Tichá radost

Poselství z roku 1997

Poselství z roku 1997

zpět

Mí přátelé, mnoho otázek vámi hýbe, jsou zaměřeny do minulosti a JÁ k vám volám: „Požehnejte se Mnou to, co uplynulo a vzhlédněte do nového!“ Tím novým je jednota v duchu na celé zemi.

 

Ještě než OTEC domyslel Svoji synovskou myšlenku do konce, už založil dílo návratu domů. Neboť PRAOTEC věděl, že by se rád zrcadlil jen v dokonalých dětech, v dětech, které mají svobodu. Největší bohatství, které mohl PRAOTEC darovat, dal Svým dětem, svobodu a s touto svobodou bylo od prvopočátku rozhodnuto, že děti, které vyzkouší tuto svobodu, posbírají zkušenosti a poznání na cestě jednoty budou skrze Mě, JEŽÍŠE KRISTA, znovu přivedeny domů. Skrze Mě kráčel OTEC sám po zemi a volal každé dítě jeho jménem a ještě teď volá.

 

Ještě jste nejistí, mraky se hromadí, tu a tam je neprohlédnutelná mlha. JSEM světlem v každém z vás, vedu vás nejtemnějšími mračny, vedu vás nejhustší mlhou ke svobodě v božské vůli.

 

V jednom minulém projevení jsem pravil: „Velký zaoceánský parník se dává na cestu.“ O několik let později jsem pravil: „Velký zaoceánský parník nezůstal ve vodě DUCHA, ale vyhodil v jednom přístavu kotvy a ti, kteří chtěli být se Mnou jednoho DUCHA, šli na pevninu, aby vlastnili půdu, aby ji získali.“ Nyní říkám, jak už také bylo zvěstováno: „Velký zaoceánský parník se znovu dává na cestu.“ Mnoho jich je v záchranných člunech a JÁ, sám PÁN – v srdcích jednotlivců – natahuji po nich ruce a vytahuji je na palubu. Na palubu duchovní lodi, která pluje všemi moři a přijímá všechny, kteří uskutečňují lásku.

 

Mnozí si myslí, že ještě mají vítr v plachtách, ale je to klamný vítr. Když vane síla Mého DUCHA, tak se lámou trámy, které drží plachty. Pak se znovu natáhnou ruce po Mně a také ty uchopím a vezmu na palubu.

 

Neste ve svých srdcích radost, neboť podívejte, JÁ JSEM DOBRÝ PASTÝŘ ve vás a volám svoji ovečku: „ Pojď, mé přijaté dítě, pojď do ticha svého srdce! Už často jsi se do sebe zaposlouchal, tu a tam jsi přijal Mé SLOVO a nyní mi věř! Vyzdob svoji vnitřní říši dary lásky, buď Mojí nevěstou, která stojí v očekávání přicházejícího ženicha! Nedívej se na skvrny, které prý má ještě tvůj šat nevěsty, spatři světlo, které tě v Mé lásce ovívá! Je-li tvá láska tak veliká jako Má k tobě, tak všechny ty nedostatky, o kterých si myslíš, že je ještě máš, roztají jako led na slunci, poněvadž celé tvé bytí bude u Mě.“

 

Neděl své bližní do skupin! Je 7 krát 7 vývojových stupňů, ale ten, kdo si myslí, že už má několik stupňů za sebou, už zakopl o pýchu.

 

Božský pořádek působí zde na této zeměkouli a tomuto Božskému pořádku náležíte. Kdyby jste byli např. na stupni Božské vůle, byli byste už odhmotněni. Může někdo z vás jít po vodě? Nemůžete. A přesto přijde doba, kdy vás vody ponesou, ale nyní nemyslete ve stupních a nedělte, ale zůstaňte ve svém nitru, nechejte se Mnou vést.

 

Milý bratře, milá sestro, také už nemá být žádný hněv v tvém srdci, láska odpouští, láska rozumí. Nejsou žádné objížďky, jsou jen cesty poznání, cesty zkušenosti.

 

Tímto nástrojem jsem dal podobenství: Všichni jste v srdci OTCE, v Jeho PRASLUNCE, vaše věčné bytí, dcera, syn je doma. Ve své svobodě jste vyslali paprsek vědomí, který se ztratil v temnotě. Ten či onen se nyní identifikuje s koncovým bodem vyslaného paprsku a vidí jen temnotu, protože se dívá do temnoty. Obraťte se o 180 stupňů a uvidíte světlo, poputujete znovu podél vašeho paprsku vědomí, až zas budete jedno s DUCHEM, jedno se Mnou.

 

Skutečně, vše má svůj čas a vše potřebuje svůj čas. Jsou doby vývoje, jsou doby zkoušky a jsou doby blaženosti ve Mně. Kdyby jste byli stále v blaženosti, už byste neocenili tuto blaženost, proto putujete se svým vědomím po zeměkouli, abyste dosáhli věčné blaženosti na věky věků.

 

Mé SLOVO platí! Co jsem řekl před 2000 let, co stojí psáno v knize knih, je rovněž inspirováno Mým DUCHEM, i když tu a tam byla některá místa změněna. Tak jak Můj DUCH po staletí stále promlouval k Mým prostřednictvím nástrojů. Ale nyní nastala doba, kdy není třeba mnoha nástrojů, ledaže byste se sešli, abyste se společně modlili a zesílili sílu modlitby, neboť každý z vás Mě nese ve SLOVĚ v sobě.

 

Nebojte se, JÁ JSEM ve vás může být temnotou zfalšováno. Eventuálně vaše svobodná vůle proproudí. To JÁ JSEM v srdci jednotlivců Mnou chráněno. Do vašeho srdce nemůže nic a nikdo proniknout. Něco jiného je, když jste nástrojem pro ostatní a tu a tam budete nástroji. Pak bude chráněni jen tehdy, když se budete sklánět v absolutní pokoře před každým vaším bratrem a sestrou. Pýcha byla myšlenkou pádu a pýcha působí také ještě dnes.

 

Dar slova pro ostatní je Duchovním darem. Ale jsou ještě jiné Duchovní dary. Neslíbil jsem vám, že vám pošlu Svého DUCHA? Ve Starém svazku mluvil PRAOTEC v rozhodujících slovech proroků. V Novém svazku jsem mluvil JÁ, JEŽÍŠ KRISTUS, se Svými učedníky, ale když jsem opustil Své učedníky a odebral se na nebe, slíbil jsem poslat Svého DUCHA pravdy. Je tedy také doba DUCHA a ta doba je teď.

 

Můj DUCH chce každého z vás mocně naplnit. Předpokladem je bezpodmínečná láska a oddanost ve Mně ve vás. Pak budete tak jako Mí učedníci před 2000 let pojati Mým DUCHEM a budete dělat věci, jako JÁ, ba budou dokonce větší, jak jsem slíbil.

 

Zůstaňte v myšlenkách na velkém zaoceánském parníků! Zůstaňte v radostné plavbě kupředu! Prolomte s Mojí silou mračnem vašich myšlenek, vašich otázek, cáry mlhy minulosti! Spatřete Mě, světlo ve vás.Vše pozemské pomíjí, DUCHOVNÍ trvá a z hmoty se stává znovu DUCHEM, jak tomu bylo od prvopočátku. DUCHEM, který je zároveň tvůrčími silami, které vám PRAOTEC vloží do ruky, až se jednou znovu vrátíte domů.

