Tichá radost

Poselství - září 2006

Poselství - září 2006

zpět

30. září 2006

 

Odpověď na modlitbu:

 

 Mé milé dítě, slyš: „Tvá modlitba a všechny myšlenky za tvé bratry a sestry je obalují do lásky.“ Podívej, na této Zemi je temnota, ale také světlo. Jestliže, Mé dítě, obalíš jednající do lásky a požehnáš jim a vložíš do Mých rukou ty, kteří ztrácejí svůj život, může se stát nekonečně mnoho věcí.

 

Já, váš nebeský Otec, ve Své lásce, Ježíš, nesu přece každé utrpení, tedy také utrpení těch, kteří jsou zabíjeni, a nejen tebou líčenými praktikami, ale také válkami, hladomory, politickými motivy. Kolik dětí je zabito, sotva spatří světlo světa, protože jsou např. dívkou. Kolik dětí žije a umírá na skládkách. Je tolik utrpení na Zemi.

 

A prostřednictvím dalšího nástroje jsem řekl: „Je dost utrpení, neboť nastane Mé tisíciletí lásky a míru.“ I když se vám to ještě jeví jako příliš dlouhé, než bude konečně sejmuto z této Země utrpení, je to přesto, ve srovnání s věčností, už jen krátký okamžik.

 

Každé utrpení očišťuje. A k tomu patří, Mé milované dítě, také ti, kteří jsou takto zabiti. Andělé je přijímají a vedou je do světlejších rovin, jestliže jsou připraveni vzdát se své nenávisti a odpustit svým trýznitelům, pachatelům.

 

Jste všichni poslové světla a každý přispívá svým dílem k tomu, aby nastalo Mé tisíciletí lásky a míru a rychle proběhlo, co jsem předpověděl.

 

Tak ti žehnám, Má milovaná dcero.

Amen

 

 

Odpověď na modlitbu: Mé milované dítě, vím o tvé modlitbě. Vím o tvých starostech, tvé nouzi a nyní pociťuješ, jak tě otcovsky beru na Své srdce a utěšuji tě.

 

Jemně tě hladím po tvé hlavě a říkám ti: „Podívej, v Mém světle se rozplyne vše, co tě tísní, polož vše do Mých rukou a pocítíš svobodu a pozvedneš své oči a uvidíš zářit slunce, kterým v přeneseném smyslu slova Jsem, a mraky, mlha zmizí.“

 

Jen jediné slovo: „Otče!“ V tom spočívá úžasná modlitba; neboť jsi vložil celé své cítění a to má hluboký význam. Mé dítě a Já jsme jedno. Žehnám ti, Mé milé dítě.

 

Amen

 

 

Projevení z lásky

 

Já, otec pra, Jsem se Svými čistě-duchovními zástupy uprostřed mezi vámi. Naslouchal jsem vašim rozhovorům a také zčásti hovořil o vašich argumentech, aniž byste si všimli, že jsem skrze vás mluvil.

 

Má milovaná skupinko, přiviňte se, duchovně viděno, těsně ke Mně. Nechejte všechny světské myšlenky od sebe odejít a podívejte se na nebeské dálavy, které vás obklopují, vycházejíce z vašeho Vnitřního chrámu!

 

„Slavnost díkuvzdání“ – pod tímto názvem jste začali své dnešní setkání a Já se pousmál, když jsme slyšel modlitbu s červivými jablky.

 

Podívejte, když jste opustili Mě a nebeské sféry, abyste sestoupili na Zem, snili jste úžasný sen. Ačkoliv jsem vám ukázal mnoho obrazů pozemského života, mysleli jste si: „Ó Otče, já ne! Až jednou budu v lidském rouchu, vyrostu z dětských střevíců, pak, Otče, začnu mluvit a budu líčit nebe a snesu ho na Zem. A až dospěji, Otče, půjdu cestami tohoto světa, ne abych kázal, ale poputuji obepnut prostým rouchem, jen s batohem jako zavazadlem, po Zemi, abych léčil, abych žehnal a tím přinesl tvoji lásku a zvěstoval tvoji lásku všem těm, kteří mě o to požádají. – To byl váš sen –

 

Ale jak vypadá nyní skutečnost? Tolik z vás váhá a otálí ještě dnes. Ale já vám daruji stále více z Mé lásky. Vkládám hluboko do vašich srdci Moji touhu po všech Mých dětech, takže se učíte, stanout nad vším a stáhnout se jako člověk.

