Tichá radost

Poselství - leden 2005/ll

Poselství - leden 2005/ll

zpět

Leonberg, 21.-23.1. 2005 
 
Buďme nositelé pochodní v temnotě!
 
[Naše první setkání, které se konalo v sále katolického kostela,
 
který je zasvěcený andělu Rafaelovi – nositeli božské lásky]

 

Modlitba

 

Milovaný nebeský OTČE, naše touha a naše láska ti proudí vstříc a pokorně a přesto plní radosti od Tebe přijímáme Tvou lásku.

 

Je to tak úžasné, že nás svádíš dohromady, a ukázal jsi nám cestu k Tobě a jdeš tuto cestu s námi. Proto k Tobě necháváme proudit vše, co v něm je: svoji radost, svoji lásku, svoji důvěru a svůj dík.

 

A když nám nyní, dřív než půjdeme do noci, pošleš ještě Své SLOVO, budou naše srdce vrchovatě plná. Děkuji

 

AMEN

 

 

Projevení z lásky

(pátek 21. ledna, večer)

 

 

Mí milovaní synové a dcery, vaše společné bytí má být od počátku do konce posvěceno Mým požehnáním. Chci vás bohatě obdarovat Mými nebeskými dary, dary lásky, které naplní vaše nitro tak, že si budete myslet, že už nemůžete více této lásky přijmout.

 

Má síla proudí do vás, abyste jako Mí v lásce působící synové a dcery, po tomto víkendu plní světla, vysílali mocně světlo všude tam, kde budete postaveni. Začíná to vaší rodinou, sousedy, přáteli a nejrůznějšími kroužky, kde se scházíte.

 

Dalším z nebeských úkolů je Mé blaho, které do vás vkládám, pro vaše blaho, ale také pro blaho Země a všeho, co v ní a na ní žije.

 

Tak přijměte Mé požehnání! Nejenom vy jste v této místnosti přítomní, a ani v nadcházející době nebudete, jako Mé děti v pozemském rouchu, zde spojeni, ale bude vám postaven po bok bezpočet andělů, kteří vaši lásku nechají proudit dál a zanesou ji tam, kde to bude nejvíc potřeba.

 

Je to láska, která k vám ode Mne proudí. Je to láska, která vás sem svedla dohromady, a je to láska, v níž kráčíte po Zemi, abyste pro Mě působili jako světlo, aby Mé děti byly dotčeny světlem a vaše srdce se pro mne otevřela.

 

Obklopuje vás také množství duší, vaši předkové, ale také duše, se kterými jste v této nebo předešlé inkarnaci kráčeli po Zemi. Budete rozvázat tolik uzlů, ale také můžete navázat nebeské spojení.

 

Tak jdu od místa k místu, také k židlím, které jsou nyní prázdné. Mé děti, vaši sourozenci, jsou ještě přítomní, neboť Já působím bez omezení času a prostoru. Všichni přijímáte Mé požehnání.

 

Dotýkám se vás jemně na vašem temeni. Má žehnající síla do vás proudí. Budete cítit, když budu u vás. Tak se krátce odmlčím – oddejte se svému pocitu.

 

Každého z vás jsem obklopil a požehnal Mojí láskou. Žehnám také vám, duše, které teď jste zde přítomné. Žehnám nadcházejícím dnům, které vás budou spojovat v nebeské lásce .

 

A nyní následujte Můj první úkol pro vás, Mé dcery, Mí synové: kolik lidí, Mých dětí se zde v tomto sálu už shromáždilo? Otevřete široce vaše ruce! Nechte skrze sebe proudit Mou lásku, ke všem těmto lidem a také k těm, kteří ještě přijdou! A vložte do tohoto žehnání také dík.

 

Pochopili jste symbol, že zde působí nositel božské lásky, RAFAEL. Ozařuje svou láskou nejenom kroužky světla a lásky, řekl jsem vám – připomínám vám –, ale působí všude, kde se scházejí lidé, aby Mne milovali a uctívali. Tak působí také zde pro sourozence v této obci.

 

I když je venku už noc a čas pokročil a vy jste unavení příjezdem, nechte přesto nyní Mé slovo padnout hluboko do svých srdcí; neboť je to důležité. V tomto prvém dni vám dávám s sebou na cestu: „Myslete vždy na to, abyste neoddělovali, protože láska neodděluje. Láska spojuje, respektuje a váží si názorů a mínění jiných. Láska naslouchá, láska odpovídá na otázky, láska mlčí, jestliže by snad mohlo dojít k hádce. Láska mlčí – opakuji – a sklání se v pokoře.Abyste této, Mé lásce zcela vroucně porozuměli ve vašich srdcích, k tomu nechť vám složí tyto dny tady. A budou to zázračné dny spojující lásky.“

 

Tak jděte do noci, do spánku s myšlenkami spojující lásky a nechejte je kmitat kolem celé Země, ke všem lidem a duším, ke všem náboženstvím – je zcela jedno, v co se tady a tam věří – všude je jiskřička pravdy! Všechny jiskry pravdy tvoří dohromady malý plamen Mé pravdy. Já Jsem ale oheň, který v Mém veškerém stvoření hoří jako život. To je pravda, kterou nikdy v její hloubce neprobádáte, ani v celé věčnosti. A zbývá vám – rozumějte Mému humoru – velice mnoho času, pozemsky měřeno, na zkoumání této věčnosti na věky věků.

 

Přece pravda je právě tak nezdůvodnitelná, nekonečná jako jsem JÁ nezdůvodnitelný a nepochopitelný a také v Mé lásce od vás v celé věčnosti nemůže být zcela pochopena.

 

Mí milovaní, přeji vám nyní pozemskou dobrou noc. Usínejte se MNOU a já vás povedu do duchovního světa, kde jste Mi mnohem bližší, než teď v tomto sálu. Vy se ke MNĚ přivinete jako Mé děti, JÁ vás utěším, pohladím vás a řeknu vám: „Vím, jak těžká je někdy tato pozemská cesta. JÁ sám jsem ji šel, Mé dítě a jdu ji s tebou.“ Když se ráno vzbudíte, budete cítit, že této noci jste byli doma, u Mě. Buďte ještě jednou požehnáni.

 

AMEN

 

 

Modlitba

 

Milovaný OTČE, děkuji Ti z celého srdce za tvá kouzelná slova a za Tvůj doprovod tímto večerem. A věřím, že jménem všech sourozenců zde smíme říct: „Převezmeme rádi náš první úkol. Staň se Tvá vůle!“

 

AMEN

 

 

Meditace

(sobota, 22 ledna 2005, dopoledne)

 

 

Společně jdeme do meditace: Pohroužíme se do svého nitra. Vdechujeme a vydechujeme. Myšlenky necháme odejít, nevěnujeme jim pozornost, zaměřujeme svůj vnitřní pohled na našeho milovaného, nebeského OTCE.

 

V našich představách opouštíme, jako duše své tělo a vznášíme se duchovně vzhůru do dálek kosmu.

 

Nyní před sebou vidíme planetu Zemi, kouzelnou modrou planetu. Můžeme poznávat jednotlivé kontinenty. Semkneme se v lásce, vyzařujeme tuto lásku a léčení do Země. Myslíme na to, že Bůh jako první v Ježíši šel po Zemi a Svými kroky jí žehnal a my jsme našeho milovaného OTCE následovali.