 

Dítě, pociť Mě teď v sobě. Pociť, jak Má síla, Má láska tebou proudí. JÁ JSEM dobrý PASTÝŘ, JÁ JSEM branou v srdci. Přicházím branou, tvým srdcem, milý bratře, milá sestro, volám tě při tvém jménu, jako jsi byl volán od prvopočátku, buď Můj! Vlož veškerou tíhu do kalichu následnictví, neboť každý z vás jde po své osobní Golgatě. Každý z vás kdysi slíbil, že Mě bude následovat. Když se na vás ve svoji dobu snese úkol, tak se člověk může svobodně rozhodnout, zda ho přijme nebo ne. Ale jednou ho přijme, když ne v této, tak v příští inkarnaci, neboť slib je vepsán do vaší duše a tento slib vás stále napomíná touhou, kterou si neumíte vysvětlit.

 

Tak pojď a následuj Mé kroky, následuj stanice svého života spojen se Mnou! Nechej všechno stát se, co se musí stát – vše je dobré! Když jsi vložil svoji vůli do Mé, co se ti pak ještě může stát? Jdu s tebou ruku v ruce a hovořím od ty k ty v době, vysvětluji ti vše v tvém nitru, co bys rád věděl, s nekonečnou trpělivostí. Tak ty jednou řekneš: „Dokonáno jest!“ To je tvůj kříž, který jsi byl připraven na sebe vzít, ale pak uslyšíš už jásot andělů. Pohlédneš do světla domova

 

 

Se Svou mocí, silou jsem JÁ, PRAOTEC, uprostřed mezi vámi. Má slova jsou vážná, neboť vážná je doba.

 

V prostoru a času jsem na zemi založil Své dílo návratu domů. Kde zůstalo? Tak jdu s vámi zpět ke kořenům, a pokud budete dobré vůle, bude vašemu vnějšímu jménu Kroužek lásky a světla svěřeno duchovní dílo návratu domů a vy ho na zemi dokonáte.

 

Mé dílo je na zemi založeno na dvou pilířích. Tím jedním je cesta poznání, daná Mojí dcerou moudrosti. Ale kdo zůstane lpět na poznání, bude se věčně točit kolem sebe a nedospěje ke Mně, protože od začátku chyběl druhý pilíř, láska.

 

JÁ, PRAOTEC, jsem vedl Svoji dceru moudrosti k jednomu nástroji lásky v malém místě (Hilde H., Rothenburg). Společně spočívaje na dvou pilířích, mělo být na zemi založeno Mé dílo návratu domů. Ten jeden pilíř poznání stojí na této zemi, druhý sahá ze země až do čistě duchovního domova ke Mně. Druhý pilíř je žité milosrdenství lásky. Podle poznání musí být vykonán krok k milosrdenství lásky, neboť tyto oba pilíře spojují most domů.

 

V projeveních na počátku Mého díla jsem společně se Svým SYNEM, ZTĚLESNĚNOU LÁSKOU ZE MĚ, stále poukazoval na to, že bez činu lásky je cesta po této zemi marná. Ve vážných projeveních, tak jako dnes, jsem volal: Starejte se o bezdomovce, o chudé, o nemocné a nyní jsi osloven ty, Můj synu ze světla, (Poldi), který jsi šel s láhví vína v ruce k bezdomovcům, a sdílel jsi jejich život, abys jim porozuměl. Slovy: Modli se a pracuj, bylo milosrdenství vyloženo.

 

Ptal se někdy Můj SYN na práci, když kráčel po zemi, nebo staral se právě o ty, kteří stáli na kraji společnosti? Nešel před brány měst k vyhnaným, nemocným, malomocným, neléčil je a nehovořil právě pro ně?

 

Pozemské prostředky tekly k Mému dílu, aby se z nich staly místa pro nemocné a bezdomovce, aby byl milosrdenstvím lásky postaven most domů.

 

Na počátku jsem prostřednictvím vašich „kontaktních adres“ vytvořil kroužky, které se vytvořily kolem světelné bytosti. Každá tehdejší kontaktní osoba je Mojí dcerou, Mým synem ze světla. Podle duchovního zákona nikdy nemělo dojít na zemi k nějakému spolku a přesto se to stalo. Všude na celé zemi se skrze Moji sestru moudrosti měly tvořit tato kontaktní světelná místa, na mnoha místech jsem měl JÁ, PRAOTEC, volat Své nástroje, takže mělo být tisíce a tisíce nástrojů lásky, které by působily na jednotlivých místech. Ale nezůstávat spolu v nějaké skupině, nýbrž společenství se měla stále dělit, tak jako se ve zdravém organizmu dělí buňky, tak se měly dělit i prabuňky, stále dále, až by přes celou zemi byla rozprostřena síť a všude bych mohl JÁ, PRAOTEC, dosazovat Své posly světla.

 

Kde jste, kteří jste slíbili, že budete Mým nástrojem, nástrojem ve VNITŘNÍM SLOVĚ, nástrojem léčení? Volal jsem vás, co vás to zajímá, když zvenku bylo mé volání zamítnuto? Koho milujete více, pozoun nebo pozounistu? Komu věříte víc? Tak bylo Mé SVATÉ SLOVO, od OTCE k dítěti, potlačeno, ještě dříve, než mohlo růst.

 

Z jedné vzdálené země jsem poslal druhý nástroj lásky, přišel z daleka přes oceán, ale také tento nástroj lásky Charlotte nebyl přijat.

 

Nyní mluvím mimo nástroj viz. přiložené projevení, jak jsem na počátku prorokoval: Když si nástroj myslí, že může dát víc než jiný nástroj, není už v Mém světle, v tomto smyslu jsem promluvil. Tak JÁ, PRAOTEC, vdechuji všechna praobce a vydechuji pro všechny praobce tisíc světelných kroužků. Světelné kroužky, v nichž působí láska a milosrdenství v žitém činu, neboť jen to vás vede zpět do věčného domova.

 

To je také smysl Mého díla návratu domů. Čím mám přivést Své děti domů, když ne milosrdenstvím lásky. V nedávné minulosti jste zažili dva příklady, jak se lidé všech náboženství shromáždili kolem dvou sester, které jsem povolal domů. Mé dcery byly zde na této zemi pro lásku, pro milosrdenství a nebylo žádné náboženství, které by tomuto milosrdenství lásky neprokazovalo úctu.

 

Nejde ale o úctu zde na zemi, Mí milí synové a dcery, každý jeden z vás nechť ve vší tichosti roznáší milosrdenství lásky. Zbořte všechny zdi a ploty, neptejte se na náboženství nebo příslušnost ke společenství a jednejte tak, jak jednal i Můj SYN: Působte v lásce, konejte milosrdenství!

 

Mé dílo šlo poznáním. V jednom posledním projevení je psáno, k čemu potřebovala církev 2000 let, zde se stalo pro výstrahu ve 20 letech. V okamžiku, kdy se společenství koncentruje v jediném městě, je nevyhnutelné, že se z něj stane instituce, proto vás dnes poučuji, aby tomu bylo u Kroužku lásky a světla jinak.