 

Proto cítíte, že Mé kmitání lásky stále narůstá. A je tomu tak i u všech těch, kteří se Mi v lásce oddávají a snaží se naplnit alespoň část svého snu.

 

Mí poslové světla, co to znamená, stát nad vším? Podívejte, nerozdělujete pak už do společenství, ani do náboženství. Díváte se Mýma očima do očí svých bližních. A když – jak jste o tom mluvili na začátku – navštívíte akci nebo se spojíte ve vysílání lásky, pak vámi kmitá Má láska a  touha po každém synovi, po každé dceři – i kdyby byli zdánlivě zapleteni sebevíce do temnoty. (13. října v 19:30, v Mnichově přednáška Benjamina Creme o Maitreyi)

 

Ani tady už pak nebudete dělit na světlo a tmu. Je to pro vás tak těžké na pochopení, protože na Zemi existují protiklady a denně je potkáváte. Ve skutečnosti jsou ale tyto protiklady světlo a tma – jak jsem vás už učil – jen ve vašem vědomí.

 

Ve vašem vědomí Mě Mé děti opustily, aby prozkoumaly hlubiny, tyto hlubiny prošly také pro vás, tak jsem učil. S těmito myšlenkami pak skrze vás bude kmitat tolik lásky, že už nikdy nebudete v pokušeni pozorovat tyto své bratry a sestry jako oddělené od vás, poněvadž patří k temnotě.

 

Láska vede k jednotě. Nedaroval jsem vám Svá poselství – sebrané v jedné knize –, abyste porozuměli této hluboké moudrosti? V duchu neexistuje oddělení. Existuje jen Láska.

 

Když se nyní podíváte na jiné náboženství, jste také zde v pokušení oddělovat. Ale pochopte, nikdy nevidím instituce, ale vidím vždy jen Mé jedno dítě. A také vy se máte prodrat k tomuto vědění, které ústí v moudrost. Vše v Bohu je jedno.

 

Stát nad věcí obsahuje tuto moudrost. Pak se už nebudete dívat na lidská pochybení, v jakémkoliv náboženství, ale uvidíte ve všem Moji vládnoucí a udržující lásku. Kdybych Já, Otec pra, nechtěl, aby se Mé lidské děti inkarnovaly v nejrůznějších náboženstvích, aby všude sbíraly jiskry Mé moudrosti, dal bych jen učení lásky, což se stalo na začátku dějin lidstva. Kdyby se z tohoto učení lásky, které Mé děti v jeho velikosti nepochopily, nevyvinulo tolik společenství víry, putovaly by Mé děti po Zemi věčně, aby nakonec dospěly k jednomu, všeobjímajícímu zákonu lásky.

 

V každém náboženském společenství – s úmyslem používám tento pojem, neboť k tomu patří také pranáboženství – jsem učil Své děti, neboť od počátku byli poslové z nebe mezi těmi, kteří zkoumali hlubiny. A bylo potřeba dlouhého času, než byl přes Mojžíše Mým „dětem“ náznakem zvěstován v Mých přikázáních zákon lásky.

 

Kdybych ale tehdy zvěstoval zákon lásky: „Máš milovat svého Pána a Boha nade vše a svého bližního jako sebe samotného“, Mé děti by Mi nerozuměly. Tento zákon jsem mohl přinést lidem teprve jako Ježíš.

 

Avšak na konci všech časů bude jen jeden pastýř a jedno stádo. Ano, bude Mé tisíciletí lásky a míru. Ale na začátku tohoto období dojde k mnoha rozbrojům. Ale jen proto, že Můj zákon lásky, který jsem přinesl před 2000 let, nebyl použit, dodnes ne. Jen Mí poslové světla se zoufale pokoušejí zvěstovat tento zákon všude na Zemi a uskutečňovat a svým příkladem posílit lásku. Poněvadž láska je největší síla, zvítězí nad vší nenávistí. Ale jak a kdy zvítězí, leží dále ve vašich rukách.