 

Láska a především mír proudí do evropského kontinentu až do Eurasie. Láska, mír a také léčení proudí do Afriky. Cítíme jednotlivé kmeny, které mezi sebou ještě válčí, které se nachází ve válce jednoho proti druhému. A myšlenka míru proudí nyní celou silou, jakou můžeme pojmout skrze nás a proniká do všech našich bratrů a sester. Budiž mír na celé Zemi!

 

Myslíme na Blízky východ, zvlášť na Izrael a Palestinu. PANE, Ty jsi řekl: „Bude mír! Ano, je mír!“ Tyto myšlenky míru necháme proudit do srdcí našich bratrů a sester, ale také do srdcí tam přítomných duší, neboť na obou stranách se nacházelo už příliš mnoho mrtvých. Bojují proti sobě ještě v záhrobních oblastech. Vysíláme k ním mír. „Přestaňte bojovat, duše! Nevidíte anděly, kteří vám chtějí podat záchranné ruce, aby vás vyvedli z nenávisti a oplácení? Odpusťte jeden druhému a jděte do světla! Chytněte se rukou andělů!“

 

Putujeme dál a vidíme americký kontinent, Jižní Ameriku a Severní Ameriku. Bereme do svého středu amerického prezidenta, který má už delší dobu vypracovanou další válku. Myslíme přitom na Irák a Írán. Vidíme bídu našich bližních v Iráku a vidíme tady také duše, které jako lidé položily svůj život pro válku. Vidíme chaos, který teď vládne. Společně vysíláme teď léčení a mír do Iráku a také do srdce amerického prezidenta posíláme rovněž mír. Hluboký mír ho naplňuje, také všechny jeho poradce, takže všichni poznávají, že každá válka vyvolává odvetu.

 

Láska a mír proudí také do australského kontinentu.

 

Nyní se přibližujeme k Zemi. Můžeme poznávat rostliny, stromy, keře. Zpívali jsme píseň o rozkvetlé růži. Teď v zimě u nás nekvetou růže, ale zato na druhé polokouli rostou. Nemusíme jít až tak daleko – na Kanárských ostrovech je věčné léto. Jsme vděční za rostliny, které se nám darují. Toto poděkování světu rostlin se dotýká také naší matky Země, neboť v jejím´stvoření je všechno spojeno jedno s druhým. Náš dík platí také přírodním bytostem, které pomáhají, aby se všechno zazelenalo, rozkvetlo a plodilo.

 

Nyní vidíme zvířata a poznáváme nesmírné utrpení, které jim způsobila lidská ruka. Skloníme pokorně svoji hlavu a prosíme o odpuštění. Láska a léčení proudí ke všem zvířatům. Bůh, náš nebeský Otec, nám je daroval ke společnosti a radosti. - - -

 

Posloucháme nyní duchovně, jak trylkují ptáčci. Myslíme na naše domácí zvířata, která nám činí tak mnoho radosti; dále na divokou zvěř a žehnáme jí. Také síla požehnání námi proudí, protože jsme v nitru synové a dcery našeho nebeského Otce, který vložil do našich rukou svaté dědictví, které v jednotě s ním můžeme a smíme nechat proudit.

 

Nyní myslíme na živly ohně, vody, vzduchu a země, které se staly mocí, protože už nemohou snést tolik negativního, co do nich lidstvo od pravěku uložilo.

 

Žehnáme ohni. Je to životní oheň, který v nás proudí. Je to duch, který nás udržuje při životě. Žehnáme ale také hmotnému ohni. Pořád vznikají požáry, které ničí byty a domy.

 

Poznáváme, že se toto děje, protože mýcením byl oheň stále znovu hrubě zneužíván a tím byla ničena příroda a to bez jakékoliv myšlenky díku, například stromům, které se nám rozdávají, abychom si zútulnili své bydlení.

 

Myslíme na živel vodu, hledíme přes moře, vidíme znečistěné řeky. Rozeznáváme splašky a vidíme, že voda už déle nemůže snášet špínu lidí, proto se vylije v dlouhotrvajícím dešti, který nechá vzrůstat řeky k povodním a zaplaví daleko obydlené oblasti.

 

Neskládá se naše tělo převážně z vody? Jsme vděční za každý chladný doušek z pramenů této země? Vkládáme do každé kapky vody na celé zemi, od nejmenšího potůčku po největší řeky nebo světová moře, lásku a žehnání a prosíme také zde pokorně o odpuštění.

 

Obracíme se na živel vzduch: bouřky a orkány se ženou také nyní naší zemí. A my všichni víme, jaké zhoubné škody živel vzduch v tornádech a tajfunech může způsobit, ano musí způsobit. Vzpomeňme si, jak jsme zamořili vzduch svými auty a plyny z továren. Již dlouho je porušen koloběh zdravého vzduchu, který se obohacuje prostřednictvím fotosyntézy rostlin kyslíkem a vlhkostí z vody a přitom proměňuje náš vydýchaný oxid uhličitý. Znovu se pokorně skláníme, prosíme o odpuštění a posíláme lásku a mír bouřícím větrům a orkánům.

 

Vracíme se myšlenkami opět k naší matce Zemi. Hrst plná půdy a v ní jsou miliardy malinkatých živočichů, aby nám z této plodnosti zajistili prostřednictvím rostlin stravu.

 

Tak uzavíráme kruh a děkujeme našemu nebeskému Otci za tuto modrou planetu, která nám slouží jako školící planeta a na které můžeme opět obnovit naše synovství Boží, tím že půjdeme po cestě, kterou šel před námi Bůh v Ježíši.

 

 

Projevení z moudrosti

(sobota, 22. ledna 2005, dopoledne)

 

 

Mí milovaní synové a dcery, před 2000 let, když se Mne lidé ptali: „PANE, jak se máme modlit?“, přinesl jsem vám modlitbu, kterou znáte jako „OTČE NÁŠ“. Hlavní význam této modlitby je, že se člověk poznává jako božské dítě a obrací se na vyšší moc, kterou nazývá svým OTCEM.

 

Tato modlitba má už 2000 let a neztratila na své aktuálnosti a důležitosti. Platí pořád, a přesto vaše sestra zvolila jinou formu modlitby. Modlitba, kterou se obrací děti na OTCE, které poznaly svojí vlastní odpovědnost a které se přihlásily ke svému duchovnímu, svému božskému dědictví. Cítili jste rozdíl a chci vám ještě něco k tomuto způsobu modlení říct.

 

Lidé, kteří se poznali jako děti boží a žijí toto synovství, ví o síle lásky, která v nich přebývá. A ví o moci pocitů a citů, které se projevují v modlitbě . Tím přispívají svým dílem k tomu, aby se svět změnil k dobrému.

 

Jde tedy o přechod od prosby k činům. Každý z vás má tuto sílu v sobě. A je vaším úkolem, pracovat s touto silou, abyste ve vědomí své síly a své zodpovědnosti vysílali do světa tuto sílu, která představuje Moji sílu lásky.

 

Existuje jen jedna možnost, pozitivně ovlivnit vývoj, které se rýsuje po celém světě: Jde to jen láskou, pocity lásky, které v modlitbě budete vyzařovat a které budete ztvárňovat jako vzor ve svém životě.

 

Jak často jste slyšeli, že láska je největší síla. Slyšeli jste, a přesto se vám tento výrok jevil často abstraktně. A přesto vám říkám: vaše společná motlitba v posledních minutách byla tak působivá a silná a zářila do všech oblastí, ke všem těm lidem a přinesla světlo způsobem, jaký si ani nedovedete představit.