 

Vítám, když se scházíte v malém nebo velkém kroužku, abyste se společně modlili, abyste poslouchali Mé SLOVO a pak vám připomínám: Mezi Mnou, vaším OTCEM, a dítěte nic nestojí. Tak hovořím v každém. Řekněte Mi ve svém nitru ano a nebojte se toho, co vám bylo řečeno. Žádná bytost se nemůže vtlačit mezi OTCE a dítě, neboť JÁ jsem se Svým dítětem v nitru jedno. Kdo tuto jednotu pokazí? Tak mějte ke Mně důvěru a nechejte se Mnou vést a díla lásky a milosrdenství vám položím k vašim nohám. Neboť čí srdce je připraveno přijmout druhý pilíř v Mém díle návratu domů, k těm budou přivedeny ty Mé děti, kterým můžou pomoci.

 

Přece jsem naposledy řekl, abyste měli své paže široce roztažené, abyste přivedli mnoho, mnoho Mých dětí domů. Nyní přišla doba, kdy se každý připravuje nádherným školením, aby to mohl vykonat. A to je Mé dceři moudrosti k věčné slávě. V meditacích jste byli vedeni ke Mně, a ačkoliv v intenzivních školách plynulo i tolik lidského, tak to přece bylo v Mé vůli, poněvadž vy, kteří jste šli tímto dílem, kteří jste prodělali tato školení, už nikdy nepadnete do pýchy. Naučili jste se být pokornými, naučili jste se brát na sebe viny, ačkoliv jste bez viny. Naučili jste se neodmlouvat, a nyní se k tomu všemu ještě naučte požehnání.

 

Vnější dílo zajde, když, Mí synové a dcery, oživíte to, co jste původně chtěli, tak se vrátí serafín do věčného domova bez nové inkarnaci. Dílo sloužilo jen k poznání! Nechal jsem dít se! Ale nyní odrůstejte svým omezením a buďte si vědomí svého synovství Božího, buďte si vědomi, že každý, kdo toto poselství čte nebo slyší, stál kdysi v čistých nebesích přede Mnou a dostal požehnání pro světelnou práci na této planetě, aby se Sadhana mohla znovu vrátit domů.

 

Když JÁ, PRAOTEC, říkám: vše je dobré, co v minulosti bylo, co je ještě teď, tak také vy tak máte myslet a jednat, proto jsem řekl: požehnejte minulosti, požehnejte všem vašim bratrům a sestrám, kteří vám na cestě poznání nevědomky pomohli svým lidstvím. Požehnejte jim a buďte jim vděční. Pak se obraťte k okamžiku, k teď.

 

Můj příchod skrze Mého SYNA se děje podle rozvoje Mých dětí. Kdyby se nyní objevil na nebi Můj SYN, kolik Mých dětí by se ještě zřítilo do propasti. Skutečně si myslíte, že to Je Má vůle? Nacházíte se v šestém dni stvoření, Mé pravěčnosti, tento šestý den je láskou. Na stranu lásky jsem napřed postavil milosrdenství, neboť kdyby nebylo milosrdenství, nepřišlo by žádné Mé dítě znovu domů. Ale plášť milosrdenství zakrývá závojem mnoho slabostí. Milosrdenství kladu u každého ze Svých dětí do misky vah. Na jedné straně zánik, utrpení, bolest, vina mnoha pozemských životů, na druhé straně jsou dobré činy, ale kdybych nevložil do misky vah Své milosrdenství, nebyla by váha v rovnováze.

 

Rozhlédněte se kolem sebe na této planetě zemi. Ale ještě není nic ztraceno, Mí synové, Mé dcery, když budete následovat Mé volání, a tam, kde jste, kolem sebe vytvoříte kroužky lásky a světla. Nezůstávejte lpět na vnějším jméně, ale myslete na funkci tohoto kroužku. Funkcí kroužku lásky a světla je vynášet vaši lásku a milosrdenství do bezprostředního sousedství.

 

Možná v sobě slyšíte volání stát při umírajících, držet těžce nemocné za ruku a v Mém jménu jim žehnat, pak následujete toto volání!Všechnu milost vám ještě jednou dám, aby bylo dílo pro tuto inkarnaci zachráněno. Je ve vašich rukách, Mí synové, Mé dcery.

 

Jestliže se kolem vás sešlo více než deset bratrů a sester, tak se rozdělte, aby světlo mohlo jít dále, aby organizmus Kroužek lásky a světla s Mým požehnáním rostl a rozšířil se po celé zemi. Podle vašich činů budete svými bližními poznání. To, že patříte nějakému určitému společenství, je nedůležité. Nesete v sobě Mé dílo návratu domů a k tomuto návratu domů patří čin pro bližního. Neboť jen ten, kdo na této zeměkouli zažije lásku a milosrdenství od druhého, bude probuzen z nejhlubšího spánku tohoto světa.

 

Tak vás volám, PRAOTEC, ve vašem srdci všechny zpět do Mé služby! Uchopte v lásce bratry a sestry, kteří vás nějakou dobu provázeli na cestě a už neví, kde je nebe a peklo. Neboť rok obratu přejde, aniž bych řekl Své „Staniž se“. Z mé milosti, z Mého milosrdenství, které je milostí, dávám ještě čas, aby pokud možno všechny Mé děti mohly skrze vás zažít lásku a milosrdenství.

 

Nedívejte se teď na malý kroužek. Jak rychle se vnější dílo rozšířilo po celé zemi, právě tak, ba ještě rychleji, může být skrze vaše ano rozneseno vnitřní dílo návratu domů do světa.

 

Mí synové, Mé dcery, pociťujete nyní Moji OTCOVSKOU BLÍZKOST. Zůstaňte Mi tak blízko a naplněni, o což jsem vás dnes prosil. Z pravěčnosti proudí po této planetě Mé požehnání, pojímá všechny Mé děti na nejrůznějších rovinách, všechny bez výjimky vedu domů. Když se nad oblaky objeví KNÍŽE LÁSKY, pak budou dvě třetiny Mých dětí připraveny. Kříž, znamení dne lásky nikdy nemine, k jakémukoliv náboženství už patří, ale tento kříž bude stát před branou k věčnému domovu. Zde na zemi platí jen přikázání: Máte milovat nade vše Mě a své bližní jako sebe, toto přikázání platí pro v a světla pozemské děti ve všech společenstvích. Také ta jedna třetina, která se ještě rozhodla proti lásce, nakonec vnějšími událostmi přijme lásku.

 

Slyšte Mé SLOVO: Žádná duše nemusí ještě jednou do vědomí kamene, rostliny nebo zvířat, žádná! Ale zjevení Mého SYNA bude po delším čase. V této době se bude země třást a otřásat. Kdo ještě nežije lásku, zůstane na staré zemi a bude veden bolestí, nouzí, vnějším útlakem tak dlouho, než se skloní. A také v této době budou vždy pomáhat mým nejubožejším dětem poslové světla, a poučovat je, že cesta z toho všeho trápení vede jen přes milosrdenství lásky. Opozdilci pak přijdou na novou zemi společně s vámi podle slov písma: Podívej, JÁ učiním vše nové. Stará země se zduchovní, hrubá hmota se rozpadne na prach a Vy pak s jásotem společně s posly světla čistě duchovních nebes, společně s Mým SYNEM, povedete přes všechny sféry Mé děti zpět do domova, zpět do Mého srdce, kde v duchovnu vždy bydlely.

 

Se Svými vážnými slovy ve Své OTCOVSKÉ BLÍZKOSTI vás pouštím do tohoto vašeho času a světa. Běžte a naplňte Moji prosbu!

