Tichá radost

Poselství -Ruhpolding, srpen 2009

 



 

Láska našeho otce nás vede domů!

Vydáváme se na cestu k novým břehům.

 

 

 

 

 

Božské projevení z lásky

 

Pátek 28. srpna, večer

 

 

Jsem, Který Jsem, váš Pán a Bůh, a Jsem také váš Otec, a jako váš Otec toužím po tobě, po tobě, po tobě. Rozpínám své ruce, abych vás, Mé děti, vzal na Své srdce.

 

Dalekými cestami jste putovali, skrze starosti, skrze těžkosti, skrze nemoci, a pořád jste Mě volali: „Otče nebo Bože, kde Jsi, proč jsem tak sám?“ Avšak Jsem byl ustavičně po vašem boku, také jsem vás nesl v nejtěžších časech, a neustále vám jemně šeptal: „Jsem přece u tebe, Mé dítě, proč Mě voláš? Kde Mě hledáš?“ Přesto jste Mě neslyšeli.

 

Nyní jste Mně našli. Ne ve vnějším společenství, nýbrž ve vašem srdci. Tam je nebeská říše, tam Jsem Já a čekám na vás. Vyslechli jste Mé volání a přišli jste zčásti z velké dálky, abyste Mi mohli být blízko, abyste slyšeli Mé Slovo, abyste zpívali ve společenství, modlili se, a – poslouchejte dobře – abyste se cítili v nebesích doma.

 

Byla to Má láska, která vás svolala. Byla to Má láska, která Vás ustavičně doprovázela, aby vám ukázala cestu domů, domů do Mé Otcovské náruče. Je tato cesta tak těžká? Je úzká a není jednoduchá, když Mě ale Mé dítě miluje – a Já se dívám do vašich srdcí a všichni Mě milujete – pak pro něj není ta nejpříkřejší cesta příliš těžká, protože mu jeho láska dává křídla.

 

Ve všem vašem hledání jste Mně se slzami v očích snažně prosili, jestli by vám mohlo světlo ukázat cestu na Mé srdce. Skutečně, tento svět potřebuje lásku, a vy, kteří jste následovali volání lásky, jste nyní z vaší strany povinní, donést tuto lásku do světa, aby i vašim bližním ukázalo světlo v pozemském šatu cestu ke Mně do vlastního srdce.

 

„Otče“, tak se Mě ptáte, „můžeme vynášet lásku, když neustále zakopáváme o naše bezcitnosti?“Já vám odpovídám: „Mí synové a dcery, sice můžete dávat jen tolik lásky, kolik jste jí v sebe rozvinuli, když ale spočívá váš pohled na Mně, tak tato láska ve vás roste ne jen krok za krokem, nýbrž roste potenciálně.

 

S každou myšlenkou lásky k vám z Mého Otcovského srdce proudí ještě více lásky. Když přede Mě předstoupíte a řeknete: Otče, jak jsem zrovna teď jednal, nebylo správné, poznal jsem to a žehnám svému bratru, své sestře, se kterým/ se kterou mám těžkosti“, tak vás jemně hladím po hlavě a vaše srdce se rozšiřuje. Studna lásky ve vás bude skrze Mou lásku ještě více naplněna a vy můžete ještě více rozdávat. A tato láska, Mí přátelé, kterou denně vysíláte, mění i vašeho člověka. Proč? Ukáži Vám to na jednom příkladu.

 

Jdete ulicemi tohoto světa a vidíte – zveličím to teď trochu, klidně se můžete usmívat – jak se paní pyšní svým kloboukem, nápadně, jako by jí patřil svět. Posmíváte se jí. V tu chvíli vámi jemně projedu Svým větrem lásky a vy se zarazíte: „Otče, kde jsem byl se svými myšlenkami? Prosím promiň!“ A odpovídám: Ne Já, ona sestra ti musí prominout.“ „Otče, ona ale přesto vypadá divně, ale prosím ji o odpuštění. Pomoz Mi, Otče, abych se díval hlouběji a poznal, proč se musí starat o svůj zevnějšek, a co leží ještě ve mně, že jsem si toho všiml.“

 

A poznáváte například, že je ve svém nitru osamělá, a proto by ráda upoutala, aby si jí vůbec všiml. Současně se zrcadlí vaše ego, které se také ještě doprošuje pozornosti.

 

Nyní se usmějete a můžete onu sestru poprosit se zkroušeným srdcem o odpuštění, zabalit ji do božské lásky a požehnat jí. Myšlenkový proces, který požaduje nanejvýš jednu minutu vašeho času. Vidíte tedy, že se vaše bytost skrze lásku krok za krokem mění.

 

V dalším příkladu směruji své Slovo k rychlojezdcům mezi Mými syny, neboť právě oni by se měli také cítit oslovení: „Dříve jste se hnali cestami, předjížděli jste vpravo nebo vlevo, zapnutá světelná houkačka a nadávali jste pomalu jedoucím řidičům. A dnes, po tom co jste se spojili s Mou láskou, můžete se ještě hnát po cestách? Můžete ještě rozzlobení uvést v činnost světelnou houkačku, protože někdo vám brání ve volné cestě? Když toto ještě můžete, tak nedáváte pozor na Můj vítr lásky, kterým Jsem vás pojal.“

 

V krátkém okamžiku poznáte, před čím utíkáte: protože ve skutečnosti jste na útěku před sebou samým. Také vidíte obrazně, proč, před sebou utíkáte. Zasmějete se nad sebou a změníte se. Když se snažíte o lásku, tak je tento krok poznání dostačující, aby vás poučil k lepšímu.

 

Co tím chci říct? Dívejte se, Mí přátelé, Mí milovaní synové a dcery, tento svět potřebuje lásku, a když chodíte po ulicích, tak byste mohli využít tento čas a vidět vaše bližní očima lásky. Nejste od nich oddělení. Nezažili jste sami bolest? Nevidíte v očích vašich bližních bolest, žal? Když putujete spojení se mnou po ulicích, pak poznáte v každém vašem bližním existující bolest, a nemůžete jinak, než ho obalit v Mé lásce a žehnat mu.

 

Když potkáte nemocné, ať již jsou postižení, ve vozíku, pošlete jim lásku a léčení. Současně si dejte otázku. „Tamti jsou tělesně postižení, jste snad i ještě např. duševně postižení? Když se Mnou ruku v ruce putujete, tak vám dávám impulz nad impulzy, abyste se vyvinuli v posla světla, jako který jste vyšli z nebes do hloubky, abyste zde dole na Zemi pro Mě byli světlem a nabyli opět také dětství, které jste Mi položili dobrovolně k nohám.

 

Co je tedy pro vás nejdůležitější? Abyste si vzpomněli na to, s jakou láskou jste šli z nebes na Zem. Odlišovali jste se ode Mě výrazně? Jste Mi podobní, a v následnictví jste chtěli jít věrně v Mých stopách. Vytvořil jsem vás ke Svému obrazu. Jste andělé nebes. Vzpomeňte si! Jako andělé v sobě nesete dokonalou lásku. Můžete ji jenom skrze procvičování donést z hloubky vašeho podvědomí, z hloubky vašeho ducha, který je jedno se Mnou, na povrch lidského bytí.

 

Čím je hlučnější svět kolem vás, tím klidnější, tím mlčenlivější má Božské dítě být, protože v klidu, v mlčení najdete cestu k vašemu vnitřnímu jádru bytosti, kterým je láska, láska z Mé lásky. Ať jsou tyto dny ve znamení lásky, znamení kříže. Může to pro vás být odchod do nového života. Mé děti, Mí synové a dcery, odchod do života se Mnou.

 

Své ruce jste již všichni položili do Mých. Kdo si toho už není vědom, ten to může ještě jednou udělat, a pak pojďme ruku v ruce touto úzkou stezkou lásky, která není vůbec tak těžká, jak si to představujete. Nepotřebujete nic opustit, ani vaši rodinu, ani vaše povolání, ani nic jiného. Všechno, z čeho máte radost, je vám darováno z Mé lásky, jen se změní priority.

 

Postavte Mě na první místo. Otče, s tebou, Otče, s Tebou za ruku jdu do nového dne, do své rodiny, na své pracoviště nebo kamkoli jinam. S Tebou putuji přírodou a snažím se, vidět Tvé stvoření Tvýma očima, rostliny, zvířata, a snažím se vidět své bližní očima lásky. Potom vám řeknu: „Vydáváte se na cestu k novým břehům, k břehům radosti, radosti, kterou svět skutečně nezná. Je to vnitřní jásot, vnitřní radost, neboť láska a radost patří k sobě.“

 

Ještě jednou rozevírám svou náruč: „Já, váš Otec, vás beru, ať už celkem mladé nebo už starší – v duchu jste všichni mladí – na Mé otcovské srdce. Pociťte, jak blízko jsem vám. Cíťte proud Mé lásky, který vás obtéká. Tiše k vám šeptám: „Vy Má světla na zemi, jste požehnáni.“

 

AMEN.