 

Když se takto modlíte, potom – cítíte to sami – jdete daleko za prosby, někdy se to stává úplným žadoněním. Když se takto modlíte, jste si vědomi síly z Mé lásky. Dbejte přitom ale na to, že může rozproudit svoji lásku jen do té míry, jak jste ji v sobě rozvinuli. Člověk nemůže nikdy rozdat, co nevlastní. Vidíte, jak je důležité, abyste cestu, kterou se MNOU jdete, brali vážně, aby se Má milující síla ve vás víc a víc rozvíjela a mohli jste tak vnitřní silou pomáhat a skrze vaše modlitby změnit svět. Když se budete modlit tomto vědomí a budete se mnou spojení, tak si buďte jistí, že každá vaše modlitba bude vyslyšena. Ano, že přidám svůj podíl v přehojné míře k vašemu, protože miluji Své stvoření.

 

Než mi předložíte své prosby, nezapomeňte přidat svoji lásku a své světlo. Buďte si jistí: Vaším modlitbám tisíckrát žehnám!

 

AMEN

 

 

 

PROJEVENÍ Z LÁSKY

(sobota, 22. ledna, odpoledne)

 

 

Já, otec pra, k vám promlouvám, Mí synové, Mé dcery. Z pravěčnosti zaznívá Mé SLOVO v prostoru a čase a dotýká se vašeho nejhlubšího nitro.

 

V modlitbě jste hovořili o své touze po Mně. Víte, jak velice po každém z vás toužím JÁ?

 

Mnoho andělů bylo potřeba, aby vás dnes svedli sem dohromady. Ne k novému společenství, ne!, nýbrž k jediné cestě, která vede ke Mně, cestě do vašeho srdce. Tam jsem JÁ. Tam se rozprostírá svět, který je neviditelný.

 

Ve vašem vnitřním chrámu čekám JÁ, váš OTEC, na Své dítě. Lákám ho Svojí láskou, oslovuji ho často prostřednictvím jeho myšlenek. Přesto Mi tu a tam Mé dítě nerozumí, nebo Mě ještě neslyší. Myslí si, že jsou to jeho vlastní myšlenky. Je skutečně tak těžké hovořit se Mnou, vašim OTCEM od TY k TY?

 

Slyšte, nastal nový rok! Právě jste zpívali ta slova! A tento nový rok má být pro každého z vás zvlášť významný, protože vás může velkým krokem přiblížit Mému srdci.

 

Když tento krok ke mně vykonáte, Můj synu, Má dcero, pak se vyřeší otázky, co je má vůle a co je vaše svévole, neboť v hluboké blaženosti kmitáte v Mém duchu, který transformuji směrem dolů tak, abyste ho v lidském šatu mohli unést.

 

Chci vám všem odpovědět na vaše otázky, rozjasnit temnotu, kterou někdy kráčíte. Prosvětlit mlhu, která vás obklopuje, a která vás stále znovu nechává hledat: Kde je pravda?

 

Pravdu nenajdete na Zemi nikdy v celé její velikostí a šířce, v její výšce a hloubce. Dokonce, když budete zase doma, nebudete moci celé Mé pravdě na věky věků porozumět. Jenom náznakem budete kmitat Mí synové a dcery ve věčné říši, ve vlasti v božské pravdě a zkoumat ji ve všech fazetách a pak zjistíte, že pravda – jakkoliv ji pozorujete – je spojená s láskou. Nemůže se od lásky oddělit.

 

Pravda a moudrost patří dohromady. Ne moudrost lidí, vědění, všechno vyčtené, ne!, moudrost, která vystupuje z nitra a čerpá z pravdy.

 

Ale jestli moudrost není spojená s láskou silným svazkem, stává se intelektuálním věděním, ztrácí se v lidském a není už pravdou. Kdo to může pochopit, ať to pochopí.

 

Vyjasním vám to na příkladu: Volám Mé dítě. Dítě je připraveno splnit to, proč přišlo na Zem. Zářím svoji pravdu a dítě se učí podle svého vědomí. Pak pocítí, že o této pravdě z Mé moudrosti má podat spolubližním vysvětlení, například o zákonu příčiny a účinku, o opětovném procházení pozemské cesty. A poněvadž Mě ze srdce miluje, kmitá ve slově také ještě láska.

 

Ale jestliže se tato pravda přetransformovaná na lidské vědomí představuje jako absolutní, není už pravdou, protože nástroj se nachází v pýše a tak už nemůže čerpat z Mého pramene. Platí to pro všechna společenství, pro všechny nástroje na zemi.

 

Absolutní pravda není na zemi, protože jí nemůžete pochopit. A proto mi leží na srdci, co jsem vám objasňoval už včera. Dospějte k jednotě v lásce. Neboť jen když kmitáte v lásce, čerpáte ze studnice moudrosti pravdu, kterou může člověk pochopit, podle vědomí.

 

Proto jsem řekl také větu ve smyslu: „Nemůžete všechno vyčíst, nesuďte, nechejte si to dobré a všechno ostatní odložte stranou!“

 

Může se stát, že nerozumíte tomu nebo onomu nebo tomu porozumíte teprve později. Může se ale také stát, že do vás slovem vproudilo vědomí nástroje.

 

Je důležité shromažďovat vědění? Ne vědění, ale pravdu, kterou můžete jako lidé pojmout, a k tomu patří, že kdysi jste všichni byli ve věčných nebesích; že skrze Moji milovanou Sadhanu došlo k pádu; že mnoho dětí, které SADHANA také Mou sílou stvořila, Mnou nebylo požehnáno, protože Mi děti nedovedla a Já respektuji svobodnou vůli. O tyto děti teď bojuji, a také vy máte o děti, které nepoznaly nebeského OTCE, bojovat.

 

Víte, že všechno utrpení, které se děje na Zemi, je také Mým utrpením? Že stále ještě nesu kříž? Jste Mými spolunositeli, nebo se upínáte na vědu? Zdá se vám to důležitější než pravda lásky, Mí synové, Mé dcery?

 

Byli jste stvořeni z lásky, neboť láska je život, láska je také tvůrčí síla a byla použita v temnotě proti lásce. Je důležité nyní vědění, nebo že se nenávist promění zase v lásku, tím že každý z vás vezme do rukou tuto zástavu lásky a ponese ji do světa?

 

Láska rozumí bližnímu, láska neodsuzuje, protože neumí odsuzovat, a láska se dívá na nejhorší činy této Země se zármutkem, ale přesto z duchovního pohledu: Až se vším temným projde,nebude už ve věčnosti žádná temnota, neboť temnota bude skrz vás, Mé děti, proměněna na světlo.

 

Když jsem zavolal Mé první stvořené dítě „SADHANU“, velmi dobře jsem uvážil, že skrze svobodu Mých stvoření možná dojde také k pádu, že Mé děti ve své svobodě možná prozkoumají nejen výšiny, dálavy nebeských světů, ale také hlubiny. Tyto hlubiny jsou jednáním proti Mému zákonu lásky.

 

Když Mi mé první dítě SADHANA už nenosila své děti k požehnání, ztratila lásku ke Mně. Ve své zištné lásce milovala své děti, považovala je za své vlastnictví a učinila je tímto nesvobodnými.

 

Poznáváte snad obdobu vašeho rodičovství? Považujete také někdy své děti jako vaše děti a ne Mé děti? Slyšte jemný humor v mém hlase!