 

Amen

 

Odpovědi PÁNA na modlitbu a otázky:

 

Jste královské děti, Mí bratři a sestry. Váš DUCH zrcadlí OTCE, máte být pokorní, ale OTEC nikdy nechce dítě pokořit. Zpříma, s vysoko pozvednutou hlavou, s jasným pohledem, vyzařovat lásku, máte jít své cesty. Hovořím k vám, pokud na mě máte otázky, tak je vyslovte. JÁ, JEŽÍŠ KRISTUS, jsem tady pro vás.

 

Má milá sestro, podívej, když jsi ve svém srdci jedno se Mnou, tak Ti vložím správná slova na tvůj jazyk. U jednoho může být vhodné, když se jenom v tichu modlí, u jiného, který už je otevřenější pro světlo, můžeš mluvit o nebi, o lásce, o milosrdenství BOŽÍM. Tak se navzájem liší vaši bratři a sestry, tak různá budou i vaše slova, která byste rádi o sobě řekli svým bratrům a sestrám.

 

Milá sestro, tvá láska ke Mně je velká, nechej, ať je i tvá důvěra ve mně tak veliká jako tvá láska. Nemůžu ti říct, jakou cestu jde tvůj syn, ale jak jsi řekla, jde po ruce OTCE. Jestli to činí zpříma, svobodným pohledem, je v něm. Porozuměj, že přes tolik pozemských cest jsou položeny potíže, aby Mí lidští bratři a sestry kráčeli poznáním svoji cestu, čím větší je láska ke spolustvoření, tím rychleji je zdolán těžší kus cesty. Rozumíš Mi?

 

Víš, milý bratře, jak velmi blízko ti jsem, ještě pár malých krůčků a budeme jednoho DUCHA. Tvé pozemské tělo se nyní chvěje v radosti, neboť pociťuješ, jak blízko ti jsem. Ano, všechny tvé otázky ti zodpovím v tobě samotném. Ruku v ruce půjdeme společně další cesty. Tvá důvěra patři Mi a JÁ ji nezklamu.

 

Milý bratře, oheň očišťuje, a JÁ jsem ti pomocí. Musíš jen vyslovit Mé jméno, které vyléčí tvoji duši a bude ti pomoženo. Jdu přeci také s tebou všechny cesty. Hýbe tebou ještě dodatečná otázka? Kam tě vede tvůj tlak, ti nemůžu říct, poněvadž dbám na zákon svobodné vůle, ale ten tlak je dobrý, a ty najdeš pole působnosti, kde vyhovíš milosrdenství lásky.

 

Můj malý milý Tomáši, proč ty pochyby, poznej přece, že tyto pochyby byly vnuceny ze vnějšku. Každý, kdo šel školením, které nazýváte intenzivní školou, je nástrojem ve SLOVĚ, když přijme svůj úkol, současně k němu proudí ale také Mé léčivé síly. Neboť podívej, nic v celém vesmíru se neděje jen tak, vše má svůj smysl a plní svůj účel. Tak z vás všech učinilo toto tvrdé školení nástroje Mé lásky. A když se Mnou hovoříš ve svém nitru, proč bych pak skrze tebe neměl mluvit k jiným? Když např. spočíváte u postele nemocného, tak mluvím a jednám skrze vás, pokud jste ochotně Mým nástrojem. Odložte všechna kdyby a ale, která vám ještě chtějí bránit, a řekněte ano VNITŘNÍMU SLOVU, které v sobě nosí každé dítě, neboť OTEC a dítě jsou jednoho DUCHA, jen člověk překrývá tuto duchovní jednotu. Takže měj odvahu, milá sestro! Také ty víš, jak blízko ti jsem. Tato blízkost zavazuje, sice v absolutní svobodě, ale přesto plyne vašeho slibu, že budete dříve či později nástrojem. Neboj se, důvěřuj Mému SLOVU v sobě.

 

Můj milý příteli, nejsou žádné nesprávné cesty, i kdyby turbulence byly převeliké, musí být, z důvodů, které pochopíš možná teprve později. Jistotu ti nemůžu dát, neboť k tomu patří víra a důvěra. Poněvadž ale cítíš Moji přítomnost a Mé světelné slovo v tobě už mocně pulzuje, tak z toho vytvoř jistotu. To tobě na pomoc! Víru a důvěru musíš ke Mně v sobě mít.

 

Podívej, má milá, jsi světlem ve společenství praxe, světlo skrze tebe působí a tvoří harmonii a bude i dále vysílat harmonii, pokoj a lásku, neboť JÁ jsem to v tobě, spojen s tvým DUCHEM, KTERÝ to koná. A skutečně, bude k vám už teď přivedeno mnoho těch, jimž můžete pomoci, kde jste schopni uskutečnit milosrdenství lásky. Tento čin není žádán jen v povolání, ale i ve vaší takzvané době volna. Také zde jsi Mým světlem, také zde skrze tebe působím. Pociťuješ teď právě tak Moji blízkost. Víš, že Má touha je po každé jedné duši nekonečně velká, tak také po tobě. Chci být jedno se Svojí nevěstou duše, už žádný protějšek, ale jednoho DUCHA. Čím více budeš žít v milosrdenství lásky, tím více se přiblížíš duchovnímu spojení.

 

Zde na této zeměkouli je místo světla a stínu. Mediální lidé pociťují stíny, ale čeho se, Má milá, bojíš, jsou tví bratři a sestry, potřebují tvojí modlitbu. Kde jsem JÁ, tam je láska, milosrdenství. Když jsem v tvém srdci a tam jsem, pak můžeš sice pociťovat a vidět stíny, ale nenecháš s jimi stáhnout do hlubin. Když se to stane, tak Mě zavolej: JEŽÍŠI pomoz! A JÁ ti pomůžu, neboť na této zeměkouli je boj mezi světlem a tmou. V tomto boji jsem zachráncem, skrze tebe chci být vysvoboditelem pro Tvé bratry a sestry, kteří ještě stojí ve tmě. Kdy k nim poproudí přes tvé rty modlitba lásky, když tvé myšlenky budou nejčistší láskou, tak poproudí také tvýma rukama Má síla lásky. Ty ze sebe nezmůžeš nic, ale spojena s Mým DUCHEM zmůžeš všechno. Přezkoušej Má SLOVA a žij je.

 

Jsem s každým Svým bratrem a sestrou, ale poslouchej. Žádný Můj bratr a sestra nemá stát nad jiným, jen proto zajde nyní vnější dílo, protože bratři postavili pozoun nad pozounistu. Každé Mé přijaté dítě jde po Mé ruce, tak také tvá sestra a její syn. Láska a milost z milosrdenství proudí z nekonečného pramene z BOŽÍHO srdce, kterým JÁ, JEŽÍŠ KRISTUS JSEM.

 

Také tady, můj milý bratře, rozhoduje tvá svobodná vůle a porozuměj, když k tomu nemůžu nic říct, můžeš být všude na každé cestě nástrojem pro Mě. Ať už při tvé nynější činnosti nebo při jiné. Týká se to tvého vnitřního vyzařování světla. Kdekoliv jsi, přivádím k tobě lidi, kterým můžeš být pomocí. Není ani špatná činnost, ani špatná cesta, neboť vše je jen jedna cesta, konečně cesta po Mé ruce, domů k OTCI žitým milosrdenstvím lásky. Nechej se vést svým Vyšším já v tobě. Vyšší já je čistý DUCH z OTCOVA DUCHA a na křižovatkách cest budeš vědět, které kroky máš dělat. Tak určuje tvé Vyšší já tvoji cestu. JÁ, JEŽÍŠ KRISTUS, tě ponechávám po Své ruce, ať už půjdeš na rozcestí vpravo nebo vlevo. Rozumíš mi?

