28. února 2004
Milí bratři a sestry, půjdeme do společné meditace. Zklidníme se tím, že budeme pozorovat svůj dech.
Já jsem, Který jsem: Celou dobu jsem mezi vámi a rád bych vás sám vedl do meditace. Dlouhou dobu jste hovořili o způsobu meditace a víte, že je mnoho cest. Naučím vás nyní cestu, kterou můžete procvičovat. Pro jednoho či druhého může být dobrá.
Jdete se svým vědomím do prvního centra vědomí v pánvi a dýcháte tam. Nechejte dech lehce přicházet a odcházet. Nic nechcete. Dech přichází a odchází a vaše pozornost je v prvním centru. Pokaždé když vydechnete, vypusťte svůj dech. Pouštíte svůj dech a znovu se nadechujete v centru pořádku.
Co je váš pořádek? Pro každého je soulad jiný. Soulad znamená: Cítíš se dobře, Mé dítě, při tom, čím jsi, co myslíš, jsi zcela ve svém středu? Pak je to pro tebe vhodné a vše, co není vhodné, vydechni a oprosti se od toho. Předej Mi, co pro tebe nemá pořádek a soulad! Nechej to a dej Mi to!
Jděte teď s dechem do podbřišku, do druhého centra, božské vůle! Oprostěte se od svévole, co pro vás tady není vhodné, kde nejste v jednotě, oprostěte se od toho! Vaše koncentrace je v druhém centru vědomí.
S dalším nadechnutím půjdete výše do oblasti nadbřišku, do centra moudrosti. Stále znovu vydechujte, odpoutávejte se od myšlenek! Vše Mi předejte! Je dobré pro mě, jak pracuji, jak žiji, jak komunikuji, cítím se při tom dobře? Jestliže ne, pak odevzdejte poznané. „Vložte nevhodné do Mých rukou,“ říká Pán.
S příštím nadechnutím přicházíte všichni do centra srdce, tam, kde ve vás žiji Já! Zde vás prosím, abyste se skutečně od všeho oprostili a odevzdali, co souvisí s vaším člověkem. Odpoutejte se od svého pozemského roucha a pojďte se Mnou! Duše, chytněte se za ruce a povedu vás z pozemského roucha.
Vznášíte se se Mnou a tím se vznáší také všichni vaši andělé, také se přidávají. Všichni vytváříme dlouhý řetěz a vznášíme se nyní kolem vaší planety Země. Volám všechny, kteří jsou dobré vůle, všechny, kteří se nyní modlí, kteří jsou poslové světla: „Přidejte se také!“
Představte si to tak, Mé děti, jako když skáčou parašutisté. Vznáší se, mají roztažené ruce a nohy a se svými srdci míří k Zemi. Tak se nyní vznášíme kolem vaší planety. Přichází stále více poslů světla, přijímáme je do kroužku, podáváme si ruce.
Podívejte se na Zem, na ty úžasné barvy! Dnes jsem odsunul závoj, takže můžete vidět, jak krásná, jak planoucí, jak úžasná je tato planeta, žádné temné závoje tady nyní nejsou. Všichni se stáváme dokonalým světlem, které záříme k Zemi, z každého póru, ze všech našich orgánů, ze všech našich smyslů.
Posíláme na Zem mír. Neste mír do každého srdce, do rodin, do národů! Pán říká: „Mé děti, jsme všichni spolu v jednotě, spojeni láskou a Já jsem s vámi.“
Vedle míru necháváme nyní proudit lásku a objímáme svět se vším životem. Spatřete obraz, jak všichni dobří duchové, všichni andělé, všichni poslové světla objímají tuto matku Zemi vznášející se ve vesmíru! Zcela pomalu se řetěz pohybuje a vznáší se, nesen silou Pána Ježíše. Požehnání Pána nás provází při našem konání a také my žehnáme všemu životu na matce Zemi.
Vidím své anděly, našeho ducha strážného a sluneční anděly. Můžeme všechno vidět a cítit a naslouchat zpěvům andělů. Svým zpěvem pocty a lásky nás udržují pohromady. Pán říká: „Tak si přeji, Mé děti, abyste se naučili odpoutávat. Můžete v každou dobu, budete provázeni a budete chráněni. Vždy můžete komunikovat s duchovním světem, ale zbavte se pozemského roucha, zbavte se myšlení, předejte to Mně!