 

 

Božské projevení z milosrdenství

 

Mí milovaní synové a dcery, jste obalení do Mé Otcovské lásky na všech vašich cestách. A Mé silné Otcovské paže spočívají na vašich ramenou, a zcela hluboko ve vás hoří Můj oheň lásky. Zapálil jsem ho ve vás. Skrze vaše modlitby, skrze vaši cestu se Mnou, skrze váš skutek lásky a vaši pozornost vůči vašim bližním a stvoření, ve vás tento oheň hoří stále intenzivněji, stále jasněji, stále výš vzhůru šlehají tyto plameny lásky.

 

Tak vyzařuje z tohoto prostoru mohutná záře do stvoření. Je to Mé světlo lásky, které rozdáváte, které jste darovali skrze vaše modlitby. A skutečně vám říkám: „Svolal jsem vás ne jenom sem, nýbrž Mé buzení je směrováno i do duchovního světa, a proto se sešlo nesčetné množství duší již sem, nebo jsou na cestě. Těm slouží oheň lásky k orientaci. Oheň hoří vysoko vzhůru a svítí až do věčné vlasti.“

 

Všichni jste na cestě domů. Všichni hledáte cestu a víte, že cestu nenajdete venku, nýbrž jenom ve svém nitru. Cestu najdete jenom u Mně, vašeho nebeského Otce, Ježíše Krista.

 

Jsem cesta, Jsem pravda a život, a jenom, když jdete se Mnou, nacházíte cestu do věčného domova. Tak jděte se Mnou domů. Jsem u vás, a vy jste obalení Mou láskou. Mé silné Otcovské paže – opakuji to ještě jednou – spočívají na vašich ramenou, a vedou, řídí, ochraňují a léčí vás.

 

Buďte ještě jednou požehnání, požehnaný je také čas, který tady strávíte. Požehnané jsou i všechny vaše skutky lásky, které tady, ale i na vaší cestě domu vykonáte.

 

AMEN.

 

 

Božské projevení z lásky

 

(Nástroj Gadendorf)

 

Mí milovaní, zde na tomto místě měla probíhat děkovná modlitba, přesto bych k vám rád ještě jednou směroval Své slovo:

 

Největší děkovná modlitba, kterou ke Mně můžete směrovat, je, že mezi sebou navzájem máte mír a mír udržujete: neboť toto je ten nejdůležitější předpoklad, aby bylo tělo všech křesťanů zdravé.

 

Nahlížejte na Mně jako na hlavu tohoto těla a vy jste trup. Když se vám nepodaří udržet mír, pak nemůže být mezi vámi soulad. Proto směruji teď zvlášť na každého jednoho z vás Své slovo.

 

Pokuste se Mi neděkovat slovy, nýbrž tvořit mír. Jestli znáte někoho, komu jste ještě neodpustili, pak mu/jí odpusťte! Každý z vás zná někoho, komu může něco odpustit nebo koho sám může prosit o odpuštění.

 

Jděte také do noci s předsevzetím pohlížet do sebe a poznat, jak můžete ve své malé oblasti tvořit mír. Mír může být na zemi jen tehdy, když každý začne sám u sebe a vytvoří mír se svými bezprostředními bližními.

 

To je pro mě děkovná modlitba, a to potěší Mé Otcovské srdce. Žehnám vám ještě jednou.

 

AMEN.

 

 

Rozloučení na noc: Mílí sourozenci, myslím, že dnešní večer byl nejvyšším bodem dne. Máme za sebou všichni dlouhý den, z části s velmi dlouhým příjezdem, a proto se chceme pro dnešek rozloučit.

 

Chtěl bych ještě jednou navázat na to, co náš nebeský Otec řekl v posledním projevení, že bychom měli všichni v sobě a kolem sebe vytvářet mír. Tak se s těmito myšlenkami rozejdeme a bereme si mír se sebou do noci. Buďme zakladateli míru. Jen tehdy se může rozšířit, když začne u každého v jeho nitru.

 

V tomto smyslu nám všem přeji požehnanou, dobrou noc.

 

Píseň: Tiše padá večer...

***

 

 

Modlitba: sobota 29. 8. 09, ráno

 

Milovaný Otče, Pane Ježíši Kriste, za dnešní den Ti děkujeme. Přijímáme ho jako překrásný dar. Jsi cesta, pravda a život. Jsi cesta, chceme jí kráčet. Pane Ježíši, Ty jsi tuto cestu šel před námi, cestu plnou lásky, plnou shovívavosti, porozumění, milosrdenství, cestu míru a odpuštění. Otče, chceme touto cestou jít, ale sami to nemůžeme zvládnout. Ty jdeš s námi, bereš nás za ruku, neseš nás dokonce tam, kde jsme příliš slabí jít dál.

 

Ty jsi pravda, chceme ji ne jenom poznat, chceme tuto pravdu také žít. Pravdou přece je, že jsme Tvé děti, a jako Tvé děti jsme se svým Otcem spojení v lásce a něžnosti. Pravdou také je, že tento pozemský život je jenom zastávkou a náš domov je u Tebe. U Tebe, Otče, kde není žádná bolest a žádný zármutek, nýbrž radost, láska a mír.

 

Jsi život, bez Tebe je všechno pusté, prázdné, bezvýznamné. Ale s Tebou, v Tobě jsme silní. Dáváš nám hojnost. Obšťastňuješ nás Svou milostí plnosti. Jsi to ty, kdo nás dělá živým. Činíš nás otevřenými pro nové, otevřenými pro naše sourozence a nemůže se stát nic, co nás ještě straší, co nám dělá starosti nebo problémy, neboť jsme položili svůj život do Tvých rukou.

 

Otče, chceme tento den a všechny naše staré zátěže položit do Tvých rukou, do Tvých otcovských rukou. A také ty, kteří jsou nám velmi blízko tady na zemi, ale také ty, kteří nás již předešli. Otče, oni také leží v Tvých laskavých rukou. A my sami, a všichni sourozenci, všichni, kteří Ti jsou již nablízku, ale také ty, kteří Tě ještě nepoznali, pokládáme teď do Tvé láskyplné náruče.

 

Otče, víme, že jsme ve Tvém náručí neustále v bezpečí. Dnes, ale také zítra se o nás budeš starat. A tak chceme začínat Tvým jménem.

 

AMEN.

 

 

Božské projevení z Vážnosti

 

Vskutku, Jsem to, Bůh, praproud, který Jsem od věčnosti k věčnosti, Otec všech Mých dětí. Milovaní synové a dcery, opět Jsem vás pozval, vás na oné straně roucha, také vás na této straně roucha, neboť Duch života, Bůh, váš Otec, nezná žádné rozdíly. Milující Otcovské srdce nesmírně touží po každém Svém dítěti.

 

Ó, kéž byste mohli alespoň po dobu jednoho úderu srdce pocítit stopu této nesmírné lásky a touhy ve vás, ať nezůstane nic a nikdo, kdo by vám na vaší cestě k Otcovskému srdci mohl ještě bránit zrychlit vaše kroky, jít ještě účinněji, ještě důsledněji a vážněji.

 

Znám každého jednoho z vás od počátku, ano miloval a znal jsem vás, ještě dřív, než jste vystoupili z věčného praproudu. Znám vás a dívám se na vás ve vaší nesmrtelné a nádherné světelné podobě, volám vás vaším věčným jménem.

 

Moji milovaní synové a dcery, Mé děti, mnozí z vás putovali po této Zemi v Mém čase Ježíše z Nazaretu. Některý z vás stál a žasl nad činy svého mistra. Tehdy jako dnes jsou označovány za zázrak, ale říkám vám, byli to skutky lásky. Byli to jen výsledky Mého působení.

 

Mnozí z vás se dověděli, že zatím co jsem leckoho uzdravil, přidal jsem mu na jeho další cestu: „Jdi a v budoucnu již více nehřeš!“ Také jsem řekl: „Můžete konat stejné, ano ještě větší skutky než Já.“ Nyní, Mí milovaní, jste opět inkarnovaní na této Zemi, ale smysl a účel vaší přítomnosti není setrvávat v starostech a trápení, strachu a pochybách, v nemoci a bídě, nýbrž se otevřít, zbavit se toho všeho a pospíchat vstříc Mému Otcovskému srdci.

