co se dostalo z pořádku, v požehnání spočívá strava pro toho, kdo duchovně hladoví nebo má nedostatek.

 

Vidíte, s požehnáním jsem vám dal do ruky důležitou pomůcku a vzpomeňte si na to, že každý z vás může žehnat, ale vzpomeňte si také na to, abyste žehnali v Mém jménu, neboť jen když požehnáte v Mém jménu, může se ve vašich žehnajících myšlenkách a přáních projevit také Má vůle.

 

Má vůle je konečně to, co určuje vývoj tohoto stvoření. Vzpomeňte si na tato slova v nadcházející době! Prosím vás, cvičte se v žehnání, abyste pak, až bude požehnání jednou životně důležité, byli vyzbrojeni a měli důvěru v sílu žehnání.

 

Tak se vracím ještě jednou se Svým požehnáním. Pociťte, jaká síla, jaká láska, jaký pořádek, jaké světlo spočívá v Mém požehnání. Je vám dáno, vám k požehnání pro váš vývoj pro láskyplnou, světelnou budoucnost.

 

Amen

 

 

Poselství pro přítomné děvče

 

Má malá duševní přítelkyně. Vím, že ti je čas trochu dlouhý, v kroužku tolika moudrých, velkých lidí.

 

Podívej, jsem Ježíš, jako Ježíš zde skrze tuto sestru mluvím a Má láska k tobě proudí. Víš, když jsem kráčel po Zemi, řekl jsem: Pusťte děti ke Mně a nebraňte jim, neboť jejich je království nebeské. A ty, Má milá duševní přítelkyně jsi dítě.

 

Poslouchej, co ti řeknu: Vidíš zde plát světlo svíčky a tak plane světlo také v Tvé duši a vždy, když na toto světlo pomyslíš, položím Já, Ježíš Kristus Svoji ruku na tvé vlasy a pohladím tě a tvůj anděl strážný, který jde po tvém boku, se s tebou zaraduje.

 

Když jsou dospělí někdy smutní z toho, co se děje, Má malá duševní přítelkyně, nedej se znepokojit! Tvůj anděl strážný tě na tvé cestě po této Zemi chrání a Já jsem vždy s tebou, neboť až jednou budeš velká – tak ti říkám dnes – uvidí tvé oči otevřené nebe.

 

Má malá milovaná, pokládám kolem tebe Svoji ruku, pociť lehký vánek, který tě obklopuje, Mé dítě, Mé milé dítě. Kreslím na tvé čelo kříž, dále bude zářit a nikdy nezmizí. Září až do tvého věčného bytí. Amen, Mé malé, Amen.

 

 

26. 8. 2000 – Na připomenutí

 

Ale podívejte, Země je vyždímaná, zničená, zvířata křičí ke Mně, svému stvořiteli, ve své nouzi. Lidé, kteří umírají hladem, kteří musí kvůli znečištění životního prostředí, kvůli změně klimatu musí přijmout, že jejich oblasti se stávají pouštěmi, že už neprší a oni hladoví, pro­tože Země jim už nedává stravu, snažně prosí o spravedlnost.

 

Jiné kusy země tonou a také lidé tam volají po spravedlnosti. Dívají se na bohaté národy, od nichž přichází pomoc jen váhavě a nedostatečně. Dosud byly bohaté národy ještě ušetřeny velkých katastrof. Z Mého zákona milosrdenství jsem jim daroval milost z hojnosti Mých darů, kterou přijímají ve svém bohatství, aby dávali dále chudým, co mohou postrádat.

 

Tento zákon milosti je vždy předřazen karmě. Tak je Mým lidským dětem dávána možnost, aby vyřešili nevyřízenou karmu napravením. Teprve když se náprava neuskutečnila, pak pů­sobí zákon setby a sklizně. Tato sklizeň nyní čeká. Podívejte se pod tímto úhlem pohledu na veliké požáry. Ne Já posílám tyto katastrofy. V přeneseném smyslu zakládají ohně Mé samy lidské děti a někdy nejen v přeneseném smyslu, ale také skutečně vypalováním např. louky.

 

Zásahy blesku, bouře, záplavy a také zemětřesení jsou právě účinky, které vyvolaly samy Mé děti. Poznejte v Mém slově dvojí smysl, když jsem řekl: Hrozící mraky se tyčí nad Zemí. V přeneseném smyslu je zde míněna temnota, ale také ve skutečnosti. Klimatické změny, vy­volané Mými lidskými dětmi, kupí tato mračna, přináší vichřice, orkány, záplavy a více toho druhu. Stále silněji tím jsou nyní postiženy bohaté země, protože nebyly ochotné darovat pro­středky ze své hojnosti chudým zemím.

 

 

25. 11. 2000 – Na připomenutí

 

Tak je tato adventní doba vyznačena božskou vážností. Slyšeli jste o mnoha katastrofách, o strašlivých neštěstích, které vás znepokojují až do nejhlubšího nitra. Nepředpovídal jsem vám, že nyní budou postiženy i bohaté průmyslové země temnými mraky, které se pozvednou?

 

Podívejte, jsou uvolněny čtyři živly oheň, voda, vzduch a země. Andělé, kteří je krotili, na Můj příkaz ustoupili, aby zadané příčiny došly účinku a otřásly Mými lidskými dětmi a ty se musely stále intenzivněji ptát, jakých chyb se v minulosti dopustily, že se nyní živly proti nim postavily.

 

Bouře se budou stávat stále mocnějšími. Vichřice vstoupí do krajin, kde nikdy vichřice nebyly. Ještě daleko více bude voda vystupovat z břehů, protože stavidla nebe se otevřou a vylijí na Zem nesmírné masy vod. Vypuknou sopky a Země se zachvěje. Strašlivé požáry zničí širé pásy země, jak se také už děje.

zpět