 

Každá myšlenka, každý pocit, který v sobě chováte vůči ostatních náboženským společenstvím, je důležitý a poučný pro vaše poznání. Jestliže kmitáte v Mé lásce, poznáváte ve všech společenstvích Mé světlo a přitakáte tomuto světlu a posilujete toto světlo. To je váš úkol.

 

Nesvítí snad také Slunce rovnoměrně na spravedlivé i nespravedlivé? – Znáte tento příklad. – Taková je i láska. Láska stojí nad všemi věcmi, září, neúnavně se rozdává. Poznává sice cesty, které vedou zdánlivě temnotou, současně však vidí, že toto vše jsou jen kroky vědomí, které nakonec slouží zase celku, jednotě. Jak bych jinak mohl darovat svobodnou vůli, kdyby vám v této svobodě byla z Mé strany každá možnost omezena.

 

Vidím každé dítě dokonalé, zcela jedno, kde se nachází. A také vy se máte naučit vidět Mýma očima a poznat dokonalost bratra, sestry v nejhlubším nitru, pak bude kmitat vaše láska v Mé lásce a nebudete už podprahově odsuzovat, tedy aniž byste si všimli tohoto pocitu.

 

Podívejte, stále znovu se snažíte o pravou pokoru. Ale sotva opustíte tuto místnost, ztotožníte se znovu s lidským rouchem. To má své vlastní zákony. Jestliže se nenaučíte podřizovat se duši, duchu, bude člověk stále znovu vypadávat z pokory a tím se už nebude nacházet v lásce.

 

Je správné přilít do divokého ohně ještě oleje, tím, že si budete myslet, že křesťanství stojí nad všemi ostatními náboženstvími? Přesně na tomto slabém místě jste napadáni; neboť být křesťanem znamená sklonit se před každým bratrem, před každou sestrou, jedno v jakém společenství, jedno, jakými temnotami na Zemi prochází. Žil jsem cestu před vámi. Šel jsem touto cestou před vámi, Mí věrní, a jen jestliže budete následovat Mé kroky, vkmitáte do lásky, kterou ve vás Jsem a která by ve vás chtěla stále více sílit. A láska, kterou pak uvidíte Mýma očima, uslyšíte Mýma ušima, budete léčit Mýma rukama, půjdete po Zemi a sice vše skrze vás povede k absolutní jednotě mezi Otcem a dítětem. To je vnitřní nebe.

 

Nemůžete to zažít z okamžiku na okamžik, co se vám snažím přiblížit, ale je na čase vrůst do této lásky. Ještě se všichni připravujete. Přijdou na vás těžké časy, přičemž nyní neoslovuji hospodářské těžkosti, ale pohybuji se na duchovní rovině – jak byste měli vědět. Vážné časy, v nichž stanete jako poslové světla, za burácení mocností, které se vzpínají lásce a přesto jsou z lásky.

 

Je se tomu dá rozumět? Láska je tvůrčí síla. Ve všem působí láska a není nic, co by se nacházelo mimo Mne, ani tyto hlubiny. Vše, co je, je také prozářeno Mým životem, Mojí láskou a jak jsem vás učil: V každém atomu Jsem síla, energie, život. Vlny, které se kolem vás tyčí, slouží jen k tomu, abyste se naučili stát v životě o to jistěji a Já skrze vás požehnám těmto vlnám, obalím je do Své božské otcovské lásky, tuto spoustu stavů vědomí, které se domnívají, že jsou daleko ode Mě, a přesto jsou v Mém srdci.

 

Chápete nyní hloubku významu, co znamená láska? Člověk se zachvěje, je slabý, rád by se radši odplazil, než stát pevně jako skála v bouři. Ale vy odložíte svého člověka, abych Já, Můj Duch, s nímž jste jedno, působil skrze vás navěky a z věčnosti.