 

Mnozí z vás naslouchají Mým projevením už delší dobu, a leckdo z vás si zatím mohl důkladně osvojit Mé zákony a vůli. Když byste to ale dělali jen pro obohacení svého vědění, vězte, že tímto způsobem se vám to může stát zátěží a jste obětí svého vědění. Mým přáním a vůlí je, abyste se stali činiteli Mé vůle a Mých zákonů a tak mohli tvořit z Mé moudrosti, která vás, spojená s láskou, donese přímo do Mé světelné náruče do Otcovského domu. A ne jenom vás samotné, nýbrž s vámi mnohé, které bych skrze vás rád přivedl domů.

 

Ano, vy jste ti, kdo skrze vzor a příklad mají sloužit jako učitelé těm, kdo čekají na to, že poznají Můj zákon a Mou vůli, a naučí se dělat kroky, které je přivedou blíže ke Mně. K tomu je potřeba, Mí synové a dcery, vhled a procítění se do nitra vaší bytosti. Odkud ale vezmete vnitřní pohled, když se ještě sami neznáte, když jste ještě nezískali vhled do vašeho vlastního nitra? Odkud vezmete lásku, když jste se nenaučili milovat sami sebe jako bytost nebes, jako dědice říše Boha? Když jste se nenaučili přijmout sebe, takové jací momentálně ještě jste, s chybami a slabostmi, a k těm pak přistupovali s Mou silou a láskou a překonávali je?

 

Odkud vezmete schopnost pomoct vašemu bližnímu najít cestu z jeho starostí, z jeho problémů, z jeho nemoci, pokud jste ji sami nenašli pro sebe, a neumíte pomoci sami sobě?

 

Hleďte, naplnění Mých zákonů a cesty, naplnění toho všeho s pomoci lásky, leží před vámi. Kdo má uši, ať slyší. Máte být překonávatelem, překonávatelem všeho toho, co ještě leží mezi Mnou a vámi, a co vás ještě ode Mě odděluje, a říkám vám znovu: Já Jsem síla překonání v každém jednom z vás. Nepředstavitelná je plnost síly a moc, kterou Jsem Já, Bůh váš Otec, vložil do každého jednoho z vás.

 

Pozvedněte své hlavy a staňte se tím, kým jste, synem a dcerou nebes, vašeho Otce. Žehnám vám a dávám vám sílu včera, dnes a také zítra, abyste vykonali všechno, co je zapotřebí, abyste se mohli vrátit s mnoha domů, do Mé náruče. Čekám na vás, toužím po vás, miluji vás, Mé děti, Mí milovaní synové a dcery.

 

AMEN.

 

 

Božské projevení z moudrosti

 

Skutečně, jste dědicové nebes, proto Jsem přišel na svět, abych vám ukázal, učil vás a žil jako příklad jak přijmout a žít s děditstvím, které ve vás dřímá.

 

Mí synové a dcery, zavolal jsem každého jednoho z vás jeho jménem. Slyšeli jste Mě, přišli jste, a se dívám do vašich otevřených srdcí a vidím vaší touhu, vaši lásku, vaši ochotu. Vidím vaše přání přijít ke Mně blíž a dát Mi znovu své Ano. To je i Mé největší přání, neboť s tímto Ano vyjadřujete, že jste se poznali jako synové a dcery nebes a jste připraveni vydat se na cestu.

 

Toto první Ano, které Mi dáváte, které jsem tak často označoval jako vaše odevzdání se, je zásadní Ano ke Mně a k cestě, kterou chcete po Zemi jít, abyste se opět dostali na Mé srdce. Jakmile mi dáte své Ano, nastavím výhybky pro vaši cestu. Obrazně řečeno, můžete si představit, že se vaše velké Ano rozdělí na nekonečně malých Ano, a chci vám říct, co z toho vyplyne: Když mám vaše Ano, pak vás budu skrze vaše chyby a slabosti převádět a vy je můžete přeměnit s Mou láskou.

 

Co jsou ale vaše chyby a slabosti? Jsou to ty mnohé malé věci, které vás potkávají v běžných dnech, které ještě působí těžkosti, i když Mě ze srdce milujete a chcete jít za Mou ruku. To malé Ano se může projevit například tak, že přivodím nějakou situaci, aby se uvolnil napjatý vztah s kolegou z práce. Vy pak i k této situaci řeknete: „Ano, Pane, jsem připraven, abych se na tom podílel.“

 

Vaše malé Ano může tkvít v tom, že přivodím situace, aby se ukončil spor s vaším sousedem. Jste bdělí, když taková situace ve vašem životě nastane a vzpomenete si potom na vaše velké Ano, které neznamená nic jiného než „Pane, chci se stát opět láskou“? Skrze takové situace s kolegou nebo se sousedem se stanete opět láskou, když jste připravení, také při těchto příležitostech dát své malé Ano, a to často znamená trochu práce. Není to určitě vždycky lehké, ale víte o Mně a o síle lásky, která je ve vás. Proměna je možná jen na základě této Mé lásky ve vás, a může nastat pouze skrze Mou lásku a pouze skrze vaše Ano, které je založené na vaší lásce ke Mně. Dostali jste svobodnou vůli ode Mě jako nejvyšší a největší dar každému z Mých dětí.

 

Vaše Ano znamená současně, že jste připravení, nechat se Mnou vést, tak jak často ve svých modlitbách vyslovujete: „Pane, ať se děje Tvá vůle,“ nebo v malém vystupňování: „Pane, nech ať se děje Tvá vůle na Mně!“ A pro ty, jejichž srdce je již doširoka otevřené, a kteří každodenní námahu proměňují ve svém životě, to bude znamenat: „Pane, plním Tvou vůli.“

 

Na své životní cestě budete ale neustále zjišťovat, že klopýtáte, že padáte, a k tomu vám dám jeden obraz, který se podobá tomu, který jsem vám dal v dřívějším projevení, ve kterém jsem vás prosil, abyste Mě vzali jako lodivoda na palubu.

 

Představte si, ty, Mé dítě, ty a ty, každý jeden z vás, který Mi dal své Ano, sedíte se Mnou společně na jednom tandemu. Když chcete, Mí milovaní, můžete se klidně trochu usmívat nad tímto obrazem. Obsahuje ale pro vaše porozumění hlubokou pravdu, neboť Já Jsem ten, kdo sedí vzadu, a vy sedíte vpředu a máte v ruce řidítka.

 

Kdo Mi dal své Ano, může v zásadě sundat ruce z řidítek, neboť tato řidítka vedu Já. Nevíte ale, Mí přátelé, kterou cestu jsem pro vás naplánoval. Možná, že nesouhlasí s vašimi představami. Pak se může přihodit, že vezmete řidítka do svých rukou. To smíte, nechám vás, protože máte svobodnou vůli. Ale za krátkou nebo delší dobu si všimnete, že jedete směrem ke kraji silnice. Proč? Protože tam byli a jsou věci, které vás dělají zvědavými, protože ve vás vyrostla agrese skrze nějaké zavolání, skrze nějakého člověka, kvůli nějaké situaci na okraji silnice, na kterou – řekl bych – reagujete bezmála automaticky.

 

Na trhavých pohybech, které pak společně děláme, můžete poznat, že Mi berete volant z ruky. Potom to je na vaší svobodné vůli, abyste řekli: „Pane, promiň Mi, dávám Ti znovu své Ano. Ty Jsi řidičem mého života.“ Potom jedeme opět společně, pro vás bez problému a bezpečně na vaší cestě životem, než dříve nebo později opět zasáhnete, a budete Mě opět prosit, jestli bych mohl být vaším řidičem, a Já se jím opět stanu.

 

Ale pak jednou, Mí přítele, vám bude tato hra připadat hloupá a obrátíte se na Mě s prosbou: „Pane, ukaž Mi, co mě nalevo a napravo od mé cesty tak zajímá nebo mě dělá tak agresivního, že jsem opustil Tvou vedoucí ruku“.

 

Všichni lidé se nachází v materii v mocenské říši temnoty. Říkal jsem vám opakovaně, že nejste nikdy sami, že je kolem vás neviditelný svět, vaši pomocníci, vaši strážní andělé, aby vás doprovázeli, ale že tu je i temný svět, aby vás svedl. Mějte tento obraz často před očima. Neříkám vám to proto, abych vás strašil, nýbrž abyste byli bdělí.