 

I když je to vážné téma, které zde dnes ve SLOVU s vámi probírám, máte přesto vždy vědět, že Já nejsem přísný, bůh, který trestá svoje děti, nýbrž Jsem Bůh lásky-milosrdenství.

 

Jsem Bůh a jsem jediný Bůh! A Jsem láska-milosrdenství, neboť Má podstaty pořádek, vůle, moudrost a vážnost jsou korunovány láskou-milosrdenstvím.

 

Mám také nekonečnou trpělivost s vámi, Mými dětmi. Věčná je Má trpělivost a uplynou ještě další věky než budou napraveny následky pádu, rozpuštění veškeré materie opět k čistému duchu. Jsem jako váš stvořitel a Otec pokorný? Tuto otázku vyřeší ve vašem srdci obraz Mého ukřižování na Zemi. Jako člověk JEŽÍŠ jsem se zde sklonil v nejhlubší pokoře před Svými dětmi a vzal jsem je, když jsem umíral, Svojí otevřenou náručí na Své srdce.

 

Kdybych byl takový Bůh, jak jsem často líčen, nepředal bych vám jako nejvyšší dar svobodnou vůli, nýbrž bych vládl a ovládal Své děti. Ne! Miluji Své děti láskou, kterou lidské srdce může vytušit jenom zčásti; láskou, kterou zase jednou jako nejčistější andělé jenom částečně pochopíte.

 

Svolal jsem vás sem – a nikdo tady není náhodně –, abyste nastoupili na tuto cestu, která vede do vašeho srdce a jenom do vašeho srdce;. ale také, aby každý poznal, proč kráčí po Zemi. Jeden nebo druhý nese jistě ještě obaly z předešlých inkarnací; avšak kdybyste nechtěli sloužit jako poslové světla ze své svobodné vůle, nebyli byste v tomto kroužku a neposlouchali byste Můj projev.

 

Označuji vás jako Své posly světla. Znám vaši odpověď „OTČE, já přece ne. Mám hodně nedostatků!“ Nemusíte Mi je jmenovat, vím přesně, s čím zápolíte.

 

Přesto není cesta posla světla těžká; právě tak málo jako cesta k Tobě od Mých otcovských úst. Když se budete snažit, stále znovu se Mnou budete spojovat, slovy, které vám vnukne vaše srdce, pak se všechny vaše slabosti a těžkosti rozplynou, jako když slunce prosvítí mlhu.

 

Když nějakou dobu půjdete cestu lásky, ve vroucím Ty spojeni se Mnou, a pak se ohlédnete za svojí cestou, řeknete si: „Otče, proč jsem byl tak hloupý, tak se trápil a namáhal, abych mohl přijít blíž k TOBĚ. Proč musely být všechny ty zajížďky?“

 

A Já tě jemně pohladím po hlavě a řeknu ti: „Mé milované dítě, všechny tyto cesty byly pro tebe důležité. Vedly tě k poznání a také k porozumění tvým bližním. A také ti ukazují, kde musíš být opatrný, když Mi sloužíš jako nástroj lásky-milosrdenství, abys nezakopl o kámen pýchy.“

 

Čím více se stanete láskou, tím více lásky budete vyzařovat, tím větší bude odboj v temných oblastech, v oblastech Mých dětí, které převroucně miluji, jako otec svého „ztraceného syna“ v podobenství, které jsem vám kdysi daroval.

 

Můžete se Mnou mluvit od Ty k Ty, když chcete. Díváte se plní vděčnosti na západ nebo na východ slunce. Slyšíte píseň ptáků a vznášíte se vzhůru ke světlejším výškám, jste obklopeni čistě duchovním světem a radost prochází vaší myslí.

 

Nyní se podívejte do tmavých světů, kde Mé děti strádají a způsobují si navzájem utrpení! Vciťte se do svého nitra! Hovořili jste o touze po Mně. Nezaznívá ve vás také nyní touha pomoct těmto Mým dětem v temnotě, donést jim světlo? To způsobuje vaše láska ke Mně! Neboť táto láska rozšiřuje vaše nitro a vidíte tak své bližní, kteří jsou ještě v temnotě, zcela jinak. Vidíte je tak, jak je vidím Já, v celistvosti jako syna, který se ztratil v temnotě – .obrazně řečeno –, promarnil své dědictví a nyní má velikou touhu vrátit se do otcovského domu, i když je jenom pasáček vepřů, jak se praví v podobenství.

 

Mí milovaní, vracím se k počátku Mého projevení k vám. Nový rok začal, nová epocha pro vás, pro každého v prostoru a čase. Pokud chcete, dejte ji název:

 

Láska-milosrdenství spojuje a neodděluje

 

V každém náboženství, v každém společenství jsou skryty jiskry Mé pravdy a všechny jiskry Země dohromady pořád ještě netvoří Můj oheň pravdy, nýbrž jenom malý plamen, jak jsem vám to už včera objasňoval.

 

Pokud chcete, bude vás ihned doprovázet ještě více andělů, kromě vašeho anděla strážného, aby nesli dále světlo, které jako Můj nástroj vysíláte v pocitech, v myšlenkách, ve slovech a v činech. Putujete časovým úsekem se silou, kterou bych do vás o tomto víkendu chtěl nechat proudit. Síla, která ihned odstraní vaše současné váhaní. Rád bych vám daroval sílu z Mé síly, abyste mohli působit jako Mí světelní nositelé lásky-milosrdenství . Avšak vaší svobody se nedotknu.

 

Na této cestě dospějete velice rychle k vnitřnímu Ty mezi OTCEM a dítětem. A toto Ty je spojeno se srdcem, vaše celé cítění lásky ke Mně kmitá v tomto Ty.

 

Zpočátku vás budu ochraňovat, dokud toto Ty ještě nebude dostatečně silné. Ale také už na počátku Mě poznáte podle toho, že Mé kmitání v lásce se dotýká vašeho srdce. Když se stanete silnějšími posly světla, skrze Moji sílu a vaše skutky, a budu moci do vás vkládat tolik lásky, že mezi mnoha vnuknutími absolutně jistě poznáte Mé kmitání v každém slově, které tiše poproudí vašimi myšlenkami, přijdou k vám zkoušky.

 

Ale neobávejte se! Přijdou, až budete pevně stát na svých duchovních nohách. Když rozpoznáte pokušitele, bude vám například lichotit, myslete na to, že je to také váš bratr nebo sestra, kterého nebo kterou chcete také přivést domů. Obalte tyto ještě temné bližní do lásky!

 

Mí milovaní synové a dcery, vciťte se nyní do svého srdce, tam je Můj trůn, Můj chrám. Když jste opustili nebe, abyste prošli cestu po Zemi, mluvil jsem k vám: „Projdete síní zapomnění a nevzpomenete si už na věčný domov. Ale jedno vložím hluboko do vašeho duchovního srdce [ve středu vašeho hrudního koše] v lidském rouchu, totiž Svoji lásku a Svoji přítomnost.“ Odtud budu tak dlouho volat, dokud Mě neuslyšíte. A když Mě nebudete slyšet, bude množství andělů připravovat cesty, aby vás vedli tam, kde dostanete poselství: „Jsem dítě nejvyššího a můžu s Mým Otcem mluvit od Ty k Ty, zcela jedno kolik chyb nebo slabostí ještě mám, neboť jsem dítě lásky.“

 

Vaše nitro zazáří, když vám Svojí silou otevřu chrámová vrata do vašeho nitra. Uvidíte na zdi do koberce vetkaný váš život až do současnosti. Tu a tam je koberec šedý a tmavý a pak zase zářivě světlý. A přece se přes něj zase převalí temný mrak a je to znova cesta plná práce.