 

Nyní je čas, v němž vás toho potkává tolik, co vnímáte jako zkoušku. Ve skutečnosti jste zocelováni pro sílu, která by vámi ráda proudila, pro Moji sílu lásky. A pozvolna, Mí synové, Mé dcery, od vás vše lidské ustoupí, vy proniknete ke své duši, k vnitřnímu duchu a pak stanete nad všemi věcmi a teprve pak budete láskou a jen láskou z Mé lásky. A teprve pak – slyšte Mé otcovské povzdechnutí – pochopíte –, proč Mé lidské děti musí jít tolika zkušenostmi, aby po četných průchodech nejrůznějšími životními okolnostmi dospěly k lásce a sice k lásce, která sjednocuje a nezná oddělení.

 

Pak, Mí milovaní, stane váš strom života v plné síle. Sice do konce vašeho života bude na tomto stromě života viset pár špatných plodů, což je podmíněno existencí jako člověk, ale mnoho dobrých plodů bude jako plody z nebe, neboť to budou plody lásky, které jsou ozářeny milosrdenstvím.

 

Na konci svého života Mi budete moci radostně tyto plody lásky-jednoty předat a nad zbytkem skutečně rozestřu Svůj plášť milosrdenství. Ale je třeba stále znovu bojovat o tuto lásku; neboť jste zde na Zemi v oblasti vědomí protilásky a svým bojem poznáváte klíčky na svém stromu života, které nejsou z lásky a musí být odříznuty, např. touha vládnout, ješitnost, touha po odplatě a mnohem více. Buďte si ale rovněž vždy vědomi, že to jsou lidské vlastnosti a že člověk se má a musí podřídit duši.

 

Tak rozšiřte svá srdce a nechejte do sebe proudit stále více Mé lásky, abych skrze vás a s vámi znovu šel po Zemi a přivedl domů Své děti, domů na Mé otcovské srdce. Když pomyslíte na své bratry a sestry, kteří zdánlivě přísluší k temnotě, nikdy nezapomeňte na příklad „ztraceného syna“ a jak velmi se raduji z jeho návratu.

 

Vím, že ve svém nitru váháte: „Otče, jak se máme stát Tvojí láskou, není to marné, protože ty jsi hojnost?“ Já vám však říkám: „V jednotě se Mnou se nacházíte uprostřed hojnosti. To vám dávám jako poslední větu skrze tento nástroj s sebou na cestu. Ještě jednou

 

V jednotě se Mnou se nacházíte v Mé hojnosti lásky.

 

Žehnám vám, jakož i vám, přítomné duše. Žehnám všem Mým dětem a vkládám do vašich srdcí Svoji lásku-touhu. Mé slovo je ještě mezi vámi.

 

Amen

 

 

Projevení z moudrosti

 

Mí milovaní synové a dcery. Hovořil jsem k vám ze Své lásky a hovořil jsem o vaší lásce, která je zase Mojí láskou, jež ve vás pobývá. Poněvadž Jsem láska, jste také vy láska.

 

Není možné zprostředkovat vám všeobjímající pocit lásky, na to je příliš velký a na to lidské vědomí nestačí. Ale chtěl jsem vám připomenout, kým jste: synové a dcery lásky a jaké dědictví ve svém nitru nosíte.

 

Nikdo z vás nemusí mít strach z toho, že by úkol stát se láskou byl příliš velký; neboť vám říkám: „Už jste láskou.“ Nejde tedy o to něco odkrýt nebo něčím se stát, ale jde o tom, odložit lidské, jež vám brání dospět k této lásce.

 

Ukazoval jsem vám už často tuto cestu detailně a Jsem síla ve vás, která vám pomáhá jít touto cestou. Nikdo z vás také nemusí mít strach, že by láska mohla bránit poznání; je tomu přesně naopak. Snahou žít lásku se ve vás odkryje moudrost. Ale moudrost se podřizuje lásce.

 

Bez moudrosti nemůžete svého bližního poznat v jeho hloubce a bez této moudrosti, která je založena v lásce, nevíte, kde můžete začít mu pomáhat. Láska tedy nemlží váš pohled, ale uvolňuje ho a vy se učíte dívat se a poznávat a v lásce přistupovat ke svému bližnímu, aniž byste odsuzovali nebo soudili.