 

Mrzout má jenom jeden cíl, svést lidi na této zemi a svázat je. Začne přirozeně u těch, kteří chtějí opustit velký šedý houf a usilují o světlo. Tím jsou myšlené všechny Mé děti, které se vydali cestu ke Mně. Buďte bdělí, jsou tu síly, které vás – jak už jsem řekl – chtějí přivést ke klopýtnutí nebo k pádu. Je to jejich záměrem.

 

Nyní slyším ve vašem nitru otázky: „Ano, ale Otče, jsem přece chráněný.“ A Já ti říkám: „Tvá láska ke Mně a Má láska je tvá ochrana, a když se vydáš na cestu ke Mně s upřímným Ano ve svém srdci, pak budu po určitý čas držet všechny temné síly v odstupu.“ Nemohou pak opravdově zkoušet působit na dítě, které ke Mně usiluje, neboť kdyby to bylo možné, neměl by nikdo z vás opravdovou šanci. V tomto čase jste chránění Mojí láskou.

 

Mí milovaní, ale také protistrana má svou svobodnou vůli, a všichni ti, kteří Mi dali své Ano, tím vyjádřili, že chtějí být světlem na této zemi, aby prosvětlili i temnotu tak, aby mohla poznat světlo. Oni k vám tedy mohou po určitém čase přikročit a pokoušet vás. Je to jejich velké právo a toto právo jim nemůžu upřít. Stali jste se pak silní, využili jste čas se Mnou, abyste uskutečnili to, co jste poznali? Když jste se Mnou proměnili poctivým snažením, které Mi stačí, své slabosti a chyby, pak vás smí temnota zkoušet.

 

Často to pro vás ale i při vší vaší nejlepší vůli a s vaším nejlepším úmyslem, které vidím ve vašem srdci, není vždy možné. Co se pak děje v duchovnu? Také k tomu vám dám jeden obraz: Má ochrana se podobá zlaté kouli, která je kolem vás a tato koule je chráněna proti všem útokům. Nic negativního nemůže do této koule světla proniknout, jedině když vy sami otevřete zevnitř okno nebo dveře a necháte tak, aby se ve vás usadili nízké síly. Slyším vás říkat: „Otče, proč bych měl. Miluji Tě, přece?“ ti říkám, Mé dítě: „Ano, nemělo bys, zpřítomni si ale následující situaci, a přitom beru za základ zákon rezonance, což znamená: To, co tě ještě podráždí, co ti vadí, co tě rozčílí, je ještě v podobné formě v tobě, a když to k tobě přijde a spustí to v tobě emoce, je to garant toho, že v tobě to stejné nebo podobné musí existovat.“ Tento princip mrzout moc dobře zná a osvojil si ho.

 

Jsi v tvé zlaté kouli ze světla a ti, kteří tě chtějí svést, jsou venku, znají tvé záliby. Nabízí ti něco zajímavého, něco, co jsi už dávno chtěl vyzkoušet, lákají tě, a dříve než se dopustíš chyby, nechá někdo zevnitř otevřené okno. Budeš se ptát, kdo to byl? Nevyděs se, Mé dítě, bylo jsi to ty samé! To, co se ještě v tobě nachází negativního, chybného a slabého, reagovalo – řeknu automaticky – a bez toho, abys to chtěl – neboť vidím tvou lásku ke Mně – jsi to byl ty, kdo prorazil svou vlastní ochranu. Lituješ toho, přijdeš ke Mně, vezmu tě do Své náruče a řeknu ti: „Mé dítě, pojď, opravím tvou ochranu.“ A ty řekneš: „Děkuji, Otče.“

 

Podobně jako u obrazu tandemu se to může přihodit opět. Pokaždé přijdeš ke Mně, a pokaždé ti řeknu: „Mé dítě, podíváme se společně, které díry, které okno zavřeme. Když jsi připraven nahlédnout, tak se stane tvá ochrana větší, nepropustnější, silnější, světlejší, protože se Mnou postupně vyřešíš to, co je ještě v tobě k proměně.“

 

Toto je cesta, Mí synové a dcery, a oslovuji vás jako Mé syny a dcery. Jste Mé děti, ale nosíte v sobě Mé božství, zářící bytosti, které mají v sobě mohutnost a sílu, kterou si ještě nedovedete představit. Buď si vědom toho, že jsi Božím dítětem, Můj synu, Má dcero!

 

A tak volám do tvého srdce: „Zvedni se z prachu své Země, a když povstaneš, tak stůj, stůj jako syn a dcera, kterým/ kterou jsi, a pojď se Mnou, jako vzor pro všechny ty, kteří ještě chtějí jít cestu! Potom si připomeneš ne jenom Mou sílu v tobě, nýbrž budeš začínat tuto sílu v sobě využívat a nebudeš Mně pak už prosit, abych v tobě odkryl sílu, nýbrž Mě budeš prosit: Otče, ukaž mi, co mně doposavad blokovalo, že jsem v sobě ještě nerozvinul Tvou sílu v takové míře, v jaké si to sám přeji.“

 

To jsou Mí synové a dcery, které si přeji, to je to, co si u vás vyprošuji. Zvedněte se, a když se zvednete, potom stůjte a pojďte se Mnou, láskou, které jste dali své Ano.

 

amen.

 

 

Božské projevení z Lásky

 

Když jsem šel po Zemi, říkal jsem: „Nechejte děti přijít ke Mně a nebraňte jim, protože jejich je nebeské království.“ Mějte proto trpělivost s malými obyvateli Země!

 

Pokládám Svůj plášť lásky a milosrdenství přes Mé vážné Slovo z vážnosti a moudrosti, protože vás trochu polekalo a říkám vám, ukázaná cesta není tak těžká, jak si ji představujete, protože dříve než můžete nebo máte být synem nebo dcerou, jste především Mé děti, které beru v nejhlubší lásce do Mé náruče, a kterým z Mé trpělivosti ukazuji cesty, které máte jít v lásce.

 

Navazuji na Mé včerejší projevení z lásky. Připadne vám mnohem snadnější, poznávat vaše slabosti a řešit je, když kráčíte vašimi dny v nejvroucnějším spojení se Mnou. Probudíte se ráno, a celkem jedno jestli prší, nebo jsou mraky na obloze, nebo svítí slunce, obrátíte se hned na Mně: „Otče, s Tebou chci prožít den, podávám Ti také tento den mou ruku.“

 

Má láska vás prozáří sílou, mocí a nádherou, kterou si nedovedete představit. Láska ve vás bude stále silnější, čím více se Mi v této lásce oddáte. Když pak jdete vaším dnem, potkáte souseda, s kterým máte těžkosti nebo kolegu na pracovišti, tak již ve vás působí Má láska, která je spojená s Vaší láskou. Sice ještě vystupuje zlost, a vy vidíte mnoho rozbrojů, které proběhli v minulosti, ale zastavíte se na moment a řeknete: „Otče, Tvé požehnání září a objímá mého souseda nebo kolegu z práce.“ S tímto požehnáním ho potkáte.

 

A toto požehnání vám opět pomůže k vašim vlastním poznatkům. Protože skrze toto žehnání, které pramení z lásky, nahlížíte hlouběji a poznáváte, proč máte se sousedem potíže, co ještě ve vás rezonuje. A domníváte se, kdoví jak dlouho musíte na tomto problému pracovat. Ne, v krátkém okamžiku je tento problém vyřešen.

 

Je to poznání, že nosíte tyto slabosti v sobě. Úsměv změní vaše rysy: „Otče, děkuji, že Jsi mi pomohl poznat mé slabosti, a nyní obaluji Mého souseda do lásky, neboť Ty jsi láska a vlastně jsi to byl Ty, kdo mě potkal v mém sousedovi, aby mě upozornil na mé slabosti. Také Jsi mě potkal u mého kolegy z práce. Pane, děkuji Ti.“ A problém je už vyřešen.

 

Neustále vám říkám, že máte ke Mně přijít jako děti. Přitulte se na Mé srdce, a tak na Mém srdci v bezpečí, můžete být dnem provázeni myšlenkami: „Otče s Tebou!, Otče, Ty skrze mne.“ Při každé příležitosti, když stojíte před potížemi jiného druhu, než jaké byly právě vylíčeny, vám pomůže Má proudící láska, neboť se dotýká vašeho dětství, a vy poznáváte svého bratra, svou sestru, právě jako Mé milované dítě. Na této rovině to také není těžké, nyní znovu poznat váš problém. Když jste šli tento krok poznání, je jenom malý krůček k odložení slabostí nebo vyřešení problému.