 

Mí milovaní synové a dcery, nyní však vkládám do vašich rukou – jako symbol – nové nitky, nitky, které svítí na vašem životním koberci zářivými barvami. Před vámi se prostírá světlo- moře květů, všechny dobré myšlenky, které můžete dennodenně vysílat, jsou pokaždé květem na vašem koberci života. Každý skutek, který uděláte z lásky, je hvězdou na tomto koberci, která září na jasné obloze; jedna hvězda proto, že hvězdy tvoří více sluncí. A Já, jako vaše slunce od té chvíle prozařuji všechno, co lze vetkané poznat na tomto koberci. V tomto světle vidíte vaši budoucí cestu, kterou vám ozařuji Svojí otcovskou láskou.

 

Přesto se ještě nějaké mraky ukážou na obraze vašeho života. Ale nejsou už tmavošedé, nýbrž světlešedé a přechází skoro až do bílé. Proč? Položili jste vaši ruku do Mé a víte: „Co se mi může stát, když jsem u mého nebeského OTCE, se kterým mluvím, Který mluví se mnou a pomáhá mi splnit to, k čemu jsem byl vyslán?“

 

Rozprostírám nyní znovu kabát zapomnění přes koberec vašeho budoucího života, ale ve svých rukách – opakuji – nesete nové nitky, abyste mohli dokončit nádherný obraz na zdi, který představuje symbol vašeho života.

 

Vracejte se stále znovu do svého nitra a hledejte spojení se Mnou! Vaše cesta do nadcházející doby bude – jakkoliv už vypadá – plná světla, neboť působíte pro světlo, podle své svobodné vůle, to se vždy předpokládá.

 

Kde je domov? Daleko od vás? Vysvětlím vám to: Jste u Mě ve svém chrámu srdce a ptáte se na nebeské světy? Vzhlížíte k nim od pradávna a hledáte je daleko za mořem hvězd. Přesto nebe není někde tam, je přímo kolem vás, v jiné rovině kmitání.

 

A když se jako dítě necháte obejmout Mnou, vaším Otcem, budete doma a budete zase doma, když se vrátíte do sebe a budete u Mně, přičemž přetransformuji vnitřní nebe na vaše lidské vědomí. To vám s sebou dávám na cestu.

 

Žehnám každému z vás. Cítíte světlo ve svém vnitřním bytí? Cítíte, jak se vás hluboce dotýká Mé požehnání, jak vás rozechvívá? Mé milované dítě, pojď na Mé srdce a zůstaň se Mnou!

 

Nyní se odmlčím přes tento nástroj.

 

AMEN

 

 

Projevení z moudrosti

(sobota, 22. ledna 2005, odpoledne)

 

 

Mí milovaní synové a dcery. Úsek, o kterém jsem právě mluvil skrze vaši sestru, má mnohem větší dimenze, než můžete tušit. Neboť odzvonilo nové časové období, kdy vědomí Mých dětí bude pozvednuto, tím že ti, kteří jsou dobré vůle, dostanou všechnu sílu, aby mohli uskutečnit tak důležitý krok od víry k lásce.

 

Chci vám to vysvětlit: V posledních 2000 letech, šlo o to, abyste věřili ve Mně, vašeho Boha. Víra stála v popředí, i když jsem byl označován jako láska. Přesto jsem nebyl poznán se všemi důsledky, které vyplývají z uznání, že jsem láska. Chci vám ukázat, že všechno, co Mé stvoření přiměje k pohybu, je láska, která nakonec vede k tomu, že všechny Mé děti dospějí zase domů.

 

V mnoha projeveních jsem řekl, že jsem láska, rovněž v tom, co jste právě slyšeli. Říkám vám také pořád, že tato láska je tak velká, že ji nemůže žádné Mé stvoření zcela pochopit. V této lásce je všechno obsaženo a poněvadž Já, stvořitel, jsem LÁSKA, musí vše, co jsem stvořil,z této lásky nejenom pocházet, nýbrž musí touto láskou také být.

 

Společně uvažujme, co z toho vyplývá: Všechny Mé děti nejenže jsou z této lásky, ale touto láskou jsou všichni, bez výjimky! A všichni dospějí zpátky do této lásky. To znamená v okamžiku, kdy dítě opouští svůj duchovní domov – z jakýchkoliv důvodů –, je už na cestě ke Mně, lásce. Když ve svém nejhlubším nitru poznáte, že jako Mé děti v sobě nesete Moji sílu lásky a že jste jako duchovní bytosti dokonalé, musíte současně poznat, že jste ještě jako člověk zatížení chybami a slabostmi.

 

To nic nemění na potenciálu lásky ve vás a poněvadž jsem do každého srdce vložil touhu, je tato touha motorem, který každé dítě přivede zpátky na cestu. Všechno, co se na této cestě děje, přichází z Mé lásky. Také tehdy, když to pro člověka vypadá často jinak; neboť Mé přání a Má svatá vůle, která je zákonem, přivede každé Mé dítě zpátky na Mé srdce, nechá každé Mé dítě znovu rozkvést v plné lásce.

 

Zeptejte se touhy ve vašem srdci, jestli je už dost silná, aby chtěla znovu dozrát k lásce.Jestliže ano, pak je každé dítě, které se pro Mne rozhodne, podpořeno v nepředstavitelné míře. Kým nebo čím? Láskou – protože láska je síla, která všechno přemůže, proudí vším, ve všem žije a vrátí zpátky vše k jednotě. Kdo tedy v sobě pocítí přání nechat tuto lásku v sobě nechat rozkvést, nepotřebuje nic víc než učinit rozhodnutí.

 

Mluvil jsem už často o tom, že je tato cesta lehká. A tolik Mých dětí u této mé výpovědi potřásá hlavou, když pozorují svou životní cestu. Ale říkám vám ještě jednou, to nejdůležitější na této cestě ke Mně je vaše rozhodnutí! Když je toto rozhodnutí ve vašem srdci čestné, když vznikne z vaši touhy ke Mně, potom je – řečeno vašimi slovy – bitva napůl vyhrána. Neboť od momentu vašeho rozhodnutí proudí do vás síly a síly, které srovnávají vaše cesty, které vás nechávají poznávat a které vás posilují.

 

V míře, jak zesílíte, kdy se přiblížíte Mému srdci, budete přivedeni k lidem, kteří právě potřebují pomoc – vaši pomoc. A jaká je to síla, která působí ve vaši pomoci? Je to Má láska, která září skrze vás: vaším příkladem, vaším životem.

 

Tak bude pořád víc lidí oslovených a dospěje k poznání, že je sice dobré a správné věřit v BOHA, ale že teprve snaha ho také milovat nechává lidi kráčet činnou cestou. Tento obrat je zahájen a bude se šířit jako oheň, že nejde jen o to modlit se k nějakému nedosažitelnému Bohu někde ve vzdálených nebesích, když v něj člověk věří, ale že lze na tomto světě stát se požehnáním pro mnohé tím, že Ho člověk miluje.

 

Tak se jednou uzavře každý kruh a láska vás zanese tam, odkud jste vyšli.