 

Svět dělá reklamu, když chce někoho přemluvit nebo přesvědčit to či ono udělat nebo koupit. Tento způsob reklamy u Mě není. Ale když člověk vůbec mluví o „reklamě“, je nabídka Mé lásky Mým dětem Mojí reklamou. Uvolňuje přání v těch, kteří jsou otevřeného srdce, přiblížit se této lásce. Do té míry jsou všichni ti, kteří Mě z hloubi srdce miluji a snaží se o život v lásce, ti, kteří ve hmotě pro Mě agitují.

 

Mohou to dělat ale teprve tehdy, až sami učiní důležité kroky na své cestě ke Mně. Tento způsob „reklamy“, Mí milovaní, je něco jiného než misionářství. Je nesen přáním pomoci bližnímu.Vidí, co bližnímu chybí, vcítí se do bližního a nezištně nabídne pomoc u dalších vývojových kroků. Neboť vše je, jak už jsem vám často zvěstoval, evoluce, také vývoj vašeho vědomí a vaší schopnosti lásky je evoluce.

 

Stupínek za stupínkem se vyvíjí každá duše, každý člověk na cestě ke Mně a jediný stupínek přitom nemůže být vynechán, neboť každý další vývojový krok staví na předchozím. Toto poznat a správně pomoci svému bližnímu, je něco zcela jiného než misionářství. Předpokládá, že to, co chcete dát, alespoň zčásti poznáte; neboť víte, že člověk může dát jen to, co v sobě nese.

 

Jestliže tedy v sobě cítíte hluboké přání uskutečnit to, co jsem řekl skrze vaši sestru, jděte do svého nitra a dejte Mi své „ano“. Tím se stanete, Mí milovaní synové a dcery, vyslanci lásky, Mými pověřenci, Mými posly světla, kteří dostanou veškerou podporu, kterou potřebují.

 

Máte přísloví, které zní: „Bůh ti může naplnit ruce jen když jsou prázdné.“ Přeneste tato slova do duchovna a pochopíte, co znamená, neboť jestliže dáváte lásku, poproudí v přebohaté míře pro vašeho bližního a tím pro vás samotné. Žehnám vám, Mí milovaní synové a dcery.

 

Amen

 

 

Modlitba: 

 

Otče, děkujeme Ti za Tvá projevující slova. Znovu jsme Ti další své „ano“, Otče, znovu jsme Ti zasvětili celé své bytí, aby Tvá láska pronikla také našeho člověka a on se podřídil duši.

 

Rozumem, který jsi nám daroval, Otče, chápeme, co bys nám rád řekl. Ale pocit nám otevírá nebe pro Tvoji lásku. Můžeme jen cítit, co bys nám rád daroval za lásku, aby dále zářila ke všem Tvým dětem, ke všem, kteří pro nás kráčejí hlubinami a kteří jednou za zvuku nebeských zvonů, za zvuku sfér a sborů andělů budou provázeni domů do Otcovského domu, plni vděčnosti také k nim, že už na věky věků nebude pád a budeme smět na věky věků tvořit a jednat v nejblaženější lásce spojeni s Tebou ve svobodné dětské lásce, což nám vkládáš jako dar do rukou.

 

Otče, to je cíl nás všech, návrat.

 

A i když sebevíc toužíme, má tato touha po domově stále znovu ústit v lásku tím, že budeme čerpat z Tvé moudrosti, což vše na Zemi potřebuje svůj čas.

 

A jestliže snad ještě jednou nebo možná vícekrát přijmeme toto pozemské roucho, má tak být, Otče: Věčnost leží před námi, být věčně u Tebe.

 

Otče, milujeme Tě a skláníme se před Tebou jako Tví synové a dcery a jako Tvé děti, Otče, pospícháme do Tvé láskyplně otevřené náruče a Ty nás tiskneš na Své srdce a blaženě na něm spočíváme. Tvůj tlukot srdce je stejný jako náš. Z lásky jsme zde a do lásky se jednou vrátíme, všichni znovu sjednoceni.

 

A vědomí všech Tvých synů a dcer, zrozené z lásky, stanuvší se na Zemi láskou, nás bude doprovázet na věky věků; neboť také ti, kteří zdánlivě kráčí temnotou, se na Zemi stanou láskou, neboť zkoumají hlubiny i pro nás.

 

Otče, budiž Ti díky z nejhlubšího srdce za Tvoji blízkost. 

zpět