 

A nejste Mí synové a dcery, když máte ještě tak mnoho slabostí? Ne, vy jste jimi už teď, takoví jací jste, Mí synové a dcery, vzešlí z nebes, abyste byli světlem zde na Zemi. A vaše chyby a slabosti mají také ještě jiný základ.

 

Část jste vzali dobrovolně na sebe, jinak byste příliš rychle propadli úsudku: „Pane, jak jsem rád, že nejsem jako ten celník tam.“ A z nejvyšších výšek nebes jste tak propadli do hloubky dosahu pokušení. Proto budete až do vašeho posledního dne na Zemi narážet neustále na své slabosti.

 

Také Já Jsem přijal slabosti, když Jsem šel po Zemi, jak bych jinak mohl rozumět Mým lidským dětem? To ať ale pro vás není omluva, že byste nepotřebovali zpracovávat své chyby a slabosti, ne, vždy znovu Mi podejte ruku a řekněte: „Ano, Otče, opět jsem si všiml, opět jsem zakopl, a Tys mě zachytil, děkuji, Otče.“ A nekráčíte vašimi dny zarputile pracující, abyste potlačili vašeho člověka, nýbrž s veselým srdcem spojení v Mé lásce a s Mou láskou se vším, co vás obklopuje, a všemi, kteří vás potkávají.

 

Tato láska bude skrze vás pořád více zářit, pořád více prostoru ve vás bude získávat, čím více se této lásce odevzdáte. Nechejte ji proudit do léčení stvoření, do léčení pro vaše bližní, tak jak jsem k vám včera mluvil: „Když jdete po ulicích světa a vidíte unaveného poutníka, žehnejte mu, obalte ho do Mé lásky, když potkáte nemocného, žehnejte mu a jeho příslušníkům, kteří mu pomáhají, například tlačit vozík, a obalte tak každého do Mé lásky.“ Skrze tento proud lásky z Mého Otcovského srdce přes vás se stává pramen lásky stále větší, a láska bude vaší podstatou. Pak jste ten syn, ta dcera z Mé lásky, neboť z lásky jste vyšli z nebes, v lásce putujete po této Zemi, abyste vložili světlo lásky do srdcí Mých dětí, také do stvoření a pod praporem lásky se navrátíte domů.

 

Mé požehnání je s vámi, ale také s vámi duše, které jste přítomné. Díváte se na váš šedivý oděv, vaše slabosti, vaše chyby, všechno to, co jste na vašich pozemských cestách neproměnili v lásku. Vidíte mnoho možností, kde jste mohli rozdávat lásku a nenechali jste ji proudit. Hleďte, ve vás hoří život, ve vás hoří láska, protože život je láska!

 

Můžete i teď rozdmýchat tento plamínek na oheň. Také v oblastech, v kterých teď putujete, existuje mnoho úkolů. Chopte se rukou andělů a nechejte se k nim vést, a proměňte lásku v čin i v oblastech ležících na oné straně! A váš šedý oděv se promění v zářící, světlou bělobu.

 

Také vy jste zvaní k svatební hostině a nestojíte před zavřenými dveřmi. To nemůže Má láska připustit, protože také pro vás jsem šel cestu po Golgotě. Tak vám žehnám, Mé děti duševní říše. Dejte se na cestu, vstříc lásce!

 

AMEN.

 

 

Děkovná modlitba: Nadevše nejmilejší Nebeský Otče, milovaný Ježíši Kriste, vylil jsi na nás nyní Svůj roh hojnosti, v tak bohatém množství. Dotkl ses nás z Tvé vážnosti a učil jsi nás skrze Tvou podivuhodnou moudrost a dal jsi nám přitom do rukou nástroje, abychom dokázali své všední dny, své malé kroky lépe zvládnout.

 

Obalil a zaplavil Jsi nás Svou láskou-milosrdenstvím. Otče, Tvá Slova kmitají v našem srdci a cítíme, jak se v nás rozpíná Tvá síla lásky, Tvůj Duch lásky. Obsáhl celé naše bytí. To v nás teď může vyvolat jenom touhu: Ano, pomoz nám, milovaný Otče, abychom byli tím, kdo jsme – Božské děti. Vědomé děti našeho milovaného Otce, o kterém víme, že je po našem boku, na každém našem kroku, kterého v sobě můžeme cítit, s Jeho láskou, s Jeho silou.

 

Otče, dej, abychom cítili tuto sílu lásky, tohoto Ducha lásky, nech ho v nás zakotvit, také v každé buňce, a tak abychom si byli pořád víc vědomí našeho původu. Jsme děti lásky, jsme děti z Tvé moudrosti a síly, děti Tvého Ducha, Otce. Nechej nás víc a víc pociťovat a cítit, co to znamená, a nech, aby toto cítění a vnímání doprovázelo naši cestu – skrze tyto dny a na naší cestě k Tobě! Otče, tímto cítíme pořád více důvěry, protože budeme kráčet s Tebou. A tato důvěra nám dává jistotu a nechává nás pociťovat bezpečnost v Tobě.

 

Tak můžeme pouze z jásajícího, radostného srdce Ti provolávat děkování, za všechno to, co Jsi nám dnes opět věnoval. A ne jenom teď, v těchto hodinách, nýbrž už celou dobu. A smíme se radovat, že tyto dary v nás mohou působit dál. Otče, tak žehnej našim dalším dnům a našemu setkání s Tebou a skrze Tebe s každým naším sourozencem tady. Ať jsme spojení s Tvou láskou a cítíme Tvou přítomnost.

 

Amen.

 

 

Božské projevení z milosrdenství

 

Mí milovaní, vaše láska stoupá ke Mně vzhůru, a přitom se dotýká nesčetně mnoha bratrů a sester. Dotýká se duší, zvířat, rostlin, minerálu, země, celého univerza. Nekonečná láska nyní proudí prostorem a časem.

 

Vaše láska se dotýká Mého srdce. To je daleko otevřené a milosrdenství se vylévá do stvoření. Božské milosrdenství proudí prostorem a časem. Obdařené nekonečně léčivou silou léčí Mé milosrdenství mnoho ran, které vznikli v běhu času. Léčí rány stvoření, země, rány ve vás a ve vašich sourozencích, rány ve všech duších duchovních říší, zvlášť v těch, které jsou ještě tak blízko vázané k zemi. Zde proudí Mé milosrdenství nejvíc.

 

Vlna se vylévá z Mého Otcovského srdce, a ještě jednou vychází volání na Mé děti: „Pojďte, pojďte, Mé děti, pojďte domů, pojďte domů!“ Cítíte Mou touhu? Cítíte touhu ve vás po Mně? Když ji cítíte, tak se vydejte na cestu! Otevřete své oči! Vidíte, Mí andělé stojí před vámi, jsou připravení vám pomoci. Nesou vás, osvobodí vás z houští, trnů. Uchopte jejich ruce! Pomáhají vám na cestě domů a přenesou vás tam, kde budete posíleni pro vaše putování.

 

Váš domov není tam, kde teď jste, kde se ještě sami vážete na matérii, na moc, na rozpor z dřívějších dob, protože tam, kde jste teď, není štěstí. Ve vašem pravém domově je jenom blaho. Tak odložte všechnu přítěž, se kterou těžce lopotíte a pod jejíž tíhou se skoro hroutíte, tím že prominete a o prominutí poprosíte! Nesměrujte svůj pohled víc zpátky k tomu, co bylo, nýbrž se dívejte na Mě a pojďte! Mí milovaní, pojďte domů! Nechejte ve vás vproudit milosrdenství! Mé milosrdenství, které je vám už tak dlouho dané, vás vede na cestu, která jde k domovu.

 

Mí milovaní zde v prostoru, doprovoďte vaše bratry a sestry, kteří se teď v nekonečně velkém počtu odebrali na cestu domů. Ještě jsou odění v šedém rouchu, ale vzpřímili hlavu a jejich pohled je pevně směrován na Mě. Nechejte k nim proudit  vaši lásku, vaše milosrdenství! Každá myšlenka léčení jim pomůže dále. Skrze jejich šedé roucho již září světlo lásky. V průběhu cesty vašich bližních se ztrácela temnota jejich roucha pořád více, skrze vaši modlitbu, skrze vaše žehnání, jejich lítost a skutky lásky v tamních oblastech. Tak, jak se bytosti duší mění skrze vaši lásku a milosrdenství, mění se také jejich oděv. Zůstaňte skrze vaše léčivé myšlenky s nimi!