 

Milá sestro, víš ze svého nitra, že mezi tebou a tvým otcem existují z předešlých inkarnací pouta. Vzájemné odpuštění, modlení se v lásce pro otce, rozdělí vlákna, které vás na sebe váží, vše zruší, co mezi vámi leží. Modlitba je silná síla, neboť ji podporuji. Jemně tě pohladím po hlavě, důvěřuj modlitbě, aby bylo rozřešeno vše, co musí být rozřešeno.

 

Milý bratře, podívej, pro všechny tvé bratry je těžké dospět od hlavy k srdci, neboť mužský princip je zvyklý cílenými myšlenkami snovat plány, žít hlavou. Dospět od rozumu do srdce není vůbec tak těžké, když víš, že pocit je řečí duše. Když půjdeš své cesty a budou tě obletovat myšlenky – pošli je pryč a pak podívej, co se kolem tebe pohybuje nebo tiše stojí. Ať už strom na kraji silnice, nechej k němu proudit ze svého srdce své pocity. Potká-li tě zvíře, pes, kočka, nechej proudit k tomuto zvířeti své pocity ze svého srdce! A školením pocitu se staneš z rozumového myslitele myslitelem srdce. Uvidíš pak také své bratry a sestry jinýma očima, očima srdce a ne rozumu. Ujišťuji tě, že to můžeš a že to také už pilně cvičíš. Avšak prohlubuj cvičení ještě více a buď si stále vědom Mé přítomnosti. Povedu tě pak z tvého rozumového myšlení zpět do srdce ke Mně.

 

Milý bratře, z milosrdenství lásky jdu s každým dítětem – ať už se na zemi vydalo dobrovolně nebo padlo – po, kde j životem, sférami bytí, pro dítě nevědomé tak dlouho, dokud nezažije v nitru Mě.Ty jsi Mě ve svém nitru zažil a proto také víš, že tvá cesta vede tak jako každá cesta a také je ozářena Mnou a Mým světlem.

 

Otázka: KRISTE, přišli jsme z Hamburku, byli jsme propuštěni. Ale s Tvojí pomocí jsme zvládli mnoho. Nyní stojím před novými poměry a tak tě prosím o Tvoji pomoc:

 

Má milá sestro, tak jako se vede tobě, vede se nyní mnoha lidem, kteří v praobcích našli duchovní domov a najednou musí poznat, že duchovní domov není ve společenství, ale ve vlastním srdci, Je to tě Mé pook, který zde byl proveden, ale musel být. Neboť podívej, tak jako strom může nést plody jen, když je obřezáván na normální míru, tak může každý ve společenství nést plody jen tehdy, když pozná svoji svobodu – darovanou BOHEM, OTCEM – a v této svobodě jde, aby – jak vám dnes bylo řečeno – žil milosrdenství lásky.

 

Vezmi si Mé SLOVO ke svým bratrům a sestrám. JÁ jsem ten, který vás utěšuje. Dbali jste také přespříliš na pozoun? Ó viďte, v každém z vás jsem v jednotě s OTCEM pozounem mluvícím nástrojem a to vás má navzájem spojovat a to vás také znovu spojí, aniž byste byli vázáni. Ó mí milí přátelé, poznejte vazby a přijměte mé natažené ruce a putujte do své osobní svobody. Neboť jako svobodné děti vás OTEC stvořil a svobodní máte jít své cesty. Téměř všichni jste vyrostli v jedné z církví. Byla vám matkou a vy máte ctít otce a matku, aby se vám na zemi dařilo dobře. Ale odrostlé dětským střevícům jsem vás vedl do svobody. Vedl jsem vás do Svého díla. Ale toto dílo je duchovní a v počátečních projevech bylo téměř pokaždé vyzvedáváno Duchovní bytí díla. Teprve v pozdější době zkamenělo v nynější podobu, která se musí rozbít, aby každý znovu dospěl v jednotě ke Mně.

 

Přece v tobě mluvím, v tvých sestrách a bratrech. Od ty k Ty plyne Mé SLOVO, nejsem vám dost? Proč tvé slzy, proč jste smutní, když vnější zaniká? Vzájemná láska existuje věčně, to se počítá. Ale vazba musí dozrát ve spojení. Utěším tě, milá sestro. Předej útěchu dále, buď útěchou bratrům a sestrám na severu této země, JÁ ti pomůžu.

 

Otázka: KRISTE, je pro mě otázkou, neboť jsem od různých bratrů a sester slyšela, že jsi to byl TY, kdo před několika dny skrze naši sestru Gabrielu znovu znázornil Kristovy podniky v Univerzálním životě jako něco důležitého. Můžeš mi prosím říci něco k všeobecné opravě nebo osvícení? Poděkovala bych Ti.

 

Milá sestro, v projevení OTCE bylo řečeno, že vám byly dány prostředky, aby bylo na zemi založeno dílo milosrdenství lásky. Podívej se např. na nemocnici: Kdo jsou pacienti? Jsou to ubožáci, jsou to ti, kdo pochybili, jsou to ti, kdo žijí na kraji společnosti? A podniky: Pro koho se tam pracuje, pro božskou odměnu nebo pro zisky, jako je tomu i v každém jiném podniku světa?

 

Nebylo z DUCHA zamýšleno, aby se dílo centralizovalo. Už tehdy byla výhybka špatně postavena. Byly kontaktní adresy a OTEC V JEDNOTĚ SE MNOU posílal tato světla a odtud mělo dále zářit světlo. Ale tak jsem pravil už jednou: Byl to chytrý tah protihráčů postavit všechna světla na jedno místo, aby byla všechna pohromadě a nikdo ve velikém širém světě v temnotě ze sebe dále nezářil. Jak mohlo tedy pak být v Mé vůli, aby se všichni poslové světla shromáždili na jednom místě?

 

Kde je spatřený Jeruzalém? Je v duchovnu a ne na zemi. Tak to bylo myšleno také pro podniky. JÁ, PÁN, jsem povolal řemeslníky, ale ne, aby přišli na jedno místo, ale volal jsem je z oné strany od prostoru a času, a volal jsem je jednotlivě v jeho srdci, aby byl v podniku světlem pro mnoho lidí kolem něj, na místě, kam ho život postavil. Tak jako tvá sestra vyprávěl z praxe, tak by měly všude u vás i v zahraničí vznikat světelné ostrůvky.

 

Budova, na níž dal jeden bratr peníze, který Mi velmi leží na srdci J., byla v Mém smyslu, neboť odtud mohlo zářit slovo do světa. Ale jen tato jedna budova – vše o půsoí je lidské dílo. Lidské dílo je pomíjivé a o pravdě Mého SLOVA může sice nyní ještě tiše mnohý pochybovat, ale ona se v budoucnu sama dokáže. Čemu OTEC požehnal, to se nerozpadne.

 

Otázka: Ó PANE, při tomto projevení jsem také slyšel, že nic by se nemělo centralizovat, že potřebujeme výživu, ale ne vytvářenou na jenom místě, a že se to má dít v podnicích, v malém rámci a při tomto projevení skrze Gábi bylo těžiště na tom, že potřebujeme výživu, ne že potřebujeme podniky, tak jsem to slyšel.