Něžně a tiše sestupujeme všichni k Zemi, darujeme jí ještě jeden paprsek světla a vklouzneme zpátky do svého pozemského roucha. Ó Mé děti, víte, toto vše je cvičení, můžete ho procvičovat. S dechem můžete úžasně zahnat myšlenky. Vdechujte nyní zase vědomě do těla, zcela něžně zase vydechněte, takže se dostaneme do „teď“ a „tady“!
Milovaný dobrý Ježíši Otče, díky za Tvé vedení, díky za toto cvičení, jak také poslové světla jiným způsobem mohou působit. Ze srdce Ti děkujeme.
Amen
Mí milovaní synové a dcery, Já Otec Pra, k vám hovořím. Byl jsem u vás, pohlížel jsem do vašich srdcí a vidím lásku, která plane v každém vašem srdci pro Mě, ale někdy ještě stojíte na trochu nejistých duchovních nohách. Když pak uslyšíte meditaci, že se vaše duše povznesou do dálav kosmu, pak přijde učedník, jako kdysi Můj nevěřící Tomáš a pozoruje pozorně tělo: „Ano, kam se nyní povznese duše?“ pomyslí si. Nechejte Mě vysvětlit, jak jednoduché je oddělit se od lidství.
Připravujete se nyní znovu na Velikonoce a v křesťanských církvích je to doba půstu, což znamená, že se zříkáte jednoho či druhého, abyste překonali člověka a tím se přiblížili duši, duchu. To je dobrý zvyk a také bych vám ho radil.
Od všech věcí, které vám připadají nejtěžší, se pokuste odpoutat tím, že se budete koncentrovat na Getsemane a Golgotu. Jinými slovy, když vám bude připadat těžké překonat člověka, zaměřte svůj pohled na noc na hoře Olivové, na kříž, na Mě. Tak budete se Mnou o Velikonocích jásat: „Pane, vstali jsme s Tebou z mrtvých, porazili jsme člověka.“
Nyní zpátky na začátek. Když se budete koncentrovat na Olivovou horu, na Můj kříž, čím se to stane? Vašimi myšlenkami! Všichni znáte píseň: Myšlenky jsou volné. Není nic snadnějšího, než nechat myšlenkám volný průběh.
Jestliže se na počátku své činnosti posla světla budete chtít vydat z těla jako duše, nebude to lehké. Ale s myšlenkami to můžete vykonat. Nebyli jste z okamžiku na okamžik se svými myšlenkami v Getsemane a nevidíte před svým vnitřním okem boj, který jsem vedl? Jsou to myšlenky a na tyto myšlenky se napojují obrazy z vaší zkušenosti.
Právě tak to je, když se v myšlenkách pozvednete nad Zem. Duše pak bude ještě pevně spojená s tělem, nemůže se ještě uvolnit, protože člověk ji ještě drží. Ale myšlenka je volná a vy budete v dálkách kosmu, spojeni se všemi posly světla a uvidíte matku Zemi pod sebou, tuto zázračnou planetu. Také zde zapůsobí zkušenost.
Po myšlenkách bude následovat stvoření, čin, neboť vše, co si pomyslíte, se zhmotňuje – ticho. – Toto krátké ticho je nutné, abyste pochopili, co to znamená. Tak se myšlenky ale také stávají duchovními stvořeními. Když budete spočívat v nebeských luzích, spojeni s vašimi anděly, spojeni se Mnou, budou po těchto myšlenkách následovat činy. Najedou se uvolní vaše vědomí od těla a v duši se povznese.
Je jen malý rozdíl mezi myšlenkami a činem. Čin totiž probíhá ve vás, je to rozšíření vědomí ve vás, vychází z Vnitřního chrámu, centra božské vážnosti a Mé svatyně ve vás. Nebe je uvnitř ve vás. Tak vnímáte čin jako rozšíření do nekonečnosti.
To nejde ze dne na den, ale jen krok za krokem. V tomto rozšiřování vědomí, Mí synové a dcery, pak ale také uvidíte duchovní události. Nyní je to někdy tak, že následujete myšlenky, jste s nimi v Palestině, v Izraeli, v Maroku, ale jestliže se probudíte k činu, budete duchovně uprostřed dění, neboť vaše vědomí, váš duch, spojený s Mým, se rozprostře a vy uvidíte světlo a tmu.