 

Mluvili jsme o svobodné vůli, kterou jsem vám dal jako nejkrásnější dar. Zeptejte se svého nitra, prozkoumejte svoji vůli. Když se položíte do Mých rukou, když řeknete: „Ano, OTČE, má touha je velká!“ budou se dít zázraky a vy, až se rozejdete, už nebudete stejní, ale váš život se bude utvářet zcela znovu. Neboť duchovní pomocníci budou na vaši straně, aby přeměnili vaše ‚Ano‘ společně s vámi v čin.

 

Mí milovaní synové a dcery, přemýšlejte v klidu o tomto aspektu. Natahuji k vám MÉ ruce. Kdo řekne v nitru: „Otče, chtěl bych se stát opět láskou, ten uchopí tuto ruku a ruka ho už nikdy nepustí a nastane nádherná společná doba.

 

AMEN

 

 

Putování pochodní

(sobota, 22. ledna 2005, večer)

 

 

Po společné večeři jsme se venku sešli na krátkou meditaci, abychom se naladili na společné putování pochodní.

 

Hned potom, jako symbol pro náš úkol a činnost poslů světla, jsme nesli nyní už temnou nocí každý jednu pochodeň. Mlčky, abychom si putováním pochodní ještě více uvědomili náš úkol a především, abychom niterně byli spojeni s naším Otcem.

 

Tak jsme nesli - symbolicky - asi 60 bratrů a sester – světlo lásky do světa. Putovali jsme vědomě tmavým lesem, vedle tmavých polí a luk. Vznikl tak světelný zástup nositelů pochodní, dlouhý víc než sto metrů, který bylo vidět do dálky.

 

Když jsme došli k jezeru, zrcadlila se tato naše světla. Moře světel se stalo ještě větším. Přitom jsme si uvědomili, jak úžasně nám pomáhají živly voda, země, vzduch a oheň při naší úloze sloužit na Zemi jako poslové světla a že nám to ukázala voda, zde zastupující všechny čtyři živly.

 

Potom jsem se ještě krátce sešli na duchovní uzavření dne.

 

 

Závěrečná slova pro tento den
Z moudrosti

 

 

Dávám vám ještě Mé slovo pro tuto noc. Dívám se do vašich srdcí a vidím v nich vedle vaší lásky a vaší vděčnosti také vaši radost. Nuže vězte, že také Já Jsem radost a že se můžeme na této rovině potkat.

 

Svým zpěvem jste projevili svoji radost. A kdybyste už měli dar jasnozřivosti, pak byste plní úžasu viděli, co se v této místnosti odehrává. Bylo tady mnoho vašich duchovních bratrů a sester a zpívali s vámi a byla to úžasná harmonie, která všechny potěšila.

 

Když se vám zdá vaše cesta těžká, myslete vždy na to: Jsem také radost, vzpomeňte na tyto momenty a tvořte z této radosti novou sílu!

 

Žehnám vám a jdu s vámi do noci a těším se s vámi na zítřejší den. Když se ráno zase v této místnosti sejdete, vězte, že jsem tady byl už dávno před vámi. Kde jinde bych také měl být. Neboť když se scházejí Mé děti v Mém jménu, jsem uprostřed mezi nimi.

 

AMEN

 

 

Meditace

(neděle, 23. ledna 2005, dopoledne)

 

 

Na začátku nám hrál náš milý bratr na klavír s hlubokým duchovním vcítěním píseň „Ave Maria“. Jak nám naše jasnozřivá sestra později vyprávěla, byl u toho obklopen anděly, kteří vedli jeho ruce láskyplným způsobem, aby se vytvořila nádherná nálada.

 

Harmonie tohoto hudebního díla nás unesla do vyšších sfér. Naše těla jsou klidná, vdechujeme a vydechujeme. Cítíme, že se vznášíme do dálek stvoření, do kosmu nad naši Zem.

 

Vidíme naši matku Zemi z velké vzdálenosti – tak velkou jako míč. Vidíme tuto překrásnou planetu, jak září. Ale vidíme také tmavé mraky kolem ní, mraky nenávisti, mraky nespokojenosti, mraky válek a mnohem víc.

 

Spojujeme se společně s našimi strážnými anděly a pomocníky, kteří jsou nám od včerejška k dispozici a vyzařujeme naši energii lásky k matce Zemi. Rád bych se nyní krátce odmlčel, abychom mohli všichni společně vysílat energii směrem k naší planetě „Zemi“.

 

Milovaná matko Země, milujeme tě. Promiň nám lidem, neboť nevíme, co činíme! Chceme nyní zářit naši láskou na tvé rány, aby bolest, kterou jsme ti my lidé způsobili v minulosti a stále způsobujeme, nebyla už tak velká.

 

Prosíme tě, milovaná matko Země, odpusť nám! Žehnáme ti jménem našeho spasitele, Ježíše Krista. Milovaní bratři a sestry, těšíme se nyní na slova našeho nebeského Otce.

 

AMEN

 

 

Projevení z lásky

 

Mí milovaní synové a dcery, skutečně jsem uprostřed mezi vámi. Já, váš Otec, Který se stal v Ježíši vaším bratrem, ano, rád bych se stal vaším přítelem.

 

Nejsem vzdálený Bůh, jsem jeden z vás. Jsem kolem vás. Když kráčíte údolím, nesu vás. Jsem dobrý pastýř, který hlídá Své ovce a chrání Své stádo.

 

Oslovil jsem vás včera jako posly světla a mnoho z vás zvážil ve svém nitru význam tohoto slova „posel světla“ a díval se se strachem ke Mně: „Miluji tě, Pane, ale co mám jako posel světla dělat? Myslíš si skutečně, že jsem už k tomu zralý?“

 

Byl jsem u každého a díval jsem se každému do srdce. Znám vaše myšlenky, vaše pocity a přesto mluvím o vašem úkolu sloužit Mi na Zemi jako posel světla.

 

Byli jste sem přivedeni nejrůznějšími cestami; cestami poznání, zkušenosti a tady jste dospěli domů! Ale nepřivedl jsem vás do nového společenství, dorazili jste domů ke Mně ve vás, ve svém srdci!

 

Ještě se neodvažujete směrovat slovo na Mně. Myslíte si, že Mně nemůžete vnímat. Mé milované ovečky, každý z vás nese slovo „Já Jsem“ v sobě a rád bych mluvil s každým od TY k TY.

 

Co je tedy úkolem posla světla? Tak jako jste včera nesli pochodně, jste skutečně nositeli světla v temnotě! Proč máte dospět k vnitrnímu slovu? Nestačí, když vysíláte lásku, mír, požehnání, světlo a léčení a šíříte to kolem sebe? Odpovídám na vaše otázky:

 

Má vinice je velká a sklizeň nastává.Potřebuji pomocníky, každého z vás! Chci k vám přivést Mé děti , se kterými budete mluvit a odpovídat na jejich otázky, posílat léčení a naslouchat jim. Když při tom budete zaměřeni na Mě, budu mluvit vašimi ústy k Mým dětem. Nemusí to být vždy v Já Jsem, ale také vašimi lidskými slovy může působit Můj duch, pokud jste otevřeli pro Můj proudící pramen. A k tomu je zapotřebí váš krok k vnitřnímu slovu.