 

Když pozorně pročtete všechna daná projevení, tak poznáte zlom. Co platilo předtím, najednou už neplatí. V okamžiku, kdy bylo z díla vyškrtnuto Mé jméno Dílo návratu domů Ježíše Krista bylo přejmenováno na Univerzální život, se stal definitivní zlom. Odtud byli posílání poslové a poslové, ale všichni nebyli slyšeni.

 

Na počátku, celé první roky, se hovořilo výlučně o duchovním díle. Představa člověka příliš lehce vproudí do SLOVA, když je svobodně užívána vůle člověka, když tato vůle není stále stavěna pod Moji vůli.

 

Podívej, jak mnoho mluvících nástrojů bylo v díle? Připomínám Svého milého bratra, který mocnými slovy oznamoval vůli BOŽÍ Petr W.. Kde je, kde jsou všechny ty nástroje? Přes sedmdesát jsem skrze dceru moudrosti volal v díle, kde jsou? Nebyli umlčeni proviněním nástrojů, ale lidská vůle to učinila. Od okamžiku, kdy byl postaven pozoun nad pozounistu nabral osud svůj běh. V jednom projevení OTCE, daném prostřednictvím Gábi, položil ON otázku: Koho milujete více, pozoun nebo POZOUNISTU. Vážná slova sotva dozněla, když tu odpověděl jeden bratr: Co by dělal pán bez své trumpety – mocný smích. - - -

 

Ale opakuji slova z projevení: Serafín se vrátí domů, když se skrze vás podaří uskutečnit duchovní dílo – tak jak ho chce OTEC. Neboť serafín šel těžkou cestu a naplnil své hlavní úkoly. Prvním úkolem bylo oznámit, že duše půjdou několik pozemských životů ke svému vývoji. Druhým úkolem bylo zvěstování, že OTEC bude hovořit se Svým dítětem a že mezi OTCEM a dítětem nestojí nic a nikdo. To bylo v prvních letech jasně a zřetelně řečeno a vytroubeno do světa. Vlastní úkol je zcela vyplněn. Nikdo není ochráněn před zakopnutím. Poněvadž jste šli na zemi ve společenství, ve spojení, tak platí: když jeden zakopne, dva ho chytí.

 

Proto, Můj příteli, vnitřní prosba na tebe: Přezkoušej SLOVO. Jestli je to možné, tak se vrať zpět k původu a srovnej projevení, která byla dána na počátku, a pozdější projevení. JÁ, JEŽÍŠ KRISTUS, jsem věčný a neměním Své mínění ze dne na den.

 

2000 let už působím v jedné ze dvou velkých křesťanských církví, a je to stále Můj DUCH, který tam vane, jinak by tato církev a také všechny ostatní, které se oddělily, byly už zničeny na prach a popel. Ale skrze posly lásky a milosrdenství uchovávám – z lásky a milosrdenství, to, kam udělá tolik dětí své počáteční krůčky, a stále ještě nachází ochranu a pomoc.

 

Tak je to také s dílem. Kdyby bylo na věčnost, tak jako je to zamýšleno s duchovním dílem, tak by nic pozemského nezašlo. Nyní je toto dílo přiváděno zpět ke svému prakořeni, k dílu návratu domů. Z tohoto kořene může vyrůst mocný strom, který ponese hojnost plodů a urovná cestu pro serafína a všechny je doprovázející nástroje: Cestu domů k OTCI.

 

Nikdo nemusí věřit navenek danému SLOVU. Jste absolutně svobodní SLOVO přijmout nebo také ne. Ano, žádám vás, abyste SLOVO skrze nástroj – jakýkoliv – přezkoušeli ve svém nitru a vybrali pro sebe to, co vy sami, podle stavu svého vnitřního rozvoje, poznáte jako pravdu. Neboť svobodné děti jste a svobodné máte zůstat.

 

Tímto SLOVEM ukončím dnešní večer. Mé požehnání je s vámi, s každým jedním z vás. JSEM ZTĚLESNĚNÁ LÁSKA OTCE, tato LÁSKA vás nakonec povede jen na jednu cestu – na cestu domů, do věčného domova. Ještě jednou můžete být požehnaní! Můj pokoj je ve vás, i když tu a tam ještě chováte pochybnosti. Má láska vás prozařuje.

 

Amen

 

 

Žalm 23

Bůh je můj pastýř,

Nic mi nebude scházet,

Je Mým útočištěm.

Vede mě po své stezce,

Provází mě na cestu kolem tichých potůčků.

Dává sílu mé mysli.

Vede mě ve svém činu k věčné slávě jeho jména.

I když půjdu stíny údolí smrti,

Přesto půjdu beze strachu,

Ty mě provázíš.

Veď mě Svojí cestou a zůstaň mým pastýřem.

 

 

 

Krátká meditace: Představujeme si a vidíme v naší ruce velkou kytici z podzimních květin, nejkrásnější, které má každý rád. Celá kytice nám dává vůni tohoto podzimu a ukazuje nám svoje barvy.

 

S touto kyticí putujeme do údolí, v kterém teče malá říčka. Jdeme, dokud nenajdeme krásné místo u řeky, tam se posadíme a obdivujeme krásu přírody.

 

Jdeme do ticha: Všechny nepokojné myšlenky, které námi dnes hýbaly, předáváme – jednotlivě poznané – květům v naší ruce. Nalézáme také negativní myšlenky a kritiky a předáváme je květině, vše, co jsme mysleli a cítili, klademe v myšlenkách do květů.

 

Ptáme se: OTČE, smím Ti v duchu podat část kytice, která není zatížena, s prosbou, abys nám pomohl proměnit vše, co nás oddaluje od Tvé lásky? Náš nebeský OTEC přijímá kytici.

 

S květy vstupujeme do mělké vody až do středu řeky. Otočeni k plynoucí vodě, bereme kytici pevně do obou rukou ve víře a v oddanosti: „OTČE, nyní házím všechny tyto myšlenkové květy za sebe do vody a nechávám je odnášet řekou.“ OTEC říká: „Dítě, ale neohlížej se, nedívej se tam, co jsi nyní předalo vodě, je proměněno, protože mi věříš! Už to nevytahuj.“

 

Skláníme se, otáčíme ve vodě ruce, jsme plní díku, neboť jsme se naučili. Jdeme znovu zpět na břeh, děkujeme vodě, putujeme údolím, vidíme ty nádherné barvy podzimu, děkujeme stromům, děkujeme nebi a celému stvoření. Říkáme: „Ano OTČE, neohlédneme se!“ Poklekneme, skloníme se až k zemi a děkujeme PÁNOVI.

 

Putujeme zpět údolím, přicházíme až do této místnosti, ještě jednou hluboce nadechneme a vydechneme a zůstaneme v tichu.

 

Mí synové a dcery, utrpení z žalmu vás vedlo do vašeho nitra ke Mně, Který jsem v Mém SYNU a skrze Mého SYNA vaším dobrým PASTÝŘEM.

 

Skutek, vzít s sebou žalm z knihy knih, se nestal náhodou, ale protože to byla Má vůle.

 

JÁ jsem věčnost. Mé SLOVO Mýu dětem vzniklo ve Starém svazku a skrze Mého SYNA v Novém. Kniha knih má být ctěna, neboť navzdory té či oné změně obsahuje Mé SLOVO, jak vám nemůže být nádherněji dáno.