 

Zastavili jste se teď u Mě a spočíváte v lásce-milosrdenství. Mírné vlny v tomto moři nesou vás a vaše sourozence. Poznáváte, že všichni jste neseni, neseni Mnou. Poznáváte, že jste ve Mně schovaní, ve Mně, vašem Spasiteli. Prostor spásy jsem vám věnoval ve vašem vnitřním chrámu.

 

Jste velké společenství, když se všichni zastavíte u Mě, tak jste se Mnou v jednotě a současně v jednotě se vším bytím. Nekonečná láska a nekonečné milosrdenství prochází nyní tímto prostorem a z něho ven dál do celého stvoření. Nekonečná láska a nekonečné milosrdenství prochází prostorem a časem. Žasnoucí oči směruji na Mně a vidí, co se teď děje.

 

Říkám vám: „Láska a milosrdenství dokáží konat divy.“ Poznejte všichni, že vaše cesta domů, je cestou léčení! Je cestou léčení pro vás samotné, cestou léčení pro mnoho vašich sourozenců, cestou léčení pro vaše bližní, kteří ještě pro vás prozkoumávají hloubky temnoty. Cesta léčení i pro zvířata, rostliny, pro minerální říši, ano, pro celou materii, neboť také matérie se stává skrze lásku a milosrdenství světlejší a lehčí. Také matérie se vrátí ke Mně, bude se právě tak osvobozovat, jak budete osvobození vy.

 

Ciťte dovnitř v Mé lásce a milosrdenství. Zažijte, jak vás zaplavily, jak blaze vám při tom je, jak lehko kolem srdce. Spočíváte teď všichni na Mém Otcovském srdci. Pevně Jsem vás vzal do Mé náruče a tisknu vás k Sobě. Ó, Mí milovaní, jak po vás toužím, jak vás miluji, můžete jenom tušit! Ciťte se bezpečně ve Mně! Přicházejte stále častěji ke Mně! Nechejte se vzít do Mé náruče, je pro vás pořád otevřená!

 

Jedno slovo od vás, jedna věta: „Otče, vezmi mě do Své náruče!“ A už Jsem položil Mé ruce kolem vás a tisknu vás na Mé srdce, a úzce navzájem přivinutí jdeme společně tou cestou, o které jste dnes mluvili, která se vám někdy zdá tak obtížná, přece nenechejte se zmást vaším rozumem, ale hleďte na Mě a rozumějte řeči srdce!

 

Vaše srdce říká: „Pojď, není to všechno tak těžké, je tady jeden, kdo pomůže!“ Ano, Jsem to , kdo vám pomůže se všemi vašimi úkoly. I když se vám mohou zdát tak těžké, tak vám říkám už teď: „Každý úkol, který se před vás postaví, bude od vás v Mé a vaší lásce vyřešen. Najdete správný okamžik.“

 

Tak zůstaňte teď na Mém srdci! Užívejte si tyto okamžiky jednoty se Mnou a se vším bytím! Pochopte, jak nekonečně vás miluji, že Jsem nekonečné milosrdenství, že Má láska a Mé milosrdenství vás doprovodí na cestě léčení a dovedou vás domů, domů na Mé Otcovské srdce.

 

Tak vám chci teď ještě jednou žehnat, vám, kteří jste v tomto prostoru, ale také všem, kteří se vydali na cestu domů, a také všem těm, kteří ještě zůstali zpátky, kdo jsou ještě uvězněni v temnotě, také vy jste požehnáni.

 

Amen.

 

 

Modlitba: Milovaný nebeský Otče, opět jsme se tady společně setkali, abychom šli s Tebou do dalšího odpoledne.

 

Naše srdce jsou naplněná vděčností a láskou. Můžeme zde zesíleně cítit Tvou lásku. Můžeme všechno, co jsme sem donesli, nechat Tobě, položit do Tvých rukou. Řídil Jsi naše kroky a usměrňuješ je také dále, když položíme naši vůli do Tvé.

 

Naplnil jsi naše srdce láskou a otevřel je doširoka pro Tebe. Proudy Tvé lásky se vylévají z Tvého Otcovského srdce, okamžik za okamžikem. Pociťujeme Tvé světlo, Tvé teplo, ó Pane, a přivineme se úplně pevně k Tobě. Je prostě jenom krásné vědět, že Jsi tady, Jsi v našich srdcích, vydechujeme a cítíme se svobodní.

 

Neseš a vedeš nás. Chceme Ti také položit to těžké, co nám ještě leží na duši. Pokládáme všechno do Tvých lásky plných rukou a prosíme Tě, ó Pane, vezmi všechny ty sourozence, které nosíme na srdci, do Tvé náruče, i když je nejmenujeme jménem, ať Tvé léčení spojené s naší láskou proudí k oněm bližnímu v pozemském nebo duševním oděvu.

 

V duchovnu rozšiřujeme své ruce, stojíme před Tebou, ó Pane, poznáváme se jako Tví synové a dcery a říkáme: „Ano, Otče, ať také skrze nás proudí Tvá láska, Tvé požehnání, Tvé léčení.“ Posíláme tyto proudy ke všem našim bratrům a sestrám, kteří se ocitli v nouzi, ve strachu, v zoufalství a ke všem našim bratrům a sestrám, kteří se v tomto životě již nevyznali a neviděli již žádné jiné východisko, než ukončit tento život.

 

Ty, Otče, znáš hlubší příčiny. Hledíš do srdcí Svých dětí, Ty, ó Pane, Jsi jejich Otec, jsi jejich Spasitel. Hledíš do srdcí všech těch našich bratrů a sester, kteří se rozloučili se sourozenci, kteří z pro ně nevysvětlitelných příčin opustili tuto zemi. Otče, posíláme jim všichni lásku a milosrdenství, lásku a mír.

 

Ó, milovaní bratři a sestry, neodvracejte se od tohoto světla, budete zasaženi! Dovolte to! Mnoho andělů čeká na příkaz nebeského Otce, který je také vaším Otcem. On po vás touží, On vás miluje, touží po každém z vás a čeká na to, až požádáte o pomoc. Andělé vám mohou okamžitě pomoci. Pojďte, podejte ruku vašemu nebeskému Otci, pojďte, můžete, odvažte se!

 

Nehleďte již dále do minulosti, nýbrž hleďte na Něho, který vás a nás spasil. Ano, ten, který spasil stvoření, aby se mohlo vrátit zpátky k Němu, zpátky na jeho Otcovské srdce. Také ve vás hoří pravěčná svatá jiskra spasení. Skrze svou smrt na kříži vstoupil do všech Svých dětí. Také Mu můžete podat vaše ruce. „Pojďte!“ Říká láska. Láska přemůže všechno. Je to Jeho nepodmíněná láska, kterou před námi žil.

 

Pramen lásky, který prýští v každém z Jeho dětí, jakkoli ještě může být zastíněný. Pramen se má stát opět zářením, paprskem a chce se vylít, vydat. Chcete také vy Jeho lásku poskytnout? Nechejte pak, aby se vás láska dotkla. Jste zvaní a pomáhající andělé stojí připravení. Vězte, Otec vás chce přitáhnout na Své srdce nepopsatelnou láskou. Žádný člověk, žádný anděl nemůže tuto lásku pochopit, a už nejmenší dech lásky nás hluboko dojme.

 

Tak vejděte do nového života s Ním, naším Spasitelem, naším Bohem. Posíláme vám sílu a požehnání, abyste tento krok vykonali.

 

Myslíme nyní také na všechny naše milé, známé a přátele, kteří odešli do sfér ležících na oné straně, posíláme jim naši lásku.

 

Necháváme proudit naši lásku, naše požehnání do stvoření, a také k elementům, ohni, vodě, vzduchu a zemi, kteří se stali mocnostmi. Žehnáme každému životu všude na zemi. Tak spojení se vším bytím jdeme do dalšího odpoledne. Otče, děkujeme Ti, klaníme se před Tebou a oddáváme se zcela Tvé Svaté vůli.

 

AMEN.

 

 

Modlitba v neděli, 30. 8. 09, ráno:

 

Milovaný nebeský Otče, náš nejmilejší Ježíši Kriste, jsi tady pro nás. Otče, zažili jsme nyní, a obdrželi důkaz a projevení, od tak mnoha Tvých dětí, jak Jsi s nimi a pro každého neustále tady. A toto vyprávění by mohlo pravděpodobně dlouhé hodiny pokračovat, když člověk cítí do nitra, kde Jsi nám všude pomohl, jaký je skutečně život s Tebou. Kdo Tě pocítil po svém boku, Otče, ten si nemůže představit život bez Tebe nebo také již s malým odstupem od Tebe.

 

Milovaný Otče, tak Tě prosíme, nechej toto vědomí a tento pocit a tuto jistotu, být Tvým dítětem, mít jednoho Otce, který je neustále tady, který jde neustále s námi, jako bys byl náš nejlepší Přítel, náš Pomocník na naší straně, jak jsme slyšeli, a náš Otec, který se vší Svou láskou, Svou mocí, Svou silou v nás přebývá a chce se nám zcela dát – Otče, nechej nám toto vědomí zcela v nás zakotvit.

 

Milí sourozenci, cítíme přece, jak je náš Otec tady přítomen v tomto prostoru, kolem nás a v každém jednom z nás. Pociťujeme, jak Jeho Duch a Jeho síla v nás pohnula v těchto dnech, a dále se pohybuje a ještě nás dlouho bude pohánět k novému vědomí, k novému společnému setkání s Ním, k novému životu.

 

Jak už to bylo na začátku pojmenováno: K novým břehům. V každém z nás se teď bude mnohé měnit a mnoho se už změnilo, k bezpečí, do této důvěry a jistoty. A o to Tě prosím, milovaný Otče, posilni to v nás. V každém jednom v nás tak, jak to je možné, a jak to každý potřebuje, to víš Ty, Otče.

 

„Láska našeho Otce nás vede domů.“ Tato slova stojí na naší svíci, která nás jako symbol pro Jeho světlo a pro Jeho lásku doprovázela tyto dny. A tato pravda z Jeho lásky, ať nás v nadcházející době stále víc naplňuje a posilňuje naši důvěru.

 

Milovaný Otče, to jsou naše vroucí přání teď na Tebe. Tak chceme teď – v této důvěře, že každému z nás dáváš to, co nám pomůže dál – otevřít zcela svá srdce a odevzdat se lásce a síle Tvých slov.

 

Amen.

 

 

Božské projevení z lásky

 

Neděle, 30. srpna 2009, dopoledne

 

Otec Pra mluvím k vám, Mí synové, Mé dcery. Na začátku vašeho společného setkání byla ještě obloha zatažená mraky, a také začínal lehký mlžný déšť. Nezrcadlil vaše duše, vaše lidské myšlenky, ano všechno, co jste sem donesli ze světa?

 

To by vám mělo opět ukázat, že všechno kolem vás s vámi mluví, při čemž se můžete učit ze všeho, co vás obklopuje. Otevřeli jste svá srdce a učili jste se. Ochotně jste přijali Mé Slovo ve vás, radovali jste se, byli jste ale i smutní, přesto Já, váš Otec, vám říkám: „Nedívejte se teď již zpět na to, co bylo, nýbrž položte vaši minulost do Mých rukou se slovy, všechno to bylo dobré tak, jak to bylo, a nyní je všechno dobré tak, jak to je.“

 

Sešli jste se tady ve veselé společnosti a Má radost byla s vámi, také v kytarové soutěži. Rozumějte Mému humoru! Chci vám na cestě zvlášť zdůraznit, že Já Bůh Jsem Radost, i když to vypadá ve vašich srdcích někdy smutně, Jsem přece Radost ve vás, a v nejtěžších hodinách vás chci přitáhnout na Své srdce a tiše vám šeptat: „Mé dítě, nebuď smutné. Dívej, tvá cesta vypadá jenom teď trochu těžší, přece po každém údolí, následuje výšina.

 

Není to lehké překročit údolí dna, přece pak to jde odvážnými a veselými kroky opět nahoru, vstříc slunci. Má láska vás doprovází údolím, a také s radostí na vrch. Má láska vás vede také k vašemu cíli, věčné vlasti.

 

V některých srdcích Jsem zaslechl povzdechnutí: „Ach Otče, jak dlouho to ještě bude trvat, než budeme konečně u Tebe doma.“ Všechna ta námaha a trápení na této zemi, mezilidské těžkosti, neporozumění partnera, partnerky, těžkosti v zaměstnání a mnoho dalšího. I vaše tělesné bolesti jsou zahrnuté. Všechno to vás trápí a vede vás vašimi údolími a opět povzdech: „Otče, jak dlouho ještě?

 

Neslíbil jsi, objevit se mezi mraky a přivést nás k vytržení? Kdy konečně, Otče.“ Já jsem věčnost. Jsem na druhé straně času a prostoru. Nemůžete Mě nikdy spojovat s časem a prostorem. Proto jsou také všechny údaje, které jsou vám dávané v předpovědích, přede Mnou nulové a neplatné. Neboť den a hodina jsou určené ve věčnosti, ne ve vašem čase, proto vím jenom Já, kdy.

 

Také se neřídím tím, že sledujete události tohoto světa, vidíte všechno to utrpení, vzhlédnete ke Mně a říkáte: „Otče, dívej se, kolik utrpení se děje ve světě, kolik válek je vedených, jak mnoho lidí hladoví a teď také ještě přichází o život skrze přírodní katastrofy, vzpourou elementů.

 

Řídím se tím, kolik Mých dětí se ještě může navrátit na Mé srdce. Vyšli jste z nebes, Mí synové, Mé dcery ne proto, abyste pozorovali bolest na zemi, nýbrž abyste v této bolesti žehnali vašim sourozencům, posílali jim lásku, sílu a léčení, aby se v nich touhou podnítilo světlo a začali Mě hledat, ať už jsou v jakémkoliv náboženství nebo národnosti.

 

Neboť hleďte, rád bych přitáhl všechny Své děti na Mé srdce a uchránil je před mnohým, přesto je to, co se teď děje na zemi, důležité pro Mé děti. Slouží jim to k poznání, ke zkušenostem. Jak to stojí ve větě: „Pane, uč Mě, že to se Mnou musí mít konec, a můj život má cíl“ (David žalm 39,5). Na zemi existuje konec, a existuje jenom jeden cíl, věčný domov u Mě.

 

Aby se ale Mé děti v touze po Mně probudili, zaměřili se na tento cíl, je třeba působení na dané příčiny. Dívejte se proto Mýma očima do světa a nenaříkejte nad mnohými bolestmi, které jsou na zemi, nýbrž buďte Mí, světlo vyzařující, synové a dcery, a zkrátíte čas na zemi, zkrátíte bolest, kterou Mé děti ještě z daných příčin musí snášet, aby se probudili!

 

Co to znamená pro vás? Znamená to, že po tomto setkání zde – každý jeden z vás – v tiché hodině předstoupí přede Mě a obnoví své Ano, tím, že řeknete nebo pomyslíte: „Otče, ano, i já se vydávám k novým břehům, nechci zůstat v starých způsobech, nechci již jenom naslouchat Tvému Slovu a neuskutečňovat ho. Jsem připraven, teď sjednocený s Tebou přistoupit ke skutkům, neboť Tě miluji, Otče s nejhlubší vroucností mého srdce.“

 

A tě hladím po hlavě tebe, tebe a tebe, Mé dítě. Má dcero, Můj synu, a odpovídám: „Těší Mě, že jsi se takto rozhodl. Pomůžu ti na tvé cestě, z nečinnosti ke skutkům v lásce.“ To bylo Mé Slovo k Mým synům, k Mým dcerám, a mluvím také ještě k vám, kdo jste také Mé děti.

 

Podnítil jsem kolo rozhovorů, abyste vyprávěli o svých zkušenostech se Mnou, jako příklad pro všechny jiné sourozence, také pro ty, kteří zde nejsou přítomní. Jak to? Se svými dušemi se ledacos dozvěděli a také oni vzhlíží jako děti ke Mně a říkají: „Také bych rád sbíral zkušenosti s Tebou, Otče.“ A mám tak nesčetně mnoho děťátek, které ještě namáhavě pokládají svoje duchovní kroky nohu před nohou, dětičky, jejichž láska ke Mně se teprve probouzí. Protože jste všichni navzájem jedno, není žádné oddělení mezi vámi a vašimi sourozenci venku ve světě, všude na zemi, sdílíte nevědomě společně své zkušenosti.

 

Jednota znamená: Jste jedno se všemi svými sourozenci ve všech sférách a s anděly v nebesích. Tato jednota vysvětluje i to, že vaše zkušenosti, které děláte jako Mé děti, se sdělují také těmto dětičkám. Rozumějte, když působíte jako Mí synové a dcery, jsou i to impulzy, které jsou vynášeny do světa a také do sfér onoho světa. Vaše zkušenosti jsou zkušenosti všech Mých dětí. Tak se probudí touha v Mých dětech, které jsou ještě vzdálené ode Mě, a oni nasměrují svůj pohled ke Mně s prosbou: „Ach, Otče, rád bych také k Tobě pocítil tak mnoho lásky.“

 

Na všech sférách je nové pozdvižení a skutečně Vám říkám, Má láska vás vede všechny domů, ale potřebuji vás i jako děti, abyste také tuto důvěryplnou lásku ke Mně vysílali do světa: a potřebuji vás jako Mé syny a dcery, kteří, plnící svůj úkol, posílají lásku, mír, žehnání a léčení jako jasně sálající světlo ke všemu bytí. Potřebuji vás jako Své posly světla, jako posly z nebeské říše, kteří se v myšlenkách můžete nacházet uprostřed válečných konfliktů a můžete mocně a silně sesílat do srdcí všech vojáků mír – aby mohl na zemi nastat mír, a bylo stále méně nenávisti mezi národy, mezi náboženstvími.

 

Teprve pak můžu přijít s mocí i nádherou a vést Své děti domů. Tak myslete na Mou prosbu, kterou jsem vám položil na srdce, a nechejte tento čas zde, aby se stal vaším osobním vydáním se na cestu k duchovnímu působení, plnému požehnání, pro stvoření, pro všechny vaše sourozence v budoucnu.

 

Nicméně ne až ve vzdálené budoucnosti, také ne až za týden, ale pokud možno, přijďte ještě dnes za Mnou, dejte Mi své Ano, a Má plnost síly, požehnání, lásky a léčení proudí do vašeho nitra, rozšiřuje vaše srdce. A Já vám slibuji, že všechno to, co jste přijali, co budete také dál předávat, protože nemůžete jednat jinak, prospěje také i vám, ulehčí váš život, přinese do vašeho života lásku a mír. Požehnání, které vyzařujete, působí také ve vaší rodině nebo na vašem pracovišti. A léčení, které necháte Mým jménem proudit, léčí také vaše duše, a když to může být, tak i vaše tělo.

 

Mí milovaní synové a dcery, Mé děti, rozšiřuji svoje ruce, přiviňte se na Mé srdce, pociťte teď Moji lásku! Žehnám ale také vám, duše, jež jste přítomné. Ještě jednou vám říkám: „Také vy jste Mé velmi milované děti, po kterých toužím, ať působí Má slova i ve vás a ať to je i pro vás průlom do nového času.“ Do času, v kterém nebudete již déle hledět zpět, nýbrž kupředu, vstříc světlu, a především objevovat sloužící lásku, kterou byste si mohli ochotně osvojit jako vaše poslání v říších onoho světa, abyste opět napravili, v čem jste na zemi pochybili. Andělé stojí připravení – říkám to ještě jednou – aby vám pomáhali.

 

Mé žehnání proudí ke všem Mým dětem, proudí také do Mého stvoření. Mé žehnání vás vede na vašich cestách.

 

Amen.

 

Píseň: Otče náš…

 

 

Modlitba: Nejdražší Otče v nebesích, tak jsme se dostali na konec našich dní zde, které jsi tak nádherně vedl. Otče, vedl jsi nás tak láskyplně, bezpečně jsme sem přišli, a Tvá láska byla celé dny s námi. Otevřel jsi nám naše srdce. Přišel jsi k nám tak blízko a vždy jsi nám ukazoval, že jsi blízky a dobrý Otec, Otec plný lásky, který Své děti umí moudře vést.

 

Otče, nemůžeme ani dostatečně poděkovat za to, co jsme mohli tady zažít, a myslím, že nemůžeme všechno dostatečně ocenit. Byl jsi nám tak blízko, a když přemýšlíme, jak velký Jsi, a jak nekonečné je stvoření, pak stojíme celkem malí a stydící se před Tvou láskou. Jsi u nás lidí, jsi úplně blízko a vedeš nás naším životem.

 

Nejdražší Otče, bereš podíl na našich starostech, na všem co námi pohne, jakoby to bylo zcela důležité. Také nemusíme věčně prosit o to, abys nám pomáhal. Dokonce, i když jsme něco provedli, odpadli od lásky, neodmítáš nás, nýbrž čekáš s největší trpělivostí a láskou, až před Tebou opět zahanbení stojíme a prosíme o prominutí. A ty nás bereš opět za ruku a vedeš nás dál na naší životní cestě.

 

Tak nádherně v bezpečí a opečovaní jsme u Tebe a Tebou, ó Otče, jak to ani vůbec nedokážeme slovy vyjádřit. Když začneme o Tobě přemýšlet, o tom co všechno se děje ve světě, jak mnoho starostí Ti my lidské děti činíme, a my samotní, kteří jsme už mohli být o něco dál a pořád ještě klopýtáme, a co se ještě jinak děje ve světě, o čem vůbec nechceme mluvit, protože všechno je tak tmavé a smutné – to všechno snášíš s největší trpělivostí a láskou. A když se na Tebe dítě jenom trochu obrátí, pak jsi hned tady, připraven mu pomoci.

 

Když to všechno sledujeme, tak jsme tak rádi, že můžeme vždy znovu spočinout na Tvém srdci, milovaný Otče. Jak pěkné je, jenom na to myslet, že nás bereš za ruku nebo Své ruce ovineš kolem nás, a už cítíme Tvé teplo, Tvou lásku, Tvou sílu, která nás opět posilní pro další cestu.

 

Tak Tě obejmeme teď v našich představách s největší láskou, jakou dokážeme, Otče. Je obdivuhodné, Otče, že Jsi u nás, a děkujeme Ti, náš nejmilejší Otče. Vezmi nás všechny, tak jak tady jsme, pevně za ruku, a nepusť nás již z Tvé ruky, veď nás skrze chaos tohoto času, abychom všichni splnili náš životní plán, a jednou přišli domů, k tobě Otče, na Tvé Otcovské srdce, kde jsme spojení se všemi plní radostí, kde si blaženost a radost podávají ruce.

 

Nejdražší Otče, když jdeme opět do všedního dne, pak drž prosím Své ruce nad námi, ať jsme pravými křesťany a stojíme pevně ve skutcích lásky, abychom následovali Tvůj příklad a tak skrze náš vzor mohli nadchnout mnoho lidí pro Tebe, abychom Ti činili čest. Chceme být dobrými dětmi, které Ti dělají radost.

 

Otče, prosím žehnej všemu, co nás v nadcházejícím čase potká, všechno, co má s námi co do činění. Mír buď se všemi! Otče, pojď s námi na naše pracoviště, do našich domů a bytů, ať všechno žehnáš. Otče, pomoz nám, abychom byli lidmi, kteří vnáší do světa lásku a štěstí, sílu a naději, abychom pomohli změnit čas, tím, že se otevře ještě mnoho srdcí pro Tebe, a mnoho našich bližních bude utěšeno. Chceme být světlem, jako Tví poslové Tě důstojně zastupovat ve všedních dnech.

 

Děkujeme Ti za poslední dny, děkujeme za společenství, díky, že jsme mohli být v tomto domě. Nejmilejší Otče, prosím Tě teď o Tvé požehnání, které námi proniká až do nejhlubšího srdce, které nás doprovází a ochraňuje. Tak buďte všichni požehnání nekonečnou silou, láskou, milostí a soucitem našeho Pána, Ježíše, Krista, našeho Spasitele, naší srdečnou láskou.

 

Amen.

 

 

Píseň: Já zahrnu tě láskou

Zpívejte, ó zpívejte božské děti

 

 

Rozloučení: Milovaní sourozenci, s touto písní, kterou jste právě zpívali, končí překrásný čas v Ruhpoldingu, ale myslím, že můžeme říct, že jsme se přiblížili velký kousek k naší věčné vlasti.

 

I když tento čas zde končí a opět začíná náš všední den, tak zůstává přece ještě jedno: Náš nebeský Otec, který je pořád s námi se Svou svatou láskou a svatým milosrdenstvím, a to přeji nám všem, abychom si toto vroucí spojení s Otcem, tak jak jsme je teď v posledních dnech mohli zažít, mohli vzít sebou, ano, ne jenom pro přicházející čas, nýbrž napořád na naší životní cestě.

 

V tomto smyslu přeji nám všem požehnanou cestu domů, dojeďte všichni dobře tam, kam chcete jet! Božské požehnání pro vás všechny a požehnaný čas.

 

 

Poznámka: Již včera jsem si něčeho všiml na svíci, co by nám mohlo být znamením. Svíce ztratila vosk a proud vosku teče po svíci dolů a končí v jednom srdci.

 

My všichni jsme v tomto proudu hřejivé lásky našeho nebeského Otce, a tento proud ústí v Jeho srdci, a my jsme doma.