Když se budete v této době půstu snažit vejít do hluboké meditace, tak jak jsem vám ji dnes ukázal, ale také jiným způsobem, jak jste na ni zvyklí, když Mi denně jako Mí poslové světla s upřímným srdcem budete věnovat čas a zaměříte se na svůj způsob působení zde na Zemi, budu moci ve vás posílit, zářit do vás Svoji sílu.
Vciťte se nyní do svého těla, není tiché, není vše ve vás zaměřené na Slovo, které zaznívá? A také slovo se chce ve vás stát činem. Stále znovu odbíhá váš pohled ode Mě do lidského bytí.
Vím o vašich denních myšlenkách, vašich starostech a zármutcích, ale jestliže Mi položíte všechnu svoji důvěru k nohám a oddáte se Mi, postarám se o vás, ano, pak se o vás budu moci postarat. Můžu vám sundat z vašich ramen mnohé, co vás utlačuje, neboť tříska, kterou nesete na svém rameni, by neměla být vaším křížem, ale spolunesením světového kříže, tj. spolunesením všeho utrpení této Země. Dokud se Mé poslední dítě nevrátí domů, ponesu kříž, teprve pak se stane jasně zářícím symbolem na Svaté peci v Mé svatyni, až se vrátí domů i poslední dítě, Má Sadhana.
Vše, co se na Zemi děje, ať už je to utrpení ve stvoření, utrpení mezi zvířaty, utrpení Mých dětí, toto vše nesu Já, poněvadž jsem život. Život je láska a láska nese. Nesu tedy váš osobní osud, můžete Mi ho položit k nohám, ale malou třísku pozemského utrpení ponesete jako Mí poslové světla, protože jste to kdysi slíbili.
Když ale těžce onemocníte a nemáte vyhlídku na vyléčení, přijďte ke Mně! Jestliže vaše duše tento osud chtěla, nemohu zasahovat do její svobodné vůle, ale mohu posílit vašeho člověka, dodat vám odvahu a nést vás, když už sami dále nebudete moci.
Když vás někdy přepadne velká lítost, pak je to utrpení Mého stvoření tady na Zemi, pak je to tříska, kterou jste ochotně ve věčném domově přijali.
Ale tato činnost posla světla stojí proti člověku, s jeho mnoha chybami a slabostmi, které ho často velmi hluboko stahují a někdy si myslíte, že jste blíž peklu než nebeské říši. Co pomůže pak? Jediné slovo, jak řekla Sadhana: „Ježíši, pomoz!“ – „Ježíši, pomoz!“, vyřčené celým vaším bytím a podám vám Svoji ruku a vytáhnu vás z bahna této Země.
A ještě jedno: Jste stále uprostřed těch, kteří jsou ještě proti Mně. Oni znají vaše slabosti – opakuji, co jsem říkal už častěji – a využívají vaše slabosti, kdekoliv mohou. Ale budete chránění a nikdo z nich se k vám nemůže přiblížit, když budete spojení se Mnou. Proto Má pobídka, abyste vícekrát za den opakovali: „Otče, s Tebou!“ Jestliže jste snad předtím zrovna negativně odsuzovali, vedly vás myšlenky do temnoty, jste otevření. Krátkou myšlenkou na Mě bude světelný obal kolem vás zase uzavřen, andělé zase stanou kolem vás a vaše srdce bude tlouct v souzvuku s Mým: „Miluji Tě!“
Nechť je tedy doba, která leží před vámi, dobou milosti, neboť vám, celé Zemi rozsévám milost v hojnosti, a nejen pozemské sféře, ale také do všech oblastí, které jsou ještě temné. Také tam působí Má milost a také tam můžete pomáhat, aby na cestě světla, z kříže, který se stal cestou do věčného domova, znovu dospělo mnoho Mých milovaných dětí domů ze záhrobních oblastí a v jásajícím špalíru andělů kráčeli vzhůru se Mnou vstříc nebi.