 

Tak jako mezi vámi spočívám v projevujícím SLOVĚ, tak jsem vedl skrze Své SLOVO ty, kteří sepisovali knihu knih. Když čtete žalm, když přemítáte o prorocích a o tom, co jsem vám jejich prostřednictvím pravil, tak poznáte, že to, co jsem zhruba před 2700 lety dal ve SLOVU skrze Izajáše, platí také ještě dnes. Dějiny lidstva, Mí synové a dceři, jsou jako spirála, přijdete vždy na místo dřívějších dějin, ale na vyšší úrovni. Spirála vede vzhůru, domů ke Mně.

 

Mé slovo platí tak jako kdysi i dnes. Tak jsem např. pravil: Zatluču do zdi pevný hřebík, k Mé slávě, na poctu OTCOVSKÉMU DOMU. Na tento hřebík se věsili děti a děti dětí, ale také džbány a hliněné nádobí, tak to stojí v Izajáši 22, Verš 23 až 25. Hřebík už to nemohl unést a Má vůle způsobila, že povolil a vše, co na něm viselo, se rozbilo. Poznejte v tomto podobenství také proroky a prorokyně.

 

Izajáš je Můj služebník moudrosti, v duchovnu nazýván ZURIEL. Hřebíkem je nyní nositelka moudrosti. Děti a děti dětí můžou být chvíli neseny, ale jestliže nejsou puštěny do duchovn. svobody, pak jsou stále více zátěží a tato zátěž je ještě těžší pozemským džbány, hliněným nádobím, které stojí pro svět, než jsem pravil, dost.

 

Kde jsou všichni ti, kteří pro Mě chtěli bojovat? Jsou zabiti, ale ne mečem. Všichni hlavní lidé ustoupili, prchli do dálky. Tak jsem promluvil o Izajáši 22, Verš 2 až 4. Nyní hořce pláču, nedívejte se na mě a nesnažte se utěšovat mě, když pláču nad zničením dcery mého lidu. Tak jsem promluvil před 2700 let.

 

U prorockého SLOVA Izajáše naleznete dále výrok: „Podívej, postavím nové nebe a novou zemi, aby se už nemuselo vzpomínat na tu dřívější. Proto se radujte, buďte radostní. Neboť podívej, chci udělat Jeruzalém blahem a jeho národ radostí a chci se radovat z Jeruzaléma a ze svého národa 65, Verš 17, 18, 19.

 

Kdyby tedy člověk vzal knihu knih do ruku se snahou užít Mé SLOVO, které jsem promluvil ke Svému lidu skrze Mého služebníka ZURIEL, také pro dnešní dobu, mohl by na mnoha dalších místech poznat varování, která jsem zvěstoval skrze nositele moudrosti.

 

Je tedy Starý svazek, který jsem uzavřel s lidem Izraele. Tento národ byl vybrán, protože se v tomto lidu inkarnoval velký počet Mých dětí světla, aby připravil cesty pro Moji LÁSKU. Přísně, ale také s láskou jsem vedl tento lid a sice způsobem, aby po příčině pocítil okamžitě účinek. To byla Má neobyčejná milost.

 

V Novém svazku se proměnila láska, kterou jsem ke Svému lidu choval, z tvrdého zákona: Oko za oko, zub za zub, to jsem z výchovných důvodů nechal v izraelském lidu vládnout, v zákon lásky: Máš milovat Svého PÁNA A BOHA nade vše a Svého bližního jako sebe samotného. To bylo mé poselství jako JEŽÍŠ NAZARETSKÝ a to je také nový svazek. Tento Nový svazek se nevztahoval už na lid izraelský, ale na všechny národy země, také to můžete v knize knih vyčíst. Když prohloubíte Mé SLOVO, které k vám vyzařuje v evangeliích, pak budete vědět, že na této zemi už žádný spolek nebude vytvořen, než můj SYN – JÁ skrze NĚJ, přivede Své ovečky na novou zemi domů. Tam se vytvoří třetí svazek: Otřu všechny vaše slzy a bude konec utrpení. Lev bude žrát slámu, beránek bude ležet vedle vlka. Iz. 65, 25. Tento svazek povede přes všechny sféry domů do OTCOVSKÉHO DOMU.

 

Ve Svém posledním projevení jsem mluvil o vedení domů. Ne náhodou jste dnes oslovili oba aspekty: světlo a tmu a mnohý z vás ke Mně pochybovačně vzhlédl a zeptal se: OTČE, co bude se všemi těmi, které dnes známe jako démony, kteří se skrze člověka vybuřují jako satanisté v nejhorších, nejzavržitelnějších činech. Všechny tyto duše, ó OTČE, mají znovu stát před Tebou jako dokonalí? Na této otázce, Mí synové a dcery, už poznáte pýchu, útok pýchy.

 

Tito vaši bratři a sestry, kteří teď ještě bojují v temnotě, neprochází nejhlubším utrpením a bolestí? Ani, když spočívají v duchovnu, se nechtějí sklonit k inkarnaci, tak je každá jiskra světla, která vzáří do jejich temnoty, pro ně zažitelnou bolestí, světelným paprskem, který je protne a pronikne jejich těla. Když jimi projede meč, sevřou se o to zlostněji, a přesto jsou toe, kde jsoí synové, Mé dcery.

 

Až se probojují k tomu, že půjdou na zemi v lidském oděvu, pak budou Mé děti skrze utrpení očišťovány. Sice jsou také původci utrpení a to je nechá na miskách vah klesnout přehluboko, přesto pro všechny, kteří přijmou lidský oděv, na této planetě zemi zákon příčiny a účinku. Právě po ztracených natahuji Svoji ruku, jak to můžete znát z podobenství ztraceného syna, právě u nich je Má láska. K vám, Mí synové a dcery, volám: „Také vaše láska nechť je u nich.“ Neboť i když láska působí jako seknutí mečem, tak je to světlo, které dosáhne Mé ztracené, je to podnět vyhnout se tomuto meči skrze inkarnaci.

 

Tak pak dojde k démonickým diktaturám, ale jak jste řekli: V obratu poté znovu následuje demokracie. Jednou šel do lidského šatu, jen jednou pocítil moc v lidském šatu, syn nebo dcera z temnoty bude znovu chtít sáhnout po této moci v lidském šatu. Ale není pro to čas, nýbrž je čas žně démonické diktatury, která šla napřed, a žeň se plnou silou přivalí na člověka, a začne první čištění.

 

Mí synové a dcery, pohlédněte v tomto ohledu lásky a milosrdenství na Mé děti, které ještě stojí v temnotě. Pravil jsem, když Můj SYN přijde v moci a slávě, ponesou v sobě dvě třetiny mých lidí alespoň jiskru lásky a v této jiskře budou moci být dotčeny. Co pak s tou poslední třetinou?

 

Na nové zemi bude říše míru. Na nové zemi budou putovat andělé nebe uprostřed mezi vámi. Po delší dobu – mluvíte o 1000 letech, ale váš čas není Mým časem – bude život na nové planetě, jíž budou vtělena duchovní částice země, jíž jsem také dal mnohé součásti prasklého Atarea, slunce Sadhany, obale, to, kam udebes. Pokoj a láska a vzájemné nesení, také spojení s každým stvoření se bude žít.