 

Dnešní den je ve znamení mé touhy – po každém z vás! Po tom „TY“, které Mé dítě na Mě směřuje a kterému bych chtěl odpovědět. Ano, rád bych byl nejenom vaším Otcem, ale dobrým přítelem na vaši straně, Který vám pomáhá při nejrůznějších potížích,aniž by přitom porušil vaši svobodnou vůli. Jak to probíhá v detailech? Dám vám vysvětlení:

 

Nikdy neřeknu: „Mé dítě konej to, nebo ono,“ nýbrž budu jednat následujícím způsobem: Když zjistím, že se Mé dítě vydá cestou, která mu přinese utrpení a bolest – zkušenost, kterou už vlastně nabylo -, neřeknu „MÉ dítě, touto cestou už nechoď, ty jsi jí už často kráčel, proč ji chceš zase opakovat?“ Neboť tím bych omezil vaši svobodnou vůli.

 

Namísto toho daruji Mému dítěti při nastoupení této cesty třikrát varovný symbol. (např. cestuje autem a píchne kolo. Při vystupování z auta zakopne o velký kámen a upadne; pak si vezme svůj mobil, chce přivolat pomoc a baterie je vybitá. – Poněvadž náhody neexistují je třeba se nad tím zamyslet, proč se vyskytuje na této cestě tak mnoho překážek. Jsou to sice vnější překážky, které ale také poukazují na duchovní nebo duševní a ty je třeba poznat)

 

Když je dítě se Mnou spojené, pozná tyto tři symboly. Uvažuje, jakou cestu nedávno začalo, zastaví se a zeptá se Mě: „Pane, vypadá to tak, že touto cestou dál neprojdu,“ a pak se zeptám „Mé dítě, cítí to tak tvé nitro?“ Dítě odpoví: „Ano pane,ale nejsem si jistý“ a JÁ odpovídám „Mé dítě, když už u prvního kroku váháš, zkoušej své nitro, jestli je tato cesta správná a rozhodni se“. Ještě jednou si dítě po Mém vybídnutí prohlíží tři znamení, které se objevily jako symboly. Musí se vnitřně usmívat a vykoná v absolutní svobodě změnu započaté cesty.

 

Toto vysvětlení, Mí milovaní, vám chci poskytnout před vaší další cestou, abyste poznali, jak vypadá Mé vedení. Když si všimnu, že zakopáváte problémy, například že se něčeho nemůžete vzdát, pak se vás zeptám: „Mé dítě, čeho se nedokážeš vzdát?“ a touto otázkou se dítě zabývá ve svém nitru: „Skutečně se toho nemohu vzdát?“

 

A poznává svoji vazbu a ví, že na Zemi už nemají být vazby, ale už jen nebeská spojení, která vás, např. jako posly světla, vzájemně spojují.

 

Jste duchovně navzájem spojeni, nejenom zde v kroužku, ale se všemi posly světla Země. A také vám říkám. „Jdete duchovně ruku v ruce. Když jeden zakopne, tak ho dva zachytí. Pomáháte si navzájem.“ Také proto je důležité oddat se vnitřnímu slovu, neboť také zde můžu nechat proudit do vás Mé světlo a tak bude Mým duchem prozářena rada, kterou dáte vašemu bratrovi či sestře.

 

Proto ještě jednou: Tento den nechť je zasvěcen tomuto „Já Jsem“. Žehnám vám. Má radost je s vámi a také vy máte kmitat v radosti. Nyní se odmlčím skrze tento nástroj.

 

AMEN

 

 

Projevení z moudrosti

 

Mí milovaní bratři a sestry, rád bych vám ještě něco projevil k pojmu a úkolu posla světla: Abyste mohli působit jako Mí poslové světla, měli byste se osvobodit od těžkých problémů a konfliktů, od věcí, které se s vámi táhnou od minulosti.

 

Neznamená to, že se už žádné problémy a těžkosti neobjeví, nýbrž jde o ty, které už dlouho znáte, které s sebou vláčíte jako přítěž a nezpracované na vás lpí.

 

Chci vám k tomu vyprávět o krátké příhodě, která se stala začátkem tohoto roku. Bratr a sestra si vyprávěli a sestra mluvila o svých dobrých předsevzetích, které přijala pro přicházející rok a zeptala se pak bratra: „Co sis předsevzal ty?“- Tato otázka byla pro bratra překvapivá a odpověděl. „Nic!“ Všiml si úžasu na tváři sestry a pak přidal slova, o nichž si nejdříve myslel, že přicházejí z něj, ale byly to Má slova: „Průběžně na sobě pracuji“, a byl sám touto odpovědí velmi překvapen.

 

Když si později v tiché chvilce tuto situaci ještě jednou nechal projít myslí a vcítil se do situace, pocítil v nitru velkou radost, když poznal, že skutečně na sobě průběžně pracuje.

 

Rád bych vám pomohl k tomu, abyste pocítili stejnou radost, když také poznáte, že na sobě průběžně pracujete, nebo jak k tomu dojdete.

 

Už často jsme mluvili o tom, že všechno je evoluce, tedy také váš vlastní vývoj. Vývoj ale znamená, že se všechno učíte, co do teď ještě neovládáte. Přibývají nové schopnosti a vyvíjí se krok za krokem duchovní zrání duše.

 

Poněvadž každá evoluce probíhá krok za krokem, staví také rozvoj každého z vás vždy na tom, co bylo předtím. A nyní uvažte: Život předkládá každému úkoly a každý dostává své vlastní úkoly. Proč? Proto, že se má každý učit něco jiného.

 

Cesta, kterou duše do současného okamžiku urazila, je její cesta. A tato cesta je individuální. A proto jsou rozdílné úkoly, které vás potkají. Tyto úkoly jste si sami stanovili.

 

Neboť před každou inkarnací ve vás bylo přání učinit krok směrem k domovu a naučit se na této cestě to, co se ještě má naučit vaše duše. A v průběhu vašeho života je bezpočet situací, v nich vám život prostřednictvím okolností, lidí, s nimiž se potkáte, předkládá přesně to, co pro vás – pro každého jednoho – znamená další krok, který se máte naučit.

 

Kdo tuto skutečnost akceptuje, má také přání pracovat na řešení nového problému. Ve včerejším projevení jsem vám řekl, že k vám proudí mnoho pomoci a cesta se Mnou je lehčí, za předpokladu, že jste bdělí a předcházíte problémům, ale zpracujete ho s Mojí pomocí v malých krocích.

 

To je to, co myslel bratr, když řekl „průběžně na sobě pracuji“. Nyní mí přátelé , má vážná otázka na každého z vás:

 

Pracujete na sobě průběžně?“

 

Kdo ještě ne, na toho směřuje má další otázka: „Chtěl bys na sobě pracovat?“ Jestliže ano, máš ve Mně nejlepšího a nejvěrnějšího přítele a pomocníka, kterého si dovedeš představit. Přesto respektuji tvou svobodnou vůli a čekám na tvé ‚ano‘.

 

Když mi odpovíš svým ‚ano‘ ve svém nitru, bude mnoho radosti v nebesích, a tato radost se bude ozývat také v tobě. Neboť na tvou stranu se postaví mnoho pomocníků, kteří ti budou připomínat a nabádat tě, dávat ti impulsy, přispívat ti silou, abys dělal kroky. Také abys zpracoval všemi možnými způsoby, co ještě v hloubi tvé duše leží.