Jestliže si budete vážně vědomi svého úkolu jako posla světla, způsobí Má milost ve vás, že se odpoutáte od těchto lidských slabostí. Bude to svaté působení ve vás, které proběhne milostí, když se pro Mě otevřete a především zůstanete otevření. Proměním vašeho člověka a Má vůle se ve vás bude dít. Ale víte, že předpokladem je vaše oddanost, vaše „ano“: „Otče, děj se Tvá vůle ve Mně. Chytám se Tvé ruky a přijímám do sebe Tvoji milost a děkuji Ti.“
Potom vás jemně pohladím po vaší lidské hlavě, řeknu „ano, Můj synu, Má dcera, vidím tvoji snahu a to stačí, neboť jsi vložil svoji vůli do Mé. Nyní můžu působit a prozářit tě Svojí milostí a milosrdenstvím.“
Budu v tobě působit, staneš se světlým a nejen ty, ale kolem tebe bude světlo, ať už v rodině, na pracovišti nebo všude, kde se budete nacházet. Budete pak vyzařovat, což způsobí Má milost, nebeské světlo, neboť se budete nacházet v nebi v sobě.
Velmi rychle si všimnete, že vaše denní úkoly, které zde plníte a máte plnit, vám půjdou lehce od ruky. Budete se pohybovat jako poslové světla se svými myšlenkami kolem Země, abyste byli všude světlem. Budou-li vaše myšlenky v duševních říších, budete také tam světlem a nakonec budete potom světlem sami pro sebe, neboť čím více budete vyzařovat světlo, tím více si také budete vědomi svého světelného úkolu, tím více bude Mojí silou prozářeno také vaše lidské bytí.
Je to zpětná vazba. To, co vám někdy připadalo tak těžké, oprostit se od toho či onoho nedostatku, půjde najednou zcela snadno. Uvedu jeden příklad, kouření – snažíte se, trápíte se, denně se spotřeba cigaret trochu snižuje, ale musí být alespoň jedna cigareta. Jste zoufalí, protože nedokážete přestat kouřit.
A to je ten bod. Uvedu nyní příklad, který platí pro mnoho jiných a vysvětlím vám, proč není vaše snaha korunována úspěchem: Vaše touha je tak silně v popředí, že Má vůle se nemůže skrze vás dít. Mojí vůlí je, aby vaše tělo bylo chrámem Ducha svatého. Netrapte se tedy jednou cigaretou nebo jinými srovnatelnými nedostatky, ale buďte nástrojem pro světlo. Ve zpětné vazbě zapomenete na cigaretu, na jiné nedostatky. Zkuste to!
Tak budiž nadcházející doba před Velikonocemi, pokud chcete, pro vás bohatou dobou milosti. Žehnám vám, Mí synové, Mé dcery a žehnám všem Svým dětem, žehnám Svému stvoření.
Amen
Pokračuji. Jako rozsévač kráčím vašimi řadami. Ano, obaluji vás do lásky, to jste si dnes obzvlášť uvědomili. Ale nejen vy jste Mnou osloveni, ale dotýkám se nyní všech duší, zvířat, přírodních říší, říše minerálů, obaluji vše do lásky a vše potřebuje Moji lásku, aby vzestoupilo ke světlu, k velkoleposti, kterou Já Jsem.
To je tedy Má prosba na vás, přidejte se také, pevně, kdekoliv jste, obalujte vše do lásky, tak se skutečně objeví nová doba a bude mír ve vašem srdci a na této Zemi.
Amen
Modlitba: Milovaný Otče, děkujeme Ti za Tvá slova, za Tvoji nekonečnou lásku, kterou jsi na nás vylil, ano, kterou jsi zde rozproudil. Obalil jsi nás do Své lásky, neseš nás, ukázal jsi nám, jak můžeme lépe zacházet se všemi věcmi, které nás přiblíží k Tobě, které nás ale také povedou s Tebou po Zemi, ke všem našim bratrům a sestrám, kteří ještě potřebují pomoc.
Chceme jít po Tvém boku, abychom těmto svým bratrům a sestrám pomohli. Kriste, milovaný Otče, jsi to Ty, Kdo nás skutečně bere za ruku a vede nás a provází, pokud se necháme vést a provázet.
Tak děkujeme za tyto hodiny, které jsi nám daroval. Díky, že jsi s námi a že jsi tady pro každé Své dítě. Tak chceme s Tebou jít dalším dnem. Myslíme na Tebe a zůstáváme v Tvé lásce, v bezpečí v Tobě.
Amen