 

Všechny ty, které nemůžu zachránit na novou zemi, nová země povede. Zároveň se stanou v Mé době, která je nekonečná, věci, které zmenší mocenskou oblast Mých dětí, skrze které půjdu JÁ. Tak jako zašla stará země a to znamená, že učiním nové nebe, tak budu pozvolna vdechovat všechno pozemské. Všechny hvězdy, které teď vidíte zářit na obloze, které patří mocenské oblastí Mých dětí, skrze které jdu JÁ, vdechnu a s hrůzou to uvidí ti, které se ještě postaví proti lásce.

 

Vedeni novou Zemí uvidí světlo a na druhé straně zmenšení jejich mocenské oblasti, a probudí se v nich touha. První jiskra, proti níž se na počátku ještě vzdorovitě vzepřou, jiskra OTČE-DOMŮ-K-TOBĚ bude v nich zažehnuta žitou láskou na nové zemi.

 

Nyní se ještě orientují na ty, kteří neuskutečňují lásku a jejich radost je obrovská, když mohli jednoho nebo druhého mohli stáhnout zpět na svoji stranu. Ale vedeni novou zemí, už tato možnost nebude. Pak už bude jen to, co se stále více dostane do jejich hloubek poznání, lítost a obrat a s první prosbou: „OTČE, dej nám možnost vrátit se domů“, bude jim po dlouhém čase jim také tato možnost z Mé milosti a milosrdenství poskytnuta. Rodiče na nové zemi budou připraveni obětovat se v lásce oněm bytostem a v rodině, která Mnou bude posvěcena, - také zde na této zemi – je výchovou přiblížit Mně, BOŽSKÉMU, LÁSCE. Jak v nebi, tak na zemi: V nebi se tvoří božská dualita a její děti nebeské rodiny; na zemi manželský pár, který si před BOHEM a s Jeho požehnáním řekne ano a dá dětem rodičovský dům. – Doplnění inspirací nástroje během psaní textu.

 

To bude doba, kterou jsem zvěstoval v knize knih, kdy bude ještě jednou temnotě dána moc, ale jen krátce, neboť ruka, jež se natahuje po moci, bude Mojí mocí odmítnuta. Ale z množství těch, kteří budou proti Mně, bude moci být velký zástup přiveden domů úsilím Mých dětí světla po oné dlouhé době, a bude to jen malý zbytek, který zůstane a bude vyvržen do dimenzí.

 

Přes eóny, přes nepředstavitelné časové prostory, Mí milí synové a dcery, vede cesta zpět k OTCOVSKÉMU DOMU. Zatímco pro vás, kteří budete na nové zemi kráčet vstříc světlu nebe, bude čas bezvýznamný, ti Mí synové a dcery, kteří odmítnou Mé milosrdenství na nové zemi, pocítí eóny, v nichž se jejich oblast moci bude stále zmenšovat, světlo bude zářit stále jasněji. Co teď je jen jediným seknutím mečem, bude pak skutečné pekelná trýzeň, neboť už nebude cesta ven a obrat nastane vhledem a lítostí v ducřekou. takže nakonec každé dítě bude po běhu eónů stát před nebeskou branou.

 

Tímto způsobem nebude nutné vyhánět Mé syny a dcery ještě jednou do vědomí kamene, rostliny nebo zvířete ve věčném domově. Očištění skrze eóny bude dostatečným vyhnáním. Kdo tady může pochybovat o Mé spravedlnosti, nemá být spíše Má láska a milosrdenství s těmi, kteří stojí venku?

 

Mí synové a dcery, z Mého projevujícího SLOVA si pro sebe vezměte to, co vámi v srdci hýbe, nechejte toto slovo, tuto větu v sobě vyrůst v plamen, který vyústí v Můj plamen milosrdenství lásky.

 

Jste všichni dětmi Nového svazku, který s vámi uzavřela má LÁSKA, IMANUEL. Na této staré zemi vás vede tento svazek k pilíři činu milosrdenství lásky. Není třeba vnějších zákonů, není třeba ani nejstarších ani moudrých, kteří byli dosazeni světskou mocí. Mé nejstarší a Mé moudré poznáte podle žitého milosrdenství lásky, podle jejich vyzařování. Nechť vy všichni jste nejstarší a moudří, abych k vám mohl vést Své děti a vy jim pomohli na cestě domů.

 

Není třeba lidských zákonů, neboť v zákonu, která vám dal Můj SYN, jsou obsaženy všechny zákony, i právnické zákony by byly v zákonu lásky obsaženy, jakož i zákony, které byly člověkem znovu pro člověka udělány, např. zákony spolků. Nazývám jménem, co tím jménem musí být nazváno. Je to lidské dílo! Nikdo nestojí mezi Mnou a dítětem! Nikdo!

 

Tak putujte na stezce po zemi a nezavrhujte ani Mé SLOVO z minulosti, ani SLOVO nových proroctví, nových projevení, např. Jakob Lorber, Anita Wolf u.a, ale přezkušujte ho v Mém DUCHU LÁSKY a vezměte si pro sebe to, co se vám zdá na momentální cestě jako nejdůležitější. Když to říkám otevřeně, tak se z toho nerozčilujte, musím to činit, tak jako jsem také ve Starém svazku očistil, co potřebovalo očistit.

 

Ještě jednou: Nikdo není ochráněn před tím, aby nezakopnul, i když nese sebebělejší plášť. Nikdo není ochráněn před tím, aby neuklouzl v bahnu tohoto světa, nepadl do něj a neušpinil se. Ale budiž vám takové události pokyny z Mého DUCHA, že hrozí nebezpečí duchohovho pádu. Tak vám byl dán také pokyn v pádu mapy, jak by měla být na této zemi založena říše míru. Hřebík povolil, žádný hřebík není dost pevný, abych ho neuměl zlomit. Mapa spadla na zem. Stalo se při oznámení říše míru na této zemi.

 

Dávejte ve svém životě, Mí synové a dcery, na Mé pokyny, neboť každá cesta je nebezpečná cesta přes nebezpečí a překážky tohoto pozemského bytí. Jako Mé děti světla jste všichni ohrožení, nejen nástroj, ale vy všichni jste v nebezpečí. Navzájem se za sebe modlete, navzájem se zahalte do světla Mé LÁSKY a budete si vzájemně oporou a pomocí, a stane se, co je Má vůle, když bude také vaše vůle naplnit ji, aby dílo poznání, dílo milosrdenství lásky, dílo návratu domů došlo naplnění.

 

S tvůrčí silou, kterou jsem vložil do vašich rukou, je to na vás, Mí synové a dcery. Ve vaší svobodné vůli je, zda může být dílo oživeno v této inkarnaci ve své hlavní části. Jestliže jednou bude přes zemi roztažena síť, tak bude tu síť držet Mé světlo. V příští inkarnaci to už nebude pro Mé děti světla tak těžké. Vaším nynějším působením vědomě přijmete pozemský šat a také vědomě uvidíte, jak nebe vedle vás stojí a jde. Tuto milost vám dám JÁ, PRAOTEC, když se nyní vzchopíte k činu a budete následovat Mé volání. Mé požehnání je s vámi, s každým, kdekoliv působí. Nad každým Mým synem a dcerou září Má síla lásky takovou intenzitou, jak je schopen/schopna přijímat a dávat ji dále. Čím více budete rozdávat lásku a milosrdenství, tím více vás budu moci naplnit a tím blíže bude dítě OTCI.

 

zpět