 

Dokážeš si představit, jak rychle taková úklidová práce může proběhnout? Může proběhnout ve zlomku sekundy. Neboť jestliže řekneš ‚ano‘, ve stejném okamžiku zazní startovací signál a úklid začal. Potom závisí na tobě, abys nečekal, ale poznával, jaké úkoly přijdou, co nového se máš naučit, abys přišel ke Mně a řekl: „OTČE, další krok je zde. Přikročíme k němu spolu?“

 

Vžij se jednou do situace, že jsi uklidil svůj život. Vžij se do tohoto pocitu vnitřní svobody, který nastane tehdy, pokud už nejsi spoutaný, který zaměřuje pohled kupředu. Vciť se do svého nitra a nech svým touhám volný průběh a řekni: „Pane, pomoz mi, abych na sobě neustále pracoval“, a Já ti odpovím: „Tvá prosba bude vyslyšena.“

 

AMEN

 

 

Modlitba

 

Milovaný Otče, děkujeme Ti za Tvá překrásná slova. V mnoha srdcích jsem pozoroval ‚ano‘ a je ve mně neuvěřitelná radost.

 

Otče, vím, když půjdeme s Tebou, když Ti řekneme své ‚ano‘ a půjdeme Ti jenom krok naproti, půjdeš nám naproti mnohem, nekonečně víc.

 

Otče, vím, že jsme všichni v Tvých dobrých rukách, a jsem nekonečně vděčný, že k Tobě dospěje tolik lidí a že nám dáváš cennou pomoc, abychom se dostali domů k Tobě.

 

Otče, chceme, aby Tvá slova spočinula v nás a působila, chceme naslouchat překrásné hudbě, kterou nám přinášíš – prostřednictvím jednoho našeho bratra a kterou jsi nám přinesl na Zem před nějakou dobou prostřednictvím úžasných skladatelů.

 

Otče, milujeme TĚ.

 

AMEN

 

 

Následovala sonáta Wolfganga Amadea Mozarta – překrásně přednesená naším bratrem

 

 

 

Projevení z moudrosti
Slovo na závěr

 

Mí milovaní synové a dcery, mnoho velkého se v těchto dnech stalo. Mnohem většího, než můžete pochopit. Nebesa se otevřela a vaše srdce také. Byl jsem a Jsem uprostřed mezi vámi a se Mnou bezpočet andělů, vaši pomocníci, přátele, duchovní rodina z čistých nebes.

 

Byli jsme mnoho hodin navzájem spojeni. Těsně jsem ovinul stuhu lásky kolem Mých synů a dcer. Lásku jsem učinil hlavním tématem vašeho setkání. Ukázal jsem vám mnoho aspektů. Ve školeních jsem vám byl se Svojí otcovskou a bratrskou láskou osobně velice blízko a ve vašich duchovních rozhovorech jste se zabývali mnohými otázkami a našli odpovědi.

 

A pořád to bylo o lásce. Dotýkal jsem se vás hluboko ve vašem nitru a nechal vyšlehnout plamen lásky v každém z vás.

 

Má otázka na vás, kteří chcete být činní jako poslové světla, nyní zní: „Jste připravení pečovat o tento plamen, aby byl světlejší a mohutnější? Jste připravení dát Mi své ‚ano‘?“ Jste připravení podepsat symbolicky smlouvu, o které jsme mluvili a na které stojí:

 

Otče, necháš mě, abych se stal láskou?“

 

Každý z vás musí učinit toto rozhodnutí v tiché hodině, pokud tak už neučinil. Že přitom máte svobodnou vůli, o tom jsme mluvili.

 

Víte, že střet mezi temnotou a světlem potřebuje mnoho bojovníků na straně světla. Dívám se do vašich srdcí a vidím ve vás touhu a vidím ve vás hořet lásku.

 

Mí poslové se musí nejdříve sami stát světlem, než mohou světlo roznášet. Tak jak jsem vám v těchto dnech říkal: „Člověk může dát jenom to, co má.“

 

Abyste mohli tuto činnost dělat, máte v sobě a na své straně největší moc vesmíru: Mě jako moc lásky, která se sklonila v Ježíši Kristovi k Zemi. Mluvili jste o tom, že není žádná větší síla než láska. Našli jste na to také příklady. Přeji Si, aby vám tento poznatek padl hluboko do srdce a zůstal tam navždy zakotvený bez podmínek, pochybností a nejistoty.

 

Když Mi dáte toto ‚ano‘, budete pracovat se Mnou, se svým přítelem a bratrem, se svým Bohem. Vciťte se do svého nitra, co znamená: „Mám Boha jako svého přítele a bratra v sobě a na své straně. Jsem nejenom dítě nebes, nýbrž nosím sílu nebes v sobě.Jsem připraven tuto sílu rozvíjet a používat, aby se vrátily všechny děti na otcovské srdce.“

 

Vaším ‚ano‘ – když Mi ho dáte – se mnohé změní. Snad máte ve svém nitru ještě nějaké pochybností a ptáte se: „Otče, co změníš, když nechám v sobě působit lásku? Postavíš můj život na hlavou? Budeš mi dávat úkoly, pro které jsem ještě nedozrál? Budeš měnit mé okolí? Vezmeš mi mé přátelé?“

 

Říkám vám: „Já Jsem láska. a jestliže se snad ve vás objeví takový nebo podobný, možná nevědomý strach, vciťte se hluboko do významu, že láska vezme váš život do svých rukou, pokud to dovolíte.“

 

Může láska, která respektuje vaši svobodnou vůli, učinit něco,co by zasahovalo do vašeho života,abyste byli nespokojení, nešťastní?

 

Říkám vám: „Nevezmu nic, co mi ve své svobodné vůli nepředáte, abych to proměnil a z vašich slabostí udělal silné stránky.“ Ani nezaznamenáte, že tato proměna ve vás probíhá. Přesto brzy zjistíte sami a lidí ve vašem okolí, že se něco stalo.

 

Neboť srovnávám vaše cesty. Budu vám pomáhat řešit problémy a těžkostí. Já Jsem ten, který pomalu, ale jistě rozjasní tmu ve vás a kolem vás, aby se stala zářivým světlem.

 

Já jsem ten, v jehož náruči spočinete, v jehož bezpečí najdete útočiště, který vám pokaždé naslouchá, který vás nikdy neodmítne, a který vaše prosby směruje ke splnění, dál vrůstat do lásky.

 

Není to báječný cíl? Existuje něco krásnějšího, než to poznat v této inkarnaci: láska mého Otce žije ve Mně, láska mi podává ruku a čeká, že ji uchopím?

 

Vciť se, Mé dítě, do této nabídky lásky a když uchopíš Moji ruku, a řekneš ano, pak může začít dobrodružství , které změní tebe a tvé okolí.

 

To je výhled pro následující dny, týdny a měsíce pro všechny Mé posly, kteří se staví na Moji stranu.

 

Teď, když ukončíte tyto hodiny, zachovejte si ve vzpomínce, že se stalo něco mimořádného. Že spojení mezi Otcem a dítětem se stalo mnohými způsoby kratší a mnohem „vřelejší“.Že není nic, co odděluje. Že k této překrásné vroucnosti, kterou jste zažili v těchto hodinách a dnech,se můžete vrátit kdykoliv, v každém okamžiku ticha, s myšlenkou díku: „Otče, s Tebou“, a stanou se divy.

 

Když se tedy nyní zase rozejdete, buďte si jisti, že vaši andělé vás budou doprovázet a s nimi Mé požehnání, Které na vás spočívá, Které vás posiluje, které ve vás nechá vzplanout větší a jasnější plamen,a které vám vždy bude připomínat: „Ty, Mé dítě, a Já, My jsme jedno.“

 

Žehnám vám ještě jednou, žehnám celému Svému stvoření se vším, co k tomu patří a naposledy do vás vkládám:

 

Já jsem láska a vy jste láska!

 

 

AMEN

